12. června 2010

Vítěz hlavní kategorie Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Úmrtí herce a režiséra, scénáristy a cimrmanologa Ladislava Smoljaka. Charita herce Petra Formana a fotbalové mistrovství světa v Jihoafrické republice. Chcete vědět víc? Dívejte se na zpravodajský přehled Petra Kopeckého.

Kdo by neznal Spejbla a Hurvínka. Loutkoví komici, jejichž divadlo profesionálně působí už osmdesát let, bavili Vaše prarodiče, rodiče a jsou připravení rozesmát i Vás. Jejich dřevěné obličejíky ani za ta léta nerozežral červotoč, naopak dostali nový digitální vzhled ve 3D filmu Hurvínek na scéně, na který právě teď můžete jít do kina. A kdopak by Vás měl pozvat líp než samotní protagonisté – tady jsou.

Zlevnit potraviny, protože je potřebuje každý. Zrušit předmět hudební výchova. Nebo umožnit dětem, aby od devíti let vydávaly vlastní knížky – to jsou tři z návrhů, které jste nám v poslední době poslali do našeho miniparlamentu. I dnešní debata se odehraje nad diváckým nápadem a užijte si ji, protože ve starém složení uvidíte malou sněmovnu už jenom dvakrát. Na konci června Vám v reportáži ukážeme, jak proběhly kamerové zkoušky a od září už spatříte v našem studiu nové diskutující z řad Vás, dětských diváků Zpráviček.
Dnešní debata ale ještě proběhla s Ondrou, Honzou, Bárou a Miou. Právě Mia ostatním tlumočila návrh Dominiky Polákové, aby se do oběhu vrátily desetníky, dvacetníky a padesátníky. Argumentovala tím, že obchodníci zaokrouhlováním zákazníky připravují o peníze. Haléřové mince jsou sice zrušené, ale v cenách se pořád vyskytují – na konci nákupu se výsledná cena zaokrouhluje nahoru nebo dolů. Ostatní děti s Miou a Dominikou nesouhlasily – zdálo se jim, že výroba haléřů hodně stojí, že se cena zaokrouhlením vždycky nezvýší a taky že šetřit po haléřích nemá smysl. Celou debatu si můžete připomenout tady a jako vždycky můžete i hlasovat.
Nezapomeňte, že do miniparlamentu můžete svůj návrh poslat i sami, stačí když nám napíšete. Budeme rádi, když k návrhu také připojíte svůj věk, jméno a odkud jste.

Představte si, že byste měli devadesátiletou prababičku, která byla za první republiky filmovou hvězdou. Přesně tak to mají pravnuci Evy Gerové, která v druhé polovině třicátých let na filmovém plátně ztvárnila řadu spořádaných dcer z lepších rodin a po válce pracovala desítky let jako knihovnice. Narodila se v roce 1920, takže do školy chodila jen pár let po vzniku samostatného Československa. Svoje vzpomínky svěřila Stanislavu Zemanovi.