Každodenní život a chvíle obecného vytržení v Bystré obci v Orlických horách a to od 1. máje k 1. máji na přelomu tisíciletí. Režie V. Janeček, M. Janek a R. Vávra
00:00:14 1991.
00:00:16 Protože vše na světě jednou skončí,
00:00:19 končím i já po 20 letech práci s kronikou.
00:00:22 Důvodem je můj zdravotní stav a stáří.
00:00:25 Plných 20 let bylo léty nesvobody a lži,
00:00:29 ani kronikáři nemohli napsat vše, co by měli a chtěli.
00:00:34 Zápisy musely být kontrolovány místním národním výborem,
00:00:39 pracovníky muzea a odbory kultury okresního národního výboru.
00:00:43 V kronikářských školeních jsme se dovídali,
00:00:47 kolik úsilí bylo vynaloženo na to,
00:00:49 jak zničit záznamy o sovětské okupaci v roce 1968.
00:00:54 Někteří kronikáři ze strachu z následků
00:00:58 listy popsané událostmi z roku 1968 až 1969 z kroniky vytrhali.
00:01:04 Těší mne, že nynější kronikáři
00:01:08 mohou psát bez zábran a pravdivě o všem, co život přináší.
00:01:13 Na kronice jsem pracovala s velkou chutí a láskou.
00:01:17 Musím říci, že čím více člověk poznává historii,
00:01:22 tím více miluje svůj kraj, váží si svých předků
00:01:26 a zjišťuje, že toto poznání patří neodmyslitelně ke kultuře člověka.
00:01:32 A tak přeji všem dalším kronikářům hodně radostí nad kronikou
00:01:39 a uspokojení z dobře vykonané práce.
00:01:43 Toto je poslední zápis naší kronikářky pí. Čtvrtečkové.
00:01:55 Ve dvě hodiny abyste byli na svých místech připraveni.
00:01:59 To znamená, že Němci se budou scházet, Rusy necháme.
00:02:03 Rusové budou tady nahoře s Českou armádou,
00:02:06 partyzáni ve vesnici, klasicky se opíjet.
00:02:08 Takže jakmile padnou výbuchy, ve vesnici nastane zmatek.
00:02:12 Budete tam pobíhat zmateně, nevíte co se děje
00:02:16 a nemůžete najít kulomety a samopaly.
00:02:18 Vláďa Ptáček vytáhne traktor a evakuuje babku, kozu, králíky,
00:02:22 a nějakou skříň mu ještě naložte.
00:02:25 Hlavně tam nenechte babičku, aby neuhořela.
00:02:28 Je jí 92 roků.
00:02:30 Při té první vlně útoku dochází k výbuchu na WC.
00:02:34 Teď potřebuji jednoho partyzána, který na tom WC bude sedět.
00:02:38 Máme, výborně.
00:02:40 Protože WC musí vybuchnout, začít hořet a on vyběhne.
00:02:43 Je to úplně jednoduché.
00:02:46 Právě na bitevní pole vbíhají společně se Smrtkou zdravotnice.
00:02:51 A tady bude malá porada, Pavle, ano?
00:02:54 Potom půjdeš mezi diváky, vybereš deset lidí,
00:02:56 a ty před sebou poženete jako živé štíty.
00:02:59 Ty sáčky má Vráťa. Máš ty výplatní pásky?
00:03:02 Přijíždí Američan, zaparkuje auto
00:03:05 a s velitelem partyzánů bude pít, rozumíš?
00:03:08 To ti nedá moc práce.
00:03:11 Tam budete jednat, nějakým způsobem.
00:03:14 Můžete u toho pít, rozumíš?
00:03:17 Stejně si nebudete rozumět, protože ty neumíš
00:03:19 anglicky ani česky, oni zase neumějí anglicky ani německy.
00:03:23 Pít můžete. V tu chvíli pyrotechnik spustí nějakou ránu.
00:03:26 Ježíši, máme tam něco na ty Rusy.
00:03:29 Přijíždí ruská armáda společně s armádou L. Svobody.
00:03:34 V této chvíli prostě začnete i s tanky najíždět
00:03:38 jako Němci na vesnici a začne tvrdý boj.
00:03:41 Končí to tím, že jsou všichni mrtví.
00:03:44 Jediný Američan vzadu je klidný,
00:03:47 pak přijde do vesnice, kouká - všichni jsou mrtví.
00:03:50 Smrtka k němu přijde a česky se ho ptá:
00:03:52 "Co tady děláš?"
00:03:54 On mu samozřejmě nerozumí, tak ho Smrtka zabije.
00:04:23 Odsud někam dojíždět, to nebylo jenom tak.
00:04:27 To je všude poměrně dost daleko.
00:04:30 Když tady byla práce nablízku, tak jsme ji vzaly.
00:04:33 Já tady jsem od roku 1961.
00:04:38 Já jsem sem přišla po mateřské dovolené.
00:04:42 Neměla jsem kam jinam jít, v Rychnově už nic prostě není.
00:04:47 Tam byly krásné moderní stavy a všechno to bylo vyhozeno
00:04:51 někde v Kvasinách na nádraží, je to prostě pryč.
00:04:55 Toto doděláme a končíme. Toto se všechno zlikviduje.
00:05:03 Teď je mnoho nezaměstnaných lidí.
00:05:06 Podívejte se, já mohu říci příklad.
00:05:09 Tito mladí lidé, co jsou po škole, neseženou práci.
00:05:13 Dělají si s tím nějakou starost? Nedělají.
00:05:15 Jdou půl roku na podporu, když nic neseženou,
00:05:18 jdou na sociální, tam jim nějaké peníze dají.
00:05:21 Jsou doma. Tak si říkám, co bych někde dělala.
00:05:28 Půl roku budu na podpoře a pak se uvidí.
00:05:31 Co můžete dělat?
00:05:33 Když nebudete mít práci, tak něco dělejte.
00:05:37 Vždyť tady byly případy, že z toho měl hrůzu,
00:05:40 co s ním bude, tak se podřízl!
00:05:47 Mnoho lidí je nezaměstnaných.
00:05:50 Běžte dělat někde, když vám nikdo nic nedá.
00:05:52 Teď žádný neví, co bude. Nevíte, co bude za měsíc,
00:05:56 za rok, za deset let, žádný neví, co bude.
00:05:59 Tak si s tím lámejte hlavu.
00:06:04 Tak jsme se radovali, jak se budeme mít dobře.
00:06:07 A zmýlili jsme se.
00:06:12 Není to pravda?
00:06:15 Je to horší, než to bylo před rokem 1989.
00:06:23 Tak co jsme čekali.
00:06:25 Že bude se muset dělat, ale peněz že bude víc,
00:06:29 a že si budeme moci všeho víc koupit.
00:06:32 Takhle se musí šetřit.
00:06:34 Musíte dost počítat, co si můžete koupit a co ne.
00:06:43 Kdo se má lépe jako třeba vy nebo ten, kdo nemusí dělat.
00:07:04 To byla těžká práce.
00:07:06 Tady se muselo ráno vstávat po třetí hodině,
00:07:09 když se šlo pozdě z práce, tak se tady zabloudilo,
00:07:12 že se místo po cestě šlo lesy.
00:07:15 Po ledě jsme se dostali třeba až na druhou stranu,
00:07:17 takže se bloudilo, a to jsme byli malí.
00:07:20 Ty stromy nebyly vyrostlé, stromořadí ještě tenkrát nebylo.
00:07:24 To jsem sázel s tatínkem, když mi bylo deset roků.
00:07:32 Můj praděda a můj děda chtěli, aby se tady postavila ta cesta.
00:07:37 Vyrůstaly tady továrny, původně to byly mlýny,
00:07:41 z toho se to postupně přestavovalo.
00:07:44 A postupně se dělala silnice.
00:07:46 Naváželo se spousta materiálu, s koňmi a krávami.
00:07:50 A když už ta silnice byla hotová, bylo potřeba ji zkrášlit.
00:07:54 Tak jsme si řekli, že uděláme takovou alej.
00:07:59 Břízky jsme tady vysázeli.
00:08:02 Ale ten majitel pole tady nám je vytrhával.
00:08:07 Protože mu to prý vysává vlhkost, tak nám to zase ničil.
00:08:13 A my to zase dosazovali, a on to ničil.
00:08:17 Dopadlo to tak, že nakonec ta alej vyrostla
00:08:21 v té podobě, jako dneska tady je.
00:08:24 Kromě toho ta bříza prostě byla používaná.
00:08:27 Hodně se dělala ta košťata březová.
00:08:30 Udělalo se koště a to se v zimě prodalo.
00:08:33 Ti strýčkové měli na tabák a na pivo a tak dále.
00:08:37 Takže bylo tady tak veselo.
00:08:44 Jinak vám mohu říci, můj děda, který tady začínal,
00:08:48 můj prapraděda, to byl punčochář.
00:08:51 Děti ještě než šly do školy, tak musely uplést punčochy.
00:08:54 Ručně se pletly punčochy.
00:08:57 Měl takový trakař a odsud chodil 13 km do Dobrušky pěšky.
00:09:01 A tady v těch lesích je spousta jeskyň.
00:09:05 A můj prapraděda učil číst, protože v těch jeskyních
00:09:08 se tajně scházeli a tam učil číst z Bible.
00:09:12 Pane, smiluj se ...
00:09:14 Jednou ho chtěl přepadnout jeden katolík.
00:09:18 Prapraděda šel z té Dobrušky a ten z Provoze ho chtěl zabít
00:09:23 Kriste, smiluj se ...
00:09:29 V tom se jakoby k němu přidaly dvě dámy.
00:09:32 A začaly s ním hovořit.
00:09:35 Tak on už vlastně nemohl dokonat to dílo zabití.
00:09:38 Když ten Jožo byl na smrtelné posteli,
00:09:41 říkal prapradědovi, že ho tenkrát chtěl zabít.
00:09:44 Bylo tenkrát hodně sněhu.
00:09:47 Říkal mu, že ho nemohl zabít, protože se k němu přidaly.
00:09:51 Prapraděda říkal, že šel sám.
00:09:54 Prý to byl anděl strážný, který ho ochránil.
00:09:58 Prapraděda Jožovi odpustil.
00:10:02 Pane smiluj se ...
00:10:04 Jmenuji se Ludvík Pfeifer.
00:10:07 Jsem katolickým farářem v Bystrém u Dobrušky.
00:10:11 Já jsem Samuel Jindra.
00:10:14 Jsem kazatelem Církve bratrské v Bystrém u Dobrušky.
00:10:19 Církev bratrská tady pracuje asi 130 - 140 let.
00:10:27 Evangelíkům se tady říkalo "berani".
00:10:30 Byly tady spory.
00:10:32 Chtěli třeba nebožtíka pohřbít na hřbitově,
00:10:35 katolíci se vzbouřili a nebožtíka nemohli pohřbít!
00:10:38 Byla bitka, pak přijelo četnictvo, vojsko,
00:10:42 obsadili vesnici, teď se tady zdrželi.
00:10:45 Pochopitelně vesnice musela četníky a vojsko živit.
00:10:49 Po měsíci už neměli čím je krmit, tak je poprosili,
00:10:53 že už budou hodní, aby už odešli.
00:10:56 Že už žádné rozbroje nebudou.
00:11:00 Pak ho pohřbili.
00:11:04 Já myslím, že se máme rádi,
00:11:07 i když to asi ne vždycky bylo úplně samozřejmé.
00:11:11 Myslím, že jsme prožili v několika posledních letech
00:11:15 výrazný posun k usmíření a k nalezení vzájemné úcty.
00:11:22 Tak to vnímám já.
00:11:24 Ano. Lze to tak říct.
00:11:27 Vlastně už pravidelně a tradičně se každý rok dvakrát
00:11:32 scházíme ke společné ekumenické bohoslužbě.
00:11:37 V zimě ve sboru a v létě v některém z katolických kostelů.
00:11:44 Myslím, že je docela důležité, že lidé tady ve vesnici,
00:11:50 i když jsou rozdílného vyznání, vnímají se skutečně
00:11:56 jako bratři a sestry ve víře, ne jako nějaká konkurence.
00:12:03 To určitě ne.
00:12:09 Snad by se dalo říci, že doufám, že se jednou setkáme v nebi,
00:12:15 a tak se chceme dobře scházet už tady na zemi.
00:12:20 Abychom se na to připravili.
00:12:23 Ano.
00:12:45 Rok 1950 - u Ohnišova zapálil stoh
00:12:50 choromyslný Karel Andrš z čísla popisného 2.
00:13:03 Byl to pyroman, již předtím zapálil
00:13:06 hromadu suchého hnoje na poli Netíkově.
00:13:10 Byl proto dán do ústavu v Havlíčkově Brodě.
00:13:59 1980 - Adolf Dyntar tak miloval požárnický spolek,
00:14:04 že si přál, aby mu uniformu dali do hrobu.
00:14:08 V té době byl nemocný hrobař Josef Pól z Bačetína,
00:14:12 a tak hrob vykopal syn Miroslav z Potštejna
00:14:16 s Jaroslavem Komůrkou z čísla 77.
00:14:20 Požárníci hrob zaházeli.
00:14:22 Hrobařů je velmi málo, tak se často stává,
00:14:26 že si pozůstalí musí vykopat hrob sami.
00:14:41 HLAS Z AMPLIÓNU
00:14:44 Ten, co řídí, umí krásně hrát na kytaru!
00:14:50 Podívejte se na toho rolníka, dělníka války!
00:15:14 Toto chce potlesk!
00:15:18 Veterán bitvy o Janov! Láďa Ptáček!
00:15:24 Popálený, bez nohou, bez nohou, pojď, Láďo.
00:15:32 -Ať se to nepřevrátí!
-Ne, to je vyvážený!
00:15:38 Toto je Láďovo bramborové pole.
00:15:40 Zde vidíte Láďův sad.
00:15:44 -Poměrně neudržovaný, ale ...
-Neustále plodný.
00:15:50 Toto je následně vybudovaná obec pro Vaginoviny Bystré.
00:16:00 A zde pod námi je ten základ našeho průšvihu,
00:16:05 což jsou janovští partyzáni.
00:16:15 Partyzáni tady dost působili za války v údolí Zlatého potoka.
00:16:20 V jedné chaloupce se schoval partyzánský velitel,byl prozrazen.
00:16:24 Přišlo gestapo, obklíčilo celou tu chaloupku.
00:16:28 On klidně ležel v posteli, protože to nečekal.
00:16:31 Vystřelil, ale minul a oni ho v té posteli zastřelili.
00:16:35 Pak to venku všecko spálili. Tak zničili velitele partyzánů.
00:16:41 Podle vyprávění říkali, že janovští opilci
00:16:47 se scházeli v Janově v hospodě a popíjeli a popíjeli.
00:16:51 A když se konečně blížilo k nějakému konci,
00:16:55 tak jako vyběhli ven a vraceli se zpátky.
00:16:58 Možná přespali v té opilecké pýše někde v lese
00:17:01 a pak říkali, že odzbrojili Němce.
00:17:06 Že někoho zničili.
00:17:08 A z toho vzniklo v hospodě "janovští partyzáni".
00:17:16 Takové březové háje jsem si představoval v Rusku.
00:17:22 Ovšem ony ty březové háje jsou české a krásné.
00:17:33 Říkal jsem si, proč tak krásný kraj je plný komunistů.
00:17:39 SLOVA PÍSNĚ:
00:17:42 Rodný kraj, tam nikdy nejsi sám,
00:17:45 jen tam já jsem cesty znával kde sním rád,
00:17:49 kde tam růže pro mě kvetou, proto říkám jednou větou,
00:17:54 že nám všechno dá rodný kraj.
00:17:59 Já přání mám jedno, přání své největší,
00:18:05 přání největší.
00:18:08 Chci zpátky jít domů s touhou jen člověčí.
00:18:17 Rodný kraj já v dálkách s sebou mám,
00:18:22 každé ráno pláči štěstím, já to znám.
00:18:28 Těžko víc co asi povím, proto říkám dvěma slovy:
00:18:33 rodný kraj, náš rodný kraj.
00:18:38 -Jak dlouho?
-Já už 82.
00:18:41 -Ne, já jsem tady byla.
-Až do konce, ty až do konce.
00:18:45 To už se pak dělaly asi 2 roky a už se to tady zrušilo.
00:18:50 -Asi 1992.
-1992 nebo 1993.
00:18:54 Já jsem odcházela dříve do toho důchodu.
00:18:57 -Tys odešla dříve.
-Já asi tak v roce 1977.
00:19:01 -Je potřeba na to.
-Byla tady nejdéle potom.
00:19:06 To bychom si musely vzpomenout.
00:19:09 Takové vzpomínání. Já myslela, že fotíte.
00:19:13 -Vy toto zaznamenáváte?!
-No tedy!
00:19:16 Tak to zrušte, to musíte znovu!
00:19:19 -No, já nevím.
-Co?
00:19:23 Když jsem byla tady, tak jsem si říkala,
00:19:25 co já budu doma dělat.
00:19:28 Bez práce si to člověk nedokázal představit.
00:19:32 Ale když už to pak prostě nebylo,
00:19:35 tak se to zase doma jinak zorganizovalo.
00:19:39 Teď máš práce až moc.
00:19:43 A byly vnoučata, a už zase hlídat vnoučata,
00:19:48 utíká to ještě víc, než v té práci.
00:19:56 To už stačí, ne?
00:19:59 Dřina to byla, to vám mohu říci.
00:20:02 Pouštět stavy nebyla dřina, ale váhy když se musely zdvihat.
00:20:07 Měli jsme šest stavů, a celý den jsme musely
00:20:11 od jednoho k druhému chodit.
00:20:14 To byly obyčejné, primitivní stavy.
00:20:18 Jeden stav se pustil, a když jste došel k poslednímu,
00:20:22 tak už u toho prvního zase byl člunek prázdný.
00:20:26 Anebo praskla nit a muselo se navádět.
00:20:31 Nebo se udělala díra, muselo se párat.
00:20:36 Nějaký kilometr se udělal za den.
00:20:41 Nejezdily jsme autobusem.
00:20:46 My jsme si to chválily, protože nás sem vozili.
00:20:50 Já jsem vám říkala včera, chodily ze Sněžného, z Dobřan.
00:20:55 Nemusely přece autobusem jezdit dolů.
00:20:59 Tady byla taková pěšina lesem dolů.
00:21:03 To se chodilo ráno za tmy, potom už nás vozili.
00:21:07 -Tak už to stačí, ne?
-Ale ráno za tmy, s baterkou.
00:21:11 Při cestě se nasbíralo listí na čaj.
00:21:15 Natrhaly se nějaké byliny na čaj.
00:21:18 A uvařil se čaj v poledne, žádné obědy nebyly.
00:21:24 K tomu se přikusoval chleba nošený z domu.
00:21:28 -Ale přitom nám bylo veselo.
-Byly jsme přece jen mladší.
00:21:33 To člověk lehko zdolal tu cestu.
00:21:39 My jsme si říkaly, že jsme si tak moc nevydělaly,
00:21:43 ale zase té legrace jsme užily.
00:21:46 Žádný film jsme neviděly, to večer jsme u toho spaly.
00:21:51 A tak ráno, když jsme jely autem, každá viděla kousek filmu,
00:21:55 tak to vždycky řekla a věděly jsme, jak to dopadlo.
00:21:59 Anebo v poledne se to vypravovalo.
00:22:01 Ano, v poledne se vypravovalo, co bylo večer v televizi.
00:22:05 1971 - události v naší obci zachycuje filmový amatér
00:22:11 Josef Dusílek, číslo popisné 81.
00:22:23 O všechno se musíme starat sami. A co děláte vy?
00:22:27 A co naše šrámy? Tyto jizvy, to není nic?!
00:22:30 To máte z hospody.
00:22:32 O dítě se nestaráš, vždyť ho ani nepoznáš.
00:22:35 Já že nepoznám svoje dítě? Tak to bych se na to podíval!
00:22:39 No jistě!
00:22:40 Beruško moje, kdepak jsi? Pojď k tatínkovi!
00:22:44 Pokud si nevzpomínáš, my máme chlapečka!
00:22:48 Kde jsou tvé zásady? Tvůj kalamář a tvoje básně?
00:22:56 Všechno je v nenávratnu.
00:23:00 Smažme to, smažme!
00:23:04 Ó lidské žití, stačí pouhý stín a z mysli nešťastného pak
00:23:10 neblahá chvíle zmizí v nepaměti,
00:23:14 jak malba mokrou barvou setřená ze zdi.
00:23:18 Poseděl bych s Andreou a vysvětlil jí,
00:23:22 proč je těleso vytlačováno silou.
00:23:26 Nevykládej. Ty vaše tělesa už stejně nikdo nevytlačí!
00:23:40 SLOVA PÍSNĚ:
00:23:42 U nás už se nehádáme, kdo má větší pole lán.
00:23:47 Všichni máme ruce k práci, nikdo není jenom sám.
00:23:55 Frantíku, tady máš lahev.
00:24:06 Aby se najedl a šel do hospody pít.
00:24:10 Vezmi si vidle a pojď. Ze mě se konečně jednou kouří.
00:24:16 Tak mi přišli gratulovat a musím mít jen brambory.
00:24:20 Kdopak ti to říkal, vždyť jsem tě poslal domů.
00:24:24 To já už pořídím sám s takovou brigádou.
00:24:30 Za týden má narozeniny.
00:24:33 Kolik vám bude?
00:24:37 Babičko, kolik vám bude, když máte ty narozeniny?
00:24:44 Dneska mám svátek, a za týden mám narozeniny.
00:24:49 -Ale kolik vám bude?
-92 roky.
00:24:56 A máte to. Dneska má svátek Marie.
00:24:59 Dvaadevadesát.
00:25:01 Panenky svaté Marie, pane Panenky svaté Marie.
00:25:04 Ale víš co, kdyby ses zeptal na krávu, bude to lepší.
00:25:08 Aspoň já si chvilku odpočinu. Podej mi cigaretu.
00:25:11 Babička má cigaretu v kapsách, ale nechce dát. Mohu?
00:25:19 Dojdi pro cigaretu, pěkně prosím, smutně koukám.
00:25:25 Dojdu.
00:25:29 Holka jde, je to dobré. Pojď, pojď, holka, pojď.
00:25:34 Tak mi nalej!
00:25:36 -Babičko!
-Copak, dědečku?
00:25:39 To není zdravé. Ne, nesmíš pít.
00:25:42 Někdo v té rodině musí být střízlivý, pamatuj si to!
00:25:46 Mám to čisté!
00:25:49 Říkala jsi kapku nebo chceš hodně?
00:25:56 Tak já ti dám víc.
00:26:00 No vidíš a máš hodně.
00:26:02 Já to vyliji.
00:26:05 Toto pole moje maminka dostala od své maminky.
00:26:12 Má na to papír a půl té zahrady,
00:26:15 jak je ten dům pod námi, tak to bylo celé její.
00:26:20 Babičko, řekni jim to! Oni se ptají,
00:26:23 čí je pole a jak to je a jak se hádáme, řekni jim to.
00:26:28 -Pole je Marie Ptáčkové.
-Od koho jsi to dostala?
00:26:36 Od maminky.
00:26:39 Tak jim to řekni, jak to bylo.
00:26:41 Já už nemám čas.
00:26:44 A tu hůl tam nedávej, pak tam o to zlámu traktor.
00:26:52 Běž se starat o své.
00:26:54 -Lukáši!
-Dejte tu nohu z toho kola.
00:26:57 Dej si pozor, ať nespadneš!
00:26:59 Ono to má žízeň jako já.
00:27:19 Naši předkové žili úplně prostě, protože tady si vydělali jen tím,
00:27:23 co si vypěstovali, brambory, oves, a tak dále.
00:27:27 Tenkrát se všecko zkonzumovalo.
00:27:31 A ten textil se chytnul a pomohl jim,že měli v zimě práci.
00:27:36 Vodní kolo úplně zamrzlo a muselo se odsekávat
00:27:39 a když se neodsekal led z vodního kola,
00:27:42 tak to vodní kolo prasklo a bylo zničené.
00:27:50 Pak to byly transmise, z těch transmisí řemeny
00:27:53 se to přenášelo všecko na ty stroje.
00:27:57 Když jsme měli taková ta kamna, do nich se naházela bavlna.
00:28:01 Teď nám to třeba bouchlo v kamnech a vyvalilo se to ven.
00:28:05 Hořelo to na podlaze a muselo se to hasit.
00:28:08 To byl třeba dvoumetrový oheň.
00:28:11 Děda tenkrát koupil takovou jakoby lokomobilu.
00:28:14 Myslel si, že to bude pohánět všecky mašiny
00:28:17 a že to bude zároveň i vytápět.
00:28:21 Nainstalovali to, tovární komín se postavil obrovský a rozjeli to.
00:28:26 Jenomže ten děda se pak namotal na transmisi
00:28:29 a pan mistr říkal, že bude muset jít dolů,
00:28:32 že to je nebezpečné.
00:28:34 A on, jak měl takové dlouhé sako, tak on se namotal na tu transmisi.
00:28:38 Děda tam zůstal viset a to tělo to namotávalo,
00:28:41 on se snažil z toho dostat vší silou.
00:28:44 Prasklo mu v bederní páteři, tak jsme ho snesli ze žebříku.
00:28:48 Byl úplně ochrnutý na půl těla, tak se mu to nějak nevyplatilo.
00:28:52 Když stroje pracují naplno, tak je to velice nebezpečné.
00:28:57 To je potřeba zastavit všechno a pak tam teprve vylézt.
00:29:04 Protože to je obrovská síla, z toho se nikdo nedostane.
00:29:08 To je jako svěrací kazajka a člověk nemá šanci.
00:29:17 Vidíš to? Tak to je živá voda.
00:29:33 Dobrý večer, vážení přátelé, dámy a pánové.
00:29:38 Rád bych vás uvítal na dnešním silvestru 2000.
00:29:45 V Janově se rozhodli, že budou dělat silvestr pravidelně.
00:29:50 To je krásné!
00:29:54 Ano, to bylo skvělé.
00:29:58 Kolem osmé hodiny by měl začít program.
00:30:03 Bude to takový drobný průřez dějinami Čech, malé scénky.
00:30:11 To nám dáte domů, babičce, že ano?
00:30:15 A tyto vezmu Leničce, ty druhé. Kde jsou?
00:30:19 -Pane doktore!
-Klystýr!
00:30:22 Ano, klystýr a chinin, ano, správně!
00:30:31 Ten křičí, to je krásné! Jen to tam lej!
00:30:37 To ti dělali naposledy, když jsi byl ...
00:30:41 Tak už dej pokoj!
00:30:43 Já nic nedělám, neboj se.
00:30:45 Mně to vlétlo do očí a už to nechci.
00:30:48 Na, vezmi si.
00:30:50 Nebudu to dělat. Mně to prve vlétlo do očí.
00:30:54 -Babi, to byla rána, viď?
-Mně to vlétlo do očí a je to.
00:31:02 -Ještě jeden, chceš?
-Dej mi pokoj.
00:31:09 Vypij to a jedeme, babičko. Vnučka čeká.
00:31:14 Tyto brýle vezmu taky, ano?
00:31:27 A je to, babi, chytni mě kolem krku, a jedeme.
00:31:32 Já to musím dopít.
00:31:34 Právě se vracím z Hradu. Přináším radostnou zprávu.
00:31:39 že prezident Beneš demisi přijal!
00:31:44 Hurá!!!
00:31:52 Mohlo to být trochu delší, ale vy jste měl na mysli
00:31:57 takovou historickou větu, ta nám bude úplně stačit.
00:32:00 Takže - soudruzi, už je to tady!
00:32:04 Jak dneska všichni pískají, to je odvaha!
00:32:07 Hele, mají v ruce klíče!
00:32:09 Máme holé ruce, máme holé ruce, máme holé ruce!
00:32:13 Mají holé ruce! Do nich!
00:32:17 Rozejděte se!
00:32:21 Ukažte klíče a máte je!
00:32:32 Zase jsme vyhráli. Zase jsme vyhráli.
00:32:59 Normálně skládáme hnůj, je osm hodin večer.
00:33:05 Už slyšíš tu hospodu? Jak volá?
00:33:11 Čert mi to byl dlužen, že já jsem sem vůbec jezdil.
00:33:15 Až to složíš, já s tím pak odjedu.
00:33:18 Zítra ať je to na hromadě, ne aby to zůstalo na louce.
00:33:21 Já řeknu babičce, ona tě vyžene ráno v sedm hodin z postele.
00:33:24 Pojď taky pomoci, všechno odpracuji já.
00:33:27 Já jsem to naložil, tak to alespoň slož.
00:33:30 A kdypak jsi to nakládal?
00:33:32 Já jsem to naložil na kolečko, z kolečka jsem to naložil na toto,
00:33:35 a teď ty to jenom skládáš. A odvezl jsem to sem!
00:33:37 Víš, co to je, víš, jak mě bolí nohy?!
00:33:40 Podívej se, jakou mám od provazu na tomto rameni, pojď se podívat.
00:33:43 -Jsi básník samotář.
-Kde mám to pivo?
00:33:45 Tady máš pivo, piješ z mého!
00:33:48 To je olej.
00:33:49 Já ti dám olej!
00:34:00 Všecko odnesu já, důchodce starý!
00:34:04 Hospoda otevřená!
00:34:07 Lupič lokálního významu, Juro Jánošík.
00:34:11 A jeho český bratr, Hloupý Honza!
00:34:17 Hloupý Honza je opět v pohodě, zjistí, že jsou kamarádi ...
00:34:23 Ahoj!
00:34:25 Ahoj, co máš v tom uzlíku? Buchtu?
00:34:29 Ano, jsou kamarádi,dáme buchtičku. Co nabídne, Juro?
00:34:32 -Mám čabajku!
-Čabajka!
00:34:35 -Čabajku jsem sebral Maďarům!
-Maďaři distribuují čabajku.
00:34:41 Tak, soudruzi, další kolo, konec bratření.
00:34:45 Hej, Honzo, co ty máš? Já mám Mečiara a Ďumbiera a Tisza!
00:34:52 -Já mám čabajku!
-Já mám Velké Tatry!
00:34:58 Tak, a hned první roztržka, už se trhají o mapu!
00:35:03 Pojďte mezi nás, ano, je tam pomlčka, přátelé.
00:35:09 Ale jak sami vidíte, pomlčka nestačí, jen trhejte!
00:35:18 Podívej se, podívej se, tady ho nechal.
00:35:22 Tak se na to podívej!
00:35:24 Ona ti řekne babička, až skončí večerníček.
00:35:28 Vypni to, škoda elektriky.
00:35:31 Ona je v důchodu, většinou to platí ona.
00:35:34 Někdy to zaplatím já.
00:35:41 Pojď sem, Punťo, pojď sem, Punťo!
00:35:44 Víš, že ti utekl Punťa?
00:35:46 Nazdar! Poslouchej mě, Ádo.
00:35:48 -Tobě to neříkám.
-Ne?
00:35:50 Ádo, toto se nedělá.
00:35:52 Babička půjde ráno do kostela,
00:35:54 jestli zláme nohu, tak já ti ji urazím!
00:35:58 Urazím ti hlavu, ano?
00:36:01 Já už jsem toho měl dost a hotovo!
00:36:03 -Ukaž, co to piješ!
-Počkej, počkej. -Láďo! -Uhni!
00:36:17 A je po legraci. Je po legraci.
00:36:20 Rozdělení republiky je tady. Ale co to?
00:36:25 Trnavské automobilové závody jsou pryč!
00:36:39 Pst! Ticho!
00:36:51 Copak chceš?
00:36:53 Punťo, ty jsi utekl!. To víckrát nesmíš udělat.
00:37:05 Jestli to ještě jednou uděláš, pamatuj si, budeš hrozně bit.
00:37:09 Hrozně bit! Podívej se, žes utekl, to nevadí.
00:37:12 Ale že jsi kousnul, to se zlobím!
00:37:15 Tady se podívej, vidíš? To jsme bílili s bratrem.
00:37:18 A tam dole, jak to vlhne, ještě je potřeba podřezat dům.
00:37:22 Jak se tady páří, tak to plesniví.
00:37:25 Babička když spí, tak netopí
00:37:28 a tak jí toto přimrzlo, a ráno když vstávala,
00:37:32 tak zase říkala, že to zase musí spravovat.
00:37:51 Já jsem slyšel, jak hospoda křičí:
00:37:55 "Pojď na pivo!"
00:37:57 Tak jsem musel. Až tady to bylo slyšet z Bystrého.
00:38:02 Já ti věřím. To až v Dobrušce to bylo slyšet!
00:38:05 A já jsem musel dělat.
00:38:08 -Farář dával požehnání.
-Dal?
00:38:10 -Ano.
-Dal jsi mu svíčku?
00:38:15 Tam byl farář a ministranti, rozumíš?
00:38:20 A fotku na památku ti posílá Lukášek Opršálů.
00:38:29 Paní Marie Ptáčková, Janov.
00:38:33 Babičko, Obršal, ne Opršál, řekni to.
00:38:38 -Opršál.
-Ale ne.
00:38:40 Řekni Opršálek, a hotovo.
00:38:43 Obršál, tady si to pojď přečíst.
00:38:46 Opršál. Nevídáno. Jaký je tady rozdíl?
00:38:53 A tady mám dort. Já už za rok nebudu.
00:38:58 -Já nebudu.
-Ty mě zatím utrápíš.
00:39:03 Ty mě utrápíš, babičko. Tak na zdraví, fešáku.
00:39:22 Ty bys to všechno vypila. Vypila bys to celé!
00:39:25 Ne, já to nevypiji, půjč mi to.
00:39:27 -Nedám.
-Půjč mi to!
00:39:34 Ještě si dej, babičko, počkej, já ti ještě dám.
00:39:37 Nechci už nic.
00:39:48 To je špatné, viď?
00:39:55 To jsou problémy!
00:39:58 Tamtu hvězdu zítra už odděláte?
00:40:01 -Já ji oddělám, babičko.
-Co odděláš?
00:40:04 Ale hvězdu. Andělé a s nimi pak čtyřicet svatých.
00:40:07 Neměl by sis dát dolů boty?
00:40:10 Však už se o to snažím, babičko, pojď mi pomoct.
00:40:14 -Já nemám čas.
-To snad není pravda!
00:40:18 Já mám skleničku, tak nemohu.
00:40:21 Tamto vytáhni a hotovo, stáhni to dolů, tamto vytáhni!
00:40:24 -Víš co? Tak to udělej ty.
-Já nevím jak.
00:40:28 Ty nevíš, ty nevíš nic a budeš radit.
00:40:34 Ještě že tam nebyla voda.
00:40:37 To jsou kytky od Ptáčkové z Janova.
00:40:40 To nám dala Zdenka, dáváme je na hrob.
00:40:50 Ono to péruje, člověče, to je zajímavé.
00:40:53 To je jako trampolína, to bychom mohli jednou vyzkoušet.
00:40:56 To vyzkoušíme, trampolínu.
00:41:02 Tady si vezmi kapku.
00:41:05 Víš, že mi to nedělá dobře.
00:41:09 Mně také ne, ale víš co, když ti to ten doktor předepíše,
00:41:12 tak to musíš, musíš, to je recept.
00:41:14 Hele, tuhle svíčku tam mám dát?
00:41:17 -Ano.
-Tak já si ji dám do taštičky.
00:41:19 -Já ti dám k tomu sirky.
-Sirky? -Ano.
00:41:22 -Já si vezmu doma své sirky.
-Aby ti pak nechyběly.
00:41:25 Já je mám schované.
00:42:10 Babičko, pij pivo. Vypil nám tady bednu,
00:42:14 tak mu ho vypijeme také.
00:42:23 Dej mu zpět prázdné lahve.
00:42:35 Jedno mně, jedno mně, jedno mně!
00:42:37 Ne, tobě už žádné!
00:42:40 Budu plakat!
00:42:45 Babičko, copak to bylo?
00:42:52 Babička se na mě vyprdla, vidíš to?
00:42:54 To je v pořádku.
00:42:56 Podívej se, jak je šikovná, jak ti srovnala bedýnku.
00:43:00 Ona to srovná, jak to bylo.
00:43:02 -Hele, kdo měl to pivo?
-To není moje!
00:43:06 -Já ho nemám kam dát.
-To není moje.
00:43:10 To je plné.
00:43:12 Je plné, ale moje není.
00:43:15 Tam je napsáno, že to není moje.
00:43:21 Na, tady ji máš, už mi dej pokoj
00:43:25 nebo tady máš, na, koukej se.
00:43:30 Úplně všecko včera vypili, všecko vypili!
00:43:35 Tak ti dám toto, na. Když máš pořád málo!
00:43:39 Dejte, mládenci, pozor na toho pejska,
00:43:41 aby vám nic neudělal, to je prevít.
00:43:43 To je demokracie.
00:43:45 Teď každý si dělá, co chce, ale přitom každý ví, co má dělat.
00:43:49 Ale každý má svou starost.
00:43:51 To znamená, že babička se stará o kozu,
00:43:54 já se starám o babičku, mezitím je Punťa,
00:43:57 o toho se staráme oba dva.
00:43:59 Když tady jsem, tak já, když tady nejsem, tak babička.
00:44:04 Babička Punťu nekoupe, koupeme ho my, ale babičku koupu já.
00:44:18 On by Punťa kousnul. Ale zas babička nekoupe mě.
00:44:27 Což by měla jako mého vlastního syna.
00:44:32 Demokracie je do té doby, pokud si dám kápu.
00:44:37 Jak si tam kápu, tak babička zapomíná na demokracii.
00:44:42 Normálně ti řekne: "Ládíku, už zase jsi opilý?"
00:44:46 Já říkám: "Babičko, mně se to v životě nemůže stát!"
00:44:50 A ona: "Tak proč chodíš tak křivě?"
00:44:54 A já jsem říkal: "Bolí mě noha."
00:44:57 A ona: "Tak ti dám hůl."
00:44:59 Já jsem říkal: "Ani náhodou. S holí bych byl jako invalida."
00:45:06 S babičkou když jdete do společnosti, tak je to kostel.
00:45:12 U nás považujeme kostel za společnost.
00:45:15 Tak musí být čistá a vykoupaná.
00:46:20 -Hodně štěstí v novém roce!
-Co si přát? -Hodně štěstí.
00:46:23 Abys byl hodnější než v loňském roce.
00:47:35 Včera jsme začali jubilejní Nový rok.
00:47:39 A tak se mnozí asi ptáme, co nás asi čeká.
00:47:46 Nový rok nás vede k jakémusi vyhlížení kupředu.
00:47:52 A co tam můžeme vidět? Mnozí z nás nejsou docela mladí.
00:47:59 Před každým z nás je stáří.
00:48:05 I stáří může být krásným obdobím života.
00:48:12 Ty, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
00:48:36 Rok 1970 - v pastvinách uvázl v závěji i těžký sněhový pluh.
00:48:44 Osobní auta, která se vracela z Deštného, byla zavátá sněhem.
00:48:50 Následkem množství sněhu trpěla polní zvěř, hlavně vysoká.
00:48:55 Také pernaté mnoho zahynulo. Srny, zajíci, bažanti,
00:48:59 také koroptve přicházeli až k lidským obydlím v obci.
00:49:05 Bývalý kronikář, pan Fišer,
00:49:08 krmil u své chalupy tuto zvěř, která přicházela až pod okna.
00:49:15 Srny a zajíci měli nejraději řepu, mrkev, ale také jablíčka.
00:49:27 Tady jsme měli strašně moc lišek.
00:49:30 A dokonce k nám přišla liška na dvůr, venku byly slepice,
00:49:33 babička tam pobíhala, teď najednou vidí,
00:49:36 jak se liška vrhne na slepici.
00:49:39 A na tu zadní část, tak ji tam rvala to peří,
00:49:42 slepice uskakovala a snažila se.
00:49:44 Babička šla s koštětem na lišku, liška se nechtěla dát,
00:49:48 držela slepici, držela, nakonec se ta slepice
00:49:50 odpoutala od lišky, odletěla pryč.
00:49:53 Celý zadek měla holý, ale zachránila se.
00:49:56 Babička říká: "Tak přece jenom trošku jsem
00:49:59 tomu pomohla, prostě tu slepičku zachránila."
00:50:05 Tady bývalo hodně veverek.
00:50:07 Jednak hodně oříšků tady bylo, těch lískových.
00:50:11 Na každém kroku byly veverky.
00:50:14 Tak se stalo, že 15 - 20 veverek se střelilo,
00:50:16 když se šlo takhle lesem a to se doneslo domů.
00:50:20 Stáhlo se to, vyskákaly z toho blechy atd.
00:50:23 Moc masa nebylo, ale bylo dobré, kvalitní maso.
00:50:27 Hodilo se to do kotlíku a udělal se guláš.
00:50:30 Řeklo by se - veverka, ale jaká je to pochoutka.
00:50:46 On už možná je ženatý.
00:50:48 Ty už jsi možná i dědou a ani o tom nevíš.
00:50:51 Co je mi po tom?
00:50:53 -Ferdy táta, viď?
-Já, to nechci!
00:50:56 -A musím být u něho, musím.
-Musí, musí, musí!
00:51:06 -Tak mě dej do domova důchodců.
-Budeš v Grandhotelu.
00:51:11 Miško, zůstaneme sami, ne?
00:51:21 Styď se! Michale!
00:51:28 Nechceš bonbon, Mišo? Mišo chce bonbon? Ano? Chce Mišo?
00:51:40 Počkej, za chvilku přijde babička.
00:51:44 Ani nevím. Nevolala? Nebo volala?
00:51:48 Já nevím. Já jsem neslyšela telefon.
00:51:52 Stejně jdu na pivo. Já mám žízeň!
00:51:58 Co v tom pivě máte? Za mlada jsem pivo nepila.
00:52:04 Proto jsi taková stará, protože jsi nepila pivo.
00:52:08 Kdybys ho pila, tak bys byla pořád mladá.
00:52:12 Ty jsi pořád mladý, ano? Padesátka na krku.
00:52:16 To nevadí. To podle kalendáře. Ale na výminek nemáte.
00:52:23 To mně taky nikdo neřekne, že mám 75 let.
00:52:28 Ty nevíš, kdy jsi se narodila, to máš špatně v občanském průkazu.
00:52:36 To bylo to samé jako v Rusku.
00:52:42 On jezdí na koni a on neví, kdy se narodil.
00:52:49 On ví, že jestli bylo léto nebo byla zima.
00:52:54 -Já jsem nepila, i žiji.
-Stejně umřeš!
00:52:57 -A ty možná dříve než já!
-Já? -Ty možná ještě nevíš.
00:53:03 Každý by chtěl umírat? A kdo by ti tu dělal?
00:53:08 Já už jsem svoje odpracovala. Celých třicet let mám odpracováno.
00:53:13 Teď bych tam nahoru ani nechtěl, oni nemají místo.
00:53:27 Tam je místa dost, neboj se.
00:53:33 Tak tam budeš, když je tam místo.
00:53:35 -To ti povím.
-Co už tam musí být lidí.
00:53:38 Jak tam budu, tak ti povím.
00:53:41 Kdo bude živ, ten přijde a řekne, ano?
00:53:51 -Tebe stejně pohřbí obec.
-Proč?
00:53:54 -Já tě pohřbívat nebudu.
-A kdo? -Obec! -Já ti dám obec!
00:54:00 Jak umřeš, tak tu zavřu dům a vyjíždím!
00:54:04 -Kam pojedeš?
-Do světa. Já pohřby nemám rád.
00:54:10 -To bude takové cikánské žití.
-Co? Je to nejlepší!
00:54:16 Budeš do smrti sám?
00:54:20 Jednou už člověk zblbnul, proč by podruhé blbnul!
00:54:28 Zblbneš, zblbneš!
00:54:30 Bábě koupíš za pár korun a potom dáš za rozvod 600,-Kč.
00:54:36 -Ano, šest set?
-Šest set - rozvod!
00:54:40 To je málo.
00:54:45 Co by měl za to piva! A to dáš státu.
00:54:53 To ti nikdo nepřikazuje, se rozvádět.
00:54:57 Jak žena rozčiluje chlapa, tak se musí rozvést.
00:55:01 -To není pravda.
-Ne. Není pravda.
00:55:05 Není pravda!
00:55:07 S jednou ženou dlouho člověk nemůže být. To by se zbláznil!
00:55:14 To musí být pořád nějaká změna v životě.
00:55:25 -To není pravda.
-Je to pravda!
00:55:29 -To není pravda.
-Když je šedivá.
00:55:35 Já jsem se nerozvedla. Já jsem rozvod nepodepisovala.
00:55:40 Ale stejně!
00:55:41 Já jsem se nerozhodla na rozvod. A stejně to udělali.
00:55:56 Já jsem nikam nechodila.
00:56:00 Já byla v práci a doma.
00:56:03 Ale nic z toho teď nemáš.
00:56:12 Kdyby to člověk věděl, tak by si jinak zařídil život.
00:56:20 Možná.
00:57:48 Rok 1971 - filmaři a televize.
00:57:53 Dne 12. ledna přijeli do naší obce filmaři z televize filmovat výrobu
00:57:58 svíček a tlumičů do uší pro reklamu firmy Detecha
00:58:02 v Novém Městě nad Metují.
00:58:05 Nejdříve si nafilmovali řadu dřevěných chaloupek na návsi,
00:58:09 které se jim velmi líbily a pak jedna zaměstnankyně
00:58:13 předvedla výrobu dekorativních svíček z čínského vosku.
00:58:17 Pak filmovali výrobu tlumičů do uší v čísle 1 u Hrejzů.
00:58:24 Tam se jim líbil černý kocour, který scéně na stole dominoval.
00:58:30 Tento film jsme viděli v televizi.
00:58:34 Dobrý večer, přátelé, dobrý večer.
00:58:37 Vítám vás u souhrnu zpráv z východních Čech
00:58:39 a začínáme tragédií a lidskou lhostejností.
00:58:43 V Bačetíně na Bystersku došlo k nevídané události.
00:58:47 Neznámý řidič zde z dosud nezjištěných příčin přejel lejno.
00:58:52 Z místa tragédie se nám nyní v přímém vstupu hlásí
00:58:57 náš regionální zpravodaj Josef Deprese.
00:59:00 Jak nás slyšíš, Pepíku? Pepíku, jak nás slyšíš?
00:59:04 Dobrý večer! Hlásím se vám z Bačetína.
00:59:09 Na tomto místě včera večer leželo v klidu teplé lejno.
00:59:15 Mezi 22. a 23. hodinou dosud neznámý řidič lejno přejel
00:59:21 a z místa nehody zbaběle ujel.
00:59:29 O bližší informace bych požádal místní domorodce.
00:59:34 Můžete nám nějak situaci komentovat?
00:59:37 Hele, víš co, řekni mu to, řekni mu to!
00:59:41 Já bych vám to tedy vysvětlil.
00:59:44 Protože včera jsme tady s Frantou táhli kozu.
00:59:49 Když jsem šel od něj, tak už tam leželo.
00:59:52 Ještě se z něj kouřilo.
00:59:56 To je hrozné, co se dneska děje za věci.
00:59:58 Děkuji.
01:00:00 Tímto bych chtěl vás, vážení diváci, požádat,
01:00:04 že v případě, že byste své lejno poznali nebo v něm poznali lejno
01:00:08 svých nejbližších příbuzných, volejte linku 158.
01:00:12 Pro televizi Vaginova Pepa Deprese, východní Čechy.
01:00:16 Předávám slovo do studia.
01:00:19 A nyní vám můžeme s radostí oznámit,
01:00:21 že přijeli za doprovodu své suity svědci Vaginovy.
01:00:25 První přichází kostelník chrámu Vaginova, Pepča Depča,
01:00:30 nesoucí symbol sekty na kosočtverci.
01:00:33 Za ním jdou vyšší představení oblastních sdružení.
01:00:37 A nyní již přicházejí otrokyně s Velkým Vaginem.
01:00:50 Přátelé, přivítejte, Velkého Vagina!
01:00:54 Vítám tě, Velký Vagine!
01:00:57 Za Velkým Vaginem přicházejí bratři
01:01:00 řádu Vaginanálu a sestry řádu Vaginanálek.
01:01:07 Vítám tě, Velký Vagine!
01:01:11 Chraň nás všude, i při nechráněném styku!
01:01:18 Velký Vagine! Připrav svým příznivcům ráj na zemi!
01:01:26 A hlavně hodně peněz! Hlavně hodně peněz!
01:01:33 Slyším Velkého Vagina! Všichni do nálevny na fluidum!
01:02:14 Za jakou dobu jsi schopen udělat Třicet přírazů majora Zemana?
01:02:18 Připravit! Pozor, teď! Jedeme!
01:02:21 Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm,
01:02:24 jedenáct, dvanáct, třináct, čtrnáct ...
01:02:27 Rok 1978 - Socialistický svaz mládeže.
01:02:33 Stále ještě jsou při zábavách všelijaké výtržnosti.
01:02:38 Jinak je smutný pohled na chlapce a děvčata,
01:02:42 kteří nocují společně po zábavě na seně buď u Hartmanů,
01:02:46 číslo popisné 76, u Povolných, číslo popisné 104 nebo u kravína.
01:02:53 Všichni jsou oblečeni v džínách a ještě ráno jsou opilí.
01:03:01 Ještě kousek! Pět, čtyři, tři, dva, jedna!
01:03:22 Diskotéka. Kdo bude řídit reprodukovanou hudbu
01:03:26 při zábavách Socialistického svazu mládeže,
01:03:30 musí jít do Rychnova před kulturní komisi na školení!
01:03:36 A máme tady Miss plesu Vaginovy 2000 v Bystré, Šárka ...
01:03:54 Tak, Šárko, chvilka pro fotografy, to si vezmi takto do ruky.
01:03:59 A maličko takhle trošku roztáhni nožičky,
01:04:02 aby tam měli pěkný pohled, raz, dva, tři, teď!
01:04:07 Takže Miss plesu 2000 Vaginovy!
01:04:13 -Jaké to je?
-Bezva.
01:05:18 -To jsou "šoupačky".
-Ty se navlékaly.
01:05:20 No vidíš, už jsem to také zapomněla.
01:05:24 A co jsem se na tom naotvírala.
01:05:27 -Co jsem se naotvírala.
-To je ...
01:05:30 -To je ten ...
-Jaký? -To se ...
01:05:38 Vidíš, tady je lépe vidět, jak byl ten buben.
01:05:43 Jak je ten konec. Co se tady dávaly ty ...
01:05:47 Elektrika jak se napojovala.
01:05:52 A tady to, to jsou brda, to bylo ve stavech.
01:05:56 Skrz to šlo šly nitě.
01:05:59 Toto jsou brda, že, skrz to šly nitě.
01:06:02 To jsou ty nítěnky, takto to bylo
01:06:06 jedno vedle druhého, tady šly ty nitě.
01:06:13 -Tak co tu ještě je?
-Rezaté.
01:06:16 Tady to je paprsek, tak se to říkalo, že ano?
01:06:19 -Skrz to šly také nitě.
-Tady máte paprsek krásný.
01:06:27 Ještě člunek kdyby tady někde byl.
01:06:31 Vidíš to spálené? Lamely tady také nejsou.
01:06:35 To bylo z toho, na to se dal řetěz,
01:06:39 taková páka u toho byla a na to se zavěsila váha.
01:06:46 A to brzdilo. Prostě jak se to posunovalo.
01:06:51 Tak se šetřilo s nítěnkami a s lamelami a se vším.
01:06:56 -Toto jsou nítěnky.
-A teď to tady leží.
01:06:59 Tady do toho přišla vždycky nit, do toho očka, no a ...
01:07:03 A ty listy šly jeden nahoru, druhý dolů nebo různě, jak byl vzorek.
01:07:08 -A tím paprskem to šlo, že?
-Ten to přirážel.
01:07:12 Ten to přirážel k té látce.
01:07:15 Tam je kousek těch šínků ...
01:07:19 Ty byly na tom, jestli si roztrhnu punčocháče.
01:07:25 -Doba se pořád mění pořád.
-Člověku se to ani nezdá možné.
01:07:31 A bylo to tak.
01:07:33 Já si doma říkám, že dokud nebyl vodovod,
01:07:37 tak se všecka voda musela natahat domů,
01:07:41 všecka zase vytahat ven.
01:07:44 A muselo to jít. Už to jinak nešlo, no.
01:07:48 Nevím, jestli kapku vody seženeme, abych se mohla umýt.
01:07:52 To musíš jít do potoka, jak jsme chodily.
01:07:55 My jsme se chodily mýt do potoka!
01:07:57 Když tady nebyla voda.
01:07:59 -A v nádržce není ani kapka?
-Tak jsme šly do potoka se umýt.
01:08:03 -Tak jsme šly a myly jsme se.
-Všelijak. Člověk to bral.
01:08:07 -No, jak to šlo.
-Když se nedalo nic jiného dělat.
01:08:11 Jiná práce nebyla, jinam jsme nemohly jít.
01:08:15 Je to na jednu stranu škoda, ti lidé tady měli práci.
01:08:20 Když není odbyt.
01:08:23 Tak není potřeba naříkat nebo něčeho litovat.
01:08:27 A tím skončila v našem kraji výroba textilu a je konec.
01:08:39 SLOVA PÍSNĚ:
01:08:41 Ó zazni, písni vznešená, o práci, která vrozena,
01:08:46 přírodou lidstvu jest.
01:08:51 Vše, čeho člověk užívá, z šlechetné práce vyplývá.
01:08:57 Buď práci čest! Buď práci čest!
01:09:10 Rok 1974 - ve zdejší pekárně bylo v letošním roce vyrobeno:
01:09:15 471 210 rohlíků, 188 640 housek,
01:09:23 34 190 loupáků, 52 655 šátečků,
01:09:30 15 355 hřebenů s mákem, 1248 závinů,
01:09:37 14 625 koláčů máslových, 3 316 vánoček, 227 mazanců.
01:09:46 Nejsou zde uvedeny veky na obkládané chlebíčky.
01:09:50 Celkem bylo vyrobeno 783 134 kusů pečiva.
01:10:07 Ustupte dál nebo vás přejedu!
01:10:13 Rok 1989 - jak se odrazily listopadové události v naší obci?
01:10:18 Listopadové události se v naší obci navenek téměř neprojevily.
01:10:22 Dva mladí lidé se zúčastnili pražských demonstrací
01:10:25 a přinesli větší množství plakátů a letáků,
01:10:28 které vyvěšovali na vývěsních tabulích u čekárny.
01:10:32 Ale zdejší přátelé starých pořádků tyto tiskoviny zase strhávali.
01:10:36 To se dělo ještě v polovině prosince.
01:10:39 Generální stávka se naší obci také vyhnula.
01:10:42 Aby nemohlo být zneužito sirény na domě Drutky,
01:10:45 vyšroubovali pracovníci spojů pojistky od elektrického přívodu.
01:10:49 Později o tom vyprávěli, aniž by někdo ale zjistil,
01:10:52 že siréna nefungovala. A tak jsme o generální stávce
01:10:55 slyšeli jen houkání ze vzdálenějších míst.
01:10:59 Půjdeme pěšky domů, holka.
01:11:03 Já to spravím, neboj se.
01:11:07 To já spravím, neboj se.
01:11:29 -Aleno! -Co?
-Ale my nežijeme na zeměkouli.
01:11:34 -Žijeme.
-Nežijeme.
01:11:36 A kdepak bys chtěl žít? Na Marsu?
01:11:39 Když žijeme přeci na vesmíru.
01:11:44 To pochopíš. Taky je ozón, víš.
01:11:50 -Co to je?
-Zašlo! Zašlo!
01:11:53 -To se teprve budete učit.
-Teď to sluníčko zašlo!
01:11:57 Tam je nebe a my chodíme po zeměkouli.
01:12:02 My nejsme v zeměkouli, my nejsme vevnitř.
01:12:06 -My jsme navrchu.
-Ano. Nad námi je ozón.
01:12:10 A ono se to slunce točí! Ale ono se opravdu točí!
01:12:17 -Že ano, Vráťo?
-Teď zašlo! Já už vidím slunce!
01:12:21 -Ukaž! -Já také!
-Půjč mi to!
01:12:23 Vidím slunce.
01:12:30 Ono se opravdu točí!
01:12:32 Nic se netočí. To přes něj přechází mraky, víš.
01:12:36 -Ne, ne, točí se.
-A u nich je kouř, že ano.
01:12:41 Možná, že jste objevili něco nového - slunce se točí.
01:12:45 -To není možné.
-Tedy. -Ale ono se opravdu točí!
01:12:49 To je ten konec světa. My všichni zmizíme i se sluncem.
01:12:53 To nikdo neví, kdy bude konec světa.
01:12:55 Ne, ne, konec světa nebude.
01:12:57 Já jsem velký prorok Nastradamus.
01:13:01 Jak to, že Nastradamus má holý zadek?
01:13:05 S holým zadkem jsem se narodil a s holým zadkem zase umřu.
01:13:10 Anděl! Anděl! Anděl!
01:13:31 Ztratil jsem rohy!
01:13:33 Já ztrácím kalhoty! Já ztrácím kalhoty!
01:13:39 Lidi, já vidím! Ty jsi hezká!
01:14:11 Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé,
01:14:16 přijď království Tvé, buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi.
01:14:22 Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpust nám naše viny,
01:14:27 jako i my odpouštíme našim viníkům.
01:14:33 Bože můj, bože můj, proč jsi mne opustil?
01:14:38 Svatá Maria, matko boží, oroduj za nás hříšné,
01:14:42 nyní i v hodinu smrti naší, amen.
01:14:46 Pro tvé svaté drahé rány, Ježíši ukřižovaný,
01:14:50 smiluj se nad námi! Sláva Otci, Synu i Duchu svatému.
01:14:55 Až na věky věků, amen.
01:14:58 Pan Ježíš padá k zemi. Jeho kříž je těžký
01:15:04 a on sám je velice vyčerpaný.
01:15:10 Odpusť nám, pane, že jsme často nebyli ochotni
01:15:15 nést kříž bolesti své či bolesti našich bližních.
01:15:22 A smiluj se nad všemi, kdo zaplňují svět památníky
01:15:28 své krutosti a kdo boří znamení tvé lásky.
01:15:43 Ofenzíva! U kapličky začíná ofenzíva.
01:15:47 Blíží se německé hordy. Janov je v panice.
01:15:51 Partyzáni pobíhají sem a tam. Nevědí, co dělat.
01:15:54 Začíná evakuace. Láďa nakládá babičku na traktor
01:15:58 a bude s ní odjíždět do bezpečí. Evakuují kozy a králíky.
01:16:11 Přijíždí vyslanci amerického státu.
01:16:15 Hoří WC! Panebože! A z druhé strany hasičský sbor!
01:16:19 Janovský hasičský sbor!
01:16:30 Tady se prokáže připravenost hasičů v Orlických horách!
01:16:34 Chlapi, ještě pořád to hoří! Pomozte si nějakým způsobem!
01:16:39 Kalhoty dolů!
01:16:45 Mají každý týden cvičení. Čtyřikrát do týdne se opíjejí.
01:16:49 Teď teprve uvidíme, co se naučili pod pípou pana Hronického.
01:16:57 A ve vesnici neustále probíhá evakuace.
01:17:01 Láďa Ptáčků nastartoval traktor a jelikož má asi přetížený vlek,
01:17:06 bude to muset odtlačit ...
01:17:12 Co to vidím? Přijíždí americká armáda,
01:17:17 blíží se k Janovu a pomáhá partyzánům v bitvě o Janov.
01:17:32 A utíká zpátky se svými hochy pro kořist.
01:17:39 Mlčící Kriste, nauč nás mlčet tam, kde lidská slova už nic nezmohou.
01:17:50 Smiluj se nad námi, Ježíši ...
01:18:12 Už se nám to blíží - černá Volha a v ní přijíždí posily!
01:18:25 Kaťuše! Vzadu vidíme, kaťuše se blíží!
01:18:31 Ruské kolony! Naši osvoboditelé! Přijíždí zleva!
01:18:36 Zleva nás osvobodí, zprava by to bylo blbé,
01:18:42 to je nesmysl, zleva přijíždí ruské kolony.
01:18:47 Jiný výsledek to nemůže být, bude boj.
01:18:49 Nedošlo k jednání, bude boj.
01:18:53 Chtěli jsme se tomu vyhnout, nedá se nic dělat.
01:18:56 Budou mrtví, budou ranění, bude krve, bude maso.
01:19:00 Tak, jak to vidíte každý den od 8 večer.
01:19:32 Německé hordy vyráží!
01:19:36 Létají tam hlavy, ruce, všecko.
01:20:05 Ten Láďa je blázen, vždyť to bouchne!
01:20:12 Sundejte to z toho nebo to bouchne!
01:20:16 Tam bouchne nádrž! A není tam babička na tom voze?
01:20:30 Pojď pryč! Tak toto nebylo plánované.
01:20:38 To nebylo plánované a mám z toho docela špatný pocit.
01:20:45 Teď budeme muset chvilku počkat, než Láďovi dohoří traktůrek.
01:20:57 Dnešní bitva mezi Němci a partyzány skončila tragicky,
01:21:02 v Bystrém u Janova. Během ní shořel malý traktor
01:21:06 domácí výroby, který si vyrobil tady pan Láďa Ptáček.
01:21:12 Láďo, s tímto toho už moc neodvezeš!
01:21:19 A teď to začne.
01:21:31 Všichni tančíme.
01:21:43 Jak všichni utíkají, to je skvělé!
01:24:24 Odpusť nám, pane Ježíši, všechnu naši duchovní lenost.
01:24:31 Dej, abychom spolu povstali ze své duchovní malátnosti.
01:24:37 Odpusť nám, pane, všechna naše lidská selhání.
01:24:45 Smiluj se nad námi, Ježíši!
01:25:18 Tady je kostel, fara,
01:25:28 tady stojí hospoda.
01:25:35 Tady je budova obecního úřadu,
01:25:43 tady bydlí naše kronikářka.
01:25:48 Tady, na konci vesnice, vzadu, co není patrno,
01:25:52 se odehrává bitva osvobozování Janova.
01:25:59 Tady je náves, kde se provozuje 1. máj.
01:26:09 A já bydlím tady na návsi, v tomto domě.
01:26:16 Obecní hřbitov je okolo kostela.
01:26:23 Tady je stavení U Hartmanů, kde bývalo kdysi kino,
01:26:29 tady je budova bývalé školy.
01:26:38 Kaltex, neboli Drutka, sídlí v tomto domě.
01:26:45 Tady je sbor Českobratrské církve.
01:26:53 Tady jsou nové stavební parcely.
01:27:00 Tady je další prostor pro stavbu.
01:27:05 Tady je bývalý kravín, tady je vodojem obecní.
01:27:17 Na druhém hřbetu kopce je myslivecká chata.
01:27:27 Vzadu máme panorama Dobřan.
01:27:33 Já jsem tady starosta.
Celovečerní film ze současnosti, který se natočil za spolupráce tří režisérů, měl být nejprve filmem o jedné zvláštní události v obci Bystré v Orlických horách, brzy však spontánně přerostl v celoroční sledování života zdejší výjimečné komunity. Nečiní už tak rozdíl mezi skutečností a karnevalem, jež se na sklonku tisíciletí přibližují až na dotek objektivu, byť – tak jako vždycky – stále jde o život.
Tradiční centrum tkalcovství dnes už připomíná jenom specifická architektura malých manufaktur či přístaveb k chalupám podél říček a potoků, jedna z posledních funkčních tkalcoven zanikla ještě v průběhu natáčení. Celá oblast je vystavena hledání nových možností podnikání či zaměstnání. Bývalý textilácký kraj je v současné době v hluboké krizi, nezaměstnanost zde místy dosahuje více než 20 %, mladí lidé odcházejí jinam, a lze jmenovat řadu dalších obecně příznačných jevů v takovýchto situacích. Nám však nejde o obraz této situace, ale o obraz toho, co se děje jí navzdory.
Nemožnost navázat na dlouholetou tradici se v jistém smyslu projevuje i ve společenském dění, které má v mnoha ohledech rysy rodícího se folklóru třetího tisíciletí: v jeho projevech se mísí postavy biblické, historické a televizně seriálové, což však neubírá na jeho intenzitě a veselosti. Film bez jediného herce sleduje neskutečné skutečné postavy v jejich každodenním životě i ve chvílích obecního vytržení k radovánkám od 1. máje k 1. máji napříč přelomem tisíciletí.
Trojí autorství a kameramanství jsme pojali jako svého druhu tvůrčí experiment, v jehož rozvíjení nás vedle výchozího zážitku a nápadu utvrdila i vyvíjející se společná vize eseje o zrodu svébytného kulturního života v televizním věku, která přes všelijaký humor nepostrádá základní element „bitvy o život".
