Zázraky přírody

Sobota 24. 7. 2021 na ČT1

ČT1

sobota 24. 7. 2021 20:10

Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Ještě 11 dnů

00:00:14 -Dnešními hosty jsou:

00:00:17 Moderátoři ROMAN ONDRÁČEK.
-Dobrý večer.

00:00:20 -MILOŠ POKORNÝ.
-Inu, dobrý večer!

00:00:24 -LIBOR BOUČEK.
-Dobrý večer!

00:00:28 -A legenda dostihového sportu Josef Váňa.

00:00:32 -Dobrý večer!

00:00:34 -Prosím, přivítejte moderátora MAROŠE KRAMÁRA.

00:00:38 -Dobrý večer! Dobrý večer!

00:00:41 Dobrý večer, vítejte u dalších ZÁZRAKŮ PŘÍRODY.

00:00:45 Říká se, že přísloví je krátká věta založená na dlouhé zkušenosti.

00:00:50 Proto bych byl rád, kdybyste se řídili mými letitými poznatky.

00:00:55 Tak zaprvé, televize je přítel člověka.

00:00:59 Zadruhé, co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra.

00:01:03 A do třetice, chytrost nejsou žádné čáry, ale zázraky.

00:01:07 Přírody, samozřejmě! Takže si udělejte pohodlí,

00:01:10 v klidu se usaďte a sledujte náš poučný pořad.

00:01:13 No a já si mezitím přejdu k našim hostům,

00:01:16 abych se s nimi mohl trochu pobavit.

00:01:21 Dobrý večer, pánové.
-Dobrý večer.

00:01:24 -To je silná pánská sestava. Já začnu tím nejstarším, Pepo.

00:01:28 Promiň, ale seš.
-To tak vypadám?

00:01:31 -Ani ne. Teda, než začnu, ani ne, protože dnes tady máme jubilanta.

00:01:36 50 let! Pane, gratuluji!

00:01:41 -Tak děkuju.

00:01:43 -Hned na začátku jsme to práskli.

00:01:46 Ty už jsi doběhl první do cíle, tebe to čeká kdy? Za dva roky asi?

00:01:52 -No, za dva a čtvrt. Ať má Miloš úplně klid.

00:01:55 -Tak na něj počkej chvilku.
-Já počkám.

00:01:58 -My bysme mu, Maroši, mohli dát spolu písničku.

00:02:01 Mám to rád, ze Slovenska:

00:02:04 "Čože je to päťdesiatka, keď sa nám stále páči dievčatka."

00:02:10 -Děkuji, chlapci, díky, díky.
-Bravo.-Díky.

00:02:16 -Páči sa ti ešte dievčatka?
-Jo, jo, jo.

00:02:18 -No, tak jsi na tom dobře.
-Dobrý.

00:02:20 -Pepo, ale jdeme k tobě.

00:02:22 Ty seš největší postava dostihového sportu.

00:02:24 O tobě se dokonce říká, že seš přírodní úkaz.

00:02:28 Ale dnes ti budeme říkat zázrak, nevadí?

00:02:31 -Ne, říkejte mi normálně Pepo, to je přirozenější.

00:02:33 Já to v podstatě slyším já.

00:02:36 Já jsem svoji kariéru, bohužel už je přes 30 let,

00:02:39 začal tím, že jsem začal jezdit dostihy v devětadvaceti letech.

00:02:44 Když už moji kamarádi a kluci, co se se mnou učili, končili,

00:02:47 řekli, že už jsou staří, tak já jsem teprve začínal.

00:02:50 Ta kariéra už je přes 30 let.

00:02:52 A to, co bylo tenkrát, já ani dodneška nevím,

00:02:54 kolik jsem vlastně vyhrál dostihů.

00:02:56 Oficiálně. Jestli jich je 250, nebo 270?

00:02:59 Dřív ty statistiky, nebyly internety, nebyly počítače,

00:03:03 tak to bylo takové těžké spočítat.

00:03:06 Tak já mám možná vyhráno takových 270, to odhaduju.

00:03:09 A můj syn, kterej má 23 let, už má vyhráno skoro tolik dostihů,

00:03:14 co já za celou svoji kariéru.

00:03:16 Takže ona je pravda, že dřív se těch dostihů nejezdilo tolik.

00:03:20 A hlavně, nemohli jsme se dostat do světa.

00:03:22 Já jsem poprvé byl v Polsku, když už jsem měl skoro 40.

00:03:26 A na Západ jsem se dostal až těžce po čtyřicítce.

00:03:30 Dnes tím, že nám otevřeli hranice kdysi dávno,

00:03:33 tak ti kluci mají možnost do světa.

00:03:35 Prakticky jezdí po celém světě, takže ta vítězství přibývají

00:03:39 daleko rychleji než my, když jsme to za mých mladých let

00:03:43 - říkám od třiceti nahoru - stloukali vítězství po vítězství.

00:03:48 -Libore, tys vyhrál někdy něco? Máš nějaké prvenství v životě?

00:03:52 -Tak já, co se týká vítězství, tak mám dvě, na který si pamatuju.

00:03:56 To první bylo v roce 1989, když jsem vyhrál matematickou

00:04:01 olympiádu pro Prahu 9.
-To seš dobrej.

00:04:04 -Bylo to v době chřipkových prázdnin, to znamená,

00:04:07 že se nám trošku zúžila šance.

00:04:09 -To nebyla taková konkurence.
-No. Byli jsme jsme tam dva.

00:04:12 -Tys byl první?
-Já jsem byl první.-Seš dobrej.

00:04:15 -A pak je druhé vítězství.

00:04:16 A to jsem vyhrál tady, když jsem tady byl asi před 4 lety,

00:04:19 tak jsem zvítězil tady mezi konkurenty.

00:04:21 Dostal jsem homoli ledu, bohužel ta nevydržela cestu domů.

00:04:24 Takže to jsou takový dvě stěžejní vítězství mého života.

00:04:27 A jsou to takový milníky kariéry, ke kterým se upínám

00:04:30 a na co já vzpomínám.

00:04:32 Je to teda absolutně nesrovnatelný s tím, kdo sedí vedle mě.

00:04:35 Protože tu kariéru Josefa Váni, to je neuvěřitelný sledovat.

00:04:38 A já kvůli němu jezdím posledních několik let do Pardubic,

00:04:41 a je to vždycky obrovský drama.

00:04:43 A teď sedět vedle něj, to je něco neskutečnýho.

00:04:45 Fakt klobouk dolů před tím, co dokázal.-Děkuju.

00:04:49 -Osmkrát, že jo? Velká Pardubická.
-Asi jo.

00:04:52 -Osmkrát. On si to nepamatuje, to je výborný, osmkrát.

00:04:56 -Asi.
-Ale tak asi osmkrát.

00:04:58 -Já jsem jen chtěl říct, jak Libor říkal, že jezdí

00:05:00 velmi často a pravidelně do Pardubic. Tak my s Milošem taky.

00:05:04 A my jezdíme pro perník. Možná proto jsme tak dobrý.

00:05:10 -Věřím, že všichni vynikáte v různých oblastech,

00:05:13 ale dnešní večer je důležité být chytří v oblasti zázraků.

00:05:17 No a v tomhle vyniká jenom jeden z deseti milionů,

00:05:19 a tím je Vladimír Kořen!

00:05:22 -Dobrý večer. Ahoj, dobrý večer.

00:05:25 Za ta léta jsme se v ZÁZRACÍCH PŘÍRODY dotkli spousty témat.

00:05:30 Bavili jsme se tady o nejrůznějších druzích rostlin i zvířat.

00:05:35 Měli jsme tady ptáky i savce, šelmy i mírumilovné tvory, no a doufám,

00:05:40 že vám dnešním úvodním tématem uděláme opravdu radost.

00:05:45 Na řadu přicházejí pavouci!

00:05:48 -Výborně! Výborně! Konečně.
-Spiderman!

00:05:51 -Já jenom doufám, že budou aspoň jedovatí.

00:05:54 Byl bych totiž nerad, kdybys tady tu silnou pánskou sestavu urazil

00:05:59 nějakým obyčejným křižákem.

00:06:02 -Hele, Maroši, v podstatě jsou všichni pavouci,

00:06:05 až na drobné výjimky, jedovatí.

00:06:07 Svůj jed využívají pro ochromení a usmrcení kořisti

00:06:11 a pak i k následnému rozložení a strávení.

00:06:15 Většina kousnutí je ale pro člověka neškodná.

00:06:18 Ale o těchhle dobrotivých pavoučcích se teď bavit nebudeme.

00:06:21 Našli jsme téma, které je hodné vaší velikosti, budou to sklípkani.

00:06:25 -Výborně!
-Bravo!

00:06:28 -Sklípkani, to je hezké téma.

00:06:30 Já jenom upozorňuji ty, kteří trpí arachnofobií,

00:06:34 následující záběry mohou být hodně drastické.

00:06:42 -Mezi nejzajímavější pavouky patří jistě sklípkani.

00:06:45 Mnoho lidí je chová jako domácí mazlíčky, přesto bych je

00:06:48 k mazlení nedoporučoval.

00:06:51 Ti nejnebezpečnější mohou svým jedem ohrozit

00:06:54 svalovou a dýchací soustavu.

00:06:56 Zvláště u dětí a nemocných lidí.

00:06:59 Sklípkani patří k největším suchozemským

00:07:01 bezobratlým živočichům.

00:07:04 Jsou to dokonalí lovci, kteří se během 300 milionů let

00:07:07 téměř nezměnili.

00:07:09 Tělo se jim dělí na dvě části, hlavohruď a zadeček.

00:07:13 Mají osm nohou, ale celkově šest párů končetin.

00:07:17 První pár je přeměněn na klepýtka, ve kterých je umístěna

00:07:21 jedová žláza.

00:07:24 Druhý pár jsou makadla, která slouží ke žvýkání potravy

00:07:28 a u samečků jako pářící ústrojí. Třetí až šestý pár slouží k pohybu.

00:07:33 U některé čeledi najdeme na spodní straně zvláštní chloupky,

00:07:37 které jim umožňují pohybovat se po hladkých plochách

00:07:41 či přímo šplhat po skle. Sklípkani nejsou příliš mlsní.

00:07:45 Postačí jen hmyz a těm větším i třeba malé ještěrky nebo hlodavci.

00:07:56 POTLESK

00:08:01 -Sympaťák.
-Líbí se vám?

00:08:04 -Nádhernej sympaťák, krásný.

00:08:07 -No, já doufám, že jste poslouchali pozorně, protože jde první soutěžní

00:08:11 otázka dnešního večera, která zní:

00:08:17 Hele, to nejde o rychlost tady.

00:08:19 Nebojte se, máte čas 10 sekund na to.

00:08:28 Teď máte 10 vteřin. Časomíra běží.

00:08:34 Ano, ne, ano, ale ve 3 letech, bylo za C.

00:08:39 Tak a my se podíváme, co jste si vybrali jako správnou odpověď.

00:08:46 Máme tady všechno, je to rozmanité.

00:08:50 Romane, tys dal béčko, neumí.

00:08:53 Proč si to myslíš? Nebo ty to víš? Máš doma sklípkany?

00:08:57 -Já mám dva sklípkany doma, takže vím, že ne, že neumí tkát pavučinu.

00:09:02 Tímhle se sklípkan nezabejvá.

00:09:05 To dělají normální pavouci břídilové.

00:09:09 -A to je i kvůli času, že se tím nezabývá.

00:09:11 -Přesně tak. Má málo času.

00:09:13 Ten si rozmejšlí svoje hravý věci, takže ten vůbec se

00:09:16 nezabejvá pavučinou. Čili ne je správná odpověď.

00:09:20 -A víte, že sklípkani se taky jedí?

00:09:22 Ve Venezuele třeba si je připravujou,

00:09:25 získají z toho 10 - 12 dkg masíčka, které chutná jako kreveta.

00:09:29 A místo párátka se k tomu dávají jeho kusadla.

00:09:33 Je to zajímavý, ale zpátky k odpovědi.

00:09:36 -Sklípkani mají na zadečku 4 snovací bradavky,

00:09:39 pomocí kterých tvoří pavučiny.

00:09:42 Netkají ale sítě! Pavučiny jim pomáhají na příklad

00:09:46 při rozmnožování nebo při svlékání.

00:09:53 Sklípkani totiž mají vnější kostru, která brání růstu

00:09:57 a ta se musí občas svlékat.

00:09:59 Četnost je u jednotlivých rodů různá.

00:10:02 A prvním znakem je, že sklípkan přestane přijímat potravu.

00:10:06 To může trvat až několik týdnů.

00:10:09 Dalším znamením bezprostřední přípravy ke svleku je,

00:10:12 že se otočí na záda do pavučinového lůžka,

00:10:16 které si předem připraví.

00:10:18 Během svlékání je takový sklípkan velmi zranitelný a osudným se mu

00:10:22 může stát třeba jen bodnutí hmyzu. Fascinující je jejich regenerace.

00:10:27 Když takový mladý sklípkan přijde o nohu, během svlékání

00:10:32 mu znovu zregeneruje.

00:10:34 Ne sice plnohodnotně, je menší, ale má stejnou barvu.

00:10:38 A při druhém, dalším svlékání už vůbec nic nepoznáte.

00:10:46 -No, udělal jsi chybu, Pepo. Budeme přidělovat body.

00:10:49 -To je jinej sklípkan, než mám já doma asi.

00:10:54 -To bude jinej. Ano, Libor si připsal první bod.

00:10:57 Gratulujeme, Libore.-Děkuju.
-Já vám tady ještě přečtu:

00:11:02 Pavouci mohou spřádat sítě kdekoli, dokonce i při nulové gravitaci.

00:11:07 Při pokusu NASA v roce 1995 ale zjistili, že po marihuaně

00:11:11 se pavouci v půli přestali na soukání pavučiny soustředit.

00:11:16 Po amfetaminech soukali rychleji, ale mnohem méně přesně.

00:11:21 No a nejhorší výkon předvedli po kávě.

00:11:25 To vytvořili jen pár divně smotaných vláken.

00:11:29 -Tak toho mám doma já. My si dáváme kafe.

00:11:32 -Každý ráno.
-I odpoledne. On má rád dvojáka.

00:11:36 -No, nechme pavouky, jdeme se bavit o tobě, Pepo.

00:11:40 O tobě je teda známo, že jsi jezdil už odmalinka na čemkoliv.

00:11:45 Co bylo první? Koza, prase, nebo...?

00:11:48 Ono se to říká, že tys vyrůstal na vesnici...

00:11:51 -Já právě si nevzpomínám přesně.
-Zajíc.

00:11:54 -Já jsem se narodil v takové malé vesničce Slopné na Valašsku,

00:11:57 kde bohužel nebyli jezdecký koně.

00:12:00 A to taky nevím, kde se ta touha ve mně na nečem pořád jezdit,

00:12:04 co má čtyři nohy, vzala.

00:12:06 Tak jsem začal jezdit zřejmě možná asi na psovi.

00:12:09 Ale nevím, jestli první bylo prase, nebo koza?

00:12:13 Kozy jsem musel pást úplně odmalička.

00:12:16 Pár jsme jich doma měli. Tak zřejmě asi na koze.

00:12:19 A k těm prasatům jsem přišel později, asi ve 4 letech.

00:12:22 My jsme bydleli hned vedle JZD.

00:12:25 Tam měli v ohradách prasátka a my jsme s klukama tam za nima

00:12:29 zašli a ty menší jsme, jelikož jsme byli taky malí,

00:12:32 tak jsme na nich zkoušeli jezdit.

00:12:35 Celkem to byla zábava, ale prakticky daleko zábavnější

00:12:38 to bylo na kravách.

00:12:40 Když jsem asi v 11 letech začal pást družstevní krávy, tak jsem si

00:12:44 v tom stádu krav, bylo jich asi sto, našel dva tři takové...

00:12:48 -Kousky.-Kousky, kterým jsem časem důvěřoval.

00:12:52 Ten jeden se jmenoval Medvídek.

00:12:55 Na tom jsem jezdil nejlíp, protože na tom jsem se udržel i ve cvalu.

00:13:00 A bylo to úplně jednoduché to zvíře ovládat.

00:13:03 Měl jsem v ruce dva proutky a když jsem chtěl doleva,

00:13:06 tak jsem ho pleskl z pravé strany.

00:13:09 Když jsem chtěl, aby přidal, tak zase zezadu jako koně.

00:13:12 Ale pozor, největší malér byl v tom, že my jsme vždycky dostali

00:13:16 dobrou výplatu, když ty krávy nadojily přes 1000 litrů.

00:13:20 A najednou ta dojivost začala klesat.

00:13:24 Pak nakonec pan Šustek, tehdejší živočichář,

00:13:27 nás přistihl při tom, že na těch kravách jezdíme.

00:13:32 A dokonce jsme si dávali i závody.

00:13:35 Samozřejmě jsme taky dostali pár lepanců.

00:13:39 A když jsme toho nenápadně nechali, tak ty krávy znovu přešly

00:13:43 na dojivost těch 1000 litrů, celé to stádo,

00:13:46 tak zas to bylo všechno dobrý.

00:13:49 Možná to byla první injekce k tomu,

00:13:52 že JZD koupilo prvního jezdeckého koně.

00:13:55 Protože jinak v JZD byli jenom ti těžcí tahouni.

00:13:58 A já jsem prakticky už asi ve dvanácti třinácti letech

00:14:02 jezdil sice v takovém starém dělostřeleckém sedle, ale na koni.

00:14:07 -Tak, kluci, jdeme dál. Na čem se cítíte bezpečněji?

00:14:11 Třeba na motorce?
-Tak já jezdím na skútru.

00:14:14 Odjížděli jsme na Korsiku a já jsem dostal darem

00:14:17 takový ty pavoučí brejle, ty retro.

00:14:20 Tak jsem si je nasadil, první výjezd.

00:14:22 A když jsme byli u pumpy, tak jak jsem se kochal

00:14:24 tím pohledem přes ty skla, tak jsem si dal do skútru

00:14:26 místo benzínu naftu.

00:14:29 Vůbec mi nebylo divný, že ta pistole tam nejde.

00:14:31 Říkám, co to tady mají za krám? Nevadí, já to tam dostanu.

00:14:34 Tak jsem to tam narval, zatáhl jsem to a v těch pavoučích

00:14:38 brejlích jsem šel platit.

00:14:40 A nevšiml jsem si, že tam je obrubník.

00:14:42 Takže o ten obrubník jsem zakopl, porazil jsem ten těžkej, jak jsou

00:14:46 takový ty koše, těžký, betonový.

00:14:49 Koš přepadl, skončil takhle od výlohy,

00:14:53 což bych byl už na začátku vejletu tak za kilo v tom,

00:14:56 protože bych vysklil celou benzínu.

00:14:59 V těch pavoučích brejlích jsem došel platit.

00:15:01 Slečně vůbec nebylo divný, že jsem si dal do skútra

00:15:04 místo benzínu naftu.

00:15:06 Obdivovala mě, jak jsem byl v tom cool a trendy, zaplatil jsem.

00:15:10 Koš jsem nechal košem, teď jsem vyrazil.

00:15:13 Teď to začalo dýmit, smrdět.

00:15:15 Každej: "To máš dobře vytuněný, čoveče."

00:15:18 Dojel jsem 15 metrů a pak jsme jeli na špagátu

00:15:20 s kamarádem, odtáhl mě do autoservisu

00:15:23 a 3 hodiny jsme vytahovali naftu. Takže to zase umím já.

00:15:29 -Hezky se s vámi povídá, ale musíme jít dál.

00:15:32 Víte, jak se jmenuje takovej ten přístroj, s kterým se můžete

00:15:36 podívat ale hodně zblízka?
-Mikroskop?-Mikroskop, správně.

00:15:39 A to je oblíbené téma v našem pořadu. Já vám teď ukážu něco.

00:15:43 Můžete se podívat mikroskopem na něco velice malinkýho

00:15:48 a otázka bude, co to je?

00:15:54 Dávejte velkej pozor. Co to asi může být?

00:16:03 Takže další otázka zní:

00:16:16 Vy jste ve věku, kdy jste LP ještě měli doma, takže si je pamatujete.

00:16:21 Okvětní list, a nebo pírko. Tak, podíváme se, co kdo z vás volil?

00:16:31 Opět tady máme všechny možnosti. Romane, tys dal céčko, pírko.

00:16:36 -Tak jako... neviděl jsem toho moc.

00:16:38 Ne, že bych byl úplně slepej, ale bylo to hrozně krátký.

00:16:41 Ještě tady na mě svítí jedno světlo, ale myslím si,

00:16:44 že to bylo pírko. Myslím si to.

00:16:46 -Já s ním souhlasím, ta struktura...

00:16:49 -Dokonce si myslím, že holubí pírko.

00:16:51 -Já bych řekl spíš kachnu, ale chápu, že ty jsi zkušenější,

00:16:54 takže ten holub...
-Miloši, tys dal áčko.

00:16:57 -Já dal áčko, protože u ostatních jsem tušil, že budou dávat pírko.

00:17:00 -Chtěl jsi se lišit.

00:17:02 -A navíc jsem v rostlinách hodně dobrej,

00:17:04 takže jsem dal okvětní list. SMÍCH

00:17:06 -Dobře. Ale do detailů nám to vysvětlí Vladimír.

00:17:22 -Peří je neskutečný nástroj, který si vytvořili ptáci

00:17:25 zrohovatěním pokožky.

00:17:27 Je pro ně nezbytné, a to nejenom k letu.

00:17:30 To, co si většina z nás vybaví pod pojmem peří, je peří krycí,

00:17:34 které tvoří osten, prapor a paprsky.

00:17:37 Ty posledně jmenované mají na sobě mikroskopické háčky,

00:17:41 díky kterým celé pero drží pohromadě

00:17:45 a vytváří plochu využitelnou k letu.

00:17:53 Od světa zvířat se na chvilku přesuňme k čistě lidským vynálezům.

00:17:57 Drážky na LP deskách nejsou při podrobném pohledu

00:18:01 vůbec rovné.

00:18:03 Jehla jedoucí v drážce rozkmitává membránu přesně danými tóny.

00:18:07 Fascinující jsou i obyčejné kapradiny.

00:18:10 Jednoduchou metodou, kdy si vyřešily, jak dostat

00:18:13 své potomstvo co nejdál.

00:18:15 Své výtrusy doslova katapultují od mateřské rostliny.

00:18:20 Hmyz využívá dokonalé orgány.

00:18:23 Za výztuhy držící křídlo při letu pohromadě by se nemusel

00:18:26 stydět kdejaký architekt.

00:18:29 A dovedete si představit, že byste měli chlupaté oči?

00:18:32 Pro včely je to zcela běžné.

00:18:34 Chlupy chrání složené oko před prachem.

00:18:37 Fyzici i biologové si se schopností hmyzu létat dlouho nevěděli rady

00:18:41 a inspirují se u blanitých křídel hmyzu dodnes.

00:18:44 Vraťme se k přímému pohledu do očí.

00:18:47 A to hned do očí několika.

00:18:49 Některé druhy pavouků jich mají totiž až dvanáct.

00:18:53 A každé může být specializované na jiný druh vnímání.

00:19:04 -Správně bylo za C. Bohužel, Pepo, zase žádnej bod.

00:19:08 Podíváme se, kdo si připíše body?

00:19:12 Libor už 2. bod, tak seš ve vedení. Gratulujeme.

00:19:16 POTLESK
-Ale Roman taky dobrý.

00:19:19 Kluci, vy na těch motorkách asi..., moc vám to nejde. Ale co sporty?

00:19:24 -Vynikající.
-Adrenalinové třeba?

00:19:27 -Já jsem celkem měl rád bungee jumping, když to začalo.

00:19:32 Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale kdekoli se skákalo -

00:19:36 a my jsme hodně jezdili na Orlík, tam se skákalo nejčastěji,

00:19:41 tak jsme vždycky museli si to jako dát.

00:19:44 A musím říct, že pak jsme jeli nějakej tajnej závod

00:19:47 a byli jsme v Jičíně.

00:19:50 A tam jsme skákali ne jako do vody, ale na náměstí.

00:19:53 Kde ještě ti pitomci přinesli rakev.

00:19:57 Takže vlastně ty stojíš na tý plošině, teď to nebylo

00:20:01 nějak extra vysoký, ale tak kolik to mohlo bejt?

00:20:05 Já nevím, 100 metrů?

00:20:07 Osmdesát, sto metrů, koukáš, a najednou vidím, že tam přijel

00:20:12 pohřební vůz, dodávka, z toho oni vyndali rakev:

00:20:15 "Romane, pojď! Pojď mi! Pojď, pojď, pojď!"

00:20:17 -Takoví motivační byli.
-Ano.

00:20:19 -Skočil jsem, ale musím ti říct, že to bylo naposled.

00:20:22 Prostě adrenalin.

00:20:24 Jak dneska říkaj mladí "výzva", "challenge",

00:20:27 tak už nějak to není pro mě.

00:20:29 -A tam jsou u toho bungee šílený věci.

00:20:31 Já jsem byl z donu..., vlastně ne z donucení.

00:20:34 Já si pamatuju, že se svojí manželkou jsme dostali poukaz.

00:20:37 Ten největší.

00:20:39 Já jsem si říkal, jediný, co nikdy neudělám, je bungee jumping.

00:20:43 -Dneska to bereš tak, že to je nesmysl.

00:20:46 -A teď ti přijde poukaz a říkáš si, no tak co? A vyjeli jsme na Orlík.

00:20:50 Na internetu jsem si přečetl, že to je poslední sezona,

00:20:52 kdy to provozujou.

00:20:54 A byl to poslední den, kdy to provozovali.

00:20:57 My jsme tam přijeli, tam už se pomalu zavíralo:

00:21:00 "Vy ještě chcete?" A já: "No tak jako chceme úplně..."

00:21:03 A došlo přesně k tomu, že my jsme si střihli, kdo půjde první.

00:21:07 Tak šla ona první. Skočila, úžasnej zážitek.

00:21:10 A teď to bylo na mně. A já jsem věděl, že to nechci dát.

00:21:13 Ale zase si říkám, budu za úplnýho jantara,

00:21:17 tak jsem si tam stoupnul.

00:21:19 A teď nadosmrti nezapomenu, ještě oni, jak to byl poslední den,

00:21:23 tak si dělali legraci, jako že mě poznali, bude legrace.

00:21:26 Tak jsem se tam postavil a čekal jsem.

00:21:29 Nic se nedělo, žádnej odpočet.

00:21:31 "Co je?" "Musíte dát ruce nahoru." Tak jsem dal ruce nahoru.

00:21:35 A říkal jsem si, nebudu čekat, skočím na dva.

00:21:38 Takž oni raz dva - a já jsem skočil.

00:21:40 A jejich vrcholnej humor, provozovatelů toho bungee,

00:21:43 je to, že ty se odrazíš a oni na mě v tom odrazu zakřičeli:

00:21:47 "Do prdele, lano!" A s tímhle tím...

00:21:50 -No, to já znám. Když oni odpočítávaj:

00:21:54 "Pět - čtyři - tři..., ty vole, lano není připnuté!"

00:21:59 To jsou největší jejich fóry, to nevymyslíš.

00:22:03 -Ale počkej. A s tímhle jsem padal dolů a říkal jsem si, to je konec.

00:22:07 To je hotovo normálně, všechno...
-Ne, to uděláš...

00:22:14 -Teď jsem jako letěl a teď furt se to blížilo.

00:22:16 Já říkám, tak co jsem všechno zažil?

00:22:19 Vlastně nic, pojištěnej jsem, tak to může mít radost,

00:22:21 když je nahoře, v podstatě to bylo fajn.

00:22:24 A pak ten zlom a nahoru.

00:22:26 Takže pak jsem si řekl, že zážitek obrovskej,

00:22:28 ale už taky mě to vůbec neláká.

00:22:30 Přijde mi to, že to je takový zbytečný dokazování.

00:22:33 Ale tenhle humor je výbornej.

00:22:38 -Velmi krátce, není to zdaleka takhle atraktivní.

00:22:41 Byl jsem dva roky zpátky s dcerou na pouti a šli jsme na kačery.

00:22:46 A říkám, no jasně, tak dáme kačery, už pomaličku půjdeme.

00:22:51 Vlezli jsme na kačery a já jsem chytil nějakýho kačera,

00:22:54 kterej už to měl trošku za sebou.

00:22:57 A teď jako to vyjelo nahoru, teď sedíme, teď vidím ty šrouby,

00:23:01 jak tam úplně nejsou stabilní.

00:23:04 Přece jenom, jak se to tak dělá, tak se před sezonou kačer

00:23:07 jenom natře, že jo.

00:23:09 Ale už ne úplně přitáhne. Já, ty vole, co to zase je?

00:23:12 Teď jsem se držel, koukám dolů a ty šrouby takhle prosvítaly.

00:23:16 Říkám zaplaťpánbůh.

00:23:19 Přesně dole: "A ještě jedno kolo si dáme!"

00:23:22 A já úplně bílej, říkám, ježiš, ať už je to dole.

00:23:24 Takže nemusíš mít bungee jumping, stačí,

00:23:26 když je kačírek trošku povolenej a máš toho plný brejle.

00:23:30 -A pak ještě lituješ, že seš známá osobnost.

00:23:32 Protože oni tě pak půl hodiny vozej jako z protekce.

00:23:35 -Prodloužená jízda zrovna teď!
-A už se to točí.

00:23:39 -"Moje maminka vás má ráda, vozte se půl hodiny ještě!"

00:23:43 -Já jsem takhle zažil na pouti někde na jižní Moravě to,

00:23:46 že to bylo celej den a teď jako se různě pilo.

00:23:49 A teď pili už i tihle provozovatelé.

00:23:52 A ten člověk usnul, že jo.

00:23:54 Tak teď nikdo nikde kolem a ty se točíš. "Haló!"

00:23:59 Rotuješ 45 minut.

00:24:02 -Nonstop, já chci žít...
-No strašný.

00:24:05 Teď se nějak probudil, že někdo hodil botu dolů.

00:24:09 Strašná záležitost.

00:24:11 -Ale vždycky si tím naběhneš.
-Právě.

00:24:16 Jsem rád, že se nevyhýbáte adrenalinu.

00:24:19 To Vladimír, ten si odmala rád hrál s balónky.

00:24:22 A dnes si pro vás taky několik balónků připravil.

00:24:25 -V ruce držím obyčejný balónek z pouti.

00:24:28 Do této truhly jsme jich už několik nafouknutých dali.

00:24:31 A vy si tipněte, kolik se jich tam vešlo?

00:24:34 -A to je přesně moje otázka, pánové. Takže dávejte pozor.

00:24:57 Je v tom trošku takovej malej chyták, ale stejně, uvidíme,

00:25:01 kolik jste volili.

00:25:05 Béčko, hm, zlatá střední cesta. 35, proč si to myslíte?

00:25:09 Ta krabice je trošku malá na 35 balónku, ne?

00:25:12 -No tak ale vtěsná se tam 35 balónků, určitě.

00:25:16 -My jich tam dáváme 36, ale to jsme ve formě.

00:25:20 -Každý zvlášť, takže 10, že jo.
-Ne, jde.-Jo?-Já myslím, že ne.

00:25:23 -To náš Vladimír má největší zkušenosti s balónky policejními,

00:25:27 ale já mu věřím, že i tenhle pokus zvládne.

00:25:29 -Přiznám se, že to byl malý chyták.

00:25:31 V bedně je kromě balónků i kapalný dusík.

00:25:34 V našem pořadu jsme s ním dělali už mnoho pokusů.

00:25:38 A dnes se podíváme na jeho další zajímavou vlastnost.

00:25:42 Teplota kapalného dusíku je velmi nízká,

00:25:45 přibližně -196 stupňů Celsia.

00:25:48 No a co to udělá s okolním vzduchem?

00:25:50 Z hodiny fyziky jistě víte, že se objem plynu mění

00:25:54 v závislosti na teplotě.

00:25:56 A jak moc se změnil objem okolního vzduchu

00:25:59 při teplotě -196 stupňů Celsia, tak to právě uvidíte.

00:26:03 Tady máme balónek.

00:26:07 A v pokojové teplotě se začne nafukovat a roztahovat.

00:26:11 A takových balónků tady máme jedna dva tři čtyři pět šest...

00:26:16 POTLESK

00:26:20 -...třináct... Počítáme, počítáme. My to víme, balónků je přesně 55.

00:26:26 A vy tušíte, že správně bylo za C!

00:26:32 -Budeme přidělovat body.

00:26:35 Ano, pojďme se podívat, kdo dal správnou odpověď.

00:26:39 Tentokrát nikdo, takže Libor Bouček se 2 body je ve vedení.

00:26:45 Hele, Pepo, ty seš zvyklej vyhrávat, tak dělej něco.

00:26:49 Ty máš cílovou rovinku.

00:26:52 -Já jsem lepší. Já půjdu ve finiši.

00:26:54 -Nepůjdeme s davem.

00:26:57 Oni dávaj tutovky, my přece jenom jsme odvážnější.

00:27:00 -Oni. Já tam mám 1 bod, ty oni.

00:27:03 -Pánové, ale tady ta legenda Pepa, on je jedinej host v ZÁZRACÍCH,

00:27:07 který už má svoji sochu.

00:27:10 Zaživa má svoji sochu. I s koněm dokonce, že jo?

00:27:14 -Tak to, Maroši, ti musím říct, že naštěstí je to bez koně.

00:27:18 -To je bez koně?

00:27:20 -Protože s koněm by to těžko kdo zaplatil.

00:27:24 -Aha, takhle. Máš ji rád tu sochu, podobáš se jí?

00:27:27 -Já jsem vůbec netušil, že něco takového se na mě chystá.

00:27:31 Já nevím, kolik je lidí, kolik lidí chodí na světě,

00:27:34 kteří už mají svoji sochu zaživa.
-Právě, zaživa.

00:27:37 -Vždycky je to taková spíš vzpomínka na Lenina, na Stalina,

00:27:42 na pana Zápotockého...

00:27:44 Těmhle lidem dělají sochy, ale proč ji udělali mně?

00:27:47 Já to dodneška nechápu.
-A seš pyšnej na to trošku?

00:27:51 No tak, nedělej drahoty.
-Já nevím, co na to říct?

00:27:54 -Koho by to netěšilo?

00:27:56 -Já jsem se dvakrát třikrát vedle ní fotil

00:27:59 a jsem nas..., že je menší jak já.

00:28:02 -Šetřili.
-O 2 centimetry.

00:28:08 -Kluci, je nějakej pořad, slavnej, světovej,

00:28:12 kterej byste chtěli moderovat?

00:28:14 -My už jsme, Maroši, všechno dělali.

00:28:16 -No ZÁZRAKY PŘÍRODY jste nedělali.

00:28:18 -Právě, to mě napadlo, že ty ZÁZRAKY PŘÍRODY se mi začínají líbit.

00:28:21 -My vás nepustíme s Vladimírem. Ale že byste se proslavili.

00:28:24 Dovedl bys moderovat třeba i Velkou pardubickou?

00:28:28 -Tak samozřejmě v případě, když se ozvou, tak já v tom termínu

00:28:31 čas mám, v tom letošním.

00:28:33 -Dej třeba "blíží se rovinka"...

00:28:36 -To ale, to je pravda.

00:28:39 Je fakt, že co se týká dostihů, tak to zcela vážně, to asi ne.

00:28:43 Protože to má už natolik charakteristický hlas.

00:28:46 Já myslím, že Marek Svačina, který to tady dělá

00:28:48 v Český televizi, tak je v tom úplně nejlepší.

00:28:50 Já nevím, jak to vnímáte vy, toho Marka? Ale on vždycky tak křičí.

00:28:55 Pro mě je to nepřekonatelný, když to dělá Marek Svačina.

00:28:58 -Tak pravda je ta, že Marek to dělá už delší dobu

00:29:02 a zná nejenom prostředí, zná i lidi kolem toho a takhle.

00:29:06 Takže on do toho dovede dát ten náboj.

00:29:09 Jak kdysi dávno byl Miodrag Merta nedostižný komentátor dostihů,

00:29:13 tak Marek v dnešní době je nepřekonatelnej.

00:29:17 Ale pravda je ta, že to ještě nikdo nikdy proti němu nezkusil,

00:29:21 takže já si myslím, že bys to eventuálně mohl tady předvíst.

00:29:25 Nějakou tu rovinku a my to tady s divákama zkusíme...

00:29:29 -Já to příští rok dám.

00:29:32 -My jako půjdem hlava - hlava v cílové rovině a ty můžeš...

00:29:36 -Máme tady taky nějaký outsidery. Pojďte taky, jdeme.

00:29:40 -Já bych se v téhle fázi soustředil zejména na outsidery,

00:29:43 kteří si užívají posledních pár metrů v cílové rovince.

00:29:46 Bude to Tiumen. Je to soubor hlava na hlavu!

00:29:48 A nakonec vítězí Josef Váňa! Podeváté vítěz.

00:29:50 -Jé! Dobrý.

00:29:58 Tak, budem zase soutěžit, soustřeďte se.

00:30:06 To se těžko vyslovuje.

00:30:19 Paranitroanilin.

00:30:23 Tak. Tohle opravdu ani já nevím. A vím toho hodně.

00:30:27 -A že toho víš hodně. Akorát jsem to chtěl říct.

00:30:32 -No jo, tak, Pepo. Pepa Váňa dal jediný áčko, lék na paranoiu.

00:30:37 Ty asi máš zkušenosti s těma lékama.

00:30:43 -Pepo, tys to bral?

00:30:47 -Tak to víš, zažil jsem toho v životě hodně.

00:30:51 -I paranoiu?

00:30:54 -Tak to nevím naštěstí, co to je, ale... Je to možný.

00:30:57 -To neví, protože bere ten prášek. To je celkem logický.

00:31:02 -Člověk zapomene na takový věci.

00:31:05 -A ty to víš, nebo sis to tipnul?
-Tipnul jsem si to.-Tipnul, dobře.

00:31:09 No a kdo si připsal, nebo vůbec nepřipsal žádnej bod,

00:31:12 to nám řekne Vladimír.

00:31:14 -Kvůli tomuto pokusu jsme se raději přesunuli do bezpečí.

00:31:18 Kluci u kamer už mají plynové masky,

00:31:20 protože tentokrát půjde opravdu do tuhého.

00:31:23 Základem je vzácná látka, která se jmenuje paranitroanilin.

00:31:28 Nasypeme ji do misky...

00:31:35 Přidáme vysoce koncentrovanou kyselinu sírovou.

00:31:46 A celé to zahřejeme.

00:31:50 Protože reakce bude velmi prudká a uvolní se ohromné množství plynů,

00:31:55 tak se musíme zachovat bezpečně, vzít si plynovou masku

00:31:59 a jít do bezpečí.

00:33:24 Jak jste viděli, plyny napěnily rozpuštěnou chemikálii

00:33:28 a vyhnaly ji do výšky.

00:33:30 Chemicky bychom mohli říct, že nám takhle vznikla vysoce

00:33:33 napěněná forma čistého grafitu.

00:33:36 My u nás tady ale tomuhle pokusu říkáme trošku jinak.

00:33:45 -Tak jste to viděli.

00:33:47 Vladimírovi pokus vyšel, vám ten pokus nevyšel,

00:33:50 protože jste všichni volili nesprávnou odpověď.

00:33:53 Takže podíváme se na body, ale nebudeme přidělovat.

00:33:57 Libor Bouček 2 body, no.
-No.

00:34:00 -Tak, Romane, dobrý. Dobrý, ale málo.

00:34:03 -My máme finále, až pak půjdeme do toho.

00:34:07 -Jo. Vy ještě šetříte koně.
-No, klid, jistě.

00:34:10 -Pepo, ty máš nějakýho jinýho koníčka? Hudebního myslím.

00:34:15 -Určitě ne hudbu.

00:34:16 Sice umím pár akordů na kytaru, uměl jsem zahrát na klávesy

00:34:20 "Ovčáci čtveráci" třeba, ale já nemám vůbec žádnej

00:34:24 vyhraněnej hudební styl.

00:34:26 -Když jedeš na koni, tak si nezpíváš někdy?

00:34:30 -Ale většinou takové ty naše valašské,

00:34:32 abych se trošičku zklidnil.

00:34:34 Protože mě určitě předtím někdo nazlobil nebo nas...,

00:34:38 takže se tím valašským zpěvem snažím dostat do normálu.

00:34:42 -Ale tebe ještě nikdo podle mě neslyšel zpívat takhle v televizi.

00:34:46 Co zpíváš na koni, když seš nazlobenej? Slušně řečeno.

00:34:50 -Tak třeba: "V Hodoníně..."
-"V Hodoníně..."

00:34:53 -"za vojáčka ňa vzali". Tak. A nebo nějaký takový...

00:34:57 -"Dú Valaši dú..."
-To ani ne.

00:35:00 Ale když jsem trošičku v náladě, tak mám takovou svoji specifickou:

00:35:05 "Hej, vy páni, vy,

00:35:09 vy nevíte, co nového, já vám to povím." A tak dále.

00:35:13 -Krásně.

00:35:21 Josef Váňa poprvé v televizi jako zpěvák.

00:35:23 Ale, kluci, vy dejte něco, nějakej duet.

00:35:26 -Dobře, to je výborný.

00:35:28 My teď hodně jdeme do rappu, protože jednak jsme v tom věku,

00:35:33 kdy by člověk měl začít rappovat...

00:35:38 -Já už spíš jdu do drepu. SMÍCH -Jo?

00:35:42 Takže my můžeme jen tak kousíček, taková ukázka.-Jasně.

00:35:46 -Asi "Kačky", ne? Co?
-Já nemám ten základ.

00:35:49 -To nevadí, udělej ho.
-Tú du du du, vem kačky.

00:35:52 -Vem tašky.
-Tú du du du, vem kačky.

00:35:55 -Vem tašky. Má holka, to je klasa,

00:35:58 není to jenom kus masa, často se mnou chodí trsat,

00:36:02 a není to žádná husa.

00:36:04 Ví, jak na mě, ženský zbraně ovládá líp než Mosad.

00:36:07 Občas stačí jedna pusa a slíbí mi dovču v USA.

00:36:11 -A tak jí říkám, holka, vem kačky.
-A jé, vem tašky.

00:36:15 -A já jí zase říkám, vem kačky.
-Vem tašky. No a tak dále.

00:36:26 -Ještě mě napadlo, že máme teď poslední kousek.

00:36:30 To je slovensky, to bys mohl ocenit, nejen ty, ale i diváci.

00:36:34 Vašo Patejdl nám dal exkluzivní povolení ještě víc vyšperkovat

00:36:38 píseň "Voda, čo ma drží nad vodou".
-Ano.

00:36:42 -Protože my jsme vždycky patřili k takovým ne úplně originálním

00:36:46 fandům skupiny Elán.

00:36:49 A díky tomu, že Vašo tuhle písničku napsal, tak vlastně byl rád,

00:36:52 že ji ještě vylepšíme.

00:36:54 Byl s námi i ve studiu a my jsme z toho udělali

00:36:57 takovej jakoby bílej sex.

00:36:58 Je to vlastně téma o tom, když zůstaneš doma sám,

00:37:01 tak co jedinýho ti zbejvá, než ta krásná bílá lednička.

00:37:04 A tak jsme udělali takovou jakoby... Já to zkusím jenom.

00:37:08 Keď bolo niečo, čo sa tu dá zjesť, masný bôčik s kapustou a...

00:37:18 k tomu knedlí šesť.

00:37:22 Já by som to zjedol vždy znova a rááád,

00:37:28 ty si moja chladnička, môj starý kamarád. Střih!

00:37:35 Som hladný ako sviňa a ty kúzelna skriňa, čo ma držíš nad vodou...

00:37:42 -Bravo! Výborně.

00:37:49 -Taková oddechovka.
-Oddechovka, hezká, hezká.

00:37:53 Já myslím, že Vašo bude rád.

00:37:55 -Ten slzí teď.
-Vašo bude spokojenej.

00:37:57 -Ale je dobře, že máte zkušenosti s muzikou, protože znáte určitě

00:38:01 ten přístroj, co udává tempo.

00:38:04 -Myslíš taxametr.

00:38:06 -Ne, metronom.

00:38:08 A teď si představte, že jich je sedm pohromadě

00:38:11 a každý je v jiné fázi kyvu. A otázka zní:

00:38:33 Sedm metronomů, za jak dlouho se sesynchronizuje sedm metronomů.

00:38:38 Tak se podíváme, co jste volili.

00:38:48 Libor dal áčko, za 2 minuty.

00:38:50 Je vidět, že seš hudebně na tom dobře.

00:38:54 -Jo, jo, jo, tak já si říkám, že nebudete mít víc času

00:38:56 než ty dvě minuty.

00:38:59 -Tak my tady používáme takovou tu rychloběžku nebo zpomalení

00:39:02 nebo takhle, to umíme udělat.

00:39:04 Metronom udává tempo hudební skladby.

00:39:07 Někdy se mu taky říká taktoměr. A fakta zase uděluje faktoměr.

00:39:11 A tomu my tady říkáme Vladimír.

00:39:15 -Metronomy se dokáží navzájem synchronizovat do několika minut

00:39:19 na stejnou frekvenci.

00:39:21 Zapamatují si tuto amplitudu a pokračují v ní donekonečna.

00:39:25 Výjimečná podívaná, a přitom je to tak jednoduché.

00:39:29 Metronomy jsme umístili na pohyblivou plošinu.

00:39:33 Energie z pohybu jednoho kyvu metronomu má tak vliv na pohyb

00:39:37 každého metronomu kolem něj.

00:39:39 Zatímco pohyb všech ostatních metronomů ovlivňuje pohyb

00:39:43 našeho původního metronomu.

00:39:46 Tato komunikace mezi všemi je usnadněna právě deskou,

00:39:49 která přenáší energii všech metronomů,

00:39:52 které stojí na jejím povrchu.

00:39:55 CVAKÁNÍ

00:40:01 -Správně bylo za A. Necelá minuta a půl stačí k malému zázraku.

00:40:09 -Tak, pánové, správně bylo za A, takže bod si připíše Libor Bouček.

00:40:14 Další bod. Pánové, jé, ten je ve vedení.

00:40:19 -Co tohle bylo za metronomy?

00:40:21 -No. Pepo, máš co dělat, abys ho doběhl.

00:40:24 -Tak ještě se to dá srovnat.

00:40:26 -No, už nevím, jestli se to dá ještě srovnat. Možná. No, nevím.

00:40:30 Dá se to formulovat takhle, já nevím, ale rád bych se tě

00:40:34 zeptal, z těch koní, s kterými jsi závodil celý svůj život,

00:40:38 byl některý, který ti přirostl k srdci?

00:40:42 S kterým sis nejvíc rozuměl?

00:40:45 -Tak já jsem jich možná měl pod zadkem třeba dejme tomu tisíc.

00:40:49 -Ježišmarjá!

00:40:51 -On každý svým způsobem je jiný. To je jako ženský. Každá je jiná.

00:40:55 Nebo všechny jsou stejné, takže to je takhle u těch koní.

00:40:59 Ale jestli se chceš zeptat, jestli jsem k některému přilnul víc

00:41:03 než k tomu druhému, tak já tenhle problém nemám.

00:41:06 Já ty koně trénuju, a já nemůžu být na někoho hodnější,

00:41:09 na někoho zlejší.

00:41:11 Ženský s tímhle problémy mají. Uvedu příklad. Třeba moje paní.

00:41:15 Ta má vždycky takové tři miláčky z těch sedmdesáti koní, co máme.

00:41:19 Prostě věnuje se jim naplno a má je tak ochočené,

00:41:21 že oni jsou někde tam ve výběhu, rozběhnutí všichni,

00:41:24 ona přijde k ohradě, zavolá na některého z těch svých

00:41:28 oblíbenců jménem a on za ní přiběhne.

00:41:30 Tak já tady tyhle věci neumím.

00:41:33 Já se na ně dívám na všechny stejně.

00:41:35 Ono se nabízí skoro každýmu, že si myslí, že jsem měl nejraději

00:41:39 Železníka, ale ona to nebyla pravda.

00:41:41 Já jsem jezdil vždycky většinou ty koně, kteří potřebovali pevnou

00:41:45 ruku a nějakou erudici toho jezdce.

00:41:48 A takové ty hodné dobré koně, jako je to s Tiumenem,

00:41:52 jak už jsem tady předeslal, většinou jezdí ti, co začínají.

00:41:57 To jsou tak hodní koně, kteří jsou schopni unést každého.

00:42:01 A když si sednu na něj třeba já, tak si myslím, prosím tě,

00:42:05 udělej větší skok. On ho udělá.

00:42:07 Nebo říkám, teď nemusíš, to je malý skok, tak se pošetří.

00:42:10 Takhle ho řídím myšlenkou.

00:42:13 -To by mě zajímalo! Vy si povídáte u toho?

00:42:16 -Tak duchem. Takhle bych to řekl.

00:42:18 -Ty mu to neříkáš do ucha?
-To asi ne.

00:42:21 -Seš tam tak skloněnej...
-On odpovídá taky ten kůň.

00:42:25 -Ale jsou takoví, kteří ti odpoví zrovna úplně opačně,

00:42:28 jak jsi to po nich chtěl.

00:42:30 Takže zřejmě asi v tom je to jezdecké umění.

00:42:32 Ale pravda je ta, že když dlouhodobě mají šanci

00:42:36 to zvíře s tím jezdcem tak seznámit,

00:42:39 že si opravdu rozumí, tak je to jednodušší.

00:42:43 Ale je to i na světě tak...

00:42:45 -...že se potkají u závodu.

00:42:48 -Že se potkají v tom padoku, ten žokej ho vidí pět minut

00:42:51 a je schopnej s ním podat zrovna takovej výkon jako člověk,

00:42:54 co ho zná. Protože ten žokej je lepší.

00:42:56 -Ještě mi řekni, já, když sedím na koni, tak oni mi to dávají

00:43:00 trošku tak dolů, co nejvíc dolů.

00:43:02 Ale já jsem si všiml, že vy sedíte takhle na tom všichni.

00:43:05 -Tak to je právě styl.

00:43:07 Prostě máš několik sportovních odvětví v drezuře.

00:43:11 Čím máš delší nohy, tím seš lepší drezurní jezdec.

00:43:15 To znamená, že toho koně víc ovládáš tím sedem.

00:43:18 A ty dostihy, to je o rychlosti, to znamená, že se musíš posadit

00:43:22 co nejvýš nad těžiště toho koně, abys mu tam co nejmíň zavazel.

00:43:25 Takže o tom je to.

00:43:27 Takže ty dostihy se jezdí na kratších třmenech

00:43:29 a ty jiné disciplíny na delších, protože je potřeba

00:43:33 toho koně víc ovládat.
-Takže nepovídáte si?

00:43:35 Normálně ty jenom máš pocit, pošleš mu to myšlenkou.

00:43:38 -Já si takhle rozumím s tím Tiumenem.

00:43:41 Ale co jsem jezdil ty koně předtím, tak to byli normální koně, kteří...

00:43:45 Já nevím, Železník byl svým způsobem aristokrat,

00:43:47 kterej byl schopnej ve středu s holkou malou nepřekročit

00:43:50 ani 70cm skůček a v sobotu vyhrál kvalifikaci

00:43:53 na Velkou pardubickou. Ten potřeboval tvrdou ruku.

00:43:57 Ale ten Tiumen je tak hodnej, že ten mně jde, kam chci.

00:44:00 Když chci, aby zpomalil, tak si to myslím,

00:44:03 nemusím ani tahat a on zpomalí.

00:44:05 Když chci, aby přidal, tak si myslím, ať přidá a on přidá.

00:44:08 A hotovo.
-Kluci, jak jste na tom vy?

00:44:11 Vy jste tak sehraní, že taky stačí, že máš, Miloši,

00:44:14 myšlenku a on to udělá?

00:44:16 -Myslím, že v rádiu není nic, co by nás zaskočilo.

00:44:20 -Ty si pomyslíš, chci kafe, a Roman nese kafe. Třeba.

00:44:24 -V podstatě takhle to nějak funguje.-Nebo obráceně.

00:44:27 -Určitě. Nebo půjč mi prachy a on už je nese.

00:44:30 Kolik jenom se ptá.

00:44:32 Ne ale, myslím si, že po těch letech,

00:44:35 co se týče práce, tak ať moderujeme

00:44:38 nebo je to rádio, tak si už nedokážu představit situaci,

00:44:42 která by nás zaskočila.

00:44:45 Protože jsme jich zažili opravdu mraky, od těch vtipnejch

00:44:49 po ty méně vtipný, kdy to někdy je taky trošku na krev.

00:44:53 Ale tam si myslím, že nemáme problém,

00:44:56 že vždycky z toho nějak vybruslíme.

00:44:59 Prošli jsme už takovou řadou situací, že se stačí podívat

00:45:04 a víme, že ten mluví nebo ten mluví.

00:45:07 Když je jednomu z nás blbě, tak už víme, že mluví...

00:45:10 Což je nevýhoda u sólových moderátorů, že když je mu blbě,

00:45:14 tak se nedá nic dělat.

00:45:16 Nebo si to i řekneme, hele, já dneska nejsem úplně v kondici,

00:45:19 já to budu doplňovat. Prostě už to tak je.

00:45:23 -Romčo, a co děláte, když je vám oběma blbě?

00:45:26 -Tak to beru já.
-Teď jsem to akorát chtěl říct.

00:45:30 Poslední dobou mi Miloš říká na začátku,

00:45:34 dneska nejsem úplně v kondici.

00:45:37 Ale pravda je, že když oba dva se necejtíme, tak to necháme

00:45:41 buď Liborovi, nebo někomu sólovýmu.

00:45:44 My si zase říkáme, peníze nejsou úplně všechno,

00:45:48 nějak to oželíme.

00:45:50 Ale je pravda, že spíš v televizi, než někde na place jsme měli

00:45:55 většinou problém se úplně přesně vzájemně slyšet.

00:45:59 Že jsme na sebe reagovali, že jsme šli přes sebe

00:46:03 a vždycky nám to bylo trošku vyčítaný.

00:46:06 Kluci, znova a koukejte na kameru.

00:46:08 Ono, jak se soustředíš na víc věcí, ještě jste dva, tak je to horší.

00:46:13 Kdežto ten sólovej hráč si jede svoje a přehodíš to

00:46:17 na ty hosty nebo na diváky.

00:46:20 Ale ty musíš furt vnímat, co dělá on,

00:46:22 jestli náhodou někam nepřeskočil.

00:46:25 Když jsme dělali Českýho slavíka, tak najednou jedem podle scénáře

00:46:29 a najednou koukám, Miloš se ztratil.

00:46:32 Miloš byl třeba o dva vstupy dopředu.-Jinde.

00:46:36 -A jak mu to řekneš během toho přímýho přenosu?

00:46:39 A ten přímej přenos, to je asi největší adrenalin.

00:46:43 Takže... Ale zaplaťpánbůh na sebe slyšíme.

00:46:46 -S tím máme zkušenosti všichni.

00:46:48 Libore, ty seš takovej osamělej běžec.-No.

00:46:51 -Ale teď se připrav, protože oni budou slavit

00:46:54 ty jeho padesátiny, zítra máš kšeft ráno.

00:46:56 -Já jsem na to připravenej.

00:46:58 Ale já jsem zažil v tvý dvojce, dvojice je nejtěžší disciplína.

00:47:01 A já si pamatuju úplně nádherný první setkání s Adélou Banášovou.

00:47:05 S tou jsem dělal vlastně slovenskou obdobu StarDance.

00:47:08 A člověk tady z Česka je zvyklej na to, že mu přinesou ten scénář

00:47:11 a 80 % je tu recitátorů.

00:47:13 Jedou podle toho textu, odrecitujou to, řeknou to a jdou domů.

00:47:17 Tak jsem byl na něco podobnýho připravenej i v rámci Slovenska.

00:47:22 A pamatuju si, že asi pět minut před spuštěním přímýho přenosu

00:47:27 neexistoval scénář, jen pořadí těch tanečníků,

00:47:31 jak budou tancovat za sebou. Já jsem si říkal, to není normální.

00:47:34 A furt jsem si říkal, že ta Adéla to má asi někde schovaný.

00:47:38 A pak jsem se jí ptal: "A co budem říkat?"

00:47:40 A ta Adéla se na mě podívala, 15 vteřin před tím, než to vyjelo:

00:47:43 "Čo ja viem?" A to bylo všechno, co mi řekla.

00:47:46 Pak jako mít takovýho parťáka, to je výborný,

00:47:49 to nemusíte sledovat nic.
-Pak řeknou oba dva: "Čo ja viem."

00:47:52 -Já jsem řekl "dobrý večer" a ona: "Pekne si to povedal."

00:47:55 A takhle jsme to vedli dvě hodiny.

00:47:58 Ale bylo to úžasný nakonec, protože člověk se naučí to,

00:48:01 že musí toho druhýho poslouchat.

00:48:03 -Já jsem s Adélou dělal jednou, taky poprvé, a nevěděl jsem, jak dělá.

00:48:07 Ale tam to bylo obráceně, tam jsme měli scénář.

00:48:10 A já na to zvyklej, tak jsem se připravoval, teď jsem přišel

00:48:13 na zkoušku a říkám, tak si to řeknem.

00:48:15 Ona: "A co?" Říkám: "No tak..." "Tak to tam nějak dáme."

00:48:19 Teď jsme šli na vystoupení a teď, jak říkáš,

00:48:22 když jsi jeden, tak je to na tobě.

00:48:25 Ale když jsi s někým a máš scénář, tak čekáš na ty narážky.

00:48:28 Ale u tý Adély žádná narážka nepřišla.

00:48:31 Tak já jsem v půlce toho programu ty papírky normálně před divákama

00:48:36 zmuchlal, říkám, tohle nepotřebuju.

00:48:38 Tak jsem to zahodil do orchestřiště.

00:48:40 Říkám, Adéla taky říká, co chce, tak já budu taky říkat, co chci.

00:48:43 Ale je to pravda, že se musíte poslouchat. To je nejdůležitější.

00:48:46 -Ale je to obrovsky náročná disciplína.

00:48:49 -Chtěl jsem se tě zeptat, s kým se ti tedy nejlíp moderovalo?

00:48:52 -S Adélou. Úplně, protože člověk se nemusí připravovat

00:48:55 a jenom si můžeš s ní popovídat. Ale fakt.

00:48:58 -Ale je pravda, že ona je šikovná, pohotová.

00:49:00 -A je to hrozně příjemný.

00:49:02 A ona vždycky říkala, že jsme vesmírný bytosti,

00:49:04 který tady teď nejsou.

00:49:06 Což mě nejdřív zarazilo, ale pak jsem na to přistoupit.

00:49:09 Takhle, už pak nebyla nikdy žádná další série StarDance na Slovensku

00:49:12 po tom, co jsme to odmoderovali. Ale zpětně mně se to líbilo.

00:49:16 -Moderoval jsi v zahraničí třeba? Používals cizí jazyky?

00:49:20 -Moderuju v angličtině i němčině.

00:49:23 Ale pak někdy dochází k tomu, že lidi si pak myslí,

00:49:26 že je všechno možný.

00:49:28 Tady je na podzim vždycky festival šampaňskýho vína.

00:49:32 A asi před 3 roky převzal nad tím ročníkem záštitu

00:49:35 francouzský velvyslanec.

00:49:38 Přišel, ve velmi rychlým sledu říkali, tohle je velvyslanec,

00:49:41 já říkám, to je bezvadný, já vás rád poznávám.

00:49:44 A řekl jsem asi 3 věty francouzsky. A to je skoro všechno.

00:49:46 Pak ještě umím říct "chcete máslo?"

00:49:49 Říkám, co se bude dít?

00:49:51 Přijde velvyslanec, on to řekne, ty to přeložíš. Já jsem řekl, jasně.

00:49:55 Tak jsem překládal ten tříminutovej proslov.

00:49:59 Samozřejmě vůbec jsem nevěděl, o čem mluví,

00:50:01 tak jsem si vydedukoval, že asi všechny vítá,

00:50:04 že to bude fajn, že půjde o šampaňský víno

00:50:06 a že je to pro francouzské velvyslance čest tady být.

00:50:09 A že vítá i všechny český hosty a spoustu Francouzů.

00:50:11 A říkal jsem si, jenom musím být stejně dlouhej jako on.

00:50:14 Tak jsem to dal, něco jsem řekl.

00:50:16 A blbý bylo, že asi o 14 dní později

00:50:18 mě pozval na ambasádu, abych ho překládal dál.

00:50:22 -Kluci, jak jste na tom vy s jazyky?

00:50:24 -My máme několik výbornejch historek.

00:50:26 Ale vybral bych asi tu, že před léty jsme odlítli

00:50:29 do Londýna na jednu prezentační akci velký firmy.

00:50:32 A letěli jsme tam proto, že něco podobnýho se mělo dělat

00:50:35 potom v Praze a Brně.

00:50:37 Takže jsme tam jeli proto, abysme to okoukli, abysme nasáli

00:50:40 tu světovou atmosféru.

00:50:42 Když jsme tam přiletěli, tak to bylo celosvětový.

00:50:45 A teď všichni říkali, hele, a ještě ke konci se bude dělat

00:50:48 pár rozhovorů v angličtině. Ale nic, to je v klidu.-Do rádia.

00:50:53 -A budou tam nějaký lidi. Do rádia, natočíte si to a pak...

00:50:57 A všichni tam hrozně nervózně lítali, připravovali se.

00:51:01 A my tam seděli, pili jsme čaj, sušenky, říkáme, co je?

00:51:05 Tady s někým nějakej rozhovor, to bude nějakej ředitel nebo něco.

00:51:08 Tak jsme byli asi jediní v klidu.

00:51:11 Ale pak teda, když jsme vypili asi 10. čaj v tý hale,

00:51:14 to bylo na letišti, tak zavolali naše jména.

00:51:18 A před Romanem seděla Claudia Schiffer

00:51:20 a přede mnou seděl Andre Agassi. A teď jako...

00:51:24 A ta první otázka, která tě napadne, když seš v Praze,

00:51:28 "Jak se vám líbí Praha?" v Londýně není úplně dobrá.

00:51:32 Tak nakonec jsme to tak nějak dali v rychlosti, ale to jsme potom

00:51:36 skončili a říkali jsme, už chápeme, proč tady všichni

00:51:41 lítali a připravovali si ty otázky s těma blokama.

00:51:44 A my tam seděli, pili ten čaj, to dáme, v klidu.

00:51:47 -Nakonec to bylo dobrý.

00:51:49 Dokonce myslím, že s Claudií Schiffer to byl

00:51:53 přímej vstup do rádia. Ale byla tam ještě Cindy Crawford.

00:51:57 Seděla na schůdcích od toho letadla.

00:52:00 My jsme byli rozjetí, tak říkám, Claudia proběhla, super.

00:52:03 Andre Agassi to už s Milošem dodělávali, už řešili

00:52:06 nějaký grandslamy a tak.

00:52:08 A já jsem říkal, tak já ještě zkusím tu Cindy Crawford.

00:52:12 A tak jsem se vydal k těm schůdkům, ona tam seděla, vidím,

00:52:15 že tam někdo točil něco na kameru.

00:52:18 Teď žádný, že by tam bylo moc novinářů. Tak jako v pohodě.

00:52:22 Nikdo, žádnej zmatek, tak já tak jako: "Cindy!"

00:52:26 Otočila se, já: "Cindy!"

00:52:29 Jako že já. Jako že půjdu dělat rozhovor.

00:52:31 Tak ona tak jako kejvla, tak jsem se rozešel, jako že jdu k ní,

00:52:35 najednou dva bodyguardi mě vykopli.

00:52:38 Normálně jsem zapadl pod ty schůdky.

00:52:41 Ale nic se nedělo, nic zásadního.

00:52:44 Já jsem to vybral, neupadl jsem, takže nebyl z toho nějakej šok tam,

00:52:49 že by byl problém.

00:52:51 Ale vidíš, jak k těmhle velkejm hvězdám dostat se i na rozhovor,

00:52:56 to je prostě mega problém.

00:53:04 -Tak jdeme na další téma. Náš další pokus bude zajímavý.

00:53:07 A bude se týkat kmitání. A to kmitání kyvadla.

00:53:11 A než nám Vladimír řekne něco víc kolem kyvadla,

00:53:15 tak vám dám soutěžní otázku.

00:53:18 Dobře poslouchejte.

00:53:39 Vy tady máte krásný v Praze, to velikánský kyvadlo, nádherný.

00:53:44 Tak, jdeme se podívat, koho jste si vybrali.

00:53:48 Tak Roman, tys dal jediný céčko.
-No, aby ses nemusel divit.

00:53:53 -Jo a vy jste, kluci, dali áčko, Archimédés.

00:53:56 Vy si to myslíte, nebo jste si tipli jenom?

00:54:00 Nebo víte o tom něco víc?

00:54:02 -Tady se vždycky tvrdilo, že je to zábavnej pořad,

00:54:04 a teď furt zmiňuješ body.

00:54:06 Tak jsem začal bodovat, abych neskončil s nulou.

00:54:09 -Já už jsem se taky naštval, to je pravda.

00:54:12 -Ne, vždycky je to legrace a pak potom, hele, on má jenom bod.

00:54:16 -Ano, já si myslím, že to byl Prokop Diviš,

00:54:18 tak naopak já jsem dal možnost taky vyniknout,

00:54:21 aby neodešli s nulou.

00:54:22 -Miloši, ty máš nulu pořád. Pepo, ty taky.-Bohužel.

00:54:25 -Tak uvidíme, co bude po tomhle kole.

00:54:28 Vladimíre, kývneš a je to na tobě.

00:54:30 -První vědecký popis kyvadla se objevil někdy v roce 1583

00:54:35 od Galilea Galilei.

00:54:37 Ten na tuto závislost přišel zřejmě při pozorování lustrů

00:54:42 v pisánském chrámu během bohoslužeb.

00:54:45 Ale bohužel se ve svých výpočtech mýlil.

00:54:48 Správný výsledek zveřejnil až v roce 1687 Isaac Newton.

00:54:52 Ve školních kabinetech možná objevíte podobnou jednoduchou

00:54:57 pomůcku na demonstraci vlnění.

00:55:00 Jmenuje se Machův vlnostroj a je pojmenován podle významného

00:55:05 fyzika Ernsta Macha.

00:55:07 Jde většinou o 15 kyvadel se závěsem tak dlouhým,

00:55:11 aby každé další kyvadlo mělo vždy o jeden kmit navíc

00:55:15 oproti předcházejícímu.

00:55:17 Pokud je všech 15 kyvadel vychýleno ve stejném okamžiku,

00:55:21 umožní nám různá délka závěsů kyvadel demonstrovat

00:55:26 postupné příčné vlnění. Podívejte, jak to vypadá.

00:55:39 HUDBA

00:55:46 -Hezky!

00:56:59 Správně bylo za B. To je smůla.

00:57:02 -Já jsem si myslel na Isaaca Newtona.

00:57:04 Proto jsem si nebyl jistej ani áčkem, ani béčkem,

00:57:08 tak jsem dal Diviše.

00:57:11 -Jo takhle tys na to šel.
-To jsme si tady mysleli všichni.

00:57:14 -To je jedno, co jste si mysleli, ale mám pro vás špatnou zprávu,

00:57:19 nebudeme přidělovat body. Podíváme se jenom.-Zero!

00:57:24 -Ano, Libor Bouček 3 body.

00:57:27 Ale, kluci, tak já nevím, Roman jeden, ale vy dva nula.

00:57:30 -Zábavnej pořad jsi furt říkal.
-Jasně, jasně.

00:57:33 Je tady ještě jedna otázečka, takže možná jeden bodíček bude.

00:57:37 Totiž Vladimíra kyvadla tak fascinovala,

00:57:40 že jsme u nich zůstali a dělali jsme pokus s kyvadlem.

00:57:44 A protože chtějí, aby u těch pokusů byla větší sranda,

00:57:47 tak tam musím chodit taky.

00:57:49 -Kyvadlo je těleso otočné kolem své vodorovné osy

00:57:52 neprocházející jeho těžištěm. Tolik encyklopedie.-To je jasný.

00:57:56 -Kyvadlo a zákonitosti jeho pohybu lidé využili třeba

00:58:00 pro sestavení hodin, které byly přesnější než v minulosti.

00:58:03 Poprvé ho použili v roce 1656.

00:58:06 -A já znám kyvadlo jako pomůcku k věštění.

00:58:09 A proto jsem si na dnešek připravil otázky,

00:58:12 na které bych chtěl slyšet odpovědi.

00:58:15 -Pokud budou z oboru fyziky, tak to si dneska přijdeš

00:58:18 opravdu na své.

00:58:19 -To je jasný, takovejch otázek já mám pořád plnou hlavu.

00:59:06 -My tady máme obří kyvadlo s průměrem 66 cm a váží 360 kg.

00:59:10 A stejně jako všechna další kyvadla i pro tohle platí

00:59:14 fyzikální zákony, Maroši.

00:59:17 Třeba ten, že kyvadlo se nikdy nevrátí do stejného místa,

00:59:21 ze kterého bylo vypuštěno.

00:59:23 -To je zvláštní, tuhle vlastnost mívám taky. Tedy někdy.

00:59:27 -Tak proto seš taky vhodným objektem pro tento pokus,

00:59:30 který si vyzkoušíme na vlastních tělech.

00:59:32 A prozkoušíme si také důvěru ve fyzikální zákony.

00:59:36 -Fyzikálním zákonům důvěřuji, ale tobě už ne.

00:59:39 Ty pokusy bejvaj hodně nebezpečný, a proto tady mám dubléra.

00:59:44 Kramár číslo 2.
-Ten je hezkej. Těší mě.

00:59:47 Je takovej vysokej, hubenej, na rozdíl od tebe.

00:59:51 -S tímhle panáčkem si můžeš dělat, co chceš, jakýkoli pokusy.

00:59:56 -Tak, poprosíme, aby se nám zdvihla koule.

00:59:59 -No jo, dobrý, dobrý.
-Já si mezitím zapnu oheň.

01:00:03 -Pozor na účes! Pozor tady! Ještě kousek, ještě. Stop!

01:00:07 Tak, abyste mně neublížili.

01:00:10 Panáčku, jestli tohle vydržíš, tak seš dobrej.

01:00:15 -Tak, Maroši, jdi trošku stranou, ať tě nezasáhnem.

01:00:19 Já to jdu zapálit.

01:00:28 Panejo!

01:00:31 -Hup! Dobrý, dobrý.
-Je to teda o fous, ale...

01:00:39 Do toho můžeš jít, Maroši, normálně naživo.

01:00:42 -Já?
-No.

01:00:44 -Já už jsem tam byl, teď půjdeš ty, kamaráde.

01:00:51 A teď, aby nám diváci věřili, že tohle není polystyrén,

01:00:55 ale opravdu 360kg betonová koule, ukážeme si, co by se stalo,

01:01:00 kdyby se člověk hnul z místa, nebo kdyby se jenom

01:01:03 nepatrně předklonil.

01:01:10 -Seš v bezpečí, Maroši?
-Už jo, teď jo.

01:01:12 -Tak já to jdu odpálit.
-Jo.

01:01:19 Au! Au!

01:01:21 -To bolelo!
-To bolelo!

01:01:24 Hele, to jsem ho postavil trošku moc blízko.

01:01:27 To bylo do úplně špatnýho místa.

01:01:30 -To šlo přesně, bych řekl.
-Tak já už děti mám, tak co.

01:01:48 POTLESK

01:01:54 -Otázka je úplně jednoduchá.

01:01:57 Je to jenom o tom, komu důvěřujete víc.

01:01:59 A já věřím, že vidíte na mě, že jsem odvážnej člověk.

01:02:03 Takže otázka zní:

01:02:14 Kdo uhnul?

01:02:16 Je pravda, že to kyvadlo se nevrátí úplně do stejný pozice, kousek níž.

01:02:20 Ale kdo byl tak silnej, že vydržel se dívat až do konce?

01:02:27 Nevím, jestli jsi to nedal pozdě.
-Aha.

01:02:31 -Cos chtěl dát? Počkej!

01:02:33 -Já jsem dával béčko.
-Béčko. Vy jste co dali?

01:02:37 Céčko, vy nevěříte ani jednomu.

01:02:39 -Tak tam to není moc jak zastavit, to kyvadlo, jestli to má...

01:02:44 -No nezastavíš to, ale oni říkaj, a je to pravda,

01:02:47 jak jsme to zkoušeli, ono se to už nikdy nevrátí až...

01:02:51 -Že jo, teoreticky byste chtěli, ale zase nad druhou stranu...

01:02:56 -To je pravda, je to hroznej pohled.-No.

01:02:59 -To je pravda. Tak se podívejte, jak to dopadlo. Stojí to za to.

01:03:03 -Kyvadlo se díky tření vzduchu a gravitaci nikdy nevrátí do místa,

01:03:07 ze kterého vyletělo.

01:03:09 A aby to bylo bezpečnější a nedošlo k vychýlení směru,

01:03:12 tak ho máme zavěšeno ve tvaru písmene V. Jdem na to?

01:03:15 -Jasně, jdem na to.
-Nemáš strach?

01:03:18 -Já ne. To bys měl mít strach ty spíš.

01:03:21 Dělej si svý pokusy, já ti budu držet palečky.

01:03:24 Tak, jdeme nahoru s koulí!

01:03:27 Hm, tady máme jednu kouli, tady máme druhou kouli a uvidíme...

01:03:31 -...jestli se nám planety potkaj.

01:03:34 -To by luplo. Tak, ještě nahoru.

01:03:39 -Ono to je velký!
-Aby to neprdlo náhodou. Ty vole!

01:03:44 Ještě kousek, ještě můžem. On vydrží hodně.

01:03:48 Ježišmarjá.SMÍCH
-Aby mně to nespadlo na nohy.

01:03:52 -Dobrý?
-Jo.

01:03:55 -Já myslím, že to bude dobrý.
-Mám se posunout k tomu, jo?

01:03:59 -K tobě, tak. Neboj se, neboj.
-Mám se jako dotýkat nosem?

01:04:02 -Hele, říkal jsi, že se to nevrátí až k tobě, tak pojď. Tak, dobrý.

01:04:06 Máš oheň?
-Jo.

01:04:11 -Už to hoří, dobrý. Dobrý. Tak seš připravenej?

01:04:15 -Jo, vcelku jo.
-Jo?

01:04:22 Á! Drž se, chlapče, drž se!
-No, ještě do mě bouchni, ty vole!

01:04:42 -Ty seš blázen. To jsem se lek, opravdu.

01:04:47 -U! Ty vole, ono musíš držet tu hlavu úplně jako...

01:04:54 -Počkej, ještě jednou. A teď zkus krok dopředu, jenom krůček.

01:04:58 -Tak jo.

01:05:01 Ů. A ještě jeden.

01:05:03 Teď půjde do ostrýho. Ua! Viděls to?

01:05:06 -Ty seš fakt blázen ale.

01:05:08 -Nosem jsem se skoro dotkl. Teď je to na tobě.-Ne, já ne.

01:05:11 -Jdeš do toho, Maroši?

01:05:13 -Tak je to nepříjemný.

01:05:15 Víš, ty to máš jednoduchý, ale já se tímhle živím.

01:05:21 -Tak jdem do toho, tohle si vyslouží teda pomstu.

01:05:25 Máš nějaký přání, co nemám dělat? Nebo mám dělat?

01:05:28 -Hlavně netleskej. Já jsem zvyklej, když je potlesk, že se pokloním.

01:05:32 Ono by mi to mohlo rozbít ten ksicht, za kterej mě platí.

01:05:36 Já vím, že to není nic moc, ale opravdu bych to nerad nějak...

01:05:40 -Já už si připravím na tebe oheň, aby to šlo rychleji.

01:05:44 -Ty vole, to je nepříjemný.
-Ještě trošku.

01:05:48 -Nemůže to prdnout, kluci?
-Ještě trošku.-Jé!

01:05:55 -Se nám málem překlopila ještěrka. No pojď sem, pojď sem.

01:05:59 -Dobře, asi stačí, stačí.
-Ty se přibliž.

01:06:02 -Tady je to nějaký červený. To už někdo zkoušel?

01:06:05 -To jsem byl já.
-To je krev?

01:06:07 -Co zuby? Máš dobrý?

01:06:10 -Počkej, kdybych se uklonil, tak abych věděl. Dobře.

01:06:14 -No, tak...
-Co děláš?

01:06:16 -Aby to nechytlo, ty vlasy.
-Tady, zezadu to zapaluješ!

01:06:20 -Ne, takhle.-Ne, zezadu.
-Dobře, tak běž blíž.

01:06:23 -Hele, když nevidíš kameru, kamera nevidí tebe. To jsem tě učil.

01:06:27 Tak vidíš kameru?

01:06:28 -Vidím.
-Já ji nevidím, na shledanou!

01:06:31 -Jdem do toho. Poslední pohled na obličej Maroše Kramára.

01:06:38 A drž! A drž! A drž!

01:06:42 Jo! Prosím tě!

01:06:57 -Já se opravdu bojím. Seš lepší.

01:07:00 -Žádná reakce.
-Fakt seš lepší.

01:07:04 -No dobrá.-Já jsem to nedal.
-To slyším rád.-Seš lepší.

01:07:13 Hrdina Vladimír!

01:07:16 Opravdu seš lepší. Já to nevydržel s nervama. Ty seš tak trénovanej.

01:07:21 Odkud? Z domova?

01:07:23 -No ne, tam na mě číhaj dveře nastražený.

01:07:27 Poslední úder do hlavy, co jsem měl, tak to bylo u tchyně.

01:07:31 Šel jsem na záchod potmě a přímo rána...

01:07:34 -U tchyně, jo?
-No, ale nastražila to manželka.

01:07:38 -Takže běžně dostáváš ránu do hlavy.-Běžně, jsem zvyklej.

01:07:41 Člověk je už připravenej, protrénovanej. Zavřel jsem oči...

01:07:46 -Já ti gratuluji teda. Ještě jednou velkej potlesk pro Vladimíra.

01:07:52 On rád vyhrává, proto ho nechávám.

01:07:55 Ale ještě větší potlesk dostane, já myslím, Libor Bouček.

01:07:59 Podívejme se na to! Podívejte se na ty 3 body krásný.

01:08:06 Ano, Libor Bouček, gratulujeme.
-Díky.

01:08:09 -Už podruhé. První u nás. Tady máš od nás dáreček, podívej se.

01:08:14 -No jo!
-To je hezký, to je nádhera.

01:08:16 -Krásná věc. Takže gratuluju.
-Gratulujte.

01:08:20 A já mezitím poděkuji našim dnešním hostům, kterými byli:

01:08:24 ROMAN ONDRÁČEK!
-Hezkej večer.

01:08:27 -MILOŠ POKORNÝ!
-Hezkej večer.

01:08:30 -LIBOR BOUČEK!
-Hezký zbytek večera.

01:08:32 -A JOSEF VÁŇA!
-Hezký večer.

01:08:35 -Ještě jednou děkuju, pánové.

01:08:38 -Další ZÁZRAKY PŘÍRODY jsou u konce.

01:08:40 Zbývá nám jen kratičká rekapitulace některých důležitých

01:08:43 informací dnešního večera.

01:08:45 -Tak mě např. zaujalo, že sklípkani netkají sítě.

01:08:48 Ale pavučinu používají při svlékání a rozmnožování.

01:08:52 Je to taková jejich peřinka.

01:08:54 -To mě dneska bavily všechny pokusy.

01:08:56 Ale nejvíc ten, ve kterém jsme vám ukázali, jak se dají

01:09:00 během chvilky dokonale synchronizovat metronomy.

01:09:03 -A v samotném závěru večera jsme vám podali důkaz o tom,

01:09:06 že Vladimír je opravdu hodný svého příjmení.

01:09:08 Poslali jsme proti němu letící kouli o váze 360 kg.

01:09:12 A on stál jako zarostlý do země.
-Zkrátka dobrej kořen.

01:09:17 Já doufám, že jste se s námi pobavili

01:09:19 a u dalších ZÁZRAKŮ PŘÍRODY se těšíme zase na shledanou.

01:09:23 -Hezký zbytek večera.
-Ahoj.

01:09:28 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014

27 hlasů

Sdílet

Facebook Twitter E-mail

Odkaz

Předchozí díl

Všechny díly97

Následující díl

Zázraky přírody