Služby v našich službách

Záznam chatu ze čtvrtka 30. července 2009

Zuzana: „Existuje nějaké „desatero“ věcí, kterých se může host domoci? – Mohu v případě nedodržení některého bodu z „desatera“ odejít z restaurace bez placení nebo jídlo vrátit? Pokud nikoliv, poradíte, co dělat v případě, že něco zásadního není dodrženo? Mají hosté svá práva a možnost někam se odvolat?“

Ing. Václav Stárek: „Dobrý večer. V zásadě se dá říct, že host by měl být vždy na prvním místě. tedy jeho požadavky by se měl personál snažit vždy splinit, protože nespokojený host je nejhorší reklamou pro restauraci. v současné době má zákazník možnost si vybírat z noha restaurací, takže jej nic nenutí se do restaurace již nevrátit a o svůj negativní zážitek se jistě podělí se svými přáteli. Pokud není host se službou spokojen, měl by ji rekllamovat. Ve slušném podniku mu jistě bude nabídnuta nějaká formna kompenzace. v krajních případech je možné podat podnět k české obchodní inspekci.“

Nina: „Jak je možné, že pro vegetariány je stále ve většině restaurací na jídelníčku jen smažený sýr, žampiony, knedlík s vejci nebo palačinka? – Je problém ve školství? V tom, co se kuchaři učí ve škole vařit?“

Ing. Václav Stárek: „Problém není jen ve školství, ale všeobecně v tom, co našim dětem od malička podáváme za stravu. Výchova k zdravé výživě by měla začít již v rodině. Co se týká vegetariánské kuchyně, domnívám se, že sortiment mnoha restaurací se postupně riozšiřuje, jako všude i zde se nabídka řídí poptávkou.“

Nina: „Byli jsme dnes v osmi lidech na obědě v Havlíčkově Brodě. Na jídelním lístku měli jídla, která nás lákala a byla cenově i chuťově celkem přijatelná (ponechám-li bez komentáře klasickou „českou“ oblohu: zelí, kukuřice, hrášek, rajče, paprika, mrkev, od každého něco, dohromady bez chuti a bez zápachu). Číšník přinesl nejprve třem lidem hotovky, po 10 minutách 4 lidem minutky a poslední z nás se svého řízku dočkala teprve tehdy, když už jsme měli všichni snědeno. Co mohou hosté v takové situaci dělat? – Mají také svá práva, když přišli do restaurace na společný oběd? Nebo si to mám vysvětlit tak, že kuchař dbal na to, aby každý dostal své jídlo teplé a vážit si toho? – Bylo mi to vůči mým hostům z Německa velmi trapné. I když se snažili situaci zlehčovat humorem, bylo to pro všechny velmi nepříjemné.“

Ing. Václav Stárek: „K tomu by samozřehjmě nemělo dojít. společnost by měla být obsloužena vždy najednou. opět platí to, co bylo již řečeno v předchozích otázkách. pokud není zákazník spokojen měl by si v první řadě stěžovat a požadovat okamžitou nápravu. osobně doporučuji v případě, že zvete své přátele na oběd nebo večeři do restaurace, využívat takové restuarace, se kterými máte z minulosti zkušenost.“

Jirkacz: „Existuje pruvodce s kvalitnimi českými restauracemi“

Ing. Václav Stárek: „Průvodci restauracemi stejně jako recenzní stránky již existují i u nás. Nejszámějším je pravděpodobně Marerův výběr. zatím u nás není tolik průvodců a hodnocení jako je například v sousedním Německu. to co současný zákazník nejvíce oceňuje jsou zkušenosti druhých. takže jsou velmi oblíbené také webové stránky, kde může své o restauraci říci i zákazník. podbně je tomu v případě hotelů, kde na stránkách s nabídkou rezervací, jsou k dispozici také recenze zákazníků.“

Vladimír: „Dobrý den. Již mnoho let bojuji proti nešvaru, který je rozšířen po téměř všech českých restauracích, hostincích, hospodách, kavárnách a vinárnách. Je jím obtěžující reprodukovaná hudba. Dosud jsem se nesetkal s žádným návštěvníkem restauračního zařízení, který by tuto hudbu vyžadoval, vítal, chtěl. Naopak. Často je hudba tak hlasitá, že se navzájem u stolu neslyšíme a musíme mluvit hodně nahlas. Stejně jsou na tom u ostatních stolů, takže výsledkem bývá až nesnesitelný hluk. Prakticky nikdy obsluha nepřistoupí na to, aby hudbu linoucí se z reproduktorů vypnula. Maximálně se dá usmlouvat, aby ji ztišili. Což sice udělají, ale postupně přidávají na hlasitosti, až její intenzita dosáhne původní úrovně. Při vyjednávání o snížení hluku z reproduktorů se obsluha tajemně tváří, jako by měla neporušitelný příkaz odněkud shůry, že hudba musí v restauraci burácet děj co děj. Nejsem obecným nepřítelem hudby, naopak. Poslouchám ji rád, kupuju si cédéčka, chodím na koncerty. Avšak zvuková kulisa v hospodě není pro mne potěšením, nýbrž mučením. Takže konečně otázka: musí hudba v restauraci hrát? Pokud ano, proč? A co mohu já a mně podobní dělat pro to, abychom tímto nešvarem nemuseli netrpět?“

Ing. Václav Stárek: „Ano souhlsím s Vámni, že v některých podnicích může být hudba skutečně rušivým elemntem. pokud je v restauracií hudba, měla by sloužit spíše jako zvuková kulisa. Tedy nerušit hosty. Výjimku samozřejmě tvoří restaurace a bary, kde je hudba součástí koncepce restaurace - myslím tím různá zábavní střediska diskotéky a podobně. Jinak opět platí, vybírejte se restauiraci podle Vašich preferencí, jsem přesvědčen, že to dnes již není problém.“

Alois: „Osobně nesouhlasím s tím, že by jídla neměla být poeticky pojmenována, pokud je pod názvem uvedeno složení. Oživí to tak výrazně jídelní lístek, který je skoro všude stejný. Dokonce si někdy některá jídla rád dávám na slepo..:-) Co mi hodně vadí, je absence místních a regionálních specialit na jídelních lístcích...“

Ing. Václav Stárek: „Důležité je, aby zákazník z jídelního lístku zjistil, jaký pokrm je mu vlstně podáván. Proto je důležité, aby se tento pois objevil na jídelním lístku. některé názvy jsou skutečně pitoreskní do jinách jazyků těžko přeložitelné nebo v překladu nepochopitelné. Somzřejmě, pokud má nějaký pokrm tipycký historický název, není problém jej převzít a naopak využít příběhu, který je s tím většinou spojen a tím zatraktivnit nabídku. Souhlsím s Vámi, že restuarací, které by skutečně podporovali regionální speciality je málo. Proto jsme také ve spolupráci s Asociací kuchařů a cukrářů a agebnturou CzechTouirism letos zahájili projekt !Ochutnejte Českou republiku," který by měl podporovat právě restaurace, propagující regionální kuchyni. Více naleznete na www.czechspecials.cz .“

Miroslav: „Dobrý podvečer,pane Stárek.Musím reagovat na Vaši odpověd pro: NINA.Samozřejmně by k tomu nemělo docházet když je to společný oběd. Ale dle kritérií má minutka být expedována hostovi do 20.minut po objednání!. A pak když Vám příjde do restaurace cca 30.lidí a dají si minutky tak to jinak ani není možné!. Já aby jste rozumněl jsem také s branže jsem kuchař a vím o čem je řeč.A pak ta paní která si stěžovala si to může jít do kuchyně vyzkoušet a pak teprve si stěžovat.Kuchaři jsou také jen lidé a né roboti.Kteří ja host nedostane jídlo do 5.minut na stůl bez ohledu jak přišel zdali poslední či první tak to není ono.CO VY NATO PANE STÁREK?.Děkuji za odpověd.“

Ing. Václav Stárek: „Dobrý podvečer. Omlouvám se, ale nemohu s Vámi souhlasit. je to o orgabnizaci práce v kuchyni a k obecným pravidlům stolování patří mimo jiné to, že jídlo je hostům podáváno ve stejnou dobu a ne na "etapy." Myslím, že kuchař je v kuchnyi pro hosta, ne host pro kuchaře a každé řemeslo vyžaduje profesionální přístup.“

Vladimír: „Problém s hudbou v restauracích je ten, že je téměř nemožné najít restauraci, kde reprodukovaná hudba nezní. Mám s tím letité zkušenosti a věru si nevím rady. A nechci to řešit tím, že nebudu do restaurací vůbec chodit. Víte o některé konkrétní (a dobré) pražské restauraci, kde hudba nezní? Poraďte prosím. Děkuji.“

Ing. Václav Stárek: „Pane Vladimíre, pošlete mi prosím na můj e-mail vaši adresu, rád se s Vámi spojím já, nebo někdo z kolegů a doporučíme Vám několik restaurací, kde byste mohl být spokojen.“

Jan: „Proč je u nás stále málo rybich restauraci a ostatni s malou nabidkou, nebo neúměrně drahé.“

Ing. Václav Stárek: „Jedním z důvodů, proč mohou být rybí restaurace drahé jsou vysoké vstupy, tedy ceny čerstvých ryb, které se k nám dovážejí. Osobně mne mrzí, že dostatečně nepropagujeme naše domácí čerstvé suroviny. Například rybníkářství a produkce ryb je fenomén Jižních Čech, ale často narážíme na to, že jsou preferovány suroviny spíše z dovozu než například čerstvé české ryby. Cena pokrmů pak logicky odpovídá ceně a kvalitě surovin.“

Alois: „Respektuji právo každé restaurace na svoji obchodní politiku, nicméně by mne zajímalo, zda-li považujete za "správné", že nám dnes v jedné brněnské restauraci obsluha odmítla prodat samotnou přílohu (jednalo se o šťouchané brambory s cibulkou)?“

Ing. Václav Stárek: „Osobně razím zásadu, že host by měl dostat to, na co má chuť. Pokud chce pokrmy jinak kombinovat nebo třeba ochutnat pouze přílohu, jako ve vašem případě, není důvod mu nevyhovět. je to totiž jediná cesta, jak si udržet zákazníka. Někdy cena jedné přílohy je zanedbatelná v porovnání se škodou, kterou nespokojený zákazník šířením svého negativního zážitku restaurací způsobí. Tedy je v zájmu dobrého jsména restaurace, snažit se hostovi vyhovět.“

JanSam: „V 70. letech byla v Praze v Maiselově ulici restaurace U Rudolfa (naproti dnešní U Golema, obě měly stejného vedoucího, Ivana Orlíka). A tam byly na jídelním lístku např. Elixír života (to byla docela ostrá polévka) nebo Rabínova kapsa (hovězí závitek, který ukrýval šunku a sýr). Byl to docela dobrý fór, rádi jsme tam chodili, a tyto bizarní názvy nám vůbec nevadily - naopak! :-) Bylo to vítané oživení v šedi tehdejších Restaurací a jídelen. Bohužel Uvinárnička U Rudolfa v 90. letech zkrachovala. :-(“

Ing. Václav Stárek: „Chápu, že Vás toto "objevování" jídel byvilo a je v něm trochu dobrodružství, ale vždy by mělo jídlo být náležitě popsáno. Host by měl vědět co to "Kapsa" je a z jakých surovin se připravuje.“

Lukáš: „Dobrý den.Někdy by to mělo být o organizaci práce u majitele restaurace,který určuje počet zaměstnanců a myslím že je hlavně v tomto problém,když se snaží majitel ušetřit na zaměstnancí a místo toho aby byli v kuchyni 2-3 kuchaři je tam jen jeden.Chci se ještě zeptat jestli je spočítáno kolik připadne lidí na 1 kuchaře v restauraci aby splnil podmínky,jak času podání jídla,tak kvality?“

Ing. Václav Stárek: „Ano, majitel nebo provozovatel restaurace je ten, který za organizaci práce odpovídá a je vv jeho zájmu nnastavit počty zaměstanců tak, aby nepřicházel o zákazníky, udržel kvalitu služeb a zároveň zbytečně neplýtval pracovní silou. Počty pracovníků se řídí sezóností provozu, kuchyní - tedy jejím vybavením a skladbou hostů a jídelních lístků stejně jako celkovým konceptem restaurce. Důležitou úlohu hraje i zkušenost vedení restaurace a personálu.“

Zuzana: „Dobry den, zajimalo by mne, zda je nekde v CR vubec moznost navstevovat kurzy moderniho vareni? V zahranici existuji kurzy napr. orientalni kuchyne, atd. Myslim, ze by byla skoda, nevzdelavat narod v tomto smeru. Dekuji za odpoved.“

Ing. Václav Stárek: „Je to poslední dobou velmi oblíbená disciplína a některé hotely a jejich šéfkuchaři kurzy vaření hostům nabízejí. Domnívám se, že pdoobnou službu například nabízel hotel SAS Radisson Alcron, ale nejsem schopen takto přesně odpovědět. Doporučuji se podívat na webov=é stránky některých našuch hotelů, kde byste pdobnou nabídku mohla nalézt.“

Olga: „Často vidím problém i v úrovni obsluhy (znuděné servírky, neupravení číšníci atd., neochota personálu, který mluví na půl úst a obtěžují ho hosté). Existuje v našem odborném školství např. nějaký předmět, který vychovává budoucí personál restaurací, jak se k zákazníkovi chovat?“

Ing. Václav Stárek: „Problém profesionální a motivované obsluhy je problém některých našich restaurací. Ve školách samozřejmě existuje odborná výuka, ale otázkou je, jak dalece jsou již studenti motivováni svou profesi trvale vykonávat. Nedávný průzkum nám ukázal, že 80% studentů a učňů, kteří se vyučí v oboru kuchař nebo čísník svou práci nakonec nevykonávají. navíc naše odborné školství by potřebovalo mnohem viíce přiblížit k praxi. Doba, kdy se někdo vyučil pro kokrétní restauraci nebo hotel a tím záískal určitou hrdost a ústu k oboru a zároveń měl zajitěnou kvalitní praxi je pryč. Problém nemotivované obsluhy také pramení z nedostatku tréninku a vedení zaměstnaců. V konečné důsledku náš národ všeobecně není ochoten posloužit a pasuje se spíše do role sluhy než profesionále, který je schopen zvládnou perfektně komunikaci s hostem a být úspěšný ve svém oboru.“