Chat

Jan Matouš
A.T.I.C. ČR je profesní organizací, která sdružuje 171 turistických informační center (TIC). Asociace hájí zájmy svých členů a pomáhá při výměně zkušeností pracovníků informačních center i v jejich vzdělávání. Dále připravuje zavedení jednotné certifikace a kategorizace TIC pro celou ČR, usiluje se o posilování profesního postavení TIC ve společnosti a zlepšení jejich existenčních podmínek. Cíle organizace se odvíjejí od požadavků její členské základny.
více v pořadu Služby v našich službách plus na téma Informační centra
Záznam chatu z úterý 22. prosince 2009
Vladimír: „Dobrý den, pane Matouši. Kolik lidí za rok přijde do informačníhi centra v Poličce, a o co se nejvíc zajímají?“
Jan Matouš: „Přeji Vám pěkný večer. Do informačního centra v Poličce zavítá za rok cca 20-23 tisíc návštěvníků. Část z nich jsou turisté, kteří přijdou s konkrétním dotazem na turistickou zajímavost ve městě (městské hradby, Centrum Bohuslava Martinů ap.) - zajímá je např. otvírací doba, sezónní výstava apod. Dále se ptají na zajímavé tipy na výlety do okolí, na dopravní spojení,... Velká část z návštěvníků jsou místní obyvatelé a obyvatelé z okolí, kteří si přišli zjistit dopravní spojení, zakoupit vstupenky, brouzdat na veřejném internetu ap.“
vl: „Jsou turistická informační centra soukromými organizacemi, nebo patří pod město, případně pod Ministerstvo pro místní rozvoj? Anebo jsou taková i onaká? Pokud ano - kterých je víc, čím se liší z hlediska klientů?“
Jan Matouš: „Dobrý večer. Turistická informační centra patří převážně pod město, jedná se cca o 75% informačních center, která jsou zařazena jako odbor nebo oddělení města, či příspěvková organizace. Ostatní informační centra mají různé formy (např. o.p.s., s.r.o., fyzické osoby, a.s.) a také se, až na několik výjimek, neobjedou bez finanční podpory města. Soukromá i městská informační centra navštěvují stejní klienti - turisté a místní občané. Pokud nemá soukromé TIC adekvátní příspěvek na poskytované služby ze strany města, pak je nuceno služby informačního centra poskytovat úměrně dané finanční podpoře a v jeho nabídce bude pravděpodobně převažovat komerční charakter služeb (cestovní kancelář, knihkupectví, obchod se suvenýry, ubytovací služby ap.)“
Nina, scenáristka:-): „Dobrý večer Vám přeji, pane Matouši. Jak jste spokojen s výsledným pořadem? Co se Vám na něm líbí, co byste udělal jinak?“
Jan Matouš: „Dobrý večer. Byl jsem velmi spokojen se spoluprací na pořadu a stejně tak i s výsledkem. Pořad se mi velmi líbí a nevím co bych na něm udělal jinak. Přeji Vám příjemné a poklidné vánoční svátky a do nového roku hodně štěstí, zdraví a kvalitních scénářů.:-)“
Nina: „Odrazilo se ve Vašem IC v Poličce 50.výročí od smrti B.Martinů? - Byl větší zájem o dění v Poličce sptajé s kulturními akcemi?“
Jan Matouš: „Výročí B. Martinů bylo velmi úzce spjato s otevřením Centra Bohuslava Martinů v muzejních budovách. Podařilo se zde vybudovat nové hravé expozice věnované historii města, je zde umístěna výjimečná sbírka křehkého horáckého skla, replika školní třídy z přelomu 20. století, do níž chodil malý Bohuslav, nebo nová expozice věnovaná životu a dílu B.Martinů. Návštěvnost i ohlasy jsou značné. O kulturní akce spjaté s připomínkou výročí BM byl také velký zájem. Aktivity však letos nekončí, příští rok budeme slavit 120. výročí narození BM a s tím budou spojené další kulturní zážitky a věřím i zvýšená návštěvnost města i Centra Bohuslava Martinů.“
Nina: „Nehrozí se zavedením jednotné certifikace a kategorizace uniformita místo samostatného tvůrčího myšlení spjatého s konkrétním místem?“
Jan Matouš: „Pokud pod pojmem uniformita bude každý návštěvník vnímat to, že v každém informačním centru v ČR získá minimální standard služeb od ochotného a vstřícného personálu, jinými slovy se zde dozví vše základní co potřebuje vědět, pak to bude v pořádku. Tvůrčí myšlení je vždy závislé na lidech, kteří v informačních centrech pracují. Pokud bude práce pracovníků TIC dobře ohodnocena a budou mít kvalitní podmínky pro práci, pak věřím, že tvůrčích pracovníků zde bude stále dostatek.“
Veronika: „Někdy mám dojem, že už je těch všech prospektů, brožur a informací až příliš. Místo aby se turisté dívali po okolí, vyzvednou si v IC brožuru a studují informace a fotky...Jakým způsobem cestujete? Jako profesionál od IC k IC nebo umíte vypnout a necháte se vést momentální náladou, počasím a chutí objevovat sám, bez IC? :-)“
Jan Matouš: „Dobrý večer. Také mám někdy dojem, že některé vydané prospekty by být vůbec nemusely. Stačilo by několik kvalitních s rozmyslem vytvořených propagačních materiálů, které by se nepřekrývaly a spíše doplňovaly. Řekl bych že pročítání informací návštěvníci spíše nechávají na večer, kdy podle počasí plánují další den dovolené. V IC mohou náhodně objevit něco, o čem vůbec nevěděli, že v oblasti existuje. Mě osobně se to již několikrát stalo. Myslím, že chuť vypnout a nechat se unášet momentální náladou se s nabídkou IC nevylučuje, spíše naopak. Do IC se na dovolené zastavuji, když něco potřebuji, také tam mívají často pěkné pohlednice :-)“
Veronika: „Pozorujete rozdíl v chování zahraničních a českých turistů?“
Jan Matouš: „Nevšiml jsem rozdílu. Chovají se podobně. Snad jen zahraniční turisté takřka necestují hromadnou dopravou, nevyhledávají tedy dopravní spoje.“
Vlado: „Dobrý a príjemný podvečer. Navštevujú vás aj turisti zo Slovenska? A spolupracujete tiež zo slovenskými informačnými strediskami?“
Jan Matouš: „Dobrý večer. Turistů ze Slovenska máme v Poličce velmi málo. Možná je to dáno tím, že jsme více ve vnitrozemí a naše oblast není tak povšechně známá jako Krkonoše, Šumava, jižní Čechy. Statistiku návštěvnosti slovenských turistů v ČR příliš neznám. V porovnání s ostatními zeměmi bych však očekával vyšší návštěvnost, než je současná. Asi se nám nedaří slovenské turisty dobře oslovit. Asociace turistických informačních center navázala spolupráci s AICES na Slovensku. Víme o sobě a dokážeme si vyměnit potřebné informace. Mezi jednotlivými IC u nás a na Slovensku běžná spolupráce není, funguje to jen v příhraničních oblastech a zase to závisí zejména na lidech, kteří v tom či onom IC pracují.“
Veronika: „Já myslela spíše chování lidí. Čeští turisté málokdy pozdraví, usmějí se, poděkují. Nebo se to mění?“
Jan Matouš: „Tak jak to pozoruji u nás v IC, tak ten rozdíl není výrazný. Možná se zahraniční turisté více usmívají. Tu a tam, velmi zřídka si turisté u dveří vezmou propagační materiál, nejdou k pultu a jako pára nad hrncem zmizí. Ti u pultu ale pozdraví i poděkují, bez ohledu na národnost. Asi se to mění :-)“
Veronika: „Dovedete si představit, že tuhle práci budete dělat až do důchodu? Není to nakonec hodně jednotvárná práce?“
Jan Matouš: „Ta práce má svoji jednotvárnou část - aktualizace informací, telefonicky, mailem apod. neustále a pořád, ale zase při tom obsluhujete různé lidi s různými otázkami. Navíc jsme zapojení do propagace oblasti Českomoravského pomezí, máme dobrou zpětnou vazbu od návštěvníků, kde se co dá vylepšovat, co jim schází atp. Co bude do důchodu netuším, my mladší snad prý ani do důchodu nepůjdeme :-) Práce mě zatím baví a nápadů jak ji vylepšovat mám tak na 10 let dopředu (suvenýry, kostýmové prohlídky města, ...). Tak uvidíme.“
Nina: „Milý pane Matouši, děkuji Vám i za tuto spolupráci a také Vám přeji pokojné svátky v pokojném městě :-)“
Jan Matouš: „Děkuji a přeji také všem návštěvníkům informačních center kvalitní a ověřené a jen pozitivní informace po celý rok 2010.“