2. července 2011

Po divácky úspěšných komediích Účastníci zájezdu a Ženy v pokušení je tu další komedie od scenáristy a režiséra Jiřího Vejdělka s titulem Muži v naději, na kterou se můžete v našich kinech těšit v srpnu.
Zábavný snímek řeší otázku nevěry, která podle jedné z teorií může být základem šťastného manželství.

Na podzim se chystá do kin také komorní road movie Rodina je základ státu. Filmař Robert Sedláček se opět ve své tvorbě zabývá partnerskými vztahy, tentokrát na pozadí hospodářské krize. Poslední tři roky stihl Sedláček uvést do kin tři celovečerní filmy, což je v podmínkách české kinematografie ojedinělý jev. Jak to zvládá?

V těchto dnech vstupuje do našich kin film Hanna. Dobrodružný akční thriller režiséra Joe Wrighta, jenž si přízeň mnohých diváků získal svým předchozím melodramatem Pokání. Wrightův film Hanna vypadá navzdory vždy úžasné Kate Blanchetové spíše jako béčkový thriller a je vidět, že jeho autor není v tomto žánru tak zběhlý. Snímek proto hodnotíme třemi balónky.
Dalším letním odpočinkovým trhákem v našich kinech je třetí díl Transformers. Režisér Michael Bay popsal tuto velkoprodukci jako vlastní verzi snímku Černý jestřáb sestřelen, akorát s obřími roboty. Zatímco diváci i kritici druhému dílu Transformers: Pomsta poražených vyčítali, že se Bay nechal unést a natočil „jen“ opulentní podívanou, v níž navzájem se likvidující šrot marně nahrazoval horkou jehlou spíchnutý scénář, trojka je v tomto směru mnohem vyváženější a od nás dostává tři balónky.
Další červencovou premiérou je snímek Bobr, jímž se herečka Jodie Fosterová vrací po dlouhé odmlce k režii. Byl sice dokončen už vloni, ale premiéra se odkládala kvůli skandálům týkající se hlavního hereckého představitele, Mela Gibsona. Gibson hraje muže, zmítaného hlubokými depresemi, až jej manželka vyhodí z domu. Před možnou sebevraždou zachrání hlavního hrdinu náhoda: během alkoholové noční procházky městem najde v popelnici maňáska s bobří hlavou. Ten se nakonec stane společníkem v jeho osamění. Film byl uveden na festivalu v Cannes a my oceňujeme režisérčinu snahu vyklouznout ze zaběhlých žánrových mantinelů čtyřmi balónky.
A největší událost července jsme si nechali na závěr naší přehlídky kinopremiér: Harry Potter. První část adaptace poslední knížky Potterovského cyklu s podtitulem Relikvie smrti se v našich kinech objevila minulý rok, její druhá část následuje právě toto léto. Harry Potter dospěl z mladého vyjukaného kouzelníčka v ostrého čarodějnického likvidátora a teď se musí dospělácky postavit Voldemortovi. Snímek opět režíroval David Yates (dejvid jejts), takže můžeme očekávat dílo vizuálně zajímavé, herecky bezproblémové a především poctivě temné, které naváže na zdařilopu atmosféru loňské první části. Jelikož jsme ho ale zatím neviděli, hodnocení se zdržíme. Představitelé ústřední trojice přiznali, že poslední den natáčení se všichni rozplakali. Koneckonců, natáčením této série strávili doslova celé dospívání. Jedná se navíc o jediný film z potterovského cyklu, který bude promítán ve 3D v plné délce.

Na DVD právě vychází italský film Sladký život režiséra Federica Felliniho, jedno z nejvýznamnějších děl světové filmové produkce. Fellini se ve svém mistrovském díle nechal unést atmosférou konce padesátých let, pro niž byly příznačné aféry příslušníků horních deseti tisíc. Sladký život by neměl chybět ve sbírce žádného pravověrného filmového fanouška. A jestli budete mít u jeho sledování pocit, že jste něco podobného už viděli, věřte, že to vše bylo až po Sladkém životě. Snímku nemůžeme dát méně než plných pět balónků.

Dalo by se říct, že letní festivalová sezóna začíná na jihu, na Sicílii, kde je léto navzdory sněhu na sopce Etně už v plném proudu. Organizátoři festivalu v proslulém letovisku Taormina, nedávno oprášili slávu této akce, kam kdysi přicházely hvězdy domácí kinematografie v čele s Federikem Fellinim. Dnes je vystřídaly jiné stars, které dávají antickému amfiteátru, kde se konají večerní galaprojekce, potřebný lesk.
Jaký film se do starobylého amfiteátru hodí lépe než Alexandr Veliký? Vždyť nedaleké Syrakúzy byly kdysi hlavním městem řecké říše a vládly tedy celému světu stejně jako po tom toužil (dobyvačný) Alexandr Macedonský. Režisér Oliver Stone zde představil nově dokončenou finální verzi svého tří hodinového eposu, jinak poskládanou a delší o 40 minut. Ani další, skoro hodina navíc, ale tento zdlouhavý epos úplně nezachrání, i když scény velkých bitev se Stoneovi povedly a jsou pořád velice působivé. Hodnotíme tedy třemi balónky.
Taormina přilákala taky další známou tvář, americkou hvězdu Matthewa Modina (metjů modína), jenž si to zde opravdu užíval. Herec, jenž spolupracoval s režiséry jako Stanley Kubrick, Alan Parker, Robert Altman, John Schlesinger (džon šlesindžr) a také Oliver Stone se zde ovšem sám prezentoval v profesi režiséra. Italským studentům a adeptům herectví promítl svůj v pořadí už osmý krátký snímek s provokativním názvem „Ježíš byl komouš“. V tomto jakémsi polodokumentu Modine prochází New Yorkem a zamýšlí se nad osudem tohoto světa, ve kterém vítězí sobectví a chamtivost. Určitě bohulibý záměr. Ale že by byl Ježíš opravdu komunista? My máme s nimi úplně jiné zkušenosti.