Letadlová loď Enterprise v nejslavnějších bitvách druhé světové války na obrazovkách ČT

Enterprise neboli Big E byla za času 2. světové války jedna z nejslavnějších lodí Námořnictva Spojených států. Do služby vstoupila v roce 1938 a během následujících let se zapojila do nejdůležitějších operací v Tichomoří. Svou roli sehrála například v bitvách u Midway, o Guadalcanal, u Šalamounových ostrovů, u Santa Cruz nebo v bitvě o Okinawu.

Enterprise patřila k novému typu letadlových lodí třídy Yorktown, která ve své době byla tím nejlepším, co americké námořnictvo mělo. Toto plavidlo s elegantním trupem o středním výtlaku bylo široké 33 metrů. Vzletová paluba pokrývala téměř celou jeho délku 247 metrů.

Při maximálním zatížení měla Enterprise výtlak 26 000 tun a akční rádius 22 000 kilometrů. Dokázala plout rychlostí 60 kilometrů v hodině. Vyzbrojena byla čtyřiadvaceti kulomety, čtyřmi protiletadlovými kanóny a osmi děly, která mohla zasáhnout cíl ve vzduchu i na hladině vzdálený více než 16 kilometrů. Bylo to vlastně takové ozbrojené letiště. Pod vzletovou palubou byly servisní dílny a hangáry, kde se opravovala a skladovala letadla. Loď měla tři výtahy, kterými se letadla zvedala na horní palubu, nebo naopak spouštěla dolů.

Posádka lodi čítala okolo 2800 lidí v průměrném věku 19 let. Mladíci pocházeli ze všech koutů Ameriky, z nejrůznějších společenských vrstev. Posádka bojovala proti nebezpečí, které mohlo přijít doslova ze všech stran. Číhalo na hladině, ve vzduchu i v mořské hlubině. Tak rozsáhlé bylo jejich bitevní pole. Za každou velkou bitvu, které se zúčastnila, byla loď vyznamenána hvězdou. Na konci války v Tichém oceánu jich měla dvacet.

Ač byla několikrát poškozena a dokonce Japonci prohlášena za potopenou, vždy se jí podařilo zachránit, opravit a poslat zpět do služby. Svou kariéru ukončila až roku 1958, kdy byla sešrotována.

Dokumentární série sleduje osudy této mimořádné bitevní lodi včetně osudů její posádky celé čtyři roky, po které procházela peklem - od Pearl Harboru po závěrečné vítězství u japonských břehů. Každá z deseti epizod se soustředí na jednu z významných bitev. Pomocí nejmodernější počítačové animace a hraných pasáží se diváci se přenesou přímo do ohniska bojů, tvůrci přiblíží klíčové momenty lodi i posádky.
Hrané pasáže jsou kombinovány s archivními autentickými záběry, výpověďmi odborníků, historiků i zúčastněných.

Mezi průvodce tímto dobrodružstvím patří také Alfréd Strejček: „Vybavil jsem si, jak jsem si jako malý kluk hrával s cínovými vojáčky a později nosil špuntovku přes rameno. Bitvy a války jsou mi ale nadále na hony vzdálené. Dnes - v době míru - bych se na takovou loď možná rád jako turista podíval. A kdybych se hodně snažil a zcela popustil uzdu své fantazii, asi bych dokonce zatoužil být jedním z letců. Vzápětí mi okamžitě dochází, že bych jím být nemohl, protože bych nedokázal střílet. Namlouvat ale tenhle seriál bylo skutečným zážitkem i proto, že si už nějaký čas zpívám a na kytaru brnkám píseň Guadalcanal. Dnes, díky setkání s tímto dokumentem, chápu obsah slov této písně o dost lépe. Jsem scenériemi a jeho zpracováním zcela uchvácený, plný obdivu a respektu k mladým lidem, kteří na lodi žili a bojovali.“