Ivana Chýlková a Jiří Bartoška v televizním filmu Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, která právě slaví významné životní jubileum (2000). Dále hrají: E. Balzerová, P. Pavlovský, V. Kratina, F. Blažek, M. Myšička, T. Grygarová, T. Bebarová, M. Hozová a další. Kamera A. Weiser. Režie J. Němcová
00:00:22SLOVA PÍSNĚ
00:00:24Počítám v duchu, o čem vím
00:00:27a on si myslí, že už dávno spím,
00:00:31počítám kočky, dvory, lucerny
00:00:36a vím, že je mi nevěrný a s kým.
00:00:41Pro Boha, chci už spát, nic mě už nepotěší,
00:00:47chci jen spát.
00:01:17TELEFONICKÝ ROZHOVOR:
00:01:19Ahoj Karle, poslal jsem za tebou
00:01:23naši zpravodajku Karlu Konečnou.
00:01:25Já vím, už je ve vrátnici.
00:01:28Je to příjemná žena. Pracovala s Petřinou,
00:01:31který měl dělat zpravodajce v Čečně a ona jela s ním.
00:01:34Petřina se vrátil, a ona tam zůstala.
00:01:37Její reportáže jsou vynikající.
00:01:40Víš, já jsem tě chtěl poprosit, aby ses o ni trochu postaral.
00:01:44Nemohu ji tam teď poslat zpátky.
00:01:48Na frontě se dostala do nějaké přestřelky
00:01:51a tam jí zabili přítele. Myslím, že ji to sebralo.
00:01:54Nešlo by ji nějak zaměstnat, aby na to nemusela myslet?
00:01:57Já si s ní popovídám. Třeba něco vymyslíme.
00:02:06ZPÍVAJÍ ANGLICKY
00:02:11Děkuji, děkuji.
00:02:13Tak pojď, máš tam na háčku velrybu ...
00:02:16No právě ...
00:02:18-Jdeme. Já musím vítat.
-Také gratuluji. -Děkuji, Helenko.
00:02:24-Sestřelíš ho?
-Nemám snad?
00:02:27-Já nejsem cenzura.
-Za to ti děkuji.
00:02:56Pánové kameramani, prosím, můžeme prostříhat kamery?
00:03:00Potřebuji číslo jedna na kameru číslo tři ...
00:03:10Prosím zvuk. Ano, ano.
00:03:58Dobrý večer, já vás vítám.
00:04:00Dobrý večer.
00:04:02Dovolte, abych vám představil, programový ředitel Vávra.
00:04:05-Dobrý večer.
-Rád vás vidím.
00:04:07Pan Šťastný. Prosím.
00:04:23Pokud byste si přál, můžete znát otázky předem.
00:04:28Až na tu pověstnou poslední.
00:04:30Ne, děkuji. Já rád dodržuji pravidla hry.
00:04:32Vy se ptáte, já odpovídám.
00:04:34Děkuji za důvěru, pane místopředsedo.
00:04:36S tím titulem ztratíme spoustu času.
00:04:39Takže vám mohu říkat "pane profesore"?
00:04:41Když tak "doktore". To je ještě kratší.
00:04:43Výborně.
00:04:46Pardon, dobrý večer, pane místopředsedo,
00:04:49já jsem asistent produkce.
00:04:50Budete si přát něco k pití?
00:04:52-Džus.
-Džus, dobře.
00:04:55Vy jste ho ještě neviděla?
00:04:58A jak dlouho jste tady vlastně nebyla?
00:05:01Asi tak tři roky.
00:05:03To Probošt zrovna začínal.
00:05:09To je nějaká soutěž?
00:05:12Spíš takový detektor lži.
00:05:15Ptá se známých lidí na jejich život
00:05:17a má nos na to, když mu zalžou.
00:05:19Pár jich už pěkně nachytal.
00:05:21A proč mu sem chodí?
00:05:23No, o to je dokonce rvačka.
00:05:25Koho nenachytá, ten má pak pro tuhle zemi punc bezúhonnosti.
00:05:29A on sám je také takový bezúhonný?
00:05:32Absolutně.
00:05:34V šedesátých letech se prosadil psaním.
00:05:37Potom dvacet let radši myl výkladní skříně
00:05:40a měřil vodu někde na Šumavě,
00:05:42než aby napsal pro bolševika aspoň o počasí.
00:05:45Když se to rozpadlo, odmítl všechny funkce
00:05:47a vrátil se ke psaní.
00:05:49Pak jsme začali dělat spolu.
00:05:51Nechcete tady zůstat a podívat se?
00:05:53-Ano.
-Tak fajn.
00:06:09Čau, ahoj.
00:06:11Dobrý den.
00:06:13Tak můžeme.
00:06:24Ahoj Bíno.
00:06:26Už jsem se bála, že si dnes neřekneme naše heslo.
00:06:29Víš, jak jsem pověrčivá.
00:06:31Ne, mladí se trochu zpozdí jako vždycky.
00:06:34Ale zato mám pro tebe k narozeninám překvapení.
00:06:37No to ti neřeknu, protože by to přece už nebylo ...
00:06:42Ahoj tati!
00:06:44Ahoj! Ty se máš přece slunit v Arabských emirátech, ne?
00:06:50Vyměnila jsem si let. Máš přece narozeniny.
00:06:54Ber mě jako dárek, já aspoň ušetřím?
00:06:59Já ti dám ještě mámu. Ahoj.
00:07:05Mami!
00:07:11Petře, zeptáš se ho na to?
00:07:18Tak zlom vaz.
00:07:23Oni mi pomohou.
00:07:27Jitko, prosím vás.
00:07:34Ahoj vespolek!
00:07:36-Nazdar! -Čau!
-Ahoj!
00:07:38Tak prosím, připravte se.
00:07:51Běží poslední reklama a pak jdeme do živého vysílání.
00:07:57Ve studiu si diváci vypnou mobilní telefony. Děkuji.
00:08:02Prosím kameramany, aby si nasadili sluchátka.
00:08:05Mikrofonisto, odjeď ze studia, prosím. Díky.
00:08:10Tak se připravte, začínáme.
00:08:21Tak do toho. Tři, dva, jedna a jedeme!
00:08:43Dobrý večer, vážení a milí hosté
00:08:46tady ve studiu i u vás doma.
00:08:48Vítám vás u sledování 25., tedy jubilejního vydání pořadu,
00:08:51který se nazývá "Opravdu jde o pravdu"
00:08:54a ve kterém nejde o nic menšího než o pravdu. Dobrý večer.
00:09:05Já ho zabiji! Už to běží!
00:09:10Vítejte. Mahulenko, to je krásné. Děkuji.
00:09:13-Pro tebe. Ahoj.
-Ahoj.
00:09:15Ahoj mami. To je pro tátu. Jdeme pozdě - to já.
00:09:22Stalo se něco?
00:09:24Začali jsme novou lekci: manželé si tříbí názory.
00:09:28Takže jste se konečně pohádali?
00:09:30Psst!
00:09:32A tak každý, kdo přijal toto pozvání,
00:09:35se dobrovolně vystavuje jakémusi veřejnému rentgenu,
00:09:39a já mu více méně jenom tlumočím otázky širokého publika.
00:09:44Jedni tu obhajovali svoje projekty a jiní čest,
00:09:50a i když ne každý podle vašich ohlasů uspěl,
00:09:54všichni si zaslouží respekt za to, že otevřeli průchod pravdě.
00:09:59Dnes to činí muž mimořádných kvalit.
00:10:03Ano, muž, který se v posledním průzkumu
00:10:06umístil na 5. místě mezi našimi politiky,
00:10:09muž, který je nazýván ...
00:10:10Ale to je Malý.
00:10:12Ty jsi to nevěděl? Tedy tátu fakticky sleduješ ...
00:10:16... ministerského předsedy,
00:10:18jehož zdobí tituly vícepremiér, profesor, doktor Jakub Malý.
00:10:22Dobrý večer.
00:10:29Když jsem vás naposledy viděl zpaměti citovat
00:10:32kolony ekonomických parametrů, natočil jsem si to a ověřil.
00:10:36Nenašel jsem chybu.
00:10:38Od té chvíle jste pro mne zosobněním rácia.
00:10:41A tak by nás všechny zajímalo, jestli jste věřící?
00:10:45Víra, pane Probošte, patří do mé 13. komnaty,
00:10:49kam vstupuji jen sám.
00:10:52Ale alespoň tohle: já věřím v nejvyšší princip,
00:10:54ať už se mu říká Bůh, Mohamed, Budha nebo i rozum.
00:10:58Zatímco církve jsou pro mne svým způsobem politické strany
00:11:01se všemi přednostmi i nectnostmi.
00:11:04Takže jsem ve víře jako ve vládě - nestraník.
00:11:14Diváckou otázku si vyberete sám.
00:11:21Má politik právo na důvěru veřejnosti,
00:11:24když podvádí svou ženu?
00:11:27Připadá vám ta souvislost trochu násilná?
00:11:30Já váš pořad znám a proto vím,
00:11:32že dopustím-li se ve vlastní věci křivého tvrzení,
00:11:34riskuju tolik, jako americký prezident.
00:11:38A přesto - lež je jenom jedna a soukromý i veřejný život
00:11:43jsou spojité nádoby.
00:11:45Kdo lže, ztrácí přinejmenším morální mandát.
00:11:48Je mezi vašimi dopisy snad nějaký, který mě obviňuje z nevěry?
00:11:51Ne.
00:11:59-Ten Petr je třída.
-Malý taky.
00:12:03Jenže náš Petr je ještě ke všemu krásnej chlap.
00:12:06No a?
00:12:08V tomto pořadu, jak jistě víte, máme takovou otázku,
00:12:11které říkáme "Mrtvola ve sklepě".
00:12:13Na světě snad není člověk, aby nějakou neměl.
00:12:16Jak jste na tom vy?
00:12:18On mu na něco přišel, mami?
00:12:21Já o žádné nevím. A vy?
00:12:24Já také ne. Ale jeden z diváků to tvrdí.
00:12:28A co má ten jeden z diváků na mysli?
00:12:31-Ty víš, o co jde?
-Ano.
00:12:37Jaký význam připisujete ve vědě původnosti?
00:12:41Promiňte, nerozumím ...
00:12:44Dobře, zkusím to jinak. Vzpomínáte si,
00:12:48že byste se někdy vědomě dopustil vědeckého plagiátu?
00:12:59Tak to jistě ne.
00:13:01A je možné, že byste někdy svým jménem označil cizí práci?
00:13:06Ne, to je vyloučeno.
00:13:08I když za totality tak někteří spisovatelé a překladatelé
00:13:12pomáhali zakázaným kolegům, ale ve vědě se to nedá,
00:13:16protože k ní patří sledovatelný výzkum.
00:13:19Já mám právě na mysli případ, kdy byl vydán
00:13:22za vlastní cizí vědecký text.
00:13:26Myslíte, že si někdo přisvojil cizí vědeckou práci?
00:13:29Míníte přímo krádež?
00:13:32Ne, to ne. Původní autor s tím byl srozuměn, dostal zaplaceno.
00:13:38Počkejte, to mluvíte o mně?
00:13:43Ano.
00:13:55Pane doktore, hledání pravdy pro mne
00:14:00není hon na lidi se špatnou pamětí.
00:14:03Opravdu se nemohlo stát, aby některou z vašich raných prací
00:14:08napsal někdo jiný než vy?
00:14:11To sotva.
00:14:13Ve své době vás k tomu mohly vést dobré úmysly.
00:14:18Promiňte, ale to je nesmysl.
00:14:21Třeba jste chtěl pomoci finančně,
00:14:23psychicky někomu z těch zakázaných
00:14:26a ten pak pro vás napsal disertační práci.
00:14:32Měla název "Cyklické krize tržního hospodářství".
00:14:36Nenapsal ji pro vás váš tehdejší profesor,
00:14:40ekonom Ludvík Procovský, který sám v té době nesměl publikovat?
00:14:44-On to tvrdí?
-Ne, on už dávno zemřel.
00:14:49Bohužel. A zřejmě právě proto se vám hodí
00:14:52jako moje mrtvola ve sklepě.
00:14:55Má snad současně se mnou zpochybnit i ekonomická opatření,
00:14:58kterým vyhlásila dnešní opozice válku?
00:15:01Vy tady začínáte volební kampaň, pane redaktore!
00:15:04Ne, jen jsem se vás zeptal.
00:15:05A já jsem vám odpověděl.
00:15:07Ano, vy jste mi odpověděl, že autorem té práce
00:15:10nebyl doktor Procovský.
00:15:13On ji tajně konzultoval, ale rozhodně ji nenapsal!
00:15:17Dobře. Já jsem opravdu věřil, že si vzpomenete.
00:15:22A jestli dovolíte, tohle bych vám rád dal na památku.
00:15:28A to je co?
00:15:30Vaše práce. První verze s vaším podpisem.
00:15:37Jak si můžete ...
00:15:41Procovského teze byly všeobecně známé
00:15:44a celá věda je o tom, že rozvíjí poznané,
00:15:47ale vy mě tady přímo usvědčujete jako plagiátora!
00:15:49Já ne.
00:15:51Já jsem, pane redaktore, napsal do dneška
00:15:53několik set vědeckých prací, valnou většinou
00:15:56už po smrti doktora Procovského.
00:15:58Řeknete mi také, od koho ode všeho jsem je opsal?
00:16:01To už přestává všechno! Kde to jsme?
00:16:11S dovolením, pane doktore.
00:16:24To je malér.
00:16:26Dělej něco!
00:16:33Vážení diváci, je mi líto, že tímto způsobem reagoval muž,
00:16:39který si získal moji vážnost a úctu.
00:16:42Náš právní řád mu poskytuje
00:16:45veškerou možnost, aby mi dokázal nepravdu.
00:16:50Dnes se s vámi tedy předčasně loučím
00:16:54a přeji vám příjemný večer.
00:17:33Myslíte si, že bylo správné řešit tenhle problém
00:17:36před televizními kamerami?
00:17:39Můžete nám ...
00:17:40Jak na to budete reagovat?
00:17:42Mně je to samotnému nepříjemné. Děkuji.
00:18:09Zuří?
00:18:11Spíš trpí. To je jeho problém.
00:18:15Ty jdi klidně slavit.
00:18:23Na zdraví! Na zdraví!
00:18:28Byl jsi skvělý, tati. On je srab.
00:18:30Gratuluji. Zasloužil by odvolat.
00:18:34To se v Čechách nedělá, tady se nosí máslo na hlavě.
00:18:37Robine, otevři ještě to šampaňské.
00:18:43Tady pořád zvoní telefony.
00:18:53Mě zajímá, co vy na to?
00:18:55Je to tři jedna pro tebe, tati.
00:18:58Takže ten jeden jsi jistě ty.
00:19:01To je jedno.
00:19:03No, vždycky jsme o tom diskutovali.
00:19:05A ty jsi mě vždycky přesvědčil.
00:19:07Tak řekni o co jde a já se pokusím tě přesvědčit znovu.
00:19:13Je to jenom pocit ...
00:19:15Odkdy má náš Einstein pocity?
00:19:18No, když může mít pocit on, může ho mít i kdokoliv jiný.
00:19:22Je ho škoda. Je to náš nejschopnější ekonom.
00:19:26Je to podvodník a lhář.
00:19:29Je to dobrý ekonom.
00:19:30Všechny jeho další práce dokazují, že to neměl zapotřebí.
00:19:33A z dnešního pohledu je to - promiň - maličkost.
00:19:37Tak proč ji zatajil?
00:19:39Nikdo nemůže přesně vědět, jak to tenkrát bylo.
00:19:42Je to tak dávno.
00:19:43Ty taky nikdy nevíš, jestli už jsi zaplatila složenku.
00:19:46Ty jsi demagog.
00:19:47Roberte ...
00:19:48Promluvíme si o tom jindy.
00:19:51Mám dojem, že jim zkazíme víkend a na chalupu odjedeme s nimi.
00:19:55To je pro tebe, tati.
00:19:57Ó, ne. Děkuji.
00:20:01HLAS Z TELEVIZE
00:20:03Čečensko, prosinec 1999.
00:20:07Rusové postupují od vesnice k vesnici.
00:20:09Pomalu, ale jistě, na jih k horám.
00:20:20Stovky domů se staly cílem přesných zásahů ruské armády.
00:20:24Vy nevidíte, že nás vyhlazujete jako něco zbytečného v přírodě?
00:20:32Vy podupete obyčejné lidi.
00:20:38Ve vesnicích zůstali nemocní, matky s dětmi a staří lidé.
00:20:44Nemohou nebo nechtějí odejít.
00:20:47Často ani netuší, kam by se měli vydat.
00:21:00SLOVA PÍSNĚ
00:21:03Smíš, jen ty mně lásko říkat smíš, protože o mně všechno víš
00:21:09a každou slzu na mých rtech máš spočtenou.
00:21:14Smíš být někde u mě čím dál blíž a zatímco ty dávno spíš,
00:21:23tak pod mým oknem usednou mé sny, co ráno zešednou.
00:21:35Smíš, jen ty mně blázne říkat smíš,
00:21:42když u mých dlaní zabloudíš,
00:21:46když u mých dveří smutek ráno zazvoní.
00:21:52Smíš i na mé prohry zvednout sklenku,
00:21:58snad jednou možná pochopíš,
00:22:02že oči co tě k sobě zvou, už mrtvé jsou.
00:22:50Nemáš nejlepší pocit, viď?
00:22:55-Proč myslíš?
-Vždycky jsi čekal na ohlasy.
00:22:59To je pravda. Dneska mi stačil Robertův.
00:23:05Máš starosti?
00:23:08To je problém Karla. Starosti ne, spíš pochybnosti.
00:23:16Neměj ...
00:23:59Někdo sem jede!
00:24:13-Ahoj.
-Ahoj.
00:24:19Tak o co jde?
00:24:21Nedáš si ke kávě něco ostřejšího?
00:24:24Ne. Premiér řekl, že si nedá odstřelit nejlepšího ekonoma.
00:24:28Takže jsem sdělil vedení, že jestli se poserou, odcházím.
00:24:32-To ti držím palce.
-Já si to obhájím.
00:24:36Díky. Ale to víš, zlaté časy nám skončily.
00:24:40Připrav se na to hlavně ty.
00:24:42Děláš si o mě zbytečnou starost.
00:24:45A pak - je známo, že trvalý úspěch oslabuje imunitu.
00:24:49No právě. Takže jsme trochu přemýšleli.
00:24:53ZVONÍ TELEFON
00:24:55Promiň.
00:25:01Ano? Cože?
00:25:07Co jí tak může povídat?
00:25:19A kdy?
00:25:24Jasně, rozumím. Díky.
00:25:26Mají tady sousedi někde televizi?
00:25:29No, vy tady přece televizi nemáte.
00:25:31Mladí už si to dávno prosadili. Co se děje?
00:25:33Profesor Malý bude mít za chvíli prohlášení.
00:25:36Tak pojďte.
00:25:41A nyní jedno z nejdiskutovanějších témat posledních dnů.
00:25:45Právě proto vítám ve studiu prvního místopředsedu vlády,
00:25:47profesora Jakuba Malého, který se chce vyjádřit
00:25:51k pátečnímu pořadu Petra Probošta "Opravdu".
00:25:54Takže pane místopředsedo, máte slovo.
00:25:58Nehodlám se, vážení diváci, hájit nedokazatelným tvrzením,
00:26:02že šlo opravdu jen o morální a materiální pomoc mému učiteli.
00:26:06Myslím, že jsem kvalifikaci pro svůj vědní i politický obor
00:26:10osvědčil řadou publikací a činů, jejichž autorství je nesporné,
00:26:14ať se to někomu hodí, či ne.
00:26:17Nemohu však a ani nechci popřít, že jsem podlehl lidskému sklonu
00:26:22potlačit vzpomínku na své vlastní chyby.
00:26:25Ale politika má i etiku, kterou nechci porušit.
00:26:28I nevědomá nepravda zpochybňuje s politikem i celý jeho program.
00:26:33A právě to si ekonomická reforma, za níž jsem ručil, nezaslouží.
00:26:37Proto jsem požádal pana ministerského předsedu,
00:26:41abych byl zproštěn všech svých funkcí,
00:26:43a on mi vyhověl. Děkuji vám.
00:26:47To bylo prohlášení Jakuba Malého, který na odhalení,
00:26:51že nebyl autorem své disertační práce, reagoval demisí.
00:26:57Tak proč netleskáte? Táta měl přece pravdu, ne?
00:27:01Ty si to nemyslíš, viď?
00:27:05Promiň, ale podle mě to lidsky vysvětlil.
00:27:09A navíc ukázal, že má charakter.
00:27:11Jaký charakter, prosím tě? Udělal ze sebe mučedníka
00:27:15a černého Petra má teď náš táta.
00:27:17Do včerejška mu tu všichni fandili jako Davidu proti Goliáši.
00:27:21Teď se stal Goliášem on. Nojo, jsme v Čechách.
00:27:23Vždyť je to přece zvrácenost. Přiznal se, až když musel.
00:27:27Jde v téhle zemi opravdu o pravdu?
00:27:30I slušní lidé se mohou ptát,jestli je každá pravda stejně užitečná.
00:27:33To snad nemyslíš vážně?
00:27:35Já se mohu ptát, proč si táta u nás,
00:27:38kde parazitují smečky skutečných lumpů,
00:27:40vybral na odstřel zrovna jeho?
00:27:42Táta byl David celý život.
00:27:44Dělat z něj teď Goliáše není fér, Roberte!
00:27:46Myslím, že je čas na oběd. Pojďte mi pomoci. Pojď.
00:27:54Měli bychom na to nejdříve zareagovat.
00:27:57Bertram na něco přišel. Pojď na vzduch. Dáme si cigaretu.
00:28:11Tak povídejte.
00:28:14Stanete se hostem svého pořadu.
00:28:16Tomu nerozumím.
00:28:18Musíte si sednout na místo hosta
00:28:20a kdo vám bude pokládat otázky, musí být stejný formát jako vy.
00:28:23To není tak špatné.
00:28:25A napadá vás, kdo by to mohl udělat?
00:28:28-Já už někoho mám.
-Koho?
00:28:30Jistá Karla Konečná.
00:28:33Karla Konečná ... to myslíš tu válečnou zpravodajku?
00:28:37Ale ta byla vždycky za kamerou.
00:28:39Já si myslím, že to zvládne.
00:28:41Podle mě je to osobnost. Možná byste se měli setkat.
00:28:45A co jí mám přinést? Kytku nebo granát?
00:28:48Vezmi radši obojí. Tak to zkusíme a uvidíme.
00:28:52-Tak já jdu telefonovat.
-Hm.
00:29:00-Dobrý den.
-Dobrý den. Pro vás.
00:29:03Děkuji.
00:29:06Odložte si.
00:29:11Pojďte dál.
00:29:27-Posaďte se přece.
-Děkuji.
00:29:34Vaše pořady. Jsem teprve v půlce.
00:29:37Aha.
00:29:39Dáte si něco k pití? Já totiž mám trochu strach.
00:29:43Vy?
00:29:44Dělám něco, co jsem ještě nikdy nedělala.
00:29:49Takže, co budeme pít?
00:29:51-A co pijete vy?
-Vodku.
00:29:54-Máte ji chlazenou?
-Asi minus 15 stupňů.
00:30:28-Tak.
-Děkuji.
00:30:43Když jsem poprvé vyjela, to bylo do Karabachu,
00:30:48tak jsem vlastně chtěla také hledat pravdu.
00:30:52Přišlo mi to fér vůči posluchačům a hlavně vůči všem těm,
00:30:57kteří tam beze smyslu umírali a umírají.
00:31:02Ale brzy mi došlo, že novináři většinou nepíší pravdu.
00:31:07Aby ti, co válčí, je nechali pracovat nebo dokonce přežít.
00:31:13Tam jde totiž opravdu o život.
00:31:17No, a teď mám hledat pravdu o vás.
00:31:21Váš šéf mi řekl, abych na vás něco našla.
00:31:25Tak přímo to řekl?
00:31:27Přímo tak.
00:31:30Ale jestli je vám to proti mysli, tak to nebudu dělat.
00:31:33Kdyby mi to bylo proti mysli, tak by můj pořad ztratil smysl.
00:31:38A skládat hodinu poklony, to přece nejde, ne?
00:31:41Ne, to opravdu nejde a byl bych i nerad.
00:31:44Jak se na ten pořad připravujete vy?
00:31:47Prostuduji si dokumentaci, seženu svědectví,
00:31:50řada podnětů přijde, když je host ohlášen,
00:31:53ale ty obyčejně nebývají dost seriózní.
00:31:56Tak jestli to nakonec budeme dělat,
00:31:58tak mně by stačil jediný zdroj.
00:32:01-A to?
-Vy.
00:32:04No, tak tento zdroj není spolehlivý.
00:32:09Pro mě vždycky nejspolehlivější.
00:32:12Děkuji. A jak si to představujete prakticky?
00:32:17Jako dnes. Tedy trochu déle.
00:32:21Samozřejmě bez vodky. Rozhodnout se nemusíte hned,
00:32:25stačí, když mi dáte zprávu a klidně i negativní.
00:32:51Nasedni!
00:32:54-My jsme se měli potkat?
-Ne. Jaká je?
00:32:57Rozhodně umí pít vodku. Ty jsi jí vážně řekl,
00:33:00že by bylo dobré, aby mi něco přišla?
00:33:03Musel jsem ji nějak motivovat.
00:33:05Aha.
00:33:07Jak může být normální žena zpravodajkou z jatek?
00:33:11-Byla agresivní?
-Ne, to ne.
00:33:14No co, máš lepší nápad?
00:33:17Ano, nechat toho.
00:33:19Bylo by to alespoň správné vůči profesoru Malému.
00:33:22Ne, to by bylo přiznání viny.
00:33:24A ty žádnou neneseš. Naopak, tvůj pořad získal váhu.
00:33:28Chceš důkaz?
00:33:30Ano.
00:33:32Dneska se na to žhavé křeslo přihlásila další špička.
00:33:35Tak co? Říkal jsi, že máš pevné nervy.
00:33:39Dobře, jdu do toho.
00:33:46My dnes zase nebudeme pracovat?
00:33:50Pracovat mám já. A já to jinak neumím.
00:33:54Ale mám tam gruzínský čaj.
00:33:55Ne. Rád zůstanu s vámi na stejné vlně.
00:34:13-Ještě?
-Ne, děkuji.
00:34:19Tak, pojďme k našemu pořadu. Vy své slabiny znáte nejvíc, ne?
00:34:24Měl bych, ale zatím se na ně nikdo neptal.
00:34:28-A prozradíte mi je?
-Proč ne?
00:34:31Tak moment. Prosím.
00:34:45Takže pro svou dceru jsem nesnesitelný pedant
00:34:50a pro svého syna nespravedlivý moralista.
00:34:54A pro svou ženu?
00:34:56Má žena? To je snad můj největší zločin.
00:35:01Stala se součástí mého já.
00:35:04Jak?
00:35:05Neustále jsem ji dostával do situace,
00:35:08kdy mně musela pomáhat, vše ostatní
00:35:11by bylo chápáno jako zrada.
00:35:14-Jak dlouho se znáte?
-Snad věčnost.
00:35:18Ona byla vaše ...
00:35:20První? Jestli máte tohle na mysli, tak ...
00:35:23-No, dejme tomu.
-Byla první, ale i poslední.
00:35:34Je možné milovat čtvrt století stejně intenzivně?
00:35:39Ano. Ovšem i láska se proměňuje.
00:35:42A jak?
00:35:44Jak? Když se povede, tak přibývá úcta,
00:35:47tolerance, důvěra.
00:35:49A co ubývá?
00:35:51Pro Boha, proč by mělo něco ubývat?
00:35:54Já nevím, řekněme hledání, nalézání ...
00:35:57Člověk se pořád mění. Takže je stále co objevovat.
00:36:02Dostal jste někdy v životě vážnou nabídku od jiné ženy?
00:36:08Ženy se přece nenabízejí, alespoň ty, co mají formát.
00:36:16Myslíte? Ne. To víte, mužská věrnost
00:36:22je vzácná věc a proto fascinuje.
00:36:28Nedávno s tím přišla dcera domů. To se někde učí?
00:36:31To se ví. Takže na tu věrnost.
00:36:42Zkusím to.
00:36:46Je pro vás vaše žena pořád inspirativní?
00:36:50Nerozumím vám, jak inspirativní?
00:36:55Všimla jsem si, že jste přestal psát,
00:36:57tak mě napadlo, jestli ten váš pořad
00:37:00není takové východisko z nouze.
00:37:03Možná, na rozdíl od lásky, jsem vyčerpal témata,
00:37:06o kterých bych mohl psát.
00:37:09Tak jsem se vás teď poprvé dotkla.
00:37:11Ne, jediná moje slabina je, že nikdy nelžu.
00:37:15Tak mi popravdě řekněte, jestli to přece jenom neodvoláme?
00:37:22Ne. Já opravdu chci zjistit, v jaké pozici a situaci
00:37:26se nacházejí moji hosté, takže se klidně ptejte dál.
00:37:32Zrovna jsem vás chtěla propustit.
00:37:34Musím si nechat zbytek odvahy před kameru.
00:37:46Petře! Vy jste nám s Karlem pěkně vypálili rybník,
00:37:50teď nemáme nikoho do Ruska!
00:37:52Je vás tam jako psů.
00:37:53No ale po Karle Konečné nikdo nikam nechce.
00:37:56Ona je fakticky extra třída, ne?
00:37:58Do týdne ji máš zpátky.
00:38:00Co když jí potom Karel vymyslí vlastní pořad?
00:38:02Tak ji přeplaťte.
00:38:04To je vidět, že ji moc neznáš.
00:38:05Ta je neprodejná. A tam už jí to trochu nebavilo.
00:38:08Vidíš. Tak to nesváděj na nás. Ahoj Jakube.
00:38:11Tak ať vám to klapne.
00:38:18Tak si sedni přece. Chtěl jsem se na kolegiu vsadit,
00:38:23že zlomíme rekord sledovanosti v publicistice.
00:38:26S kým?
00:38:28To byl právě ten problém. Nikdo se se mnou nechtěl vsadit.
00:38:31Všichni oceňují, že si chceš po profesorovi Malém
00:38:35sednout do toho křesla sám. Vědí, že je to drsná žena.
00:38:40Co po tobě chtěla?
00:38:45Jen ty kazety a tvou literaturu.
00:38:47-Žádného svědka?
-Ne. Jen jednoho.
00:38:51-Koho?
-No přece tebe, ne?
00:38:57Mluvil jsem s ní dvakrát, v podstatě o ničem.
00:39:00Asi je zvyklá dělat až na kameru.
00:39:02To říkala taky. Bína navrhuje,
00:39:04abych ji pozval na chalupu.
00:39:06To je dobrý nápad.
00:39:08Já se pořád bojím, že nám z toho uteče.
00:39:10Koupím jí demižon vodky.
00:39:13Mimochodem, ty jsi věděl, že Bertram chodí s mojí dcerou?
00:39:16Ano. Ty ne?
00:39:18Nechala ho prý kvůli mně.
00:39:21Obávám se, že začínám fungovat jako klacek.
00:40:26-Nepůjdete dovnitř?
-Vypadá lákavě.
00:40:30To je dar od mé ženy.
00:40:32To byl opravdu její nápad, abyste mě sem pozval?
00:40:36Ano. Já doufám, že se brzy poznáte osobně.
00:40:39-Myslím, že ne.
-Proč ne?
00:40:43Slyšíte ten mír?
00:40:55Proč jste tam vydržela tak dlouho?
00:40:59-Později z osobních důvodů.
-A předtím?
00:41:02Namlouvala jsem si, že chci burcovat svědomí světa.
00:41:07Ale teď se podezřívám, že jsem opravdu hyena.
00:41:11To snad ne.
00:41:13Zpravodajové si tak říkají, ale určitě je v tom
00:41:16i fascinace zlem a hlavně smrtí.
00:41:20Blízkost smrti a zla je pro mnohé jako droga
00:41:23a pro někoho zase sex.
00:41:26A pro vás?
00:41:29Nevím, jak bych vám poctivě odpověděla na vašem křesle.
00:41:35Ale možná v tom hraje roli i to, že oba dva rodiče si vzali život.
00:41:41To mě mrzí, promiňte ...
00:41:44Ne, ne, to je v pořádku. Matka, že ji otec opustil,
00:41:48otec, že ho opustila ta druhá.
00:41:52Mám na mrazáku vychlazenou vodku.
00:41:58Ne, děkuji. Piji jen, abych vůbec někdy usnula.
00:42:03Opravdu vám není zima?
00:42:07Třeba mne dnes uspí ten čerstvý vzduch tady.
00:42:11Pokud nepojedeme do Prahy.
00:42:13Proč bychom jezdili?
00:42:15Nebo se chcete sejít až před kamerami?
00:42:18Ano, ostatně vaši největší slabinu už znám.
00:42:23Ponecháte si ji až na pátek?
00:42:26Ne, nechám si ji pro sebe.
00:42:30A nechcete ji prozradit aspoň mně?
00:42:34Vy jste historik, sociolog, psycholog,
00:42:37znáte nejrůznější podrazy, nejmazanější lži,
00:42:42ale myslím, že vůbec neznáte tu část lidstva,
00:42:46kterou představují ženy.
00:42:50Nerozumím.
00:42:52Vy jste se celou dobu divil, že nechci poznat vaši ženu.
00:42:56Doteď jste nepochopil, že mi nešlo vlastně o pořad.
00:43:01A o co?
00:43:04O vás.
00:43:07Chtěla jsem se stát vaší milenkou.
00:43:25Vraťme se. Počkám na vás v autě.
00:43:49SLOVA PÍSNĚ
00:43:51Co vlastně hledal vzdech, když sen jen láskou hoří
00:43:58svátek můj, kočičí času krok.
00:44:06Hroby jsou a já říkám běž, vezmi si příběh i můj klíč
00:44:13a půl prastarých snů ber, studíš ...
00:44:18Co závidíš, nech mě žít ...
00:45:23Zapomeňte na to. V pátek ve studiu. Na shledanou.
00:45:36Karlo!
00:45:45HLAS Z TELEVIZE
00:45:48Fronta se pohybuje rozvážně. Vlastně ani žádná není.
00:45:51Rusové hojně posílili letectvo
00:45:54na celém neobsazeném území Čečny.
00:45:57Piloti se zaměřují na pohyblivé cíle,
00:45:59je záhada, jak dokáží rozlišit, zda je ve voze partyzán,
00:46:02traktorista nebo rodina s dětmi.
00:46:14SLOVA PÍSNĚ
00:46:17Každý tu černou káru svou si táhne dál,
00:46:23kdo může znát tu píseň, co já v sobě mám
00:46:28Můžeš mi půjčit klobouk nepůjčíš si nikdy cizí žal.
00:46:34Cizími ústy ještě nikdo nezpíval.
00:46:39Tu černou káru, tu mám stále na patách,
00:46:45on se z ní sype věčnej, jemnej, černej prach,
00:46:51zastavit nesmí ani chvíli, ani chvíli za život,
00:46:57ta černá kára se můj život nazývá.
00:47:03Trošku té lásky dej mi, věrné srdce mé
00:47:09věčně tu káru táhnout ...
00:48:11-Ahoj.
-Stalo se něco?
00:48:14Nic. Najednou mě požádala, jestli bych ji nezavezl domů.
00:48:20Ty jsi ji nějak naštval?
00:48:22Ne, absolutně ne. Byla docela příjemná.
00:48:25Nevím, ahoj.
00:48:29Takže se uvidíte až při natáčení?
00:48:31-Ano.
-Už se nebudete scházet?
00:48:35Alespoň toto mám za sebou.
00:48:41-Jak to myslíš?
-To je jedno. Máš hlad?
00:48:46Ne, děkuji.
00:48:50Uděláte to z jedné vody načisto. Ona je přece profesionál.
00:48:53To ano, ale v jiném žánru.
00:48:56S ozbrojenci a uprchlíky si také poradila.
00:49:00Myslím, že bych měl začít psát.
00:49:04Co?
00:49:06Tak, vrátit se zpátky, začít od začátku.
00:49:10Ale to přece nejde, vrátit něco zpátky,
00:49:14a také už nejsi ...
00:49:16No právě. Děkuji ti. Děkuji.
00:49:20Propsal jsem celé noci.
00:49:25Psal jsem pro tebe, byla jsi moje inspirace.
00:49:30Ano, já vím, tak piš dál.
00:49:36O čem? Mnohdy mám dojem, že pořád vařím z vody.
00:49:43Profesor Malý, dobře - tak opsal nějaký text - ale pak
00:49:48napsal stovky studií a napíše další stovky studií
00:49:53a jeho inspirací budu já.
00:49:56Udělám ti něco k jídlu.
00:49:57Ne, Bíno. Ne. Nějak mě to rozhodilo.
00:50:04Vrátím se zpátky na chalupu. Nezlobíš se?
00:50:11Ne, vůbec ne.
00:50:13Trochu si to srovnám.
00:50:20Do studia pojedu rovnou z chalupy. Řekni to Karlovi.
00:50:25Dobře. Uvidíme se pak všichni tady.
00:50:27Mladí se budou dívat na televizi u nás.
00:50:29-Fajn.
-Odpočiň si. Budu na tebe myslet.
00:50:34Děkuji. A já ze studia pak zavolám. Ahoj.
00:52:23Jedna, dva, tři, jedna, dva, tři.
00:52:27ZVONEK U DVEŘÍ
00:52:41Připadám si jako absolutní hlupák.
00:52:44Pojďte dál.
00:52:51SLOVA PÍSNĚ
00:52:53Smíš, jen ty mně lásko říkat smíš, protože o mně všechno víš
00:53:00a každou slzu na rtech máš spočtenou.
00:53:06Smíš být někde u mě čím dál blíž
00:53:11a zatím co ty dávno spíš, tak pod mým oknem
00:53:16usednou mé sny co ráno zešednou ...
00:53:54Když je někde žena v této profesi sama,
00:53:58tak musí mít něčí ochranu.
00:54:03Hledala jsem někoho, kdo by neurážel
00:54:08aspoň moji představu a v Sarajevu jsem ho potkala.
00:54:14Byl samý klid a samá něha. Dokázal mě uhladit do spánku.
00:54:26Jednou jsme seděli v kavárně. Tu ránu jsem ani neslyšela.
00:54:34Střelba se tam moc nevnímá.
00:54:39Myslela jsem, že mi chce něco pošeptat
00:54:43a teprve když mi jeho hlava padla do klína,
00:54:47tak jsem pochopila, že mi už nic neřekne.
00:54:55Všichni byli okamžitě pod stoly a já jsem tam seděla
00:55:04a ničemu z toho nerozuměla.
00:55:11Někdy mám pocit, že tam sedím dodnes.
00:55:20Zastřelili mi nejen jeho, ale i mé spaní.
00:55:28Tak jsem odjela do Čečny, ale byl to únik do stejných problémů.
00:55:38Nebylo to řešení, odjela jsem domů a už nechtěla dál žít.
00:55:48A pak jsi se objevil ty.
00:55:58Co pro tebe mohu udělat?
00:56:03Miluj mě.
00:56:50Ahoj.
00:56:51Ahoj.
00:56:58Dnes jsem se poprvé vyspala.
00:57:13-Ahoj.
-Ahoj.
00:57:18-Jak se cítíš?
-V pohodě.
00:57:22Tak fajn. Myslím, že ona taky.
00:57:25Už je tady?
00:57:27Právě ji vezou.
00:57:29Máš tušení, jaká bude tvoje mrtvola ve sklepě?
00:57:33Promiň. Ahoj Bíno.
00:57:38Pozdravuj doma. Přijď do maskérny.
00:57:42Karel tě nechá pozdravovat.
00:57:44Děkuji.
00:57:46A Petře, kdybys z ní měl dobrý pocit, vezmi ji sebou.
00:57:50To rozhodně ne! Chci být s vámi sám.
00:57:54Promiň, prosím tě. Někdo zvoní. Tak "zlom vaz".
00:57:59Oni mi pomohou.
00:58:02-Ahoj.
-Ahoj.
00:58:04Promiň, já někam zandala klíče. Táta už odjel do televize?
00:58:07To víš, že je. Víš, kolik je hodin?
00:58:08Jel rovnou z chalupy. Byl se tam uklidnit.
00:58:11Šla jsem mu asi na nervy.
00:58:12To ti je podobné. Už mám zase kluka.
00:58:14Ne! Ano?
00:58:15Ano. Šel parkovat auto a nese mi tašku.
00:58:23Dobrý večer.
00:58:24Vy jste se přece rozešli.
00:58:26No, on za mnou přijel a říkal že bude prima, viď?
00:58:30Jak to, že nejste ve studiu?
00:58:32-Karel mi dal nový pořad.
-Proč?
00:58:34Prý kvůli střetu zájmů.
00:58:39-Ahoj.
-Čau.
00:58:41Ahoj Mahulenko.
00:58:43Ukaž. Ty jsi to už domalovala?
00:58:45Ne ne ne, až přijde Petr.
00:58:47Podíváme se.
00:58:49Berťo!
00:58:52Já jsem to chtěla jako překvapení.
00:58:54Pověsíme to do haly a schválně, jestli si toho táta všimne, ano?
00:58:57Ne, až potom.
00:58:59Počkej! Berťo!
00:59:05Ne, doprostřed.
00:59:09Už je ve studiu. Chtěla se domluvit s technikou.
00:59:14Kde je Bertram?
00:59:17S tvojí dcerou. U vás doma. Jdu na plac.
00:59:26Dobrý večer, pane Probošte, já jsem nový asistent produkce.
00:59:31Co si přejete k pití?
00:59:33-Poprosím vás o džus.
-Bude tam.
00:59:35Děkuji. Haničko, pojďte.
00:59:37-Mohu?
-Tak.
00:59:40Pojďte, prosím. Pojďte se posadit. Děkuji. Máme málo času.
00:59:52Hned půjdeme do vysílání, vypněte si telefony.
01:00:21Dobrý večer. Já mám takovou prosbu.
01:00:24Jestli byste tohle nepustil, ale ať nevyrušuje,
01:00:28ano na této straně, tady, od začátku,
01:00:32až vám mávnu ...
01:00:37-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:00:40-Dobrý večer.
-Jak se těšíte?
01:00:43-Trošku mám trému.
-Ano?
01:00:46Uvidíme, co nám to přinese.
01:00:48-Tak prosím.
-Děkuji.
01:01:00Tak připravte se prosím. Za minutu začínáme.
01:01:05Zavolejte do věže, že se jede živě.
01:01:10Zavolej do věže, je tam nový technik. Díky.
01:01:25Čtyři, tři, dva, jedna, jedeme!
01:01:50Dobrý večer, vážení a milí diváci u nás ve studiu,i u vás doma
01:01:54u pořadu zvaného "Opravdu", v němž opravdu
01:01:57nejde o nic menšího, než o pravdu.
01:02:00Pokud to už nevíte z médií, zjišťujete právě nyní,
01:02:03že otec tohoto pořadu sedí dnes večer mezi námi jako host.
01:02:11Já jsem Karla Konečná a doposud jste mohli slyšet
01:02:15a znát pouze můj hlas z reportáží z krizových oblastí.
01:02:18Dnes večer se budu ptát já a odpovídat bude Petr Probošt.
01:02:21Dobrý večer.
01:02:23Dobrý večer.
01:02:26Já tě zabiji!
01:02:34Ahoj mami.
01:02:36Ahoj. Prosím tě,
01:02:38dnes nebuď moc přísný, táta se necítí dobře.
01:02:40-Proč?
-Já nevím.
01:02:43Někteří intelektuálové se chtějí zalíbit mladým lidem
01:02:47a tak nadbíhají módním trendům, které mohou mít hrozné důsledky.
01:02:52Já si namátkou vzpomínám na sympatie Jean Paula Sartra
01:02:57k německým levicovým teroristům sedmdesátých let.
01:03:01Zmátly mnoho mladých Evropanů, některé svedly k atentátům
01:03:04a přivedly na mnoho let do vězení pro nic za nic.
01:03:08Já nemusím být nutně oblíben, mně stačí,
01:03:11když někoho inspiruji ke kritickému myšlení.
01:03:24Co pro vás znamená rodina?
01:03:26Má rodina?
01:03:28Má rodina od první chvíle byla to nejcennější,
01:03:32co jsem kdy měl. A za mé postoje platili
01:03:36všichni bez reptání se mnou. Nepřestanu obdivovat svou ženu,
01:03:44která proměnila 20 let života z ruky do úst
01:03:48v jednu velkou hostinu. A nezapomenu ani svým dětem ...
01:03:52Uděláš mi čaj, mami?
01:03:56... ztrácely všecko, co jejich vrstevníkům nabízel tehdejší ráj.
01:04:01Proto podle své rodiny posuzuji, jestli to,
01:04:04co právě dělám, se nevymyká řádu, který ctím.
01:04:12Pane Probošte, ani já vás neušetřím nepříjemných otázek.
01:04:17Jaký jste měl pocit, když se třetina dotazovaných
01:04:20zastala bývalého místopředsedy vlády Jakuba Malého?
01:04:24Dotkla se vás opakovaná výčitka, že jste ,a teď budu citovat,
01:04:28z jednoho dopisu: "pro mladistvé a dávno promlčené zakopnutí
01:04:32vyrazil skvělého člověka z jeho dráhy"?
01:04:36Mrzí mě, že se se mnou neztotožnil ani můj syn.
01:04:40Ale musel jsem si položit otázku,
01:04:43jaké meze má pravda? Co škodí společnosti víc,
01:04:48nepříjemná pravda nebo opatrná lež?
01:04:52A v jaké funkci jsme v tomhle pořadu vy nebo já?
01:04:55Jsme jen formální hledači pravdy a když ji objevíme,
01:04:59tak ji umlčíme jako nepohodlného svědka?
01:05:02Vašim kritikům vadí, že provinění nejsou úměrná důsledkům.
01:05:06A rozpaky také budí povaha důkazu.
01:05:09Důkazy byly ověřeny.
01:05:12Původní práce nám byla zaslána s dotazem,
01:05:14jestli je v demokracii v tak příkrém rozporu
01:05:18veřejný a soukromý život vysokého činitele ještě únosný.
01:05:23Měl jsem toto svědectví přejít mlčením?
01:05:27A co se důsledků týče, profesor Malý rezignoval sám
01:05:33a za to si zaslouží úctu.
01:05:36Že nám vrátil normu svobodného světa
01:05:39a snad proto i doufám, že se do politiky vrátí.
01:05:52Pane Probošte, já zkusím po vašem vzoru taky hledat.
01:05:56Budu tomu třeba říkat "kostlivec ve skříni".
01:06:00Když se vracím z některých svých reportáží přes Curych,
01:06:04tak mi vždycky přijde, že jsem v zemi dospělých dětí.
01:06:08Naposledy jsem jim tam třeba vyprávěla o tom,
01:06:11jak v jedné albánské vesnici se kvůli krevní mstě
01:06:14systematicky vyvražďují dva rody.
01:06:17Oni se zeptali, kde byla policie.
01:06:23A tak se ptám, jaký si myslíte, že byste byl,
01:06:27kdyby vám osud nedopřál tak výjimečnou rodinu a harmonii?
01:06:33Kdybyste musel prožít nějaké opravdové peklo,
01:06:36kterých je bohužel ve světě dostatek?
01:06:39To mi připomíná úvahu, jak bychom se zachovali,
01:06:43kdyby nás mučili. Nevím, protože jsem
01:06:46to naštěstí nezažil.
01:06:49Kdy jste naposledy lhal?
01:06:53Právě proto, abych nemusel, umyl jsem za 20 let
01:06:56asi 10 tisíc výkladních skříní.
01:07:00Byl jste své ženě někdy nevěrný?
01:07:05-Jak nevěrný?
-Tak. Jak to někdy bývá.
01:07:11No ovšem. I v nejlepším vztahu se někdy partneři vzdálí ve snu,
01:07:18v představách, aby se o to víc později mohli sblížit.
01:07:24Ale já mám na mysli klasickou nevěru.
01:07:29Paní Konečná, do této sféry náš pořad nikdy nevstoupil.
01:07:35Proto jsem s tím přišla já. A vy jste tady propagoval
01:07:38absolutní pravdu, ne? Představte si,
01:07:42že by někoho zajímalo, kryje-li se veřejný
01:07:45a osobní život velkého moralisty.
01:07:48Zkuste si představit, že tady máme takový zvukový záznam,
01:07:52odrážející skutečný stav vašeho manželství.
01:07:57Nerozumím. Jaký záznam? Proč?
01:08:03To se dozvíte, když odpovíte,
01:08:06že jste své manželce nebyl nikdy nevěrný.
01:08:09Jste si jista, že tenhle důkaz nezpůsobí rozpaky?
01:08:14-Hele, co je na tom?
-Co? Já nevím.
01:08:17Tady hledáme jen pravdu, navíc o hledači pravdy.
01:08:22Jsme ji dlužní všem, kdo tady seděli před vámi.
01:08:25Takže: byl jste své manželce třeba jen jednou v životě nevěrný?
01:08:44Zvukový mistr má ruku na tlačítku.
01:08:55Jestliže držíte ruku na spoušti, musím se přiznat, nebyl.
01:09:05Dobře, tak si poslechněme tu kazetu.
01:09:34ARIE Z OPERY "PRODANÁ NEVĚSTA"
01:09:38Věrné milování, věrné milování,
01:09:43nepřeruší žádné zloby naléhání, nepřeruší žádné zloby naléhání.
01:09:52Lásku jsme si přísahali, lásku jsme si přísahali,
01:09:59slovo jsme si navždy dali, v každé době věrni věrni,
01:10:05v každé době věrni zůstaneme věrni sobě,
01:10:12lásku jsme si přísahali, slovo jsme si navždy dali,
01:10:18v každé době věrni, v každé době věrni,
01:10:23v každé době věrni, zůstaneme věrni sobě.
01:11:02Tím se s vámi loučím a příště o pravdě zase s Petrem Proboštem.
01:11:07Dobrý večer.
01:11:27Řekni u nás doma, že se zdržím, ano.
01:11:30Jasně.
01:11:37Karlo, počkej!
01:11:44Jsi normální zbabělec.
01:11:47A co jsi čekala? Že řeknu, že jsme se spolu milovali?
01:11:50Nečekala jsem nic.
01:11:52Tak proč jsi mi dala tu otázku?
01:11:53-Abych slyšela tvou odpověď.
-Kdybych řekl ano, tak co?
01:11:57Tak bych řekla, že lžeš.
01:12:02Petr už je na cestě. Tak přátelé, přijali už 450 hovorů,
01:12:08vesměs nadšení a respekt.
01:12:10Byl fakt dobrý.
01:12:12Já doufám, že se mu ten obrázek bude líbit.
01:12:15A ona byla také dobrá.
01:12:16Řekla jsem Petrovi, aby ji přivezl sem.
01:12:18Díky.
01:12:19To s tou kazetou, to bylo super.
01:12:21Dneska to vůbec nebylo špatné.
01:12:23Musím přiznat, že mě zase po dlouhé době překvapil.
01:12:32Jsem na tebe pyšná, Petře. Mám dobrého muže. Děkuju ti.
01:12:41Já bych vám rád řekl, že ten pořad už nebudu dělat.
01:12:51Proč? Bylo to přece v pořádku.
01:12:54Nebylo. Lhal jsem. Já jsem ti byl nevěrný, Bíno.
01:13:05Co se stalo?
01:13:08Nebyl jsem na chalupě. Byl jsem s Karlou Konečnou.
01:13:15Já jsem se zamiloval a nevím, co mám dělat.
01:13:20Jdi pryč. Nechci tě vidět.
01:13:29Udělala to jenom kvůli tomu pořadu, mami.
01:13:40Petře, neblázni.
01:13:42Kvůli jedné nevěře nemůžeš bourat celý život.
01:13:47Ne, já vím, že to zní absurdně,
01:13:50ale já jsem se opravdu zamiloval.
01:13:53Takže odcházím.
01:14:20Karlo!
01:14:23Karlo! Slyšíš mě? Karlo, otevři, prosím tě!
01:14:29HLAS ZA DVEŘMI
01:14:31Prosím vás, policie? Probošt, ten z té televize,
01:14:34kope do dveří naší sousedky a křičí,
01:14:36aby mu otevřela.
01:14:39Chce se dostat dovnitř. Co, že volám do televize?
01:14:42No, a proč ne? Nechcete si ho natočit?
01:15:17Pane Probošte, můžete nám říci, co se tady děje?
01:15:19Promiňte ...
01:15:26HLAS Z AMPLIONU
01:15:29Prosím, pozor, vlak ve směru Pardubice,
01:15:33Česká Třebová, Ostrava, Bohumín, Katovice,
01:15:38Minsk, Smolensk, Moskva, pravidelný odjezd ...
01:15:49Slečno, kolik je hodin?
01:15:51Hezké. Tak mi je dáš, viď.
Tento příběh, odehrávající se především v trochu záhadném a hodně hektickém prostředí televizního studia, je kombinací atraktivního, napínavého děje a zároveň podnětem k zamyšlení nad tématy, která jsou v současnosti přetřásána jak v mediích, tak mezi obyčejnými lidmi. „Kdo je bez viny, ať hodí kamenem“ – je staré známé biblické rčení. Příběh klade naléhavé otázky, které se dotýkají nás všech - týkají se jak oblasti veřejného, tak politického života: Je člověk schopen vždy a za jakýchkoli okolností řídit se pouze rozumem, nikoli citem? Je vhodné budit černé můry minulosti a vyhrabávat „kostlivce ze skříně“? I ti „nejlepší“, bezúhonní mohou občas zakopnout…
Tohle je příběh ambiciozního televizního moderátora, který se stal díky svému cyklickému pořadu velmi známým a uznávaným člověkem. Do svého talk–show OPRAVDU? zve přední osobnosti, včetně uznávaných politiků. Protože se na tyto rozhovory velmi pečlivě připravuje a jeho otázky neznají téměř žádná tabu, má jeho pořad velkou sledovanost, a Petr sám, značný morální kredit (ovšem i díky své bezúhonné minulosti). Obrat v Petrově životě nastává ve chvíli, kdy usvědčí ze lži vysoce postaveného politika, jemuž připomene určité pochybení z mládí. Od této chvíle, a ještě více po neočekávaném gestu usvědčeného politika, nastává pro hrdinu zkouška jeho vlastních mravních i charakterových zásad.
Petr se rozhodne jít se svou kůží na trh a usednout sám do horkého křesla. Kdo bude mít sílu a odvahu hledat slabé místo tohoto muže? Je to bývalá válečná zpravodajka Karla Konečná, která jak se zdá, vyznává stejné morální principy jako Petr. Ale pár vteřin může všechno změnit…
Zajímavý, a s překvapeními pracující příběh o věrnosti člověka sobě samému, lásce, i pravdě, natočila režisérka Jitka Němcová v hlavních rolích s Jiřím Bartoškou, Ivanou Chýlkovou, Eliškou Balzerovou, Pavlem Pavlovským, Filipem Blažkem a Vladimírem Kratinou.
