Jak ses dostal k této roli? Je to tvoje první herecká zkušenost?
Do třídy přišla profesorka s tím, jestli někdo nechce hrát v nějakém filmu a rozdala nám letáčky na casting. S kámošem jsme si ze srandy řekli, že to zkusíme - byli jsme zvědaví, jak takový casting vypadá. No a já tu roli dostal...
Jak bys charakterizoval postavu, kterou hraješ? Jste si v něčem podobní?
Popelka je mánička - nesouhlasí s režimem a snaží se žít po svém, ne jak mu nadiktuje stát. Mně přijde ta postava sympatická a myslím si, že kdybych se narodil o třicet let dřív, tak bych dopadl jako on.
Co tě na natáčení nejvíc bavilo?
Nejvíc mě asi bavilo vidět, jak ten film opravdu vzniká. Třeba ti lidé za tím. Nebo jsem nikdy nevěděl, kolik práce dá jenom nasvítit scénu.
Co naopak bylo nejhorší?
Nejhorší bylo počasí. Třeba v tom podchodu, kde nás bijou policajti, jsem chytil pěknou chřipku a poležel si pár dní doma. A hned druhé nejhorší bylo čekání. Pořád se na něco čekalo.
Neměl jsi problémy ve škole kvůli natáčení? Jak to vnímali tvoji spolužáci?
Musím říct, že až na pár více či méně vtipných poznámek mi náš třídní učitel vždycky vycházel vstříc. A spolužáci byli povětšinou ze začátku udiveni, pak si všichni zvykli.
Chtěl by ses herectví věnovat i do budoucna?
Když bude příležitost, tak proč ne? Je to celkem zajímavá zkušenost.
Jako jediný jsi měl z kluků dlouhé vlasy už před natáčením. Vadilo ti, že ses musel během natáčení několikrát ostříhat?
Vadilo, ale musel jsem.
Film se odehrává v době, kdy jsi ještě nebyl na světě. Dozvěděl ses něco, cos netušil?
Třeba že se prodávaly bezfiltrový cigára.
Jak se ti spolupracovalo s tvým filmovým otcem Markem Taclíkem? Přeci jen jste spolu měli několik docela vyhrocených scén...
Neměl jsem moc příležitostí s ním mluvit mimo záběr, ale působil na mě dobrým dojmem. Vyhrocené scény byly vyhrocené, jen když běžela kamera.
Máš nějakou historku, zážitek, který si zapamatuješ navždycky?
Jo. Když jsem se měl na odvodu pomočit. Bylo na to takový zařízení s trubičkou, kterou mi instalovali do trenek. Bylo u toho asi osm lidí, když to tam lepili, a všichni ukazovali, kde se to má ještě přelepit, kde se to odchlíplo... Nezasvěcený pozorovatel by asi moc nechápal, co se děje.