Hana Maciuchová v hlavní roli hořké komedie o tom, jak bývá těžké odpustit rodičům. Film byl oceněn televizní cenou Elsa 2010 za nejlepší původní televizní dramatický pořad (2009). Dále hrají: K. Melíšková, B. Navrátil, Z. Hadrbolcová, P. Špalková, K. Frejová, J. Plesl, L. Šplíchal, J. Ježková, P. Řezníček, J. Vondráček, V. Javorský, V. Forejtová a další. Scénář A. Berková. Kamera P. Berkovič. Režie L. Wimmerová

Televizní studio Ostrava natočilo v září a v říjnu 2009 hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich přehnanou starostlivost, výčitky, rozčarování z nenaplněných očekávání. Příčinou bývá prázdnota v jejich vlastním životě (po odchodu dětí z domu, případně při nenaplněnosti vlastního manželství nebo rozvodu) a na druhé straně úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré problémy vyplouvají napovrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření.

Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinné sešlosti (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí. Autorka scénáře Alexandra Berková nám už nikdy neřekne, nakolik se v tomto příběhu potkávala se svým vlastním osudem. Zůstává ale její neobyčejný pozorovací talent a jazyk, který charakterizuje samotné postavy a vychází vstříc gradaci děje v brilantních dialozích.

Hlavní hrdinka Iva bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Její dva sourozenci Maruška a Olin žijí ve velké vile s rodiči. Otec je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost a jiné, jsou její dominantní rysy. V průběhu děje ovšem budeme mít příležitost nahlédnout hlouběji a některé její projevy začneme vnímat s větším porozuměním. Možná nám nejen hlava rodiny a jeho manželka, ale i jejich děti a další aktéři, budou postupně připadat jako sešlost divných a svým způsobem především smutných postav. Jenže úsměv, který některé jejich situace vyvolají, leckomu z nás něco připomene…

Iva trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Navštěvuje psychiatra, má přítele na internetu, ale větší zázemí najde u svého bývalého spolužáka. Stýká se pracovně se svým bývalým manželem a pár okamžiků, kdy jej ve filmu zahlédneme, nám jej představí v podobě, která příliš sympatií nesklidí.

Maruška je o něco mladší. Ráda by odešla od rodiny a postavila se na vlastní nohy. Nemá sílu se vzbouřit a zároveň si chce „pohlídat“ dědictví. Olin je rodinný outsider, schizofrenik. Málokdy se projevuje významným způsobem. Jsou ale okamžiky, kdy překvapí svou reakcí, nečekaně jasným úsudkem a razantním postojem. Své rodiče poznávají skutečně až po jejich smrti, kdy si začnou pročítat otcovy deníky.

Dobrou duší a později trpělivou opatrovatelkou své sestry je teta Růžena. Jakkoliv bychom ji rádi pasovali na hodnou a jednoznačně kladnou postavu, ani v jejím případě to tak jednoznačné není. Příběh veskrze současný dotvářejí další bytosti: Iviny kamarádky se svými názory i vztahovými problémy, psychiatr, věštkyně, ruská učitelka ve třídě pro děti imigrantů apod.

Foto © Rostislav Šimek

Televizní cena Elsa Televizní film Nespavost natočený režisérkou Lenkou Wimmerovou ve spolupráci s ostravským studiem získal v roce 2010 Televizní cenu Elsa. Byl oceněn jako nejlepší pořad roku v kategorii Původní dramatická tvorba. Film byl nominován i ve dvou dalších kategoriích, za režii a scénář.

V roce 2013 začala režisérka Lenka Wimmerová opět ve spolupráci s ostravským televizním studiem natáčet film Kozy léčí, který bude součástí několikadílného cyklu filmů s názvem Holky šikovný.

Stopáž75 minut
Rok výroby 2010
 D ST AD HD
ŽánrFilm