Služby v našich službách

Záznam chatu z úterý 1. prosince 2009

Rejpal: „Pane Buriane, sledujete vysílání ČT? Během posledních dvou týdnů jsem se nedokázal podívat ani na jeden z natočených filmů a seriálů. To, co jsem nenáviděl na komunistech, teď provádí ČT znovu. Absolutně zcestné a jednostranné pojetí minulosti. Jen se změnil nepřítel. Já naprosto souhlasím s tím, že doba normalizace byla absurdní a nenormální a muselo to "prasknout". Tahle doba si však s tou minulou (v médiích) nic nezadá. Zpravodajství je defacto na všech TV stejné a ČT se snad specializuje pouze na výrobu filmů kritizující dobu minulou. A to vše z peněz daňových poplatníků, kteří politiky mají po krk. 17.listopadu jsem sledoval i slovenskou TV- zde si vzpomněli i na sudenty za fašismu, nenaplněné ideály studentů apod. Taky se úplně vytratil příspěvek , kde stávkující Hanzlík povídá: To není nic proti socialismu, chceme jen demokracii a svobodu. Poté, co tohle prohlásili současní komunisté věta pro ČT nestravitelná!!!“

Jan Burian: „Pane Rejpale, já si nemyslím, že je zpravodajství stejné. Na komerčních stanicích jsou většinou katastrofy a jedno hezké novorozené zvířátko na konci, na ČT jsou zprávy objektivní, ale mizerně dělané, zřejmě se snaží také o vyšší sledovanost. Ale - promi%ňte - nejsem z toho tak nešťastný jako Vy. Máme tu i rozhlas, internet a noviny a když chcete víc informcí, tak si je najdete. Věřme, že jednou budou naše zprávy blíž tomu, co se obecně považuje za ideál - třeba BBC apod. Ale zatím, to máte pravdu, tomu tak není. Ještěže máme svou hlavu, viďte - hned tak jim na nic neskočíme :-) Díky za otázky, srdečně zdravím. JB“

nikola: „jak se máte“

Jan Burian: „Díky, jde to. Jsem po operaci kýly, ale je to prý banální záležitost. Zítra máme koncert s kapelou v Olomouci, tak to snad vydržím, jsem rád, že nemusím zvedat kytaru, ale jen mikrofon... Jak se máte Vy?“

simona: „dobrý den, kdy jste začal s cestováním , a jak vás to baví“

Jan Burian: „Je to legrační, ale s cestování ve smyslu poznávání světa jsem opravdu začal v roce 1989, když koncem léta pouštěli skoro každého, kdo měl valuty. měl jsem akorát na cestu do Paříže a ještě jsem stihl ostnaté dráty na hranicích. Jinak jsem předtím byl jen v BLR, RSR, NDR, MLR a jednou v Jugoslávii... Baví mě to, protože člověk může srovnávat, uvědomí si spoustu věcí a když se na naši zem kouknete z dálky, myslím, že ji vidíte líp, než když tu tonete v depresích z každodenních problémů. Cesta do zahraničí to je něco jako lázně... Díky za otázku JB“

Linda, průvodkyně: „Mimochodem - teď přinejmenším koukáte na pořad a už chatujete - na muže opravdu úctyhodný výkon! Gratuluji! Já bych si asi počkala, až pořad skončí :-)“

Jan Burian: „Ano, dělat dvě věci najednou to většinou my muži nezvládáme, ale já jsem si odpověděl ty dvě otázky do foroty. Dobrý večer, vítám Vás na chatu České televize. Jan Burian“

Linda, průvodkyně: „Dobrý den, pane Buriane, o mužích se říká, že umějí být soustředění vždy jen na jednu věc, ale průvodcování spočívá mimo jiné i v tom, že neustále sledujete více věcí najednou. Které věci stihnete při takovém výletu za hranice všedních dnů sledovat a v jakém pořadí, aby byli Vaši klienti spokojeni? Děkuji Vám za odpověď a těším se na "Osamělé písničkáře" v Kaštanu.“

Jan Burian: „Já na to nemám recept. Ale je fakt, že by člověk neměl vyprávět o něčem, co není vidět, když je vidět něco zajímavého. Na druhé straně, když je venku nuda nebo mlha, tak je to jednodušší. Mám trošku problém, abych stihl všechno, co chci vyprávět a na druhé straně, abych nevyděsil klienty nadměrným množstvím dat a informací a říkal jim ty podstatné věci. A když se jim chce odpoledne spát, tak je nechám v klidu. je to jako na divadle, otázka citu a taktu, aspoň doufám...“

Linda, průvodkyně: „Pokud jste se díval, co tomu říkáte?“

Jan Burian: „Ten pořad byl mizerný, ale je to asi tím, že je to instruktážní film placený ministerstvem, ne? :-) Já bych uvítal investigativní pořad, kde by se odhaovala korupce a protekcionismus v turistice, což je u nás, jak se zdá, velký problém. To téma je zajímavé, možná by se o něm mělo diskutovat víc, častěji a hlouběji...“

Evžen: „Co říkáte na slavení Vánoc v Portugalsku? A trochu bokem: jaký je Váš názor na ozbrojený boj s komunismem, třeba na činnost odbojové skupiny bratrů Mašínů?“

Jan Burian: „Já jsem na Vánoce v Portugalsku nikdy nebyl, nejspíš bych tam zemřel zimou, neboť tam neradi topí. Tak - to jsem Vám toho moc neřekl, že... Co se týče bratrů Mašínů (skutečně šokující změna tématu), nemám na to zcela jasný názor. nemám rád, když umírají nevinní lidé, ale taky musím říct, že rozumím tomu, když se někdo postaví diktatuře na odpor se zbraní v ruce... je to opravdu na delší diskusi, snad mě omluvíte, že se tu do ní nepouštím... Jindy. Díky za otázky. JB“

lukáš: „ještě jste vegetarián a pokud ano, napište, co vás k tomu vedlo a jak se cítíte?“

Jan Burian: „Cítím se - co se týče vegetariánství - výborně. Mohu Vás odkázat na svůj fejeton Smutek tlustého vegetariána, který snadno najdtete na mém www.janburian.cz. Když nenajdete, napište na jb@janburian.cz a já Vám ho pošlu. Díky za pochopení. JB“

Vladimír & Jarmila: „Honzíku, zdravíme z Ještědu, z té vysoké věže. Hrozně to tu fouká, ale Island to není. Co se týče otázky - nemáme. Jsme rádi, že se ptají jiní. :-)“

Jan Burian: „Já zdravím z Přední Kopaniny, tady to fouká míň a přistávají letadla. Odpověď taky nemám, tak někdy jindy :-) JB“

Pralinka: „Dobrý večer, ať to zítra na tom koncertu nepraskne! - Co děláte, když se ve skupině najde člověk, který ví o nějaké památce nebo o nějaké problematice více než Vy a dá to najevo? Mějte se pěkně :-)“

Jan Burian: „Díky za přání i otázku. Když někdo ví víc, je to většinou o specializovaném oboru - geologie, botanika atd, tak se ho snažím využít a zapojit, abychom se dozvěděli víc všichni. Když někdo jen tak plácá a dělá, že ví víc, tak se ho snažím jemně zpacifikovat, aby to nikdo nepoznal a nekazil nikomu náladu, ani mně :-)“

RAJKA: „Srdečně zdravím z Frýdku! Chci jen projevit radost a překvapení, že jsem Vás v tomto pořadu viděla...vlastně ani nevím , proč mne to překvapuje, proč ne průvodce... pro mne jste jako sqelý muzikant, moderátor, pisatel. Voníte mi člověčinou a za to díky. Jana P.S. Nechystáte se v dohledné době sem k nám na sever ?“

Jan Burian: „Díky, s tou vůní jste to trochu přepískla, ne? :-) Zítra hrajeme v Olomouci, ale jinak budu na severní Moravě asi až po novém roce. Zdravím do Frýdku. JB“

Lenka: „Která ze zemí, kam jezdíte s turisty je pro vegetariány nejpochoutkovější?“

Jan Burian: „Každá kromě Islandu :-) Tam jsou rochu v šoku, že někdo nejí ryby, já se to snažím respektovat a konzumuji chleba se sýrem... Jinak na jihu je všude skvělá zelenina a také tam bývají tržnice a jiné skvělé budovy... Portugalci zeleninu dost nesnášejí, ale už jsem se s tím naučil sžívat. Jen pozor na dortíky, říkám si vždycky, abych nepřijel a nevážil o tři kila víc...“

David: „Dobrý den, myslím, že jste byl právě zneužit ve prospěch zcela amatérsky vyrobeného cyklu. Přeji pěkný den.“

Jan Burian: „Dobrý den, myslím, že máte pravdu. Nic s tím už ale neuděláme, že... U dokumentu (což měl ten film původně být) se nepředkládá scénář, takže musíte věřit... víra byla tentokrát poněkud slepá... Díky za upřímnost. JB“

Zdena H.: „Kolik týdnů v roce asi tak strávíte na cestách jako průvodce? Nebo snad se to dokonce počítá na měsíce?“

Jan Burian: „Dobrý den, nemám to přesně spočítané, ale zkusím letošek: Chile tři neděle, Portugalsko celkem měsíc, Island dva týdny, takže docela dost času, že... Příští rok to vypadá podobně... Zdravím JB“

Linda, průvodkyně: „...a nenapadne Vás někdy na cestách, že už vlastně toho máte dost a že byste byl raději doma a pěkně v tichu si přemejšlel "o svém"? - Potřebujete být po návratu z cest hodně sám? Pokud ano, jak to zvládá rodina? Mému partnerovi se to dost těžko vysvětluje, že po návratu potřebuju aspoň den ještě jen pro sebe...Mají u Vás doma pro tohle pochopení? Nebo tenhle problém neřešíte a řešíte něco úplně jiného? Pokud ano, můžeme vědět, co? - Bráním se vyhoření, jak jen mohu...“

Jan Burian: „Napadne, ale musím si vždcky říct, že mě ta práce baví a částečně i živí a že je zajímavá a hezká. Po návratu - když třeba provádím na Islandu čtyři skupiny jako loni - pár dnů moc nemluvím, sedím zabalen v dece a čumím na televizi :-) Ale pak se z toho otřepu a jsem zas v pořádku. Moc neumím odpočívat a ty cesty prožívám, takže je to docela dřina. Jenže to vážně stojí za to, když vám pak občas někdo řekne, že lepší dovolenou si nedovedl představit a tak. něco je za něco. Přeju Vašemu partnerovi, aby někdy viděl, jak pracujete, třeba by si pak dokázal víc představit tu únavu, která následuje. mějte se dobře. JB“

Saša: „Já myslím, že by průvodci by měli být rádi, že se jima někdo v televizi zabývá, nevím, co proti tomu máte? Mně se to líbilo. (Svým způsobem.)“

Jan Burian: „To je dobře, že se Vám to líbilo. Já si jen myslím, že průvodcovství je složité a široké téma a dalo by se o něm natáčet jinak. Nevěděl jsem, že to bude instruktážní film pro průvodce, který bude působit jako filmy, které si natáčejí majitelé hotelů pro své klienty. To se ale stává a nic s tím nenaděláte. Tady o tom diskutujeme a tak si to říkáme rovnou. Snad je to k něčemu dobré. Díky za názor. Jan Burian“

petulka: „dobrý den co jste chtěl dělat když jste byl malí“

Jan Burian: „Dobrý den. Chtěl jsem být nejdřív pilotem, pak zvěrolékařem a pak filmovým režisérem. Ani jedno jsem nedokázal, ale tak to chodí. Možná jsem to nechtěl zase tak moc. Díky za otázku. JB“

honza: „Jak se máte?“

Jan Burian: „Už jsem na tu otázku odpovídal ze začátku, takže musím říct něco podobného: Mám se dobře. Ale zase bych Vás nechtěl nějak naštvat, protože lidi občas nemají rádi, když někdo říká, že se má dobře, tak se mám i trochu špatně - zvlášť když by Vám to mělo trochu udělat radost :-) Srdečně zdravím JB“

Venca: „Jestli jsem to z pořadu dobře pochopil, tak Vy byste vlastně jako průvodce mohl fungovat v ČR, ale venku by si lidi měli najímat místní průvodce - takový je prý úzus. Nestalo se Vám, že Vás na to někde venku upozornili? - Tím se aspoň argumentuje u nás na škole, že není etické provázet po Paříži českou skupinu a zrovna tak je neetické, když Japonci provázejí lidi po Praze a říkají jim kdovíjaké hovadiny...nějak se v tom neorientuju, co je a co není etické...zdravý rozum mi říká, že by to mohlo být docela svobodné - učilo by to lidi přemýšlet a vybírat si z kvality ne podle národnosti...ale když furt jenom z něčeho musíme vybíra a něco posuzovat, tak aby si na dovolenou vzal člověk předem dovolenou...na posuzování...pardon nějak jsem ten proud nezvlád a už nevím, čím jsem vlasntě začal, ale Vy si s tím určitě poradíte...Hlavně klid a pohodu - po tej operaci.“

Jan Burian: „Díky za otázku. Je dost důležitá. My to děláme tak, že se snažíme postupovat lwegálně - najímáme si místní průvodce a ti pak sedí vedle mě, když mluvím česky s našimi turisty, kteří většinou teprve v poslední době mluví anglicky. Na Islandu, kde provádím pro Firotour, tam máme kolegyni, která žije na Islandu, má islandské školy a umí česky. To je pak nejlepší kombinace, protože ona ví hodně věcí, které já, jenž tam nežiju, vědět nemůžu. Jinde si zatím bereme místní průvopdce a ti spíše asistují... Ale teď plánujeme s Axamitem cestu na balstské ostrovy a tam máme taky nějaké česky mluvící přátele. To je vždycky velká výhoda a luxus pro klienty. Srdečně zdravím Jan burian“

A jezdíte i na rodinnou dovču? Pokud ano, s kým a kam?: „zuzka b.“

Jan Burian: „Na rodinnou jezdíme v zimě na hory a v létě k moři. Přestože celý život cestuju (bu=d na koncerty nebo teď s turisty), zbož%nuji pobytové zájezdy, kdy nic nemusím... Máte nějaký dobrý tip na cestu k moři? Zdravím JB“

Tomáš: „Viděl jsem teď vaše fotografie kanálových deklů. Kde všude jste je pořizoval? Moc vás zdravím!“

Jan Burian: „To je prima, že jste to viuděl, byl jste asi poslední protože výstava teď skončila. Fotografoval jsem zezačátku zvolna a později už cíleně - v USA, v Chile, na velikonočním ostrově, v Portugalsku, Itálii, Francii, Švédsku, Dánsku, na Islandu, v Estonsku,prostě všude, kde jsem na nějaký dekl narazil - je to docela milá a trochu úchyl ná zábava, ne? Srdečně zdravím JB“

Tomáš: „Rád bych vám poděkoval. Patříte pro mě zhruba do desítky lidí na světě, na jejichž názory (či projevy) jsem vždy zvědav a které mě opravdu zajímají a těší. Děkuji.“

Jan Burian: „Tak já Vám taky děkuju, patříte zhruba do desítky lidí, kteří si to myslí. :-) Srdečně zdravím Jan Burian“

zuzka b.: „Mám, ale neprozradím - to už by tam bylo pak plno :-)“

Jan Burian: „Napište soukromě na email, nikdo se to nedozví, jedna čtyřčlenná rodinka navíc nic nepokazí :-))) Zdravím JB“

Venca: „tenhleten pokec byl lepší než ten pořad, tak aspoň za to televizi díky :-) jen více takovýchhle chatů s osobnostmi, které Vám spraví náladu-vzkazuju...jestli to teda někdo ztelevize čte“

Jan Burian: „Díky. Já myslím, že se prostě někteří lidé v televizi snaží o něco nového a slušného, aby - jak se říká - poměr dobra a zla zůstal na tomto světě zachován :-) Díky za díky. JB“

Lenka: „kde se mohu dozvědět více, jestliže chci jet s Vámi do Portugalska? :-)“

Jan Burian: „Když mi napíšete na jb@janburian.cz nebo rovnou se podíváte na webové stránky cestovní kancláře axamittravel, pro kterou pracuju.http://www.axamittravel.cz/... něco taky bude na mých stránkách www.janburian.cz. Ozvěte se, budeme rádi. Zdravím JB“

Josek: „Dobrý den, jsem začínající televizní dramaturg a scenárista. Můžete mi, prosím Vás, prozradit, jak se to nové a slušné v televizi prosazuje? Na počátku tohoto cyklu - to vím - byly docela dobré a slušné úmysly ---kde se to pak vždycky vlastně zvrtne? - Dobrá rada by mi byla fakt nad zlato“

Jan Burian: „To je otázka na celý život. Já to cítím spíš jako věc dlouhotrvající trpělivosti, neutuchající odvahy a tvrdohlavosti. Taky Vám na tom nesmí moc záležet, protože byste pak byl zklamán a zatrpklý. Já to dělám tak, že něco navrhnu a čekám, jak to dopadne. Když si to moc nepřeju, tak to většinou vyjde. Když mi na tom hodně záleží, tak naopak. Jinak to neumím. Babo raď, jak se říká :-) Zdraví a přeju úspěch JB“

Linda, průvodkyně: „Chystáte nějakou novou knížku? - Prozradíte jakou? - A nový televizní pořad? - Prozradíte jaký?“

Jan Burian: „Mám v televizi dva náměty, jeden z nich je Burianův den mužů. Ale jak to s ním vypadá, nevím. Nikdo se mnou nemluví. Ono to nějak dopadne... S knížkami je to jasnější. Teď nechystám nic, snažím se psát něco o mém vztahu k otci, to je dosti zběsilé téma a nevím, jestli to zvládnu. Ale budeme mít na jaře novou desku s milostnámi písničkami :-) Srdečně zdravím Jan Burian“

RAJKA: „...ještě jednou z Frýdku..vyznělo to blbě s tou vůní, přiznávám, ale nebudu se do toho zamotávat... částečně jste již odpověděl ,že jezdíte pro Firotour... dovolím si konkrértní otázku, jsme byli skupina 8-12 lidí , rádi bychom na Island a ještě raději s Vašim průvodcováním ,co máme pro to udělat ? jJana“

Jan Burian: „Napište mi na email a zkusíme něco vymyslet. Já pracuji pro Firo jen ve dvou zájezdech na islandu, pro tyto příležitosti spolupracuji s Axamitem http://www.axamittravel.cz/ a můžeme všechno snad nějak domluvit. Díky za zájem. Zdravím JB“

Linda, průvodkyně: „Kam byste vzal v Praze cizince, kteří se rozhodli strávit Štědrý den právě tady - tedy v Praze - a měl byste jim připravit Štědrodenní a štědrvečerní program ? Přitom jsou to docela chytří lidi - lékaři, učitelé, intelektuálové s vkusem?“

Jan Burian: „Snad se nebudete zlobit, když řeknu,že nevím. V Praze neprovádím, i když ji mám moc rád. Snad někam, kde není moc rachejtlí, řevu a cizinců...ten průmysl mi vždycky vadil. V Břevnově je v klášteře docela milá tradiční hospoda, třeba tam bude klid. A pak možná na procházku po Starém Městě? Nebo po Hradčanech a na Nový svět, tam moc lidí nechodí. Kdyby byl sníh... Ale ne, já nejsem dobrý organizátor, pozvěte je k Vám domů a povídejte si s nimi... Omlouvám se. Díky za důvěru. JB“

Linda, průvodkyně: „Stihl jste vedle toho chatování dělat celou dobu ještě něco jiného? Já jo - měnit identitu :-))) - Dokážete poznat, kým vším jsem v tomhle chatu byla ?“

Jan Burian: „Nestihl jsem nic jiného. Upřímně řečeno stejně si vždycky myslím, že jste byla Vy všichni ti lidi, že Vás platí televize, aby se vyvíjela činnost. kdo by si prosím vás se mnou vlastně chtěl chatovat, copak lidi nemají nic lepšího na práci? :-) Tak se mějte a díky za ten dialog. JB“

lukáš: „ok., díky za odkaz.. nejspíš Vám ještě napíši na mail.. nikdy nezapomenu na naše setkání před začátkem Vašeho koncertu v Olomouci někdy před deseti lety, které se odehrálo na WC a Vy jste tenkrát řekl:"ti umělci jsou všude.":-) dodnes si to pamatuju, jak vidíte:-) přidávám se k lidem, co Vás mají rádi. přeji mnoho štěstí!“

Jan Burian: „Díky, to je srandovní historka. Mějte se hezky. Budu tady končit, tak zas někde na WC na shledanou :-) nebo radši jinde, ne? Jan Burian“