Má stát platit zálohové výživné za rodiče, kteří po rozvodu neplatí alimenty? Tváří v tvář problému. Živě s M. Jílkovou. Dále připravili: J. Vondráček, K. Dušková, E. Potužníková a R. Kudrnáček

Má stát za dlužníky platit zálohové výživné?

Moderátorka Michaela Jílková bude v přímém přenosu společně se svými hosty diskutovat o zálohovém výživném – zda by stát měl platit alimenty za ty, kteří je platit nemohou nebo nechtějí. Diskutovat budou: Michaela Marksová (ČSSD) – ministryně práce a sociálních věcí, Lenka Kohoutová (ODS) – expertka na rodinnou politiku, Helena Skálová – ředitelka Gender Studies, Petr Sýkora – předseda Asociace neúplných rodin a další.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová chce znovu prosadit zálohové výživné, které by samoživiteli vyplatil místo neplatiče alimentů stát. Výše zálohy by neměla přesáhnout 2500 korun měsíčně. Průměrné výživné na jedno dítě činí v České republice 1600 korun. Odpůrci návrhu tvrdí, že další sociální dávka je nekoncepční a zlepšit by se mělo vymáhání dlužného výživného od neplatičů.

Čtvrt milionu rodičů nedostává peníze od bývalých partnerů, průměrný dluh na alimentech loni dosáhl 80 tisíc korun. České soudy jsou doslova zavaleny případy neplatičů výživného nebo spory o jeho výši. Ročně takových stání proběhne 46 tisíc. Celkový dluh za neproplacené alimenty představuje v Česku 13 miliard korun. Rodiče, kteří chtějí z dlužníků vymoci alespoň část peněz, můžou na neplatiče podat exekuci, aby jim byla z platu strhávána soudem vyměřená částka, nebo rovnou podat trestní oznámení. Soudy ročně odsoudí kvůli neplacení alimentů 10 tisíc lidí.

Má stát za nezodpovědné dlužníky platit zálohové výživné? Nebo má raději zpřísnit tresty pro neplatiče alimentů? Vymáhají soudy výživné důsledně, nebo by měly přitvrdit?

Stopáž56 minut
Rok výroby 2016
 L HD