Školáci a záškoláci

Dobrá škola pracuje s dítětem tak, že dítě do ní chodí samozřejmě, bez obav, s očekáváním že učení není nuda, že spolužáci jsou kamarádi a učitel partner, kterého si dítě může vážit. Ze školy, která dítě inspiruje a baví se neutíká. Co se ovšem stane, když škola tyto předpoklady neplní? Každé dítě reaguje na neúspěch po svém. Někdo vykřikováním a zlobením, druzí se stáhnou do sebe, přestanou si věřit, ztratí sebevědomí a začnou se škole vyhýbat. Pak se problémy nahromadí a do školy se už nechce vůbec. Dítě, které nechodí delší čas do školy, musí někde žít, někde se ukrývat po dobu, kdy mělo být ve škole. Protože čas na svobodě něco stojí, dítě může začít krást. Najde-li partu, která nahradí spolužáky, přizpůsobí se jí. Je-li to parta zlodějů, krade s nimi. Je-li to parta feťáků, nebo alkoholiků, tak krade, pije a fetuje s ní. I tak může dopadnout cesta malého školáka - od první nechuti ke škole, až k poznání dospívajícího jedince, že je pro něj výhodnjěší krást, než se učit. Opravdu hodně záleží na škole a učitelích. Protože ze škol, které baví a inspirují, se záškoláci nerekrutují.