Balónem po stopách prapradědečka. Co se za sto let změnilo? Vlastivědný cyklus pro mládež. Připravili J. Škápíková a J. Novák

Před sto ety, kdy Františkův praděda letěl v balónu nad tímto krajem, tu bývalo opravdu tvrdé živobytí. „Políčka kamenitá, podnebí drsné a větrné. Lidé se živí lámáním kamene, pěstováním lnu, tkalcovstvím a hrnčířstvím, zejména v Hlinsku…“, zapsal si děda do deníku. Jak žili drobní řemeslníci, obyvatelé těchto míst, může teď František vidět ve skanzenu.

Krajina však byla hotovým rájem pro malíře, objevil ji pro ně Karel Václav Rais, který tu působil jako učitel. A tak se Františkovi zjeví sám Antonín Slavíček, který právě maluje obraz U nás v Kameničkách.

Pradědeček vzpomíná, jak vypadala obec Ležáky, ale František najde jen pozůstatky starých domů a žulové kříže na památku nevinných obětí. 24. června roku 1942 pardubické gestapo osadu přepadlo a domy srovnalo se zemí.

„Kaňon Krkanka a Strádovské peklo je skautský ráj, kde se žije pravým trampským životem. Potkal jsem tu několik prvních skautů, česky ’průzkumníků’. Jako houby po dešti tu od ’Pekla’ až k ’Mezisvětí’ vyrůstají chaty: Šolišanda, Dům u jelena, Muří noha, U pěti blondýnů, Psí bouda…“, zapsal si děda do deníku. Ale ani to František nenajde, dnes je v údolí vodní dílo Křižanovice.

Stopáž16 minut
Rok výroby 2009
 ST