Don Giovanni

Mozartovu operu oper o potrestaném prostopášníkovi vám tentokrát nabídneme v záznamu představení z Curyšské opery z roku 2006. Když pomineme vystoupení české sopranistky Martiny Jankové v roli Zerliny, je pro nás inscenace pozoruhodná hned z několika důvodů. Kromě precizního hudebního nastudování dirigenta Franze Welsera-Mösta, který je od roku 2010 uměleckým šéfem Vídeňské státní opery, je to mimořádná jednota pěveckých a hereckých výkonů a pak celková koncepce režiséra Svena-Erica Bechtolfa.

Don Giovanni, kterého zpívá jeden z nejlepších světových barytonistů Simon Keenlyside, tu není ani tak démonickým ztělesněním zla a neřesti jako spíš člověk vyprázdněný, který se baví. Svět a vztahy v něm bere jenom jako hru a nemá skrupule. Ostatně svět, v němž se pohybuje, už není přísně společensky hierarchizován, ale je pro něho příznačná obecná mesaliance. Je to svět, který už nemá boha, ale modly, svět současný. To ho ovšem nezbavuje zábavnosti. Alespoň pro Giovanniho a divák se tímto světem po určitou dobu baví s ním.

Leadrem inscenace je především pěvecky brilantní a herecky prakticky neoperní Simon Keenlyside, jehož Don Giovanni je okouzlující muž, který kdesi uvnitř cítí hlubokou vyprahlost, již musí zahánět neustále novými dobrodružstvími a změnou. Dokonale naplňuje Mozartovy proměny nálad z dramatu do komedie a naopak. Herecky a pěvecky vynikající jsou ale i ostatní představitelé – např. Anton Scharinger jako Leporello nebo už zmíněná Martina Janková jako Zerlina či Malin Hartelius jako Dona Elvíra. Ti všichni společně s tvůrci inscenace dokazují, že opera může být moderním divadlem a pokud skutečně naplňuje jednotu pěveckého a hereckého umění, pak i opravdovou korunou dramatického umění.