Chat
pan Jiří
Pan Jiří je muž středního věku. S alkoholem začal stejně jako většina z nás – na střední škole při příležitostných oslavách a večírcích. První problémy přišly v roce 1995. V té době opustili rozjetou firmu jeho dva společníci a Jiří zůstal na všechno sám. Zprvu se domníval, že vše zvládne, a skutečně se mu to nějakou dobu dařilo. Čím dál víc si ale pomáhal alkoholem – poskytl mu pocit uvolnění a s jeho pomocí lépe zvládal stres. Alkohol konzumoval výhradně sám doma, i proto o jeho problémech dlouho nikdo nevěděl. Lékaři mu doporučili léčbu. Od té doby se točí ve smyčce léčba, abstinence, pití… v současné době úspěšně abstinuje.
Pan Jiří odpoví na vaše otázky k pořadu Závislosti věnovanému závislosti na alkoholu
Záznam chatu z úterý 29. listopadu 2011
atrophy: „Proč jste se rozhodl pro tento chat?“
pan Jiří: „Dobrý den,vážení! Pro tento chat jsem se rozhdl proto,že pro prevenci,nebo následné zvládání závislosti jsou důležité informace od tšch,kteří se závislostí žijí.“
babel: „Myslíte si, že už jste souboj s démonem alkoholem vyhrál definitivně?“
pan Jiří: „Závislost je doživotní,nedá se porazit,dá se pouze co nejdéle odpovědnš žít.“
Mgr. Jana Netušilová: „Měl jste nějaký negativní vzor ve své původní rodině? Děkuji a přeji vše dobré.“
pan Jiří: „Děkuji za dotaz,v naší rodině není žádný negativní případ,možná i proto jsem k alkoholu přistoupil zcela bezelstně.“
táta: „Máte nějakou radu rodičům, jak jednat s dítětem, když máte podezření, že začíná pít? Zdravím.“
pan Jiří: „Dobrý den,jedně to,že se rodiče musí co nejdříve poradit s odborníkem,na domácí rady a experimenty není čas....“
J. Michalička, Praha: „Pane Jiří, jste statečný chlap a vydržíte! Jak dlouho už abstinujete? Zdravím.“
pan Jiří: „Dobrý den,již pátý měsíc,děkuji za podporu.“
Radek N.: „V kolika letech jste začal opravdu pít? Díky za odpověď.“
pan Jiří: „Jestli se tím "opravdu" myslí sebedestrukce,tak ve 27 letech.“
Jana: „Dokážete dnes říci, kdy byl ten zlomový bod co vás mělo varovat k nezvládnutí alkoholu. Alkohol opravdu do určité míry povzbudí.“
pan Jiří: „Alkohol mne povzbuzoval,ano,hlavně k odkládání řešení obtíží,zlom začal když jsem začal v alkoholu utápět svědomí.“
Ascona: „Co je nejdůležitější v boji s alkoholovou závislostí? A znáte doc. Skálu a léčil jste se u něj?“
pan Jiří: „Nebojovat se závislostí,ale učit se s ní žít.Doc.Skálu jsem již nezažil,ale u Apolináře jsem se léčil,byl jsem u zdroje...“
Mirka: „Jaky zpusob lečby se Vam nejvice osvědčil? Šel jste na lečbu sam nebo Vas donutilo okolí? Je těžké po léčbě doživotně abstinovat? Co pro to dělate?“
pan Jiří: „Nejlepší je 3měsíční ústavní léčba,na léčbu jsem šel sám-z pudu sebezáchovy,byl jsem příliš samostatný,abych dal na rady okolí.Doživotně abstinovat je výjimečné,několik dlouhodobých abstinentů znám.Co dělám?Napodobuji tyto vítěze a hlavní-Doléčuji se!!!!!“
František: „Jste teď opilý?“
pan Jiří: „dobrý večer,nikoliv,opilý nejsem.“
franta: „pil jsen více než 20 let,přestal jsem a již 7 let nepiji,při vyjmečných situacích 3-4 do roka vypiji max. 2 piva a jde to.Vše je jen o vůli.“
pan Jiří: „To je Vaše štěstí,moje pevná vůle se zatím projevovala hlavně ve shánění možnosti,jak se napít...“
JANA: „Je možné přesvědčit někoho druhého, aby se šel léčit?“
pan Jiří: „Snad vlastním příkladem,ale povětšinou si každý uvědomí,že všeho moc škodí.“
Ian: „Dobrý den, ač tato otázka může znít naivní nebo zlehčující, rád bych se zeptal, co jste pil? Touzi alkoholik jen po svem oblibenem napoji, nebo je touha po jakemkoli alkoholu? Diky.“
pan Jiří: „Toužil jsem po pocitech po napití,značka jedovatého roztoku nerozhoduje,ikdyž řada jedinců se domnívá,že vodka není cítit....“
Alexandr: „Dobrý den pane Jiří, čemu říkate sebedestrukce, jak člověk pozná, že už pije moc? Co vás varovalo. Jaterní nebo jiné problémy fyzické problémy? Nebo ztráta kontroly nad denním řádem? Držím vám palce!“
pan Jiří: „Osobně mne varovala "okna"a pohled do zrcadla,dále neschopnost jíst a komunikovat.“
Mirka: „Dekuji za odpoved.Jeste doplnujici dotaz:Mate zkusenost, jak se chovat k človeku, ktery ten pud sebezachovy asi nema a ničí sebe i své okolí? Způsob, kterým by pochopil, že je závisly (má všechny příznaky), přiznal svou závislost a začal se léčit?“
pan Jiří: „Bohužel,způsob je pouze sáhnutí si na vlastní dno.Jiná pomoc než odborná není,pro své blízké je to momentálně cizí člověk.“
atrophy: „Kde jste se léčil z Vaší závislosti?“
pan Jiří: „Bohnice,Apolinář,Dobřany.“
Kristyna: „Dobry vecer. Muj otec byl take podnikatel a alkoholik, ktery chlastem resil sve problemy. Zemrel pred mesicem coby abstinujici alkoholik. Psychicky znicil svou zenu i deti.Jak je na tom Vase rodina?“
pan Jiří: „Jsem v tomto směru naštěstí jsem svobodný a bezdětný,ale moje blízké okolí trpělo,až se jejich trpělivosti divím...“
Tomáš: „Dobrý den Máte nějakou radu pro rodinu, ve které je alkoholik, který nechce podstoupit léčbu? Mohou pomoci radikální postupy, např. ho vystěhovat, dále s ním nekomunikovat, udat polici při řízení v opilosti, apod., když prosby a výčitky nezabírají?“
pan Jiří: „Radit si netroufám,dokud se dotyčný nedostane do stavu,že už to nejde ani s alkoholem,ani bez něj,neprozře.Možnost vystěhování-snad,aby byl na detoxu co nejdříve.“