Epizoda 2/13

Jako první se ve druhém dílu Dne D představil Zdeněk Černý, který s sebou přinesl toaletní mísu a svoji hygienickou papírovou vložku pojmenovanou Happy End. Na svůj projekt žádal 1 milion korun. „Když spláchnete, tak zůstane mísa naprosto čistá,“ tvrdil. Souhlasil s ním i jeho rodinný přítel a majitel papírny Václav Kabát, který ho přišel podpořit. Oba věřili, že jejich produkt má šanci uspět na trhu, stačí jen aby lidé Happy End zkusili a zvykli si, že díky němu nemusí splachovat dvakrát a používat záchodovou štětku. Investory ovšem nepřesvědčil ani hluboký pohled do čisté toaletní mísy, ani počet dosud prodaných kusů a především – nepřesvědčil je sám pan Černý, s nímž nenašli společnou řeč. Světy vynálezců a investorů se v Den D zase jednou minuly – nebylo to poprvé a zřejmě ani naposledy.

Václav Setnička vybalil na investory ruční vyprošťovací zařízení, s jehož pomocí je podle něj schopná dostat auto z příkopu i křehká žena v lodičkách. 600 000 korun ale od investorů nezískal. Jeho nápad byl sice funkční, investory ale vyděsila nabídka jejich podílu v budoucí firmě, která činili 67 % – tedy nadpoloviční většinu. „Vy jste nám prostě přišel prodat svůj nápad a celou další práci vlastně nechat na nás,“ zhodnotil situaci za investory Tomio Okamura.

Martina Pokorná předstoupila před investory s nápadem zřídit chlebovou restauraci spojenou s pekárnou. Žádala o 1,5 milionu korun. Na první pohled zajímavý nápad ale investoři doslova rozebrali na drobky, našli všechny jeho slabé stránky a názorně ukázali, co všechno si musí podnikatel-začátečník promyslet a spočítat, pokud to myslí se svým podnikáním vážně. A že jen nápad nestačí. Martina Pokorná tak domů odešla bez milionu a půl, zato ale se spoustou rad, které jí mohou v podnikání pomoci.

Vladimír Tůma donesl investorům svůj Fittester – přístroj pro osobní diagnostiku. Požadoval 700 000 Kč. Tomio Okamura a Ivan Pilný přístroj okamžitě vyzkoušeli a dospěli k pozoruhodným závěrům. Tomio Okamura byl podle Fittesteru fit, Ivan Pilný konstatoval vlastní smrt. Investoři nakonec dospěli k jasnému konsensu – k tomu, aby věděli, jak se cítí, nepotřebují přístroj. Investici odmítli.

Jako poslední předstoupil před pětici investorů Leoš Auer se svými sladkými lázeňskými oplatky Czech Sweet Crowns, které vylepšil a razí je do podoby českých mincí. Projekt, který už do značné míry rozjel, se svým společníkem ale ústy Ivana Pilného „trošku zpackal,“ protože místo dotahování zakázek se věnoval spíš vymýšlení nových a nových nápadů. Tomio Okamura, Ondřej Bartoš a Marta Nováková do něj přesto vložili svoji důvěru a s ní i požadovaných 400 000 Kč – za slib, že se bude projektu věnovat naplno a za nadpoloviční podíl ve firmě. A když Leoš Auer argumentoval, že s takovou ho budou moci investoři ve firmě přehlasovat, dostalo se mu od Marty Novákové jasného ujištění: „Ale vy to pravděpodobně potřebujete.“