Slávnosť v botanickej záhrade
Osobitý slovenský režisér, prozaik a výtvarník Elo Havetta se dožil pouhých šestatřiceti let (13.6.1938-3.2.1975). Po studiích na FAMU, kde byl jeho profesorem Karel Kachyňa, měl možnost natočit jen dva celovečerní filmy. Jak Slávnosť v botanickej záhrade (1969), tak Ľalie poľné (1972) jsou však díly s nezaměnitelnou poetikou hravosti a spontánnosti. Oba filmy patří k vrcholům slovenské kinematografie. Po uvedení druhého z nich však Havettu čekal definitivní zákaz další tvorby ve filmovém studiu Koliba. Autor se nadále až do své předčasné smrti věnoval jen externí spolupráci s televizí, hlavně tvorbě pro děti a mládež.
Jedním z nejbližších Havettových spolupracovníků byl scenárista a dramaturg Lubor Dohnal, jenž se podílel mj. právě na Slávnosti v botanickej záhrade. Film je originální, barvitou féerií o lásce k životu, pohybu a o věčné lidské potřebě zázraku. Mozaikovité vyprávění bez příběhu představí několik svérázných postav z vinařské vesnice Babindolu, např. věčnou nevěstu Máriu, která má osm dětí a dosud vytrvale vodí k oltáři jejich otce Pištu, zamilovanou dívku Katarínu a jejího vyvoleného Gašpara, a také Francouze Pierra, který pouhým svým příchodem naruší v Babindolu klid a naučí jeho obyvatele vychutnávat život.