Úterý po Vánocích
Paul žije spokojeně se svojí ženou Adrianou a malou dcerkou v současné Bukurešti. Zdánlivě mu v jeho osobním životě nic nechybí, ale i přesto se bezhlavě zamiluje do mladé zubařky Ralucy. Ta po něm sice nechce, aby se rozvedl, ale jejich pouto je čím dál tím silnější. Hrdina se tedy rozhodne situaci řešit a uprostřed vánočních příprav své ženě oznámí, že od ní odchází...
Režisér Radu Muntean patří mezi nejdůležitější rumunské režiséry současnosti. Ve svých civilních filmech (Boogie, 2008) se snaží ukazovat kritické situace v partnerských vztazích. Úterý po Vánocích je tedy jednoduchým dramatem o obyčejných věcech, které jsou nám ne vždy příjemné, ale které je nutné řešit. Film byl úspěšně uveden letos na festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard.
Po filmu Boogie je Úterý po Vánocích druhým filmem Radua Munteana, který byl vybrán do programu canneského festivalu. Film navazuje na ten předchozí tím, že si za téma bere mezilidské vztahy. Posunuje se tak od rekapitulace komunistické éry, jež charakterizovala tvorbu rumunské nové vlny dosud, k univerzálním příběhům ze života současné evropské střední třídy. Sám Muntean popisoval pád Ceaucescova režimu ve svém druhém filmu Papír bude modrý.
Snímek Úterý po Vánocích ale jinak vykazuje všechny typické znaky rumunské nové vlny, která sklízí mezinárodní úspěch od roku 2006, kdy byl uveden v Cannes film Smrt pana Lazaresca režiséra Cristiho Puiua. Hned rok poté následoval Zlatou palmou oceněný film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. Rumunské filmy přinesly záchvěv svěží autenticity a zároveň nekompromisnost pohledu na svou minulost. Rozvinuly styl dlouhých nepřerušovaných záběrů trvajících často několik minut, statické kamery, která dává prostor autentickým dialogům přesně odpozorovaných ze života a soustředěným hereckým výkonům. Režiséři téměř nepoužívají filmovou hudbu a režii podřizují svým postavám, stylu, který jim jde na tělo a téměř je nepouští ze záběru.
V Úterý po Vánocích jde zdánlivě o banální milostný trojúhelník, který byl ve filmu i literatuře tisíckrát zpracovaný. Hlavní hrdina Paul se octne v tísnivé situaci, kdy musí volit mezi manželkou a milenkou. Co dává klasickému příběhu manželské nevěry novost je právě Munteanovo zpracování.
Muntean vychází ze střízlivé přesné režie, která zároveň příznačně zůstává nejméně nápadným prvkem filmu. Dlouhé sekvencové scény jsou oproštěné od jakékoliv estetizace, umožňují hercům obsáhnout vývoj a komplexnost citů, nejistot a zmatků svých postav. Téměř voyeuristický vhled do jejich životů, který neopouští sféru jejich intimity, současně zachovává respekt a soucit ke všem postavám. Nikoho neodsuzuje, neřeší morální stránku věci, ale dává plný prostor všem jejich emocím a pochybám.
Film ukazuje rytmus, dynamiku a atmosféru jedné zlomové životní situace. Jak člověk postupně dospívá k rozhodnutí, aniž by ho někdo nutil, aniž by byl nucen vnějšími okolnostmi, ale prostě jen vnitřním vývojem, kdy postupně dospívá do momentu, že už takhle dál nemůže žít. Muntean přitom mistrně zachycuje obě polohy, jak mileneckou blízkost, tak blízkost manželskou, vzniklou po deseti letech soužití. Zároveň zachycuje stín lži, který zasahuje do obou světů, a hrdinovu somnambulnost v běžném životě. Film pojmenovává nejistotu hlavního hrdiny, oddělenost obou světů a to, jak se v něm zpátky spojují. Portrétuje zvláštní ambivalenci situace, křehkost a zranitelnost hrdinů, ale současně i jejich sílu.
Muntean používá filmový jazyk redukovaný na samou dřeň, na jeho základní funkce, dlouhé záběry ze statické kamery, které zůstávají u své pozorovatelské funkce, aniž by se stávaly manýrou, minimum střihu, výjimečné herecké výkony. Muntean tak dosahuje rovnováhy, nalézá dokonalé formální vyjádření svého tématu, nikde nepřepíná, netlačí na pilu, člověk necítí falešný tón, jeho jediným měřítkem je pravdivost. Dovádí tak rumunskou novou vlnu do nové úrovně.
Režisér k filmu dodává: "Snažil jsem se do filmu dostat určitý voyeuristický pocit, který by člověk získal nahlížením do lidských domovů, kuchyní a ložnic. Manželská intimita může být víc strhující než dobrý akční film.Toto není film o vině. Je to film o rozhodnutích. O rozcestí v životě, kdy člověk dostane pocit, že může kontrolovat vlastní osud. Je to také moment, kdy je člověk nejzranitelnější, i když zároveň možná poprvé cítí, že může změnit svůj život."
(press kit distribuční společnosti)