Epizoda 8/13

Pánové Horák a Zapletal mají e-shop, který prodává polské zboží a má obrat 300 000 Kč. Aby se jejich zavedený byznys mohl rozjet ještě víc, chtěli investici, nedokázali svůj projekt ale obhájit. Investoři nepochopili, v čem přesně by byl hlavní byznys firmy, navíc se jim nelíbily vysoké náklady firmy, které by podle nich ještě rostly. Přesto Michael Rostock udělal nabídku – s podmínkou, že se navýší marže firmy a že bude mít po nějakou dobu kontrolu nad firmou. Přidat se k němu mohl Michal Hanus, který o tom uvažoval, na rozdíl od panů Horáka a Zapletala ale neohodnotil jejich firmu na 13 milionů a nevěřil, že by se mu investice vrátila. Hynek s Vlastou tak nakonec odešli s prádznou.

Milan Švec a Antonín Janda chtěli investici pouze na 3 roky s tím, že pak by podíl investorů odkoupili. A to nebyl šťastný začátek. I přesto ale investory dostali na svoji stranu. Kuchyňské linky s unikátním designem a vyráběné z betonu se pětici byznysmenů líbily. Ve světě jsou úspěšné, v Česku se jim zatím ale nedaří. A tak má Milan Švec dluh přes milion. Ukázalo se také, že kromě desek vyrábí i speciální a designově unikátní doplňky na míru, které sice prodává za mnohem lepší peníze, ani tam si ale neříká takovou cenu, jakou mají. Investoři mu právě proto nakonec peníze nedali, Michael Rostock mu ale poradil: „Vybodnětě se na kuchyňské desky, dělejte solitairy a za dvojnásobnou cenu.“

Jednu z nekurióznějších prezentací si připravil kreativně založený Jaroslav Hejnic. Vymyslel speciální vršky na nápoje pro děti, z nichž se dá postavit kuličková dráha. Jeho byznysplán poskládaný z namalovaných postaviček sice Johna Vanharu rozesmál, ostatní investoři ale hlavně přemýšleli o tom, zda jde o recesi, sázku nebo vážně míněný byznys. Jaroslav je sice přesvědčil, že svoji nabídku myslí vážně, ale přiznal se také, že ho baví projekty vymýšlet, nikoliv potom rozvíjet. Investorům nabídl i další své nápady, nic z toho ale nestačilo na to, aby mu dali své peníze. Domů se tak vrátil bez peněz.

Miloslav Vodička vymyslel vlastní dřevěné obložení venkovních ploch, které je přímo z výroby ošetřeno na trvalo proti působení venkovního prostředí tak, aby nedocházelo k šednutí dřeva a jeho znehodnocení a následné deformaci. Šlo ve skutečnosti o hliníkové profily se speciálně ošetřenou dýhou. Náklady na výrobu takto odolného obložení ale nebyly malé, a produkt by proto na trhu patřil k těm nejdražším. Dámskou část investorů Miloslav nepřesvědčil, investory ale produkt zaujal. Vadilo jim ale, že pan Vodička se projektu nevěnuje naplno a nabízí příliš malý podíl, a tak nakonec k dohodě nedošlo.

Trojice mladých programátorů byla typickou ukázkou nastupující generace podnikatelů, kteří podobně jako Michal Hanus přišli z oblasti IT. Jejich software umožňuje spolupracovat s pracovním kolektivem na dálku přes webové rozhraní. Podobných systémů je ale mnoho, řada firem si je dokonce sama vyvíjí na míru a existuje i aplikace, které společně umí totéž. Proto Michal Hanus tento projekt odmítl. Michael Rostock o investici přemýšlel, a když se později ukázalo, že k systému jsou i speciální moduly např. pro architekty, vrátil se Michal Hanus do hry. Společně požadovali nadpoloviční podíl na počáteční období. Tvrdé podmínky by mnoho jiných odradily, mladí podnikatelé je ale vzali jako výzvu a na podmínky přistoupili. Získali tak nejen peníze na své podnikání, ale i dva mimořádně silné strategické partnery.