Včely medonosné a jejich životodárný zdroj energie. Japonský dokumentární cyklus

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Včelí dělnice na jaře létají pilně z květu na květ a sbírají nektar, ze kterého vyrábějí sladký a chutný med. Je nejen lahodný, ale skrývá se v něm také energie, která udržuje tyto malé houževnaté tvory při životě. Díky výživnému medu a dělbě práce překonávají mnohé zkoušky.

Rojení

Na jaře rozkvétají různé druhy rostlin, příroda doslova hýří zářivými barvami. Touto dobou se také včely nejvíce rojí a celá včelstva se přemísťují z místa na místo; v roji je jedna matka a někdy i tisíce dělnic. Míří obvykle do nějaké dutiny, která se pak stane jejich novým domovem.

Hlavním stavebním materiálem včel je vosk, který dělnice vylučují ze zadečků. Z něj vznikají plásty, a protože celé včelstvo spolupracuje, jde to velmi rychle. Plást tvoří šestiboké buňky, vyrovnané těsně vedle sebe. Na obou stranách každého plástu jsou buňky, v nichž včely vychovávají larvy a uskladňují pyl i med.

Výroba medu

Když včelka natřásá zadečkem, jako by tančila, sděluje ostatním, kde se nacházejí květy. Vlnová délka zvuku, který při třesení vydává, je informuje o vzdálenosti, a hlavička o směru, kde se pastva nachází. Ostatní včely ji následují a získávají od ní informace, pak postupně vylétávají k cíli.

Dělnice horlivě sbírají nektar z květů. Na rozdíl od motýlů se jím neživí, ale uskladňují ho v medných váčcích. Jakmile je naplní, vrátí se do úlu a tam nektar sosákem a jazykem předají čekajícím včelám. Právě přenos z úst do úst je klíčem k výrobě medu. Nektar z květů je v podstatě roztok, obsahující jednoduché cukry. Jak prochází hltanovými žlázami včel, enzymy mění roztok fruktózy a glukózy na sladinu. Včelí organismus fruktózu a glukózu snadno přijímá. Tyto látky jsou pak rychlým zdrojem energie. Včely, které to mají na starosti, uskladňují med v buňkách.

Pokud včela u vstupu do úlu neúnavně mává křídly, vhání dovnitř čerstvý vzduch. Z řídkého medu se pak odpařuje voda a to zvyšuje jeho koncentraci. Nakonec cukernatost medu dosáhne 80 procent. Med navíc obsahuje vitamíny a minerální látky, bílkoviny z pylu, takže je hustý a výživný.

Uskladněný med v plástech je jejich jediným zdrojem potravy, ale také přežití v zimě. Med je tak výživný, že včelám stačí jediný gram, aby uletěly i mnoho desítek kilometrů. Jeho výroba je ovšem časově i fyzicky velmi náročná. Nejtěžší práci odvádějí dělnice, které sbírají nektar: aby vyrobily jedinou lžičku medu, musejí se zastavit na 50 tisících květech.

Obrana proti nepřátelům

Na překrásných loukách plných květů čekají mnohá nebezpečí. Včely každý den kvůli produkci medu riskují život a mnohé dělnice přijdou při sběru nektaru o život. Bezmocnou včelu, třeba když uvízne v pavučině, může uchvátit pavouk nebo sršeň. Je to krutý lovec – hmyz, který zabíjí silnými kusadly, má totiž raději než nektar z květů.

Zvlášť velkou nepříjemností je, když sršeň vletí do úlu. Jakmile se přiblíží, dělnice se začnou chovat podivně: jednotně mávají křidélky a vydávají silný hluk, čímž se snaží nepřítele zastrašit. Vůbec nejhůř na tom jsou včely v Asii a Japonsku, kde žije nejobávanější druh sršně - sršeň mandarínská.

Hmyzí dravci útočí ve skupinách a dokážou vyhladit celé včelstvo, včetně larev a kukel. Sršeň pohybuje zadečkem a vydává pach, který má přilákat ostatní sršně, a pokud se pokud se pachový signál dostane k jeho skupině, přiletí jich desítky a včely nebudou mít šanci.

I pro tyto situace ale mají včely jedinečný způsob, jak se pokusit o obranu. Stovky včel mohou sršně obalit svými těly. V chumlu pak tělesná teplota včel stoupne až k téměř 50 °C, teplotě, kterou sršeň nevydrží a uhyne. Jejich schopnost vydržet vysoké teploty – přes 50 °C – jim umožňuje svého nepřítele doslova uvařit. Dělají to tak, že intenzivně mávají hrudními svaly, a takový náročný fyzický výkon jim umožňuje opět med. A proč včely na sršně neútočí žihadly? Sršně mají silné chitinové brnění, proti němuž jsou jejich neúčinná.

Zima

Největší zkouška přichází v zimě, kdy rostliny a stromy nejsou aktivní. Dokonce i v zimě jsou ale včely živé a zdravé – zase díky medu. Pro včelstvo je med něčím jako polínka v krbu: díky němu si vytvářejí teplo, takže uprostřed chomáče je skoro 30 °C.

Včely, které nashromáždily dostatek medu, přežijí. I tak se ovšem v zimě počty dělnic vždy značně zmenšují, včelstva, která si nedokáží nasbírat dostatek medu, zimu dokonce vůbec nepřežijí.

Larvy

Včelí matka je mnohem větší než ostatní, také se dožívá vyššího věku, okolo tří až čtyř let. Jejím posláním je klást vajíčka, a rozšiřovat tak včelstvo. Vajíčko klade do každé buňky, která je určena pro výchovu larev.

Dělnice pracují neúnavně, protože musejí larvy krmit. Dostávají velmi vyváženou stravu, jejíž základ tvoří med a pyl. Asi týden po vylíhnutí se larva zakuklí a za dalších 10 dní se líhne nová včela. Od jara do léta zvednou včely svoji četnost v jednom úlu na více než 10 tisíc.

Originální názevThe Power of Honey - Japan: Japanese Honeybees
Stopáž25 minut
Rok výroby 2006
 )D( ST
ŽánrDokument