35 měsíců s Natálkou

Byly jí necelé dva roky, když jedné noci na postel, kde spala, vletěla zápalná láhev. Osmdesát procent spáleného těla, měsíce v kómatu a umělém spánku, desítky těžkých operací. Přežila. Byl to záměrný a promyšlený útok. Útok na domácnost, kde žila nic netušící rodina, včetně čtyř malých holčiček. Útok, který podle obžaloby provedli z rasistických důvodů mladí neonacisté. Útok z čiré nenávisti. Před smrtí ji zachránili lékaři, ale především láska rodičů, sester a lidí kolem. Po mnoha měsících v nemocnici se Natálka učí vše od začátku - chodit, mluvit, smát se. Zatím netuší, co ji čeká.

Téměř tři roky jezdilo pár lidí na návštěvy do Natálčiny rodiny a snažili se pomáhat. Každý podle svého. Kromě jiných psychiatr Peter Pöthe, psycholog Přemysl Mikoláš, zmocněnec rodiny před soudem Markus Pape, Milena Tučná... Spousty dobrých lidí, kteří věděli, že anonymní státní instituce se nepostarají o nic podstatného, pokud se vůbec o něco postarají. Byli to lidé, kteří ale také věděli od začátku, že útok na Natálku je útokem proti nám všem.