Epizoda 12/13

Petr Stejskal přišel investorům představit projekt bezpečné plachty na přívěsy kamionů. Ta by při proříznutí sama zaktivovala alarm a vyslala majiteli vozidla, případně policii, zprávu o možné krádeži. Po investorech požadoval 1 000 000 korun a nabízel 35% podíl v nově založené firmě. Pan Stejskal neměl s podnikáním velké zkušenosti, a tak si k sobě přizval na pomoc právníka Marka Hirata z občanského sdružení, jež pomáhá začínajícím podnikatelům. To se ukázalo jako nepříliš šťastný nápad – zatímco houkající model plachty investory zaujal a chtěli se dozvědět o plachtě co nejvíce, nesladěnost v odpovědích Petra a Marka jednání dost znesnadňovala. Později Marek Hirato převzal iniciativu úplně – leč investory o nutnosti investice ani v nejmenším nepřesvědčil a podle Ondřeje Bartoše panu Stejskalovi prokázal spíše medvědí službu. Do potenciálně zajímavého projektu tak nikdo z investorů neinvestoval – neuděl Petr Stejskal s pozváním Marka Hirata chybu a neměl radši štěstí zkusit sám?

Dagmar Štrosová v Doupěti prezentovala projekt Luckywaste – „šťastný odpad“. Princip projektu nebyl nikterak složitý - Dagmar by recyklovala skleněné láhve, které by pak zavěšovala na ušlechtilý materiál a přeměňovala je tak na šperky a objekty do interiéru. Investorům nabídla 20 % podílu a za to žádala 380 000. Martě Novákové a Daně Bérové padly šperky do oka, jenže tady byly ale – podle investorů Dagmar neměla dostatečně promyšlenou obchodní stránku, jak se šperky na trh výrazněji prorazit a také nebylo jasné, zda by se jejich prodejem uživila. O investici neměl nikdo z pětice zájem, Dagmar Štrosová však neodešla jako poražená – dostala cenné rady a nabídku spolupráce od Dany Bérové při zviditelnění šperků Luckywaste. I toto se v tvrdém světě byznysu počítá…

Aleš Rozsíval přišel investorům předvést kouzelnickou show, se kterou by chtěl porazit i Davida Copperfielda. Na nákup kouzelnických iluzí chtěl od investorů 500 000 korun a nabízel 30% podíl. Při ukázce triků a iluzí si Aleš postupně zlomil vaz, snědl a schroupal sklo a propíchl si tvář tužkou a jehlou. Na investory však mělo vystoupení spíše negativní účinek – Marta Nováková ukázku přirovnala skoro až k sebepoškozování, pro Ondřeje Bartoše a Martu Novákovou nebyl Aleš Rozsíval dostatečně charismatický, aby mu uvěřili předváděné triky a „očaroval je“. Požadovaných 500 000 korun bylo také podle Michaela Rostocka mimořádně nadsazených. Iluzionista Aleš Rozsíval tak u žádného z investorů neuspěl a na vysněnou cestu do showbyznysu se bude muset daleko lépe připravit – povede se mu to někdy?

Václav Kuneš přišel před investory s inovací tradiční žvýkačky – jeho bylinkové žvýkačky různých příchutí vytvářejí při žvýkání bylinkový čaj a pomáhají od zdravotních problémů. Pan Kuneš již do své firmy investoval 3 miliony korun, ale obchod stále nejde podle jeho představ – i proto přišel do Dne D získat zkušenosti a rady investorů. Požadoval 1 000 000 korun na rozšíření výroby a nové obaly a za to nabízel 15 %. Jako už mnozí před ním však neměl propracovanou marketingovou a obchodní strategii, pro část investorů byly žvýkačky navíc tvrdé – do bylinkových žvýkaček Václava Kuneše tak investoři nevložili peníze.

Pavel Trčala si Den D v první řadě zkusil již dvakrát a rozhodl se zkusit štěstí i potřetí. Pavel tentokrát přišel již s fungujícím projektem beach volejbalových kurtů v centru Brna, od začátku se však s investory škorpil a jindy velice klidný Ondřej Bartoš, když nedostal odpovědi na své otázky, z jednání ihned odstoupil. V podobném duchu se nesl i zbytek prezentace a když navíc investoři odhalili i malý finanční výkon projektu, bylo rozhodnuto – ani na potřetí Pavel Trčala investory nepřesvědčil o investici. Pokusí se o to v příští řadě znovu?

Aurelie Roubalová s partnerem Petrou Jírou představili pětici investorů produkt policového okna. Policové okna má jak estetickou, tak i praktickou stránku – na police v okně se dají vkládat různé předměty, aniž by okno nešlo otevírat, podle Aurelie jde policové okno připevnit k jakémukoli stávajícímu oknu atd. Požadovaných 400 000 korun by Aurelie Roubalová a Petr Jíra dali na reklamní kampaň, investorům za to nabídli 20% podíl. Ti ze začátku okno ze všech stran zkoumali a chatrnější marketingová strategie dvojice jim nebyla moc po chuti, silná a energická osobnost Aurelie však hned tři z nich přesvědčila, že jejich investice nezmizí v nenávratnu. První nabídku dal Michael Rostock, který nabídl 100 000 za 10 procent. Marta Nováková odpověděla nabídkou 200 000 za 20 %, Ondřej Bartoš však za svých 200 000 chtěl 24 %. Požadované peníze a nabídky teď sice Aurelie měla, nedaly se ale skloubit dohromady, a tak vyjednávání začalo nanovo. Aurelie Roubalová a Petr Jíra sice od počátku nechtěli jít s nabízeným podílem více než na 30 %, maximálně 35 %, když však Ondřej Bartoš navrhnul, že by se investice rozdělila na třetiny a dvojice by byť za vysoký 45% podíl získala hned tři zkušené investory s cennými kontakty, Aurelie na nabídku kývla. Policová okna dostala zelenou – do kolika domácností se jim podaří prosadit?