Služby v našich službách

Záznam chatu ze čtvrtka 9. července 2009

Vladimír: „Srdečně zdravím. Dotaz: Haškovu větu "Tady spali, tady žrali, tady srali" měl průvodce lipnického hradu napsanou ve scénáři, nebo to byl jeho vlastní vklad do pořadu? A ještě jeden: chtěla byste po zkušenostech z natáčení dělat sama průvodkyni?“

Nina Rutová: „Situace, kterou Marek Hanzlík vyprávěl před kamerou je známá z publikovaných vzpomínek na Jaroslava Haška. Byla to první věc, na kterou jsem si vzpomněla, když jsme si na schůzce s dramaturgy rozebírali plánovaná témata z cyklu "Služby v našich službách". Napadlo mne, že už vím, jak pořad o průvodcích bude začínat, tak proč to nezkusit! Haškovi leželi průvodci v žaludku. Jedna povídka z knižního výboru Průvodčí cizinců začíná takto: "Pochybuji, že by bylo snad něco nevděčnějšího jako výklady průvodčích po nějaké takové haldě staré malty, rumu a cihel, které se říká zřícenina hradu. Takový nešťastný průvodčí stará se poctivě, aby vám reprodukoval, co kdysi vyčetl z knih, a vysvětluje vám bystře a odhodlaně: a) jaká tu dříve bývala krása, když to ještě bylo pohromadě; b) jak se to mohlo stát, že nyní tak málo zbylo z té bývalé krásy; c) koho to mrzelo, že to drželo pohromadě; d) jak to ten člověk udělal, aby to srovnal se zemí; e) kudy na to lezli, aby to rozvalili." Hašek se jako průvodce po Vysočině dopouštěl prý mnoha mystifikací. Ale lidi s nim myslím nechodili proto, aby se dozvěděli pravdu, ale právě proto, že ta lež byla pravděpodobně čímsi silnější, lákavější.... A k Vaší druhé otázce: Myslím, že roli průvodců zastáváme občas všichni, když chceme svým hostům ukázat místa, která máme rádi. Profesionální průvodkyní bych ale určitě nemohla dělat. Už po hodině mne z chůze po městské dlažbě bolí nohy. Ale den natáčení na Veselém kopci jsem si užila:-). Je to príma, moci se nahastrošit a dělat si ze sebe legraci.“

Blažena: „Máte pro svou trhlou průvodkyni nějakou reálnou předlohou ze současnosti? - Některé věci mi připadají dost přehnané a tudíž zbytečné. Parodovat něco, co se vlastně ve skutečnosti nevyskutuje je neúčinné.“

Nina Rutová: „Poznala jsem před dvěma lety „průvodkyni“ Mirku, která se mi vryla do paměti stejně tak jako krásy řeckého ostrova. Celou dobu říkala (i do mikrofonu) co jí jde hlavou. Např.: „Hlavně abychom tam dojeli včas. Když v té zácpě budeme čekat dlouho, tak budete hned po příjezdu naštvaní. Zítra musím na letiště pro další skupinu...vlevo je restaurace, kde vám dají desetiprocentní slevu, když řeknete, že jste od Mirky….Kdoví, jestli už mi instalatér opravil odpady, než jsem pro Vás jela, nechala jsem mu totiž klíče od bytu “ Od odborného poradce, pana Volemana, jsem se dozvěděla, že to vlastně nebyla průvodkyně, ale pobytová delegátka. Takže jsem parodovala někoho, kdo sice není oficiální průvodkyní, ale to my "neodborníci" na cestách většinou nerozlišujeme. Když jsem pak tuto ženu předváděla režisérovi Bonaventurovi, chvíli mě pozoroval a pak mi nabídl, abych ji hrála. Všechny ty parodie schválil a některé dokonce vyžadoval odborný poradce právě proto, že se s nimi setkáváme. – I mně připadají skoro přehnané. Zvláštní, viďte?“

Petr Hotový: „Proč inzerujete, že se možná dočkáme i nějaké legrácky? Musíte být za každou cenu vtipná?“

Nina Rutová: „Za inzerát nenesu odpovědnost. Ale možná, že to sem napsali proto, že se mi často stává, že věci, které myslím úplně vážně, považují ostatní za vtip. Tuším ale, že jde spíše o nesnesitelné (smích vzbuzující) intonace. Člověk pak může říkat bohužel nebo bohudík v podstatě cokoliv a je vtipný.“

Eva Schwartzhoffová: „Dobrý večer. Myslíte te si,že má stále význam absolvovat kurzy průvodce cestovního ruchu a následně skládat kvalifikační zkoušky průvodce CR u akreditovaného zařízení, když je tato činnost již zařazena mezi živnosti volné?“

Nina Rutová: „Myslím si, že to má určitě význam! Snad by tím mohly být pro turisty zajištěné standardní služby. Taky jsem se v akreditovaných kurzech přesvědčila, že to je vysoce kvalifikovaná profese, kterou by opravdu neměl dělat kdokoliv si usmyslí...“

Kvalifikovaná průvodkyně: „Přivítala bych spíše diskusi s někým z ministerstva. Znáte petici průvodců? Víte, že ji podepsalo již 444 průvodců? Myslíte, že Váš pořad ovlivní požadavky, které se v ní objevují?“

Nina Rutová: „U dalších témat se jistě na chatu může objevit i někdo z Ministerstva pro místní rozvoj. Petici průvodců znám a myslím si, že Vaše požadavky jsou oprávněné. Souhlasím s tím, že dokud nebude moci po Čechách provádět jen ten/ta, kteří splňují vysoké nároky na tuto profesi, do té doby se turisté budou u nás setkávat i s prapodivnými karikaturami této profese a nefér jednáním. Účastníků svých seminářů k „mediální výchově“ se příležitostně ptám, jestli k profesionalitě v jakékoliv profesi patří také etický rozměr. Často nejdříve potřebují slyšet, jak to myslím. V petici formulujete i etické požadavky jasně. Nevím, jestli něco ovlivní jeden televizní pořad, spíše ne, ale petice by vliv mít mohla. Držím Vám palce!“

Jana: „Dobrý den,chtěla jsem se zeptat kde se nachází Informační služba středočeského kraje která byla v dnešním díle.Děkuji“

Nina Rutová: „V Husově ulici v Praze 1. (Je to kolmá ulice na ulici Karlovu).“

Obdivovatelka písní a knížek Přemysla Ruta: „Máte něco společného s Přemyslem RUTEM? Pokud ano, co?“

Nina Rutová: „Máme tři děti, dům a mnoho vzpomínek. I já jsem byla obdivovatelka jeho písní a knížek :-)“

Ondřej Kubáček, externí průvodce SZ Sychrov: „Dobrý podvečer. Mrzí mě, že jste zaměřili pozornost pouze na průvodce cestovního ruchu, který provází celou skupinu i více dní a ne na průvodce, jež pracují stále na jednom objektu. Tím myslím průvodce a externí průvodce na zamcích, hradech,...Chystáte se věnovat i jim? Mezi těmito odvětvími je totiž pár podstatných rozdílů.“

Nina Rutová: „Určitě máte pravdu. Když jsem se přihlásila o tohle téma, i mně nejprve napadlo, že půjde o průvodce po hradech, zámcích,...Zakázka však zněla jinak. Z natočených pořadů v tomto cyklu se bohužel žádný speciální díl o průvodcích po objektech neobjeví. Ale díky za inspiraci...“

Jana: „Dobrý den, paní Nino, děkuji za pořad Služby v našich službách i za nadsázku, se kterou jste se zhostila role průvodkyně. Sama pracuji jako průvodkyně a dnešní díl mě pobavil, i když doufám,že většina profesionálních průvodců není taková, jak jste předváděla - nic proti vám :-)“

Nina Rutová: „Děkuji. I já v to doufám :-)“

Simona: „Dobrý den. V průběhu vytváření scénáře ste pravděpodobně spolupracovala s některými knihami.. Můžete prozradit jaké Vás inspirovali? (kromě Haška :D ) Děkuji za odpověď.“

Nina Rutová: „Podívala jsem se na pár českých filmů - v těch se průvodci vyskytují celkem hojně a filmové ukázky se objeví v podzimním pokračování. Na beletrii moc času nebylo. Studovala jsem spíše manuál, který vydalo k této profesi Ministerstvo pro místní rozvoj. Nicméně si myslím, že vtipná česká knížka o průvodcích by mohla vzniknout...kohopak to napadne dříve?“

Martin T., co chodil skoro na každé představení: „V tom zeleném kloboučku jsem Vás viděl na jevišti v Trojické už asi před dvaceti lety. Je to stále tentýž?“

Nina Rutová: „Ano, je to stále tentýž :-) Nosila jej Naděje, která se změnila v Jistotu.“

Věra: „Co bylo při psaní scénáře nejtěžší?“

Nina Rutová: „Vybrat z několikahodinového povídání s odborným poradcem panem Stanislavem Volemanem to nejdůležitější.“

elik: „Dobrý den,jak vás bavý Vaše práce?Bude te vystupovat touhle dobou v televizi?Nashledanou,a děkuji za vaší odpověď“

Nina Rutová: „Dobrý den přeji i Vám. Moc mě baví :-) Psaní i hraní. Nevím, jestli budu vystupovat v televizi touhle dobou, ale právě dolaďuju s dramaturgií námět, který nosím v hlavě již deset let. Tak snad se ještě "uvidíme". Nashledanou.“

Ondřej Kubáček, externí průvodce SZ Sychrov: „Ještě by mě zajímalo, co si myslíte o provázení s vadou řeči? Já osobně si totiž myslím, že někdo s vadou řeči by provázet neměl, protože to odpoutává pozornost od výkladu a většinou je pak prohlídka velmi nepříjemná. Ovšem mohl bych pak být označován z toho, že diskriminuji právě tyto postižené, kteří vadu mají a provázejí nebo alespoň chtějí...“

Nina Rutová: „Některé vady řeči působí přece rozkošně!:-) Asi záleží na tom, aby vada nebránila srozumitelnosti. Nevylučovala bych z této profese lidi, kteří mají co říci, přestože nevyslovují něco zcela korektně...i s vadou řeči může být člověk osobnost!“

Pavel Starecek: „Dobry den, zaujal mne vas porad a mnel bych vazny zajem o kurz pruvodce. Kde bych dostal podrobnejsi informace, anebo kontakty na organizatora kurzu, pokud je to mozne. Dekuji“

Nina Rutová: „Mně byla doporučena Pražská informační služba a Tyrkys. Podrobnější informace se Vám určitě podaří "vygooglovat".“

Hedvika a kluci: „Nino, jak to všechno stíháš? Píšeš něco dalšího? (Můžeme se o prázdninách stavit na Lipnici?)“

Nina Rutová: „Ahoj, Hedviko! Píšu pohádku pro Tvé kluky. Určitě se stavte. Vyzkoušíme, jestli Bramborový příběh udrží i jejich pozornost :-)Pokud ano, bude vyhráno a stihneme spolu ještě mnoho dalších prázdninových věcí...“

Klára S.: „Jak ses, prosím Tě, dostala k psaní scénářů a k hraní?“

Nina Rutová: „Od té doby, co se nemusím starat, aby se dobře psalo a hrálo mému muži, zbývá mi dost času a energie na to, abych se příjemným věcem věnovala sama :-)“

Madla: „Znáte se s nějakou průvodkyní nebo průvodcem osobně?“

Nina Rutová: „Znám se s kastelánem a průvodcem hradu Lipnice, který uvedl celý pořad a pokud už se tu neobjeví další zajímavá otázka, rozloučím se s Vámi se všemi, kteří jste napsali a půjdu k Markovi H. na kus řeči. Je to můj nejoblíbenější průvodce, protože umí pěkně vyprávět. A moudře :-)“