00:00:15 Svobodné matky jsou v současnosti v České Republice

00:00:17 nejvíce ohroženou sociální skupinou.

00:00:20 Ženy, které nechtěně otěhotněly,

00:00:22 tak často musí volit mezi dvěma zly.

00:00:25 Přivést dítě do bídných podmínek,

00:00:27 anebo podstoupit umělé přerušení těhotenství?

00:00:30 Jaké argumenty tyhle ženy zvažují a jaké šance vůbec mají?

00:00:34 A co je čeká, ať už se rozhodnou pro cokoli?

00:00:43 Mám pro vás zprávu. Je otázka, jestli je dobrá nebo špatná,

00:00:46 těhotná jste určitě, je to asi sedmý týden.

00:00:51 Tak, je to pro vás ta zpráva dobrá? Jak to vidíte?

00:00:53 No, tak já to tušila a nevím, jestli je to pro mě dobrá zpráva.

00:00:58 Dobře, čili potřebujete ještě nějaký čas na rozmyšlení?

00:01:02 -Určitě, no.
-Dobře.

00:01:04 Kdyby to dopadlo, myslím pro to těhotenství špatně,

00:01:09 tak ukončení toho těhotenství je ze zákona možné do 12. týdne,

00:01:13 čili čas ještě máme, ale vždycky, jak těm pacientkám říkám,

00:01:17 které se rozhodnou tedy pro ukončení těhotenství,

00:01:20 čím dřív, tím lépe.

00:01:23 Situace je prostě taková,

00:01:25 že spíš jsem skeptická, než abych z toho měla radost,

00:01:29 protože vůči mýmu partnerovi to je vlastně nehezký

00:01:37 z toho důvodu, že on to nechce, nechtěl a nebude chtít,

00:01:42 jak mě přesvědčuje,

00:01:44 a já jsem to věděla celou dobu, že jo,

00:01:47 že on prostě se mnou tu rodinu založit nechce.

00:01:52 A i přesto se to stalo.

00:01:53 Takhle jsem si to neplánovala

00:01:55 a mám ze sebe pocit, že jsem zradila hlavně sebe.

00:01:59 Že jsem si nedokázala najít nikoho kompetentního k tomu,

00:02:02 kdo by chtěl se mnou bejt

00:02:03 a kdo by se mnou chtěl mít tu rodinu

00:02:09 a takovejhle cíl sem prostě neměla, no, že na to budu sama.

00:02:13 Já nevím, co mám dělat,

00:02:15 protože fakt PRO je tak málo odpovědí,

00:02:19 ani mě nenapadá důvod vlastně, proč jo.

00:02:24 Připadám si zralá, všechno, nejsem nejmladší, mám na to věk,

00:02:28 to určitě jako jo, ale pořád je tam,

00:02:32 pořád je tam to "ale", a to je to,

00:02:34 že nechci bejt na to sama, prostě nechci.

00:02:54 Romaně je 27 let, žije v Praze.

00:02:56 Vystudovala pečovatelství a chtěla by se téhle profesi věnovat.

00:03:00 Také si přála najít dobrého manžela.

00:03:02 Založit rodinu, mít domek, děti, psa.

00:03:12 Realita je taková, že pracuje v baru

00:03:14 a je přítelkyní zadaného muže, který ji posílá na interrupci.

00:03:19 Tíha situace tak zůstala jen na Romaně.

00:03:27 Chtěla jsem se zeptat, pane doktore, jaká jsou rizika,

00:03:31 když bych podstoupila teda ukončení těhotenství.

00:03:36 Tak jako naštěstí v dnešní době

00:03:38 a musím říci, že tedy na úrovni dnešní medicíny u nás,

00:03:44 tak ta rizika jsou velmi, velmi nízká.

00:03:47 Na to se mě pacientky ptají poměrně často,

00:03:49 pokud jdou na tento výkon,

00:03:51 tak to riziko, že by třeba příště nemohly už mít miminko,

00:03:57 tak naštěstí je minimální.

00:03:59 Samozřejmě, že každý gynekolog, každý lékař je raději,

00:04:03 když si maminka to těhotenství ponechá,

00:04:05 ale pokud by ta situace byla pro vás neřešitelná,

00:04:08 tak ta rizika, jak říkám, jsou velmi, velmi malá, naštěstí.

00:04:19 Před 2 lety se do podobně svízelné situace

00:04:21 dostala také matka osmileté dcery Ivana,

00:04:25 která si přála mít s novým partnerem ještě jedno dítě.

00:04:32 Když otěhotněla, partner ji nečekaně odmítl

00:04:34 i se společně plánovaným a počatým dítětem.

00:04:40 Z radostného očekávání se rázem stala noční můra.

00:04:51 Říkal, že mám jít na interrupci.

00:04:55 Já jsem to cítila, že je to špatně, ale zárověň jsem měla velký strach,

00:05:01 protože jsem byla s dcerou sama už dlouho

00:05:05 a měly jsme velké problémy finanční

00:05:08 a obávala jsem se, že nezajistím kvalitně dceru,

00:05:11 kterou už mám a kdybych měla dvě děti,

00:05:15 že je nezvládnu obě nějak kvalitně vychovat.

00:05:20 Já jsem jela do té nemocnice

00:05:23 a ještě jsem ráno jela do práce za tím přítelem

00:05:26 a jako jsem ho prosila.

00:05:30 Přítel mě vlastně úplně odmítl znovu v té práci

00:05:33 a to mě úplně zlomilo,

00:05:34 já myslela, že si to ještě rozmyslí,

00:05:38 protože jsem mu i navrhovala, že třeba budu sama,

00:05:41 ale aby jako nás neodmítal.

00:05:46 Ale on jako, že ne, že lepší bude ta interrupce.

00:05:50 A já jsem v tu chvíli potřebovala jenom, aby mě někdo, koho mám ráda,

00:05:53 řekl, že to zvládneme nebo něco takového.

00:05:58 Byla jsem prostě plná strachu a zoufalá jsem byla z budoucnosti

00:06:01 a hlavně z toho, že...

00:06:04 Prostě mě zlomilo, jak ten partner mě v podstatě odmítl,

00:06:09 nebo úplně nějak odešel na svačinu a nechal mě odejít na ten zákrok

00:06:17 a já jsem pořád oddalovala...

00:06:20 Oni, ať se připravím,

00:06:21 a já jsem říkala, že ještě ne, že ještě počkám,

00:06:24 že mi jako třeba zavolá, nebo něco.

00:06:28 Já jsem chodila pořád s tou taškou tam a zpátky,

00:06:30 ale neměla jsem nějak sílu odejít, že jsem měla pocit i,

00:06:34 že to snad musím udělat, aby bylo všechno v pořádku nebo...

00:06:39 Pak jsem volala ještě mamce. I jemu. On mi nebral telefon.

00:06:47 Mamka mi řekla, že to musím udělat, že mi nepomůže, že to nezvládnu.

00:06:53 Na tom sále jsem se rozbrečela a nechtěla jsem tam jít,

00:06:56 v podstatě mě podpírali, ať tam dojdu.

00:06:58 Lehla jsem si, ještě jsem říkala, ať mi řeknou, než mě uspí, neřekli mi.

00:07:02 Jako není to, že bych se vymlouvala, ale prostě jsem cítila,

00:07:05 že tam nechci být, že to nechci udělat, jo, ale pak už byla tma

00:07:08 a pak jsem se probudila s pláčem a věděla jsem,

00:07:13 že to bylo to nejhorší, že to bylo strašně špatně.

00:07:26 Když se Ivana probudila po výkonu interrupčního zákroku,

00:07:29 který měl vyřešit její situaci, místo úlevy se jí přitížilo.

00:07:32 Nastaly vážné psychické problémy,

00:07:35 tak velké, že dokonce uvažovala o sebevraždě.

00:07:38 Postihlo ji totiž trauma,

00:07:39 které se nazývá postinterrupční neboli postabortivní syndrom.

00:07:44 Dopředu jí o něm nikdo nic neřekl, nikde o něm nečetla.

00:07:47 Ivana si nepřeje, aby byla její identita známá.

00:07:50 Snaží se totiž přece jenom ještě jednou začít nový život.

00:08:02 Postabortivní syndrom je soubor psychosomatických obtíží,

00:08:05 které se dostaví poté, co žena za sebou tu zkušenost má.

00:08:10 Mohou být samozřejmě různé a taky v různé intenzitě.

00:08:13 Jsou ženy, které v takové fázi

00:08:15 mají pouze problémy, dejme tomu, se spánkem

00:08:17 a mají třeba mírné deprese a dokáží to zvládnout.

00:08:20 Ale jsou ženy, které ty příznaky mají třeba silnější

00:08:23 a opravdu potřebují profesionální pomoc psychologa nebo psychiatra

00:08:27 a ta skutečně v České republice oficiálně zastoupena vůbec není,

00:08:32 protože existuje celá skupina psychologů, kteří tvrdí,

00:08:36 že toto je mýtus, že ženy po potratu žádné potíže nemají.

00:08:42 Já jsem se nějak vypnula, já jsem jenom ležela a nechtěla jsem žít,

00:08:48 já jsem se nechtěla ani nadechnout.

00:08:51 Takže já jsem viděla v té smrti úlevu

00:08:54 a taky jsem viděla možnost jakoby se setkat s tím dítětem.

00:09:01 Měla jsem pocit, že je tam samo někde ve tmě, a že chci jít za ním,

00:09:07 chytit ho, obejmout, aby ta maminka jako...

00:09:12 Našla jsem i určitou útěchu v tom, že je prostě v nebi

00:09:20 a je tam s dětmi ostatními, které takhle třeba zemřely

00:09:26 a že tyhle děti prostě nemůžou být někde, kde je to špatné,

00:09:32 že ony musí být prostě na místě, kde je strašně moc lásky,

00:09:39 mnohem víc než bych mu třeba dala já.

00:09:45 Tisíce žen se každoročně ocitají

00:09:47 v situaci nečekaného nebo původně plánovaného těhotenství,

00:09:51 kdy je partner opustí nebo nutí k interrupci.

00:09:54 V takovéto tísni je rozhodnutí, zda být nebo nebýt svobodnou matkou

00:09:57 čistě na ženě.

00:09:59 Stojím přesně před touhletou Otázkou: Nechat si to? Nenechat?

00:10:03 Jako je to prostě složitý.

00:10:06 Čas na to moc nemám, jsem závislá sama na sobě

00:10:09 a teď mám docela strach z toho, že někdo bude závislej na mně,

00:10:13 a to je to, čeho se bojím, prostě.

00:10:17 Je to takový... Je to fakt krok do neznáma, no.

00:10:20 To nevím, mám obavy prostě ze všeho možnýho.

00:10:29 Tak to jsem byla v práci

00:10:32 a zrovna jsem měla chvilku, takže jsem šáhla po časopisu

00:10:36 a v meziřádkách teda byla internetová adresa na tuto poradnu,

00:10:41 kterou jsem teda kontaktovala. Mohla sem ji kontaktovat

00:10:45 buď na bezplatnou linku, anebo na e-mail,

00:10:48 takže já jsem teda zvolila e-mail.

00:10:52 Takže jsem jim napsala, čeho se bojím,

00:10:54 co je pro mě takový to prioritní, abych potřebovala vědět,

00:10:57 že nevím, kde se mám na to ptát. Takže mi vlastně paní odpověděla

00:11:03 a klíčovou větou, co tady mi paní napsala, tak to bylo:

00:11:08 "Ráda bych vás podpořila ve vaší statečnosti,

00:11:11 vždyť život je to nejcennější, co můžete svému dítěti dát."

00:11:15 To bylo možná pro mě fakt to klíčový,

00:11:16 protože já jsem si to nevymyslela, je to prostě příběh,

00:11:20 kterej se bude odehrávat mně a mému dítěti,

00:11:23 takže, proč do toho nejít

00:11:25 a i mě docela potěšilo to,

00:11:31 že někdo mi to dává najevo, že prostě statečná jsem.

00:11:36 Co se týče vývojových vad, jste mladá,

00:11:39 co víme z vaší anamnézy, nejsou tam žádná velká rizika,

00:11:43 takže neočekáváme žádné komplikace, nebo větší komplikace.

00:11:48 Vždycky se samozřejmě v těhotenství nějaké komplikace vyskytnout mohou,

00:11:52 ale zase, jsou ta rizika poměrně nízká.

00:11:57 Jaké vyhlídky by Romana měla, kdyby si miminko nechala?

00:12:00 Jde se podívat do azylového domu, kde žijí svobodné maminky.

00:12:04 Zajímá ji, jestli by v takovém domě

00:12:05 mohla žít alespoň v začátcích mateřství.

00:12:12 -Dobrý den. -Dobrý den, já jsem Romana Nechvátalová.

00:12:15 Tereza Dobiášová, těší mě. Fajn, že jste dorazila.

00:12:18 -Našla jste to dobře?
-Jo našla, nebyl problém.

00:12:22 Naše maminky jsou převážně mladý maminky,

00:12:23 který se ocitly v situaci, že mají mít mimčo

00:12:28 a nevědí úplně, jestli to zvládnou, jo?

00:12:32 Hodně často jsou to mamky, který nemají pražádnou podporu.

00:12:35 To znamená, nemají třeba rodinu.

00:12:37 Táta od dítěte úplně nefunguje, třeba se k němu ani nehlásí.

00:12:42 Tak pojďte dál.

00:12:45 Dobrý den.

00:12:48 Takže todleto je jeden z těch větších pokojů.

00:12:51 My se snažíme, aby maminky, který tady bydlej,

00:12:55 bydlely v prostředí,

00:12:57 který co nejvíc připomíná normální bydlení,

00:13:01 takže mají svoji kuchyňku, kuchyňskej kout, svoji koupelnu.

00:13:08 Takže todleto byste takhle tady mohla mít.

00:13:13 -A vy byste teda byla s jedním děťátkem? -S jedním.

00:13:17 My máme základní poplatek za poskytování sociální služby

00:13:20 90 korun za dospělýho a 50 korun za dítě, za den.

00:13:25 -To znamená, celkem je to 140 korun
-za den? -Hm.

00:13:29 A když se to vynásobí počtem dní v měsíci,

00:13:31 tak tady vidíte potom, jak by to vycházelo, jo? Je to 4340 korun,

00:13:36 když je to dlouhej měsíc, 31 dní, jo?

00:13:40 Tak, přijde vám to, že byste to zvládala uplatit?

00:13:43 To asi jo, to asi by šlo.

00:13:47 Je tady nějakej režim? Jako večerka nebo budíček ráno?

00:13:51 S ohledem na to, že maminky, který tady jsou,

00:13:54 mají malinký děcka, do těch čtyř let zhruba,

00:13:57 tak se ten dům zamyká v 8 večer,

00:14:00 protože je potřeba děti uložit, nakrmit nějak jako pravidelně.

00:14:05 Když se stane, že někdo potřebuje prostě bejt dýl venku,

00:14:08 tak se to dá domluvit občas, třeba do desíti.

00:14:14 A co vy? Vám se tady líbí? Jak jste tady spokojená?

00:14:17 Ale jo, líbí. Jsem tady spokojená.

00:14:18 A vy jste tady přímo jako úplně od miminka?

00:14:22 Jim byly dva měsíce, když jsem nastupovala? Říkám to dobře?

00:14:26 No, dva a kousek.

00:14:29 -Jo, takže vy jste měla dvojčata, máte. -No.

00:14:32 -To jsou oboje...?
-Ano.

00:14:33 Já myslela, že tady s někým ještě vegetíte. Tak to je dobrý, no.

00:14:37 Takže dva, ty bláho!

00:14:44 Na mě to působí strašně depresivně.

00:14:48 Je to i tak malý prostředí,

00:14:50 přece jenom člověk se chce nějak jakoby i osvobodit.

00:14:55 Tam není kam utýct ani jakoby.

00:14:57 Já vím, že je to řešení pro ty mamky ve velký nouzi

00:15:02 a já v takovýdle nouzi teda nejsem, to jako si můžu říct,

00:15:06 že jsem na tom trošku líp jako, jo.

00:15:11 Romana se jde zeptat na Úřad práce.

00:15:13 Jaké sociální dávky by mohla pobírat v době,

00:15:16 kdy by byla s miminkem doma.

00:15:18 Ještě neví, že to, co považuje za své plus, že pracuje,

00:15:22 ve skutečnosti hraje proti ní. Nedosáhne tak na příspěvky v nouzi.

00:15:34 -Dále. -Dobrý den.
-Dobrý den.

00:15:39 Já jsem v takový tíživý situaci, jsem v jiném stavu, jsem sama

00:15:42 a potřebovala bych nějaký informace o dávkách, na který mám nárok.

00:15:51 Případně teda, kde je seženu a jestli mi dáte nějaký informace.

00:15:56 A tatínka?

00:15:57 Tatínka máme, ale tatínek nebude s náma.

00:16:01 -A nebude v rodným listě?
-Nebude.

00:16:03 -Určitě ne?
-Určitě ne.

00:16:04 -Jste pevně rozhodnutá?
-Už jsem pevně rozhodnutá.

00:16:07 Takže vy byste mohla žádat o rodičovský příspěvek, porodné,

00:16:09 přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,

00:16:12 to jsou dávky ze systému státní sociální podpory.

00:16:15 Řekněte mi, kolik máte přibližně plat.

00:16:17 -Třináct, patnáct tisíc.
-Třináct, patnáct tisíc?

00:16:20 Počítejte tak, že by to mohla bejt polovina toho platu.

00:16:23 -Polovina toho platu?
-Čistýho, teda, jo.

00:16:26 To, co berete, tak zhruba polovina,

00:16:27 možná o něco víc, ale to bych vám mazala med kolem pusy.

00:16:30 Hned, vlastně jakmile se vám to mimčo narodí,

00:16:32 tak byste mohla žádat přídavek na dítě, ten je 500 korun.

00:16:36 Už se ale nevejdete do žádnejch dalších dávek,

00:16:38 třeba ze systému hmotné nouze.

00:16:41 No, a teďko porodný.

00:16:43 Obávám se, že s 15 tisícema čistýho se tam nevejdete.

00:16:47 Vy nebudete vlastně ani mít výživný. Je to tak?

00:16:51 Když nebudete mít tatínka v rodným listě.

00:16:52 No, to nebudu, no.

00:16:55 Takže budete částečně pokrytá

00:16:57 příjmem z toho rodičovského příspěvku,

00:17:00 a pokud tam bude teda nárok na příspěvek na bydlení,

00:17:03 tak už se ale nevejdete do žádnejch dalších dávek.

00:17:06 Neplačte, broučku. Vždyť je to krásný.

00:17:09 Hele, ty problémy se všechny spravěj.

00:17:17 Žaneta je typickou svobodnou matkou.

00:17:19 Sama vychovává, živí a pečuje o tříletou dcerku.

00:17:22 Výživné nedostává a stát jí také nijak nepomáhá.

00:17:26 Aby sebe a dceru uživila,

00:17:27 pracuje 12 hodin denně a také o víkendech.

00:17:31 Udělej si pohodlíčko, jo?

00:17:33 -Tak. -Udělám, neboj.
-Ok.

00:17:42 -Jaký to je?
-No, jaký to je.

00:17:47 Hele, tak svým způsobem těžký, ale jako dá se to. Musíš bojovat.

00:17:56 Je to asi o přístupu, no.

00:17:58 Vidím, že k tomu budeš mít asi přístup jinej, no.

00:18:01 Já zas mám pocit, že se asi zhroutím, no.

00:18:03 Jakoby jak jsi řešila tu situaci finanční?

00:18:08 Byla jsem na úřadu, se zeptat,

00:18:10 jestli jakoby mám nárok na nějakou podporu.

00:18:12 Tam mi teda pověděli, že nárok mám,

00:18:16 ale tím, že mám víc, než 12 tisíc měsíčně,

00:18:18 tak tu pětistovku nedostanu.

00:18:21 Tak jsem jim pověděla, že teda budu radši chodit do práce,

00:18:25 ať si tu pětistovku nechaj, no.

00:18:28 A jak se na mě bude koukat okolí?

00:18:29 Tak na okolí vůbec jako neberu ohledy,

00:18:31 protože nikdo z těch lidí mi na chleba nedá.

00:18:34 Může si myslet cokoliv a je mi to úplně jedno.

00:18:37 Ať si myslí kdo chce, co chce, nazdar.

00:18:40 No, tak to jsem zvědavá, jak to teda vypadá u tebe v reálu.

00:18:43 To jsem ráda, žes mě pozvala.

00:18:45 Tys mi tak jako...

00:18:46 To působilo tak super,

00:18:48 že se na to tak těším, že to bude jako paráda, s dítětem.

00:18:53 -Tak jsem zvědavá na reál.
-Tak počkej - telefon.

00:18:56 Ježíš, Bára.

00:18:58 No, Baru?

00:19:00 (rozčilený hlas v telefonu)

00:19:02 Jo, já už letím, prosím tě, já už letím, jo. Tak jo.

00:19:07 Jasně, jasně.

00:19:09 Musíme honem, Bára letí do práce.

00:19:13 -Čau. -Žaneto, jako, kde seš, ty vole?

00:19:16 -Já musím do práce.
-Já vím.

00:19:18 A malá je nachcípaná jako blázen.

00:19:19 Zorko, pojď sem!

00:19:23 A jako do školky ti ji zejtra nevemou, jen tak mimochodem, jo?

00:19:26 -Hmm, paráda.
-Já zejtra určitě nemůžu,

00:19:28 protože musím do práce

00:19:29 a do konce tejdne si musíš vyřídit nějaký hlídání,

00:19:34 protože říkali, že ti jí tam nevezmou.

00:19:39 Takže s tím něco udělej, nevím jako, co budeš dělat,

00:19:41 protože já můžu až večer v šest,

00:19:43 ale už musím jít, jako jdeš docela pozdě.

00:19:46 -Pojď sem, mami.
-Čau, Zorí! -Pojď sem.

00:19:53 -Zorko, kde mám kabelku?
-Kde ji máš?

00:19:56 No, tu hnědou, jak sis tady s ní hrála.

00:19:59 Já jsem si s ní nehrála.

00:20:01 Prosím tě, možná bude v obýváku, tak mi jí dones, jo, miláčku.

00:20:06 -Jo, ahoj, ani jsme se nepředstavily, já jsem Bára.

00:20:09 Ahoj já jsem Romana.

00:20:11 -Promiň, že to, ale...
-Chápu to.

00:20:14 -Tady je, Báro.
-Jo? Tak ahoj zlato, pusa.

00:20:17 -Kam jdeš? Kam jdeš, Báro?
-No, do práce! -A proč?

00:20:21 Hele tak si to nějak to. Kdažtak večer, kdyby něco, jo?

00:20:24 -A proč jdeš do práce?
-No musím, ahoj.

00:20:27 Nashle, ahoj.

00:20:30 Mami, mami...

00:20:31 Aha, no tak to by mě zajímalo, děvče, jak to budeš řešit,

00:20:33 když jako zejtra musíš do práce.

00:20:36 No nic, začnu volat lidem, že jo. Začnu volat kamarádkám,

00:20:39 který mi jako pomáhaj takhle a musím to nějakým způsobem řešit.

00:20:46 Já ti pak udělám kafe, tohle je docela záležitost důležitá.

00:20:51 No to mi je jasný, no.

00:20:53 To musím prostě nějakým způsobem jako vyakčnit.

00:20:56 Ahoj, ahoj, prosím tě, Míšo,

00:20:58 já vím, že to je jako takhle na poslední chvíli, jo,

00:21:00 ale mám na tebe prosbičku,

00:21:02 nemohla bys mi zítra pohlídat malou?

00:21:05 Já musím do práce a ona je jako nastydlá.

00:21:11 Nešlo, nešlo, výborně. Výborně, tak to je dobrý.

00:21:15 Takže první vyhořel a kolik jich ještě je?

00:21:18 No, ještě dvě.

00:21:19 -Aha, to není zase tak takovej...
-No, není no.

00:21:24 Mami, a nebo malá Orinka by za mnou přijela sama.

00:21:29 No, a jak to máš s víkendama? Jak řešíš víkendy?

00:21:32 No, tak někdy o víkendu jakoby chodím do práce taky,

00:21:40 ale jako můžu si tam brát malou, takže je to jako supr,

00:21:43 protože aspoň můžeme bejt spolu.

00:21:46 Takže víkendy mám tak nějak vyřešený.

00:21:48 -Houba, houba, mami.
-Houba, no je krásná, houba.

00:21:51 Doufám, že teda takhle pozitivní přístup budu mít i já jako,

00:21:54 protože to je...

00:21:57 Ona je ve stresovým vypětí prostě,

00:22:01 ale stejnak se z toho nehroutí, neblázní se. Je to prostě...

00:22:06 Ta holka je pro ni určitej motor a to je fakt důležitý,

00:22:08 takže todle mě absolutně povzbuzuje

00:22:11 a já mám z toho opravdu jenom dobrej pocit.

00:22:14 Romana dostala pozvání od Žanety,

00:22:15 aby se zúčastnila setkání s dalšími maminkami.

00:22:18 Poprvé v životě vstoupí do nového,

00:22:20 pro ni dosud téměř neznámého světa žen a dětí,

00:22:23 mezi které bude zřejmě brzy patřit.

00:22:28 Dobrý den! Jé ahoj!

00:22:32 -Ahoj.
-Ahoj.

00:22:35 Tak jo, tak děťátka já vám tady vedu Romanku.

00:22:39 -Dobrý den! -Ahoj.
-Ahoj.

00:22:41 Tak já jsem Romana,

00:22:43 -tak já jsem taky Romana, ahoj.
-To je dobrý, ahoj.

00:22:46 -Já jsem Simona.
-Ahoj, ahoj.

00:22:49 -Ahoj Romano, Kamila.

00:22:51 Ahoj, Alena.

00:22:57 Do toho dát takový nějak něco, to už si obstaráš někde jinde.

00:23:00 Ale abys měla něco do začátku.

00:23:03 -Super.
-To pomůže.

00:23:04 Jak se máš? Jak se cejtíš, dobrý?

00:23:06 Jo, dobře se mám, dobře se mám,

00:23:08 akorát si to ještě tak jako neuvědomuju, co se děje.

00:23:12 A už to víš, bude to teda holčička nebo chlapeček,

00:23:14 aby vlastně jsi vůbec...

00:23:15 Já když na to koukám, tak my to tady máme jako pro holku.

00:23:19 Zdá se, že to bude muset být holčička,

00:23:21 když máme všechno v růžovém.

00:23:23 No tak budu mít kluka

00:23:24 a bude takovej trošku asi buznička nebo nevím, jako těžko říct.

00:23:29 A on člověk jako občas propadá i těm smutkům a depresím,

00:23:31 ono to k životu patří,

00:23:33 ale vždycky je důležité jakoby se postavit na ty nohy.

00:23:38 Člověk může být stokrát za sebou na kolenách,

00:23:41 ale vždycky se musíš zvednout a takhle si to musíš představovat.

00:23:46 Ono nebude to jednoduché, mít dítě vůbec není jednoduché

00:23:51 a být na dítě sama taky není jednoduché,

00:23:54 ale přináší to s sebou i spoustu radostí.

00:23:57 Takže ber to tak, neděje se nic nenormálního,

00:24:01 už to tady bylo stokrát, tisíckrát.

00:24:04 Když to zvládly ostatní, zvládneš to ty taky.

00:24:08 -A tady je pupečník, jo?
-Hm.

00:24:11 Mírně tepe. Tady máme nosánek, pusinku, očnici a předloktí.

00:24:19 Máme tady dvě kostičky plus ručku

00:24:22 a tady máme v průřezu tu levou ruku a tady vidíte zase tu nožičku.

00:24:28 Tady to odpovídá právě tomu začátku 21. týdne,

00:24:33 takže bychom měli být spokojeni.

00:24:39 Můžeme vždycky říci, že si člověk za svoje neštěstí může sám,

00:24:43 že kdyby se choval zodpovědněji, tak by se mu nic špatného nestalo.

00:24:47 Ale je to tak? Je opravdu v našich silách nechybovat?

00:24:50 A tak jsou v životě chvíle, kdy potřebujeme pomoc druhých.

00:24:53 Možná je to právě vzájemná tolerance, velkorysost

00:24:57 a schopnost pomáhat, které bychom měli společně zase najít.

00:25:03 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2014