Ještě mám hlavu a dvě ruce

Příběh ženy, která se s podporou svého okolí nehodlá poddat roztroušené skleróze (2011). Režie J. Harvan

Helena Hartová se narodila v Československu, ale žila zde jen do svých devatenácti let. Po srpnu 1968 emigrovala a usadila se ve Velké Británii. Radikální změnu vnesl do jejího života rok 1994, kdy jí byla diagnostikována roztroušená skleróza – onemocnění centrálního nervového systému, které nelze předvídat a většinou je paralyzující.

Dokumentární film režiséra Josefa Harvana zachycuje nejen statečný boj Heleny Hartové s těžkou nemocí, ale také její profesní nasazení ve prospěch lidí s touto diagnózou. Jako viroložka a imunoložka se snažila přispět k objasnění otázek spojených s touto nemocí a pro Skotskou společnost sdružující pacienty s roztroušenou sklerózou začala pracovat jako redaktorka interních listů. Cenné zkušenosti s rehabilitací jí ukázaly cestu k zásadnímu zpomalení postupu své nemoci. Každý den cvičí s odbornou sestrou, pravidelně plave v bazénu a velice jí pomáhají masáže.

Velkou oporu má v manželovi Denu Matherovi. Kromě něho ve filmu také vystupují spolužáci Heleny Hartové, dále neuroložka Eva Šavrdová a fyzioterapeutka Kateřina Volbrechtová.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 ST 4:3
ŽánrDokument