O kráse veršů s herečkou Gabrielou Vránovou, která by v těchto dnech oslavila životní jubileum. Režie O. Kepka

Pořad je možné přehrát pouze souběžně s televizním vysíláním
Video není k dispozici

Království poezie

Hodinový film je výrazným projektem herečky Gabriely Vránové, která se celý život věnuje interpretaci poezie. Kromě úryvku básní českých a slovenských autorů (recitace je doplněna hudbou a obrazem) propojuje Gabriela Vránová film svými vlastními fejetony a vyprávěním, ve kterých se snaží vyjádřit svůj osobní vztah k poezii v nejširším slova smyslu. Její postoje rozvíjí i několik hostů. Ve filmu se objeví mnoho krásných a neznámých exteriérů, česká a slovenská krajina i neznámá města a místa. Své názory nikomu nevnucuje. Snaží se však znovu objevit zapomenuté krásy a ukázat, že poezie je stále živá a moderní.

Film je rámován putováním, cestou. Prologem je ukázka souznění textu a slova. Uslyšíme báseň F. G. Lorcy s excelentním doprovodem kytary Štěpána Raka.

Začínáme na Slovensku, kde se Gabriela narodila. Od známého slovenského básníka a překladatele Ľubomíra Feldeka se dozvíme o vzniku rýmu, o poezii, která vznikla ze života samého. Podíváme se i na rozdíl mezi českou a slovenskou poezií. Cestujeme dále na Moravu, dotkneme se lidové písně, v podání Gabriely Vránové uslyšíme i maďarštinu (maminka byla Maďarka), přes Jiřího Pavlicu se dostaneme k překrásným veršům Jakuba Demla a Vítězslava Nezvala.

Klikněte pro větší obrázekJedním z vrcholu filmu je videoklip s básní Otokara Březiny Nepřemožitelní rostem, kde souzní fotografie, hudba a text. Gabriela Vránová právě zde dokazuje, že je právem nazývána královnou poezie. V jejím podání se slova stávají skutečným královstvím.

Klikněte pro větší obrázekKometa Jaromíra Nohavici je příkladem poezie v písni, což rozvede i mladý zpěvák a textař David Kraus, který velmi otevřeně hovoří o současných možnostech zhudebnění klasických básní. Příkladem je jeho píseň na text J. V. Sládka Širé lány.

Přes Vysočinu se dostáváme – slovem i obrazem – do jižních Čech, kde prostřednictvím Luďka Munzara potkáváme Františka Hrubína a Viktor Preiss nás přenese do Prahy k Janu Nerudovi. Luděk Munzar dokazuje, jaká je poezie bez falešného patosu, ze srdce, z hloubky. Šanson Viktora Preisse na slova Jana Nerudy je další ukázkou, jak může dnes poezie oslovit současného diváka. Malíř Ivan Svatoš se svými překrásnými obrazy Prahy a s texty Jaroslava Seiferta nás překvapí a rozšíří tak poznání o výtvarný rozměr.

Svoji filmovou cestu uzavíra Gabriela Vránová opět na Slovensku. Staroturanská zahrada je místem závěrečné úvahy: k čemu je vlastně poezie dnes?

Gabriela Vránová
herečka a divadelní pedagožka

Gabriela Vránová

* 27. 7. 1939

† 16. 6. 2018


Stopáž58 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrDokument