Služby v našich službách

Záznam chatu z úterý 24. listopadu 2009

divák z Prahy: „Můžete mi přiblížit, čím by mi jako provozovateli malé restaturace mohla být statistika cestovního ruchu užitečná.“

Alena Hellerová: „Zdravím pana hostinského i všechny ostatní případné zájemce o chat. Čím Vám může být statistika užitečná? Když už restauraci provozujete, tak se ze statistiky cestovního ruchu o současné situaci v pohostinství ve Vaší blízkosti asi víc, než sám víte, nedozvíte. Naše údaje jsou k dispozici přeci jen s určitým zpožděním. Ale pro někoho, kdo chce začít v této branži v konkrétním místě podnikat, bychom mohli mít cenné informace o počtu turistů v blízkém okolí. Zjistil by z toho, jestli je ten region turisticky zajímavý, zda víc pro cizince nebo Čechy a jestli zájem o něj roste nebo klesá. A taky ve kterém období je tam turistů nejvíc. Z toho by mohl usoudit, jestli je lepší založit sezónní provozovnu nebo celoroční.“

Honza: „Provozuji malý penzion. Mám dotaz, zda lze ze statistických čísel o cestovním ruchu odhadnout, kdy se situace v naší branži zlepší.“

Alena Hellerová: „Zdravím Honzo. Ze současných dat naší statistiky nejde přesně určit, kdy se situace v cestovním ruchu zlepší, ale z dřívějších zkušeností je známo, že cestovní ruch je velice citlivé odvětví a jeho účastníci reagují na negativní podněty velmi rychle (viz události 11.9.2001) a dlouho :-((. I v naší republice byl cestovní ruch odvětím, kde se světová ekonomická krize projevila nejdřív – už ve 2. čtvrtletí 2008 klesly počty zahraničních turistů a tento trend trvá dosud. A protože účastníky cestovního ruchu jsou především domácnosti (i když do pražských hotelů jezdí i nemálo byznysmenů), tak bude cestovní ruch asi i posledním odvětvím, ze kterého krize zmizí. Navíc cestovní ruch neomezuje jen krize ekonomická, ale mohou nastat problémy i v důsledku šíření paniky kolem prasečí chřipky či z jiných důvodů. Ale ta prasečí chřipka může být paradoxně možná našim podnikatelům i užitečná, pokud se lidé budou bát cestovat do zahraničí a raději zůstanou doma. Takže sorry, ale na konec krize dát odpověď statistika neumí.“

student VŠE: „Zajímá mne, kolik turistů a ze kterých zemí k nám ročně přijíždí, jakou dobu u nás v průměru stráví. Existuje srovnání nynější situace se stavem například před desti lety?“

Alena Hellerová: „Dobrý den, studentovi VŠE. O počtu zahraničních turistů existují pouze odhady, nikoli přesná čísla (už nemáme cizineckou policii na hranicích, a to je dobře). Ministerstvo pro místní rozvoj ale prostřednictvím firmy STEM/MARK zjišťuje strukturu všech návštěvníků (tedy nejen turisty, ale i jednodenní výletníky a tranzitující) a potom my v Českém statistickém úřadě na základě výsledků šetření v hromadných ubytovacích zařízeních určitými propočty docházíme k odhadu, že do České republiky přijíždí celkem přes 20 milionů návštěvníků, z toho je zhruba 10 milionů turistů. Tedy bylo, ten počet za rok 2009 bude určitě nižší.“

majitelka cestovní agentury: „Podnikám v oblasti příjezdové turistiky. Slyšela jsem o satelitním účtu cestovního ruchu. Můžete mi přiblížit, co to je a jak se údaje z něj dají v praxi využít?“

Alena Hellerová: „Také paní majitelce cestovní agentury přeju dobrý den, tedy spíš už večer. Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) je poměrně složitá záležitost. Pokud máte ráda přehled o odvětví, ve kterém podnikáte, tj. o cestovním ruchu, tak je to nejkomplexnější zdroj datových informací shrnutých do přehledných tabulek. Příjezdový cestovní ruch je hned první tabulkou. Informuje o výdajích zahraničních návštěvníků, které skončily v rukou tuzemských podnikatelů a prostřednictvím daní i v rukou státu. Pro Vás by mohlo být zajímavé, jaký podíl si z toho odnášejí cestovní kanceláře a agentury. Jinak ale jsou tato data spíš k využití pro tvůrce koncepcí cestovního ruchu. Navíc mají nevýhodu, že jsou k dispozici s časovým odstupem zhruba dvou let. Český statistický úřad vydává TSA jednou za rok a máme časovou řadu od r. 2003. Takže už je vhodná i pro analýzu vývoje.“

Věra: „O který region v ČR mají cizinci největší zájem“

Alena Hellerová: „Zdravím Věru, jestli je regionem myšlen kraj, tak je to Praha. A i když bychom se řídili rozdělením do turistických regionů, které platí již asi čtyři roky, tak by to stále byla Praha.“

Milena: „Mají čeští turisté větší zájem o ubytování v hotelích či penzionech? Děkuji“

Alena Hellerová: „Zdravím Milenu a odpovídám, že i domácí turisté se častěji ubytovávají v hotelech. Asi to bude tím, že hotely nabízejí větší lůžkovou kapacitu, než penziony.“

CK White Grant Praha: „Dobrý den, rád bych se zeptal, zda jsou statistiky přístupné firmám, či případně za jakých podmínek. Jsme CK z Prahy a zajímají nás různé skupiny turistů cestujících do destinací mimo ČR.“

Alena Hellerová: „Dobrý den, statistiky jsou přístupné všem, a to na ww.czso.cz a dále pod Ekonomika/Cestovní ruch najdete spoustu informací. Výjezdový cestovní ruch, který Vás zajímá, je pod odklikem časové řady. Kdybyste nenašel, co potřebujete, obraťe se na náš Informační servis nebo na mne (alena.hellerova@czso.cz), rádi Vám poradíme. Jen zakázky, které si vyžádají mimořádnou práci s našimi databázemi, účtujeme cca 400 Kč za hodinu práce experta (ale my jsme většinou docela rychlí :-)).“

Eliška Navrátilová,praha: „o který region v Čr mají cizinici nejvěší zájem?“

Alena Hellerová: „Dobrý večer, Eliško, na tuto otázku jsem už odpovídala Věře, pokud to nebyla uspokojivá odpověď a chtěla byste znát podrobnější turistickou oblast mimo Prahy, museli bychom jít do našich databází a to by nějakou dobu trvalo, z hlavy to říct neumím. Určitě ale vím, že druhý kraj nejnavštěvovanější cizinci je Karlovarský (bodejť by ne, jsou tam lázně :-)).“

Nina: „Máte k dispozici také statistiky, které z nějakých důvodů nejsou přístupné veřejnosti?“

Alena Hellerová: „Dobrý večer Nino, jediné veřejnosti nedostupné statistiky jsou za individuální provozovatele ubytovacích zařízení, tyto údaje my nikomu neposkytujeme, dokonce máme směrnici i na mnohem sofistikovanější ochranu, ne jen jednotlivců, ale i 2 a 3 subjektů, pokud by jejich hodnoty byly za sledovaný ukazatel dominantní.“

Nina: „Jaké vzdělání by dle Vás měli mít lidé, kteří se věnují statistice? Lze to zobecnit?“

Alena Hellerová: „Ještě jednou zdravím Ninu. Z mých dlouholetých zkušeností vím, že ani sebevyšší vzdělání nezaručí, že bude někdo dobrým statistikem. A naopak i člověk se základním vzděláním může mít cit pro čísla. Ale dnes se neobejde bez znalosti práce s PC, databázemi, Excelem apod. To jsou ale znalosti, které lze získat praxí.“

Jiřina: „Mají výsledky, které vyplývají ze statistik, vliv na Váš soukromý život? Řídila jste se někdy v něčem dle toho, co vyšlo v nějakých statistikách? Pokud ano, vyplatilo se Vám to?“

Alena Hellerová: „Dobrý večer, Jiřino, nad touto otázkou jsem musela dost přemýšlet. Já jsem samozřejmě svojí prací poznamenaná, takže si sama i v soukromí leccos eviduju :-)), ale že bych se statistikou řídila, to asi ne. Na to jsem moc impulsivní.“

Jiřina: „Učím na základní škole humnanitní předměty a připadá mi, že kdyby děti měly možnost počítat reálné údaje v našem malém městě, že by je možná matematika bavila o něco více než když se stále jen učí nějaké umělé příklady z učebnice...Mýlím se? Jaké jednoduché statistické úkoly by mohla učitelka matematiky zadat dětem z reálného života školy, města, které má 15 000 obyvatel?“

Alena Hellerová: „Jiřina mi dává opravdu otázky ze života, není pro mě snadné na ně odpovídat. Asi nejjednodušším ukazatelem (a taky laiky nejvíc vysmívaným :-)) je aritmetický průměr. Tak bych si zjistila, kolik je u Vás ve městě ubytovacích zařízení, vymyslela bych si, kolik do každého přijelo za rok hostů a chtěla bych, aby spočítali, kolik hostů připadlo v průměru na jedno ubytovací zařízení. Možná byste si pak mohli líp ukázat smysl a nesmysl průměru, kdybyste znali počty lůžek jednotlivých zařízení a kdyby vyšlo, že ta průměrná hodnota byla třeba vyšší, než kolik vůbec mohlo být v tom nejměnším z nich. A taky je hezký ukazatel podíl v procentech, mohla byste chtít, aby spočítali podíly jednotlivých zařízení na celkové návštěvnosti ve městě.“

Nina: „Potýká se i odbor statistiky s nedostatkem financí v důsledku krize? - Kdybyste těch peněz měli více, co byste na svém odboru chtěla zlepšit?“

Alena Hellerová: „Nino, všichni se potýkají s krizí. Kdyby bylo víc peněz, chtěla bych rozšířit šetření tak, aby byly výstupy statisticky spolehlivé i do regionů, to jsou data nejvíc žádaná a tam máme nejvíc problémů.“

Jiřina: „Víte, jaké fígly používají novináři, když chtějí nějaké statistické údaje zkreslit? Na co bychom si měli dát při čtení statistik v novinách pozor?“

Alena Hellerová: „Já si nemyslím, že novináři chtějí něco zkreslit, spíš se obávám, že neumějí s těmi daty správně pracovat. Jestli by měl někdo zájem na zkreslování údajů, tak bych věděla o jiné skupině lidí :-)). Ale vážně, statistická data se podle mne nedají sama o sobě zkreslit, ale když se vyberou jen některá a jen v těch souvislostech, na kterých je zájem, pak to samozřejmě může vypovídat o sktečnosti zkresleně.“

Jiřina: „Moc děkuju za ty příklady do školy. To jsem zvědavá, jak budou reagovat naši matematici :-)“

Alena Hellerová: „To jsem, Jiřino, zvědavá taky. A protože to vypadá, že už žádnou otázku nedostanu, tak - jestli tomu tak opravdu bude - bych chtěla všem, kteří jste mi položili nějaké otázky, poděkovat a ještě jednou všechny vyzývám, pokud máte o statistické informace o cestovním ruchu zájem (a nejen o něm), neváhejte se obrátit na náš Informační servis (adresu najdete na webových stránkách ČSÚ www.czso.cz) nebo i na mne. Přeju pěkný večer Alena“