Generál

Měl inteligenci, vtip a charisma, díky nimž by byl mohl vyniknout v jakékoli oblasti lidského konání. Mohl se stát úspěšným politikem, byznysmenem, učitelem, knězem... Osud jej však už v útlém mládí postavil na zločineckou dráhu. A on vynikl i na ní. Jmenoval se Martin Cahill a byl nejobávanějším a nejobdivovanějším irským gangsterem dvacátého století. Kradl od dětství - to ostatně v prostředí, v němž žil, bylo stejně samozřejmé, jako dýchání. V dospělosti si pak se svými kumpány troufal na kousky, na jakých si lámali zuby i ostří hoši z IRA a které přiváděly policii, neschopnou mu cokoli dokázat, k zoufalství...

Osudy Martina Cahilla, (který byl v r. 1994 zastřelen v autě před svým domem), inspirovaly filmaře v posledním desetiletí už čtyřikrát. Režisér Boorman si pro jeho postavu zvolil čím dál známějšího a lepšího irského herce Brendana Gleesona, který se Cahillovi přizpůsobil nejen fyzicky, ale dokázal zachytit i všechny rozporuplné stránky jeho povahy: odbojného ducha, šarm a inteligenci na straně jedné i značnou dávku brutality, bezohlednosti a násilnictví na straně druhé. Boorman svého "hrdinu" neglorifikuje ani nesoudí, ponechává na divákovi, aby si utvořil úsudek sám. Jeho "Generál" patří k nejlepším režisérovým dílům, po právu také na MFF v Cannes v r. 1998 získal Cenu za režii.