Třetí muž

Do poválečné Vídně přijíždí na pozvání svého dávného přítele Harryho Limea autor šestákových románů Holly Martins. V Harryho domě však zjišťuje, že jeho hostitel zemřel při automobilové nehodě, a proto se chystá k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti mu však nedají spát a navzdory varování se pouští do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. V tom mu pomáhá Harryho milenka, krásná Anna, s níž začíná pomalu rozplétat klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení.

Snímek Třetí muž znamenal po spolupráci na filmu Padlý idol (1948) druhé šťastné setkání slavného spisovatele Grahama Greena, zde jako autora scénáře, s neméně slavným režisérem Carolem Reedem. Vznikl film, k jehož nesporným kvalitám patří vedle výjimečné ucelenosti vyprávění vyrazná noirová stylizace. Rozbombardovaná Vídeň, kde kvete černý obchod, nejistota a strach, je ideální kulisou pro psychologický film o lidech, které doba a prostředí změnily k nepoznání. Kritikou uznávané „krvavé melodrama“ (G. Greene) řeší svár odpovědnosti jedince ke společnosti a loajality k příteli. V hlavních rolích excelují Joseph Cotten a Orson Welles, jejichž společný pobyt na plátně dává vzpomenout další z klenotů světové kinematografie, Wellesova Občana Kanea (1941). Zmínit rozhodně zaslouží Oscarem oceněná, expresionisticky laděná černobílá kamera Roberta Kraskera a výrazný citerový hudební doprovod Antona Karase, představující ostrý kontrapunkt k celkově tíživé atmosféře díla. Třetí muž vedle Oscarového úspěchu získal také Velkou cenu festivalu v Cannes a Cenu Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) coby nejlepší britský film. O tom, že inteligentně vyprávěnému snímku čas nijak neubral na přitažlivosti svědčí skutečnost, že byl v anketě Britského filmového institutu z roku 1999 zvolen nejlepším britským filmem 20. století.