Bude to nejdelší noc jejich života. Mají však šanci vyjít z ní očištěni. Britský film (1997). Hrají: G. Lewis, D. Henshall, R. Stevensonová, S. McCole, F. Gallagher a další. Scénář a režie Peter Mullan. V anglickém znění s titulky

Sourozence si člověk nevybírá. Nemusí si s nimi tedy nutně rozumět. I když ta varianta vzájemného porozumění, neřku-li lásky, je pro život všech zúčastněných samozřejmě příjemnější. Jenomže citu neporučíš. A konec konců, pokud si lidé vysloveně neubližují, ať si každý žije, jak umí. Jsou ale chvíle, kdy i ti nejotrlejší jedinci pocítí potřebu – nebo alespoň společenskou nutnost – vrátit se do rodného hnízda a vyhledat ty, s nimiž je pojí pokrevní pouto. Bohužel to většinou bývají mezní, nepříliš radostné situace… Pro Michaela, Thomase, Johna a Sheilu se takovouto smutnou příležitostí stala smrt jejich matky, s níž se musí – každý po svém – nějak vyrovnat. Její pohřeb je naplánován na zítřek a ti čtyři sirotci dnes prožijí možná nejbouřlivější noc svého života. Z bouře však vychází nejen příroda, ale i lidský jedinec očištěn, osvěžen. A byť je to sebeabsurdnější, ti čtyři lidé mají šanci najít v průběhu oněch dramatických nočních událostí i nový, hlubší vztah k sobě navzájem…

Autorský a režijní debut vynikajícího herce Petera Mullana (mj. představitel titulní role ve filmu Kena Loache Jmenuji se Joe) je pozoruhodně zralým dílem, přinášejícím na plátno životné, plnokrevné postavy a jejich věrohodné, byť mnohdy značně absurdní příběhy. Děj filmu se odehrává ve skotském Glasgowě, je to ovšem jiné město, než to, které znají náhodní návštěvníci či turisté. Mullan zavádí své hrdiny do nepřívětivých, temných zákoutí, stejně drsných a syrových, jako je jeho film, film s mnoha dramatickými zvraty i prvky černé komedie. Režisér o něm říká: „V Sirotcích jsou okamžiky, kdy divák nebude vědět, jestli se má smát nebo plakat. A tak to má být, takové okamžiky mám nejraději…“

Snímek získal řadu cen na mezinárodních filmových festivalech (Benátky, Paříž, španělský Gijón atd.)

Napište nám