00:00:01 HISTORIE.CS
00:00:15 -Kurz experienciální archeologie, který zde probíhá,
00:00:19 má za cíl ukázat studentům jiný rozměr archeologie,
00:00:23 než který znají ze školy.
00:00:25 Takže díky tomuto kurzu, alespoň doufáme,
00:00:30 se studenti naučí, o čem všem ten pravěk byl,
00:00:33 jak se ty věci vyráběly,
00:00:34 a všechno si to sami na vlastní kůži ozkouší.
00:00:37 Proto to slovíčko, kterému možná mnozí nerozumí,
00:00:40 experienciální, od slova experience.
00:00:43 S tímto pojmem přišel archeolog Zdeněk Smetánka,
00:00:46 a opravdu tedy to sedí,
00:00:48 protože my se tady momentálně nesnažíme nějakými experimenty
00:00:51 dospět k novým vědeckým teoriím.
00:00:53 Ale snažíme se
00:00:55 těmi vlastními prožitky, těmi experiencemi
00:00:58 udělat si vlastně vlastní názor na celou tu problematiku,
00:01:02 udělat si vlastní názor na ta řemesla, poznat,
00:01:04 co všechno za tím stojí, kolik práce to mohlo dát.
00:01:07 A tím si vlastně rozšířit celé obzory.
00:01:19 Takže ono to množství těch materiálů,
00:01:22 ze kterých se dají dělat tyto výrobky,
00:01:24 je v podstatě nekonečné.
00:01:26 Když je člověk dostatečně šikovný, tak si může najít to,
00:01:30 co my už dneska třeba nejsme schopni rozluštit,
00:01:33 že ano, z toho můžeme ta vlákna třeba získat taky.
00:01:35 -Určitě, já myslím, že člověk, když tedy žil v tom prostředí,
00:01:41 kde se nabízely ty materiály, tak že si mohl vybírat,
00:01:44 měl určité zkušenosti, jak co funguje.
00:01:46 Archeologové tedy zjistili, že třeba v době lovců mamutů,
00:01:50 to je hodně populární doba, tak vlastně dneska už se ví,
00:01:53 že ta doba ledová nebyla jenom ledy, sněhy,
00:01:56 ale že ti mamuti se museli někde pást
00:01:58 a že to byla, jak jsem někde četla,
00:02:01 taková mozaika různých krajinných prostředí,
00:02:04 od nějaké tundry až po lesy.
00:02:06 Podle toho, kde se ten člověk pohyboval,
00:02:09 tak mohl tedy mít jak rostliny nedřevnaté, tak dřevnaté,
00:02:13 co dokázal zpracovat.
00:02:15 Většinou kolem nějakých lidských sídlišť,
00:02:18 právě kopřivy se asi vyskytují odnepaměti.
00:02:24 -Co to je ta experimentální a experienciální archeologie?
00:02:28 Co to je vlastně za disciplínu?
00:02:32 -To je... Pro obor archeologie je to metoda.
00:02:35 Je to taková pomocná metoda,
00:02:37 kterou si můžeme zlepšit tu možnost poznat život lidí v pravěku.
00:02:41 Rozhodně to není obor.
00:02:43 Někdy si lidé myslí, že to je obor.
00:02:45 Ono to tak svádí,
00:02:47 protože když se řekne experimentální archeologie,
00:02:50 jako experimentální medicína třeba,
00:02:52 to jsou naprosto diametrálně odlišné pojmy.
00:02:54 Experiment v archeologii je úplně svůj specifický,
00:02:58 ten je řízený tím člověkem celou dobu.
00:03:00 Ten experiment je vlastně pod kontrolou toho experimentátora.
00:03:04 -Ta metoda je důležitá možná v tom,
00:03:08 že nám umožňuje srovnávat něco s něčím.
00:03:10 Na mě když při výzkumu vyjdou třeba nějaká čísla.
00:03:13 Ale my nevíme, co ta čísla znamenají,
00:03:15 protože potřebujeme někde ukotvit ty naše výsledky vůči něčemu.
00:03:19 Takže ty naše vůči minulosti. A teď možností máme několik.
00:03:23 Buď sami uděláme nějaký ten pokus a omyl,
00:03:26 nebo můžeme sledovat nějaké přírodní národy.
00:03:29 Jak to dělají oni.
00:03:31 -Máme třeba nějaký nález, já nevím,
00:03:35 nějakého technologického zařízení,
00:03:37 máme nějakou hypotézu, k čemu by to mohlo sloužit,
00:03:40 tak my samozřejmě napodobíme ten proces
00:03:43 a získáme nějakou odpověď, jestli ano, nebo ne.
00:03:46 Tím pádem třeba vyvracíme nějaké jakoby pásky,
00:03:49 že tohle to určitě nebylo, a zároveň to otvírá zase další.
00:03:52 Takže je to hodně o těch pocitech tohoto experimentátora.
00:03:56 -Pokud vím, já už jsem byl asi na dvou místech,
00:03:59 kde se tohle dělá.
00:04:00 Vy do toho hodně vtahujete veřejnost.
00:04:03 Jaká je ta edukativní úloha,
00:04:05 když tam třeba přijedou ti lidé a teď si sami můžou to vyzkoušet?
00:04:09 To, co dělal jejich praprapradědeček.
00:04:11 -To je obrovská...
00:04:13 To je obrovská výhoda toho našeho oboru,
00:04:15 že ti lidé můžou ty věci vidět a vidět je v té akci.
00:04:18 Lidé mají strašně rádi akci.
00:04:20 A úplně nejkrásnější je,
00:04:22 že si to můžou osahat, sáhnout si na ty věci.
00:04:25 Já jsem byl před nějakou dobou, před 2, 3 měsíci s jednou kolegyní
00:04:30 v ústavu pro zrakově postižené, v Palatě.
00:04:33 Měli jsme tam pro ně debatu o archeologii.
00:04:35 Měli jsme s sebou originální věci.
00:04:38 A to je neuvěřitelné, tam byla paní, které bylo 101 let,
00:04:41 ta takhle držela tu nádobu a já jsem jí říkal:
00:04:45 Ta nádoba, ta je stará 7,5 tisíce let.
00:04:47 Ten člověk musí tak strašně okřát,
00:04:50 protože co to je 101 let proti tomu.
00:04:52 -A když si člověk třeba udělá takovou misku,
00:04:55 jako kdybych tam přijel a udělal si ji, myslíte si,
00:04:58 že pocítím nějaký vztah ke své minulosti?
00:05:01 -Já si myslím, že pocítíte. Ta řada věcí je jakoby v nás.
00:05:04 Samozřejmě tím, že se toho dotýkáme,
00:05:06 tím, že si to jakoby prožíváme, tak to otvíráme.
00:05:09 Takže je to takové jakoby prožití svého vnitřního pravěku v nás,
00:05:13 co si neseme.
00:05:15 -Myslím, že tyto všechny zkušenosti se skutečnými materiály
00:05:18 v dnešní době dávají na misku vah virtuální realitu,
00:05:22 se kterou pracujeme.
00:05:23 A čím dál větší problém pro nás je,
00:05:26 kolik z nás denně tráví hodinu u počítače,
00:05:29 kolik z nás tou praktickou činností.
00:05:31 U nás třeba, když přijdou návštěvníci,
00:05:34 tak najednou se stane,
00:05:36 že jeden pán hodinu drtil obilí mezi dvěma kameny,
00:05:40 abych to řekl hodně lidově.
00:05:43 I takováto jednoduchá činnost v dnešní době někoho osloví.
00:05:47 Je to tím, že to vyvažuje ty naše pocity,
00:05:50 které my máme nashromážděné z té virtuální reality.
00:05:56 -Součástí oživování minulosti z hlediska archeologie
00:06:00 je i práce s textiliemi a s textilními materiály.
00:06:03 Takže i v rámci našeho kurzu studentům ukazujeme,
00:06:07 jak se vlastně pracovalo nejen s těmi rostlinnými materiály,
00:06:11 ale i s živočišnými, hlavně s vlnou, tedy u nás,
00:06:14 na našem území, v pravěku.
00:06:16 Základem je samozřejmě ostříhat ovce, tu vlnu vyprat.
00:06:19 Ale potom už přicházejí ty náročnější,
00:06:22 alespoň z hlediska zručnosti, náročnější technologie.
00:06:26 Tu vlnu sepříst, jako teď tady nyní předu já,
00:06:29 a následně z té vlny udělat nitě,
00:06:32 stočit ta spředená vlákna dohromady, nejlépe obarvit,
00:06:35 jako tady je všude okolo nás rostlinami obarvená vlna,
00:06:39 a následně z ní také udělat nějaké tkanice
00:06:42 nebo látky na tkalcovském stavu.
00:06:44 -Technologie tkaní, zde tady ukazuji právě tkaní
00:06:50 na tzv. karetkovém nebo destičkovém stávku.
00:06:53 Tyto destičky nebo karetky, které mají čtverhranný tvar,
00:06:57 mají čtyři otvory.
00:07:00 V každém otvoru je jinak barevná příze.
00:07:06 Otáčením těch destiček nám potom dojde k zaplétání
00:07:11 těch jednotlivých osnovních nití.
00:07:17 To vidíme tady vepředu.
00:07:22 Jenom vždycky ten tkalcovský krok jakoby stáhneme
00:07:26 a zafixujeme útkovou nití.
00:07:29 Víme, že tato technologie byla v pravěku velmi rozvinutá.
00:07:34 Ty tkanice byly velmi precizně provedené, velmi pečlivě.
00:07:38 A vlastně naši předkové používali mnohem složitější vzory,
00:07:43 které my máme dnes právě docela problém už zhotovit,
00:07:47 jak už v tom nemáme takovou praxi a zručnost.
00:07:52 -U toho předení je předpoklad poměrně podložený, že předly ženy,
00:07:56 a to proto, že my nacházíme v jejich hrobech přesleny.
00:08:00 Přeslen je takové závaží, které slouží na tom vřetenu k tomu,
00:08:04 aby se to dobře otáčelo.
00:08:06 Něco jako káča. Je to v podstatě setrvačník.
00:08:09 Ty přesleny se často nachází
00:08:11 právě povětšinou v ženských hrobech.
00:08:14 Samozřejmě jsou výjimky.
00:08:15 My potom i z ikonografických pramenů máme doklady toho,
00:08:19 že opravdu to předení bylo ženskou záležitostí,
00:08:21 ovšem třeba už potom u toho tkalcovství,
00:08:24 u té výroby látek,
00:08:26 tam už ta situace určitě byla komplikovanější.
00:08:28 Ta společnost byla strukturovanější
00:08:31 a tomu už se určitě věnovali také muži.
00:08:37 -Nebude pro lidi zajímavější si to udělat na počítači?
00:08:41 Nějaký ten trik, nějakou tu misku, kamenomlat
00:08:44 nebo polozemnici si postavit, než tam jít
00:08:47 a dělat to těma rukama?
00:08:49 -Pro část určitě ano.
00:08:51 Ale tak jako nikdy nezmizí ty pevné, hmatatelné knížky
00:08:55 oproti těm elektronickým,
00:08:57 tak si myslím, že nikdy nezmizí ti lidé,
00:09:00 kteří si chtějí na ty věci skutečně sáhnout
00:09:03 a vyzkoušet si je reálně.
00:09:05 -To my už neovlivníme.
00:09:07 Takoví lidé budou,
00:09:09 že si to na 3D tiskárně prostě vytisknou.
00:09:12 -Udělají... Vždyť už si postaví atomovou bombu na 3D tiskárně.
00:09:15 -Lidé si tisknou auta a domy...
00:09:17 Ale víte, ono to má obrovský význam,
00:09:19 protože ti lidé začínají prostřednictvím těch experimentů,
00:09:23 ať jsou odborní, nebo méně odborní,
00:09:26 oni získávají vědomí o tom, co ta archeologie vůbec je.
00:09:29 Oni mají takové zkreslené představy.
00:09:31 Pro strašně moc lidí archeologie představuje dinosaury.
00:09:35 My začínáme tím,
00:09:36 že když máme nějakou přednášku, besedu, že vyvracíme ten mýtus.
00:09:40 My nejsme ti, kteří se zabýváme dinosaury.
00:09:43 -A čím se zabýváte?
00:09:44 -Lidmi, kteří žili dávno před námi,
00:09:47 a protože už nemáme tu možnost, jakou mají historikové,
00:09:50 číst věci zapsané,
00:09:52 tak my čteme to zapsané v těch archeologických nálezech.
00:09:55 Snažíme se těm lidem vysvětlit, jak to čteme,
00:09:58 co se z toho dá vyčíst.
00:10:00 -Já jsem dokonce definoval ty dva pravěky,
00:10:02 protože ten jeden je ten dinosauří skutečně
00:10:05 a ten druhý je ten, který souvisí s lidmi.
00:10:07 Protože dinosauři možná přece jenom surfují
00:10:10 na té příznivější vlně popularizace, tak archeologie...
00:10:14 -Spielberg.
00:10:16 -Archeologie dohání to, že existuje i ten druhý pohled.
00:10:19 -Ostatně, Cesta do pravěku předtím.
00:10:21 -To bylo ideální, protože tam bylo obojí.
00:10:23 To byly zlaté časy prezentace. Ten vtip to samozřejmě mělo.
00:10:28 -Jak dlouho už vlastně Křivolík stavíte?
00:10:32 -Křivolík stavíme už tak 9 let,
00:10:34 kdy tady na počátku byl vlastně velký les,
00:10:37 který jsme museli vykácet,
00:10:38 až pak teprve jsme začali s nějakými primitivními stavbami,
00:10:42 které už tady vlastně nestojí, protože je čas vzal s sebou.
00:10:45 -Teď je tady vlastně několik staveb z průběhu celého pravěku,
00:10:49 od mezolitu, až teď nejmladší časově i chronologicky
00:10:52 z historie je vlastně tady za námi barvírna,
00:10:55 textilní okrsek z doby římské.
00:10:57 Jaké jsou další plány?
00:10:59 -Aktuálně je tady rozděláno asi 4, 5 staveb,
00:11:01 které se snažíme dokončit.
00:11:03 Pak začneme stavět další budovy.
00:11:06 Máme naplánováno jakoby dodělání spousty budov,
00:11:08 abychom mohli ukázat průřez celým pravěkem.
00:11:15 -Na kterou svou archeologii experimentální nejvíc vzpomínáte?
00:11:20 -Já jsem k tomu přišel tak jako z nucení, ne z nucení,
00:11:23 ale pro potřebu vědeckého bádání.
00:11:26 Já jsem před nějakými 15, možná 20 lety zkoušel
00:11:29 tady aplikovat metodu traseologie,
00:11:31 která pomocí mikroskopování sleduje pracovní stopy
00:11:36 na těch kamenných nástrojích, pazourkových,
00:11:38 jak lidé rádi říkají.
00:11:41 A k tomu, abych to mohl provádět na těch originálech,
00:11:44 tak jsem si musel experimentálně opatřit
00:11:47 ty předměty s podobnými stopami,
00:11:49 takže jsem si nechal vyrobit v Německu repliku srpu pravěkého,
00:11:53 z doby neolitu.
00:11:55 -Proč jste si ji nevyrobil sám?
00:11:57 -Protože jsem měl kamaráda, kolegu v Německu,
00:12:00 který se tím zabýval.
00:12:02 Udělal opravdu brilantní kopii, podle nějakého nálezu na Balkáně.
00:12:06 A pak jsem tedy prováděl tu experimentální sklizeň,
00:12:09 abych měl...
00:12:11 Ten srp je prostě násada, rukojeť, z parohu.
00:12:14 V něm je založeno březovou smůlou 4, 5 kamenných čepelek.
00:12:19 Na nich se vytvořily nějaké změny.
00:12:21 Já jsem ty změny srovnával s těmi změnami,
00:12:24 které jsou na těch pravěkých nálezech, na těch originálech.
00:12:28 -Já jsem tedy nezačínal vědecky. Já jsem začínal jakoby zájmem.
00:12:32 To znamená, že jsem se ptal, jak, co, kdy bylo, jak to vyrobit.
00:12:36 To znamená, třeba u železa,
00:12:38 já jsem se zabýval dlouhodobě železem,
00:12:40 tak samozřejmě máme dneska vysoké pece, a to tak máme,
00:12:43 ty suroviny.
00:12:44 Ale jak to bylo dřív?
00:12:46 Jak vznikla ta železná kovadlina,
00:12:48 na které se to jakoby vykovává třeba postupně?
00:12:50 Takže jsem šel postupně pořád do minulosti,
00:12:53 až jsem hutnil to železo sám ve své hliněné peci
00:12:56 a vyráběl jsem si vlastní železnou houbu.
00:12:58 Takže jsem se k tomu dopracoval spíš...
00:13:00 -Co to je železná houba?
00:13:02 -To je ten produkt,
00:13:03 co vytvoříte v té peci za pomoci právě vysokého
00:13:06 jakoby přívodu tepla, dřevěného uhlí a železné rudy.
00:13:09 Tak se vám to jakoby zhutní, protože nevzniká litina.
00:13:12 To jsou zařízení, ve kterých litina nevzniká.
00:13:15 Tam vzniká takový meziprodukt, který je i daleko lepší kovářsky.
00:13:19 Takže asi nějak takhle, postupnou cestou.
00:13:21 -Já jsem archeolog, učitel, takže já co jsem v životě dělal,
00:13:25 tak jsem dělal se svými studenty.
00:13:27 V roce 1995 a v roce 1998
00:13:29 jsme jeli na dlabaných člunech Středomořím.
00:13:32 Tenkrát ta plavidla byla nově objevena v Itálii,
00:13:35 v dnešní době jich už přibylo.
00:13:37 Jsou na březích Středozemního moře čím dál více.
00:13:40 -To jste si jako sami vydlabali?
00:13:43 -My jsme museli.
00:13:45 Tehdy to byl jeden z takových jako prvních výkonů.
00:13:48 Dneska si myslím,
00:13:49 že těch dlabaných člunů se už dělá větší množství.
00:13:52 Takže my jsme je sami postavili.
00:13:54 Taky tenkrát platila zásada,
00:13:56 že kdo člun prosekne, tak nikam nejede.
00:13:58 To bychom ale nejeli všichni.
00:14:01 Takže to byla jenom taková berlička k tomu pokynu.
00:14:04 A testovali jsme je na cestě přes Egejské moře.
00:14:07 To byl ten tzv. Monoxylon I.
00:14:09 -Vy jste jako jeli přes moře na dlabaných člunech?
00:14:12 -Jeli.
00:14:14 Shodou okolností dneska to jsou ty části,
00:14:16 kde tolik lidí jezdí na těch gumových člunech
00:14:18 z Předního východu,
00:14:20 ale už tenkrát nás tam zatýkala policie.
00:14:23 Jenom asi tam tehdy těch lidí plulo přes moře méně
00:14:25 než v současnosti.
00:14:37 -Je to nejjednodušší typ lodi, nebo první typ lodi,
00:14:41 který naši předkové vyráběli, je to tzv. monoxyl,
00:14:44 což sice řecky zní vznešeně,
00:14:46 ale v překladu to znamená v podstatě "jedna kláda".
00:14:49 Princip je jednoduchý.
00:14:51 Skácel se strom, ta délka té lodi se ponořila do vody,
00:14:54 nechalo se to stočit podle letokruhů a podle suků.
00:14:58 Pak se vyjmula a podle toho, jak se právě stočila na té vodě,
00:15:02 tak se pak následně vydlabala, aby měla vlastně dobrou statiku,
00:15:05 aby dobře plula na hladině.
00:15:08 Co se týká nástrojů, které se používaly,
00:15:11 tak buď se používaly klasicky sekery, třeba na ty boky,
00:15:14 anebo teslice na vydlabávání právě toho vnitřku,
00:15:17 což jsou vlastně ty čepele,
00:15:20 že nejsou zasazeny v podstatě jakoby klasicky na sekeru,
00:15:23 ale vlastně opačně, aby se s tím dobře dlabalo.
00:15:26 Taková vlastně motyčka na dřevo.
00:15:29 Třeba třem chlapům by výroba této lodi
00:15:32 mohla zabrat tak 3, 4 dny.
00:15:34 Takže opravdu jakoby relativně rychlá výroba
00:15:37 dopravního prostředku.
00:15:39 Další způsob, který bychom mohli použít,
00:15:42 by byl oheň samozřejmě, abychom se u toho tolik nenadřeli.
00:15:46 Ale musíme vždycky počítat s tím,
00:15:48 že ten oheň jde nejen do délky, ale i do šířky.
00:15:50 Proto potřebujeme určitou šíři té klády,
00:15:53 aby to bylo vůbec efektivní, používat ten oheň.
00:15:56 U této lodi samozřejmě to efektní nebylo,
00:15:58 protože by nám vypálil a zúžil ty hrany
00:16:00 a mohlo by to následně prasknout.
00:16:06 -Já si ještě držím jednu zásadu,
00:16:08 že když si to člověk sám vyrobí, tak taky na to dává pozor.
00:16:12 To se taky osvědčilo při jedné naší plavbě,
00:16:14 ještě dlouho předtím, na řece Orlici,
00:16:17 kdy ti, kdo ten člun nevytesávali,
00:16:20 tak když se ten člun převrátil a dostal se pod naplaveniny dřeva,
00:16:24 tak ho nechtěli vytáhnout.
00:16:26 Ale ti, co ho vyráběli,
00:16:28 tak projevili silnou vůli ho vytáhnout.
00:16:31 A to je možná na té celé experimentální archeologii
00:16:34 strašně zajímavé, protože ona jako dává...
00:16:36 -Tu lásku.
00:16:38 -Hmm, takové ty vztahové věci, které si myslím,
00:16:42 že v dnešní době obzvlášť jsou čím dál důležitější.
00:16:54 -Tady bych vám chtěl představit
00:16:56 naše zvířecí osazenstvo našeho skanzenu.
00:16:59 Máme tady vlastně plemeno göttingenských prasátek.
00:17:03 Tato prasátka jsou jakoby nejblíž podobná těm prasatům,
00:17:08 které chovali vlastně v pravěku, tou velikostí.
00:17:12 Můžeme vidět, že to zvíře divoké bylo větší.
00:17:17 A pak, když ten člověk ho domestikoval,
00:17:20 tak vlastně se zmenšilo,
00:17:22 protože nemělo takový přísun té potravy.
00:17:25 Prasata se spíš chovala podél břehů řek,
00:17:28 kde vlastně neměl člověk přístup k velkým loukám,
00:17:32 kde mohl chovat ten skot.
00:17:35 Tady máme ta prasata zbarvená tak,
00:17:38 že vlastně nejblíž tomu praseti divokému
00:17:41 se asi přibližuje to prostředí.
00:17:44 Je vlastně takové narezlé a tmavší.
00:17:48 Pak v průběhu dějin,
00:17:50 kdy vlastně ta prasata se tak různě křížila a míchala,
00:17:54 tak vlastně to zbarvení už pak bylo jiné.
00:17:57 Tady můžete vidět tu barvu,
00:17:59 která už je u toho dnešního, klasického pašíka domácího.
00:18:03 Je vlastně takové narůžovělé.
00:18:08 -Děje se tohle taky ve světě?
00:18:10 -V podstatě my vždycky ten svět malinko jako ve všem doháníme.
00:18:14 Taky v tomhle.
00:18:16 My jsme začínali s tím replikováním,
00:18:18 jak my tomu raději říkáme, než experimenty,
00:18:21 někdy na začátku 90. let.
00:18:23 V té době už to prostě po Evropě, minimálně po Evropě,
00:18:27 bylo na několika místech, možná by to bylo na deseti.
00:18:31 Ten svět věděl, že je to potřeba,
00:18:33 protože lidé mají hlad po informacích.
00:18:36 Oni si je sami neopatří.
00:18:38 My musíme přijít s těmi informacemi za těmi lidmi.
00:18:42 Takže vznikaly různé archeoparky, archeoskanzeny,
00:18:45 nebo jak se tomu všelijak říká.
00:18:47 To prostě je věc úplně běžná. Zaplaťpánbůh dneska už i u nás.
00:18:51 -Já tedy...
00:18:52 Nechci vás, pánové, podceňovat, já na tom nejsem lépe.
00:18:56 Ale přece jenom si říkám, když jste tedy sekali čluny,
00:18:59 žali srpem a kovali,
00:19:02 ta naše muskulatura pravděpodobně nebude taková,
00:19:05 jako muskulatura těch našich předků.
00:19:08 Odpovídá ten experiment, nebo tedy ta replika,
00:19:11 ta práce na replice, tomu, jak dělali oni?
00:19:14 -Tak abychom se trošku obhájili...
00:19:17 Když děláte tuto činnost, určitě záleží na té síle.
00:19:21 Tady bychom možná za těmi lidmi v pravěku pokulhávali.
00:19:25 Já tedy v současné době už určitě.
00:19:27 Ale byla doba, kdy jsem byl mladý a silný.
00:19:30 To je první věc.
00:19:32 Ale ještě tam hodně záleží na zkušenosti.
00:19:35 Zkušenost právě dokáže nahradit plno síly.
00:19:38 My když právě vidíme třeba u těch přírodních národů,
00:19:41 že oni některé ty aktivity dělají s velkou lehkostí,
00:19:45 protože právě jde o tu zkušenost
00:19:48 a oni najdou tu nejjednodušší cestu,
00:19:50 takže třeba i s malým výdejem energie dokáží potom udělat věci,
00:19:54 které my dneska, zvlášť dneska,
00:19:57 když vstaneme od počítače a teď jdeme něco udělat,
00:20:00 tak my máme tu nastřádanou energii.
00:20:03 V tu chvíli možná někdy i s tím nástrojem
00:20:05 pracujeme neadekvátně, protože to není jenom o síle.
00:20:09 -Je to taky o grifu, samozřejmě.
00:20:11 -Ona hlavně většina těch věcí je právě o tom grifu
00:20:14 a o těch zkušenostech, o kterých kolega mluvil.
00:20:17 Nejbáječnější příklad je štípání kamene.
00:20:20 Představte si hroudu toho pazourku, jak se z něj oddělí ten úštěp,
00:20:24 čepelka prostě, to vypadá, že v tom je obrovské množství síly.
00:20:29 Já jsem měl teď v tomto semestru se studenty takový kurz
00:20:32 o těch štípaných nástrojích.
00:20:35 A na závěr, jako bonbonek,
00:20:37 koupil jsem kožené rukavice pracovní, ochranné brýle,
00:20:40 aby to bylo všechno posichrované, a nechal jsem je,
00:20:43 aby si do toho kamene uhodili, aby si do toho praštili,
00:20:47 protože v tom je fakt krásný pocit.
00:20:49 A oni vzali tu hroudu toho pazourku
00:20:52 a do druhé ruky kus nějakého kamene
00:20:54 a teď do toho bušili a bušili a ono jim nic neodlétávalo.
00:20:57 Oni se hrozně divili.
00:20:59 Já jsem jim říkal: Vidíte, to je prostě o tom.
00:21:02 To je o úhlu, pod kterým se do té hroudy té suroviny bací.
00:21:06 To se prostě, ten človíček se na to kouká a pak řekne:
00:21:09 Já teď odrazím takovýto tvar.
00:21:12 A dokonce ten kolega, který vyráběl ten srp,
00:21:14 ten to tady jednou předváděl.
00:21:17 Fixou na ten kámen, na tu surovinu namaloval tvar,
00:21:20 pak se na to podíval, tak to jako natočil v rukou,
00:21:23 jenom lehce klepl a opravdu odrazil ten tvar.
00:21:26 -Při technice přímého úderu tvrdým kamenným otloukačem
00:21:29 držíme tu ruku takhle.
00:21:32 Je to přirozený pohyb předloktí.
00:21:37 Tady zhruba v této oblině dojde ke kontaktu.
00:21:40 My jsme si naštelovali tu tečku tady,
00:21:43 očekáváme zhruba takovýto úštěp.
00:21:46 Klidně si to vyzkoušej, kde zhruba bude kontakt.
00:21:50 Tady.
00:21:52 Pak stačí napřáhnout.
00:21:56 Tak, ten úder byl 3 centimetry vedle.
00:21:59 Tady vidíme právě kruhovou prasklinu,
00:22:02 typický znak toho tvrdého otloukače.
00:22:12 Je hezké, že Petr následuje ten rádius
00:22:15 zhruba těch 4 centimetrů kolem toho zamýšleného bodu.
00:22:19 A tady vidíme následek toho nepřiměřeně silného úderu.
00:22:22 Je to jakoby...
00:22:27 I důkaz toho,
00:22:29 že ke štípání není nutná nějaká dramaticky velká síla.
00:22:33 Ten šok nám vlastně rozlomil produkt, ten úštěp,
00:22:38 na několik fragmentů,
00:22:40 které nejsou úplně předvídatelné jeho tvaru.
00:22:44 Není to to, co jsme chtěli.
00:22:47 -Já vím, že archeologové neradi říkají,
00:22:50 jak se ti lidé chovali, protože těžko to navodit.
00:22:54 -Tomu nepomůže ani ta etnoarcheologie,
00:22:56 protože my nemůžeme říct, že když se takhle chovají lidé,
00:22:59 přírodní národy dneska žijící,
00:23:02 že se tak nutně musely chovat přírodní národy
00:23:05 před 5, 6, 40 tisíci lety, to je prostě hrozně složité.
00:23:08 Na to je potřeba dávat pozor,
00:23:10 abychom si nezavlekli do toho pravěku něco,
00:23:13 co tam nepatří.
00:23:14 -Jak se kove?
00:23:16 Myslíte si, že byste stačil takovému kováři prehistorickému?
00:23:20 -Já určitě ne.
00:23:21 Samozřejmě to je umění,
00:23:23 které se předávalo z generace na generaci.
00:23:26 Učili se to, já nevím, ve věku, ve kterém je vhodné s tím začít,
00:23:29 to třeba u mě nebylo, takže...
00:23:32 Myslím si, že bychom jim v řadě těch řemesel nestačili.
00:23:35 Je to opravdu o tom předávání těch zkušeností.
00:23:38 Já nevím, dneska si můžeme pomoci tepelnými čidly,
00:23:40 v rámci třeba pyrotechniky.
00:23:42 Ale oni to poznali třeba podle barvy toho plamene,
00:23:45 jestli ještě, nebo víc, nebo jak, což my nevíme.
00:23:48 To je jako prostě useknuté, tahle tradice.
00:23:50 Teď je všechno...
00:23:52 Spoléháme se na tu techniku, na ty technologie, počítače.
00:23:55 Tyto věci už nám jakoby odcházejí s těmi generacemi
00:23:59 a jsou pryč, umírají.
00:24:00 I v tom je síla těch archeoparků nebo těch muzeí v přírodě,
00:24:04 že to můžou udržovat, tyto technologie, tato řemesla,
00:24:07 aby tady bylo nějaké to místečko, kam si můžeme zajít,
00:24:10 a tam se dozvíme, jak na to.
00:24:17 -Tavba mědi začala někde na Středním východě.
00:24:20 K nám se postupně dostávala v době bronzové.
00:24:24 Ten přechod mezi eneolitem čili pozdní dobou kamennou,
00:24:28 kdy se tady objevila první měď, a tou dobou bronzovou,
00:24:33 kdy se rozvíjela plně metalurgie mědi,
00:24:35 byl zhruba okolo roku 2000 před naším letopočtem.
00:24:38 V té době se sem dostala ta metalurgie
00:24:41 a už se plně začaly používat bronzové nástroje.
00:24:44 K nám se nedostávala ta surovina,
00:24:46 k nám se dostával už zpracovaný kov,
00:24:49 protože převážet tu rudu by nemělo příliš smysl.
00:24:52 Takže v nějakém tom místě, kde byly ty zdroje,
00:24:55 tak se vytěžila měď, ta se zpracovala,
00:24:58 resp. ta měděná ruda, která se zpracovala.
00:25:01 A k nám se dostával již většinou hotový bronz v ingotech,
00:25:04 které se potom zpracovávaly na místě.
00:25:07 Samozřejmě se hodně používaly i staré nástroje,
00:25:11 které se nevyhazovaly.
00:25:13 Ale ta měď má tu výhodu,
00:25:15 že v případě, kdy se nástroj rozbije,
00:25:18 nebo přestane sloužit svému původnímu účelu,
00:25:20 tak stačí ten předmět vzít,
00:25:22 přetavit a vyrobit z něj nový nástroj.
00:25:25 Přetavovalo se to v píckách, které měly různou formu.
00:25:28 Tady je taková poměrně malá, která slouží k tomu našemu tavení.
00:25:32 Ale byly i velké,
00:25:34 které měly přívod vzduchu řešený ne měchy,
00:25:37 ale tahem komína přes svah, že byly vykopané do svahu.
00:25:41 Ta surovina se dávala do tyglíku, což je nádoba z hlíny,
00:25:45 která byla čistě grafitovaná, aby lépe odolávala žáru.
00:25:49 Vypadá zhruba takhle.
00:25:52 První kovové předměty, které se vyskytují na našem území,
00:25:55 jsou jednak měděné dýky,
00:25:57 které sloužily především asi jako symboly moci
00:26:01 pro ty místní náčelníky, přes nějaké další,
00:26:04 především šperky a další okrasné předměty se symbolickou funkcí.
00:26:12 Potom v době bronzové,
00:26:14 tedy zhruba těch 2000 let před naším letopočtem,
00:26:17 se již z bronzu začínají vyrábět veškeré předměty denní potřeby,
00:26:21 například dýky nebo sekery, srpy, nože,
00:26:25 které vlastně už mají víceméně stejnou podobu jako dnes.
00:26:30 Zajímavé jsou ty sekery,
00:26:33 které prošly poměrně značným vývojem.
00:26:37 Od jednoduchých plochých měděných seker z eneolitu
00:26:40 po sekery z doby bronzové, s tulejkou.
00:26:44 Ten vývoj má svůj smysl, neboť ty jednoduché ploché sekery,
00:26:50 vlastně se k nim přidávaly různé další části, například lišty,
00:26:54 které vlastně pomáhaly upevňovat tu sekeru v toporu,
00:26:58 aby lépe držela,
00:27:00 a postupně se dopracovali až k tulejce.
00:27:05 -Ve kterém řemesle z těch starých dob si myslíte,
00:27:08 že jsme nejšikovnější?
00:27:10 -Velice dobře se předvádí ti replikátoři,
00:27:13 kteří vyrábějí keramiku třeba, tam se to daří velmi dobře.
00:27:16 Dokonce i ty výpaly,
00:27:18 že potom ta nádoba vypadá velmi podobně jako ty originály.
00:27:21 Ti štípači, ti kamínkáři někteří jsou taky velmi zruční.
00:27:25 Prostě oni to jsou schopni dneska vyrobit
00:27:28 v odpovídajícím tvaru a kvalitě, dalo by se říci,
00:27:32 ale jestli je ta náročnost časová, třeba ta spotřeba,
00:27:35 u nich vyšší, nebo nižší,
00:27:37 u těch, kteří to dělají léta, je to určitě velmi podobné.
00:27:42 -Ano, a naopak zase u těch věcí, které my pořád ještě nedokážeme,
00:27:46 když existují kamenné broušené sekery,
00:27:48 tak my je pořád nedokážeme vyvrtat jako oni.
00:27:51 Přestože existuje celá řada námětů, tak ty pracovní stopy,
00:27:55 které při těch našich pokusech vznikají...
00:27:57 -My nevíme, jak oni to dělali.
00:27:59 -My nevíme, jak to dělali.
00:28:01 Třeba jsme se přiblížili tomu principu.
00:28:03 Ale ještě jsme to neudělali tak jako oni,
00:28:06 abychom mohli být spokojeni s tím naším výsledkem,
00:28:09 aby to prostě vypadalo stejně.
00:28:11 V té době se třeba kámen i řezal. Těch možností je celá řada.
00:28:15 My se těžko trefujeme do toho,
00:28:17 jestli zrovna ta, kterou my jsme použili,
00:28:20 jestli to je ta stejná, kterou použili oni.
00:28:22 Takovým tím úskalím experimentu je někdy to,
00:28:25 že ke stejnému výsledku můžete dojít několikerou cestou.
00:28:29 My jsme poznali třeba jednu nebo dvě,
00:28:31 ale nepoznali jsme ještě všechny,
00:28:33 nebo jsme vůbec ještě nepoznali tu správnou.
00:28:35 Ta možnost tady je.
00:28:37 -Vy jste říkali, že neumíme vyvrtat kámen,
00:28:40 naši předkové to uměli, kde se ztratila ta znalost?
00:28:43 -V hloubce toho pravěku se ztratila, protože před lety,
00:28:47 před pár lety v podstatě pořád ještě byla teorie,
00:28:50 že tyto technologie, jako je výroba keramiky,
00:28:53 broušení kamene, že to jsou věci,
00:28:56 které přinesla až mladší doba kamenná.
00:28:59 Dneska máme v podstatě docela dobré důkazy,
00:29:03 že se to dělo v době,
00:29:05 kdy tady pobíhali ti tzv. lovci mamutů,
00:29:08 kteří na tu technologii buď třeba náhodou přišli,
00:29:12 ale oni ji nepotřebovali bytostně k tomu životu.
00:29:15 Takže ta technologie...
00:29:18 Zase, to je otázka, nebo dvě otázky.
00:29:20 Jak to bylo?
00:29:22 Ta technologie zanikla a lidé v neolitu,
00:29:24 v mladší době kamenné, ji vymysleli znova?
00:29:26 Nebo se tradovala ta technologie? To se nedá prostě...
00:29:29 -Nebo vymysleli něco jiného.
-Anebo vymysleli něco jiného.
00:29:34 -Tady máme polotovar sekery. Z čeho je vyrobená?
00:29:37 -Tento polotovar je z rohovce, což je jedna ze surovin,
00:29:43 která se používala k výrobě pravěkých sekeromlatů.
00:29:47 -Jak dlouho, tady je to ještě nedovrtané,
00:29:50 tohle máme i z těch archeologických nálezů,
00:29:53 potom ty vývrtky,
00:29:54 ale jak dlouho třeba trvalo toto vyvrtat?
00:29:57 -Tento vývrt trval přibližně jednu hodinu.
00:30:01 Je vrtaný pokusnou technologií měděným vrtákem.
00:30:05 Je to všechno experiment,
00:30:08 který má doložit možné způsoby vrtání kamene v pravěku.
00:30:12 Samozřejmě netvrdím to, že se vždy používala měď.
00:30:17 Je možné vytvořit experimenty i s použitím dřevěných vrtáků,
00:30:22 kostěných a dalších materiálů.
00:30:25 Ale zatím ty výsledky toho vrtání nejlépe odpovídají nálezům.
00:30:33 -Tvoje experimenty jsou v tomhle dost unikátní,
00:30:36 protože v literatuře archeologické se můžeme pořád setkávat s tím,
00:30:40 jak vyvrtat sekerku trvá den, několik dní.
00:30:42 A ty jsi vlastně přišel s těmito postupy, které ukazují,
00:30:46 že to jde i třeba v rámci hodiny.
00:30:48 Takže přicházíš na to sám,
00:30:50 nebo třeba čerpáš z nějaké další literatury?
00:30:53 -Je tam několik záležitostí.
00:30:55 Jedna věc je ta, že čerpám ze zkušeností ze svého oboru,
00:30:59 protože jsem kameníkem.
00:31:01 Postupem času jsem se dostal k pracím středověkým
00:31:05 a zpátky víc do toho pravěku.
00:31:08 Člověk jednak poznává lidi,
00:31:11 kteří se zabývají archeologií a experimenty,
00:31:15 a postupně se dostávají i k literatuře.
00:31:18 Tady vlastně to použití toho měděného vrtáku
00:31:22 vychází z Egypta, z období 4000 let před naším letopočtem,
00:31:28 kdy vlastně to použití mědi je doložené při vrtání kamene.
00:31:33 Tak jsem si řekl, že to vyzkouším, co to udělá, a tak jsem to udělal.
00:31:39 Zajímavá úvaha, která mě napadla,
00:31:42 vlastně že pro toho pravěkého člověka bylo možná jednodušší
00:31:47 vytvořit si kamenný sekeromlat, než železnou sekeru.
00:31:52 Protože on když měl zkušenost z té přírody,
00:31:56 tak si dokázal najít kámen a dokázal si ho sám vyvrtat.
00:32:01 Kdežto na železnou sekeru potřebujete tým lidí,
00:32:05 který vytvoří prospektorskou činnost, najdou rudu,
00:32:09 další musí vykopat tu rudu, další pokácet kus lesa,
00:32:14 vytvořit dřevěné uhlí.
00:32:17 Pak přijdou ti hutníci,
00:32:19 kteří potřebují obrovské zkušenosti,
00:32:22 které si předávali generace po generaci.
00:32:26 Bylo to i takové tajemství.
00:32:28 Takže si myslím, že kamenná sekera je jednodušší.
00:32:33 A zajímavé je to, že ve srovnání s železem
00:32:37 je velice účinná, co se týká například štípání dřeva.
00:32:49 Tak, takhle funguje kamenná sekera.
00:32:53 -Já se snažím vnímat to, co cítím, z toho, co říkáte,
00:32:57 že se snažíte jaksi objevit ty lidi za tím,
00:33:00 za tou celou jejich činností.
00:33:02 Ale oni nebyli jenom zemědělci.
00:33:05 Myslíte si, že tehdy už žili také lidé, kteří nebudovali?
00:33:09 -O archeologii obecně platí,
00:33:12 že tyto události dokládá daleko hůře než třeba psaná historie.
00:33:16 Ale z těch nejstarších písemných zpráv my víme,
00:33:19 že tyto události probíhaly.
00:33:21 Archeologii se to v mnohých případech
00:33:23 i podařilo kupodivu doložit.
00:33:25 Jsou třeba archeologicky doložená místa bitev
00:33:28 už z období Keltů.
00:33:30 Našly se tam lidské kosti.
00:33:32 Kostry patřily mužům ve věku od 14 do 50 let.
00:33:36 Byly tam nalezeny pozůstatky zbraní.
00:33:40 Identifikujeme to tedy jako místo bitvy,
00:33:43 která se v tomhle případě odehrála někde na pomezí
00:33:46 mezi Francií a současnou Belgií.
00:33:49 Takže vždycky platilo to, že než věci složitě vyrábět,
00:33:54 tak se dají získat daleko úspornější
00:33:56 a časově rychlejší cestou.
00:33:59 Archeologie ty doklady samozřejmě má také.
00:34:02 -A máme bohužel i doklady takových nepěkných věcí, jako...
00:34:06 Dneska by se tomu řeklo vraždění, nebo vyvraždění.
00:34:10 To padá právě do doby těch prvních zemědělců.
00:34:13 Jsou doklady, není jich naštěstí tolik,
00:34:16 ale v Německu třeba jsou hned dva.
00:34:18 V jednom případě byla objevena jáma,
00:34:21 ve které bylo 36 pohozených, skutečně pohozených lidí,
00:34:25 muži, ženy, děti, kteří byli zavražděni.
00:34:28 Mají proražené lebky těmi kamennými broušenými nástroji.
00:34:33 To je prostě doklad toho,
00:34:35 že přiběhli do jedné vesnice lidé z nějakých jiných vesnic,
00:34:39 nebo z jiné vesnice a tu vesnici prostě vyhladili.
00:34:43 Nejsou tam úplně maliličkaté děti,
00:34:45 z čehož vyplývá, že je asi odnesli, ošklivé slovo, na převýchovu.
00:34:50 -Genetický fond posílili.
-Něco takového.
00:34:52 -S tím se snad neexperimentuje?
-Ne. -Ne.
00:34:56 -Že byste šli někam a...
-Ne, těžko bychom...
00:34:59 -Přepadli vesnici.
-Těžko bychom hledali dobrovolníky.
00:35:02 -Tady bych vám chtěl ukázat
00:35:05 vlastně naši rekonstrukci pohřbívání v pravěku,
00:35:08 kde tedy na začátku toho hřbitova můžete vidět naše jakoby bůžky,
00:35:12 ochránce toho hřbitova,
00:35:14 kde vlastně tady je muž a tady je žena,
00:35:17 kde vlastně starý příběh vypráví o tom,
00:35:20 že lidem vdechl život praotec,
00:35:24 vdechl ho vlastně dvěma stromům, které vyplavilo moře.
00:35:28 Takže to je ten počátek toho života.
00:35:30 Můžeme se tady přesunout dál.
00:35:33 Tady můžeme vidět jeden způsob pohřbívání,
00:35:36 který je vlastně žárový, neboli v dnešní době kremace,
00:35:39 kde vlastně toho člověka položili na hranici
00:35:43 se všemi jeho cennostmi, s milenkou, se zvířaty,
00:35:47 všechno to zapálili a dali to vlastně do nádoby neboli do urny.
00:35:52 A vlastně tu nádobu pak postavili na kůl
00:35:56 a kolem toho kůlu navršili hlínu a kamení
00:35:59 a vznikla taková mohyla.
00:36:02 Čím jste byl vlastně větší panovník, mocnější,
00:36:05 tím jste měl větší tu mohylu.
00:36:07 V dnešní krajině už si o hromadě kopců myslíme, že to jsou kopce,
00:36:11 ale můžou to být mohyly,
00:36:13 kdy vlastně samotný Napoleon Bonaparte řídil bitvu
00:36:16 i z mohyly, ale sám to nevěděl.
00:36:18 Pak se můžeme přesunout...
00:36:20 Druhý způsob pohřbívání je tedy kosterní,
00:36:24 kdy vlastně vykopete díru v zemi,
00:36:26 tam položíte toho člověka s těmi jeho věcmi a zahrabete ho.
00:36:31 A možná na to ještě navršíte nějaké kamení.
00:36:34 O tom je vlastně to kosterní pohřbívání.
00:36:37 Vlastně z těch kosterních pohřbívání máme všechny ty nálezy.
00:36:41 Ale většinou nacházíme jenom ty železné věci,
00:36:44 jako jsou třeba sekery, nože nebo pak keramiku.
00:36:48 Většinou ty anorganické věci,
00:36:50 jako je třeba látka, kůže, se rozloží.
00:36:53 Čím dál jste vlastně na severu, kde se vlastně pohřbívá do bažin,
00:36:57 tam se vlastně ty věci zachovávají lépe než u nás.
00:37:00 Tam se to lépe v té bažině zakonzervuje.
00:37:03 -Existují nějaké experimenty třeba s výrobou zbraní tehdejších?
00:37:07 -Samozřejmě. Třeba v té laické veřejnosti.
00:37:10 -To musí bavit.
-To je věc, která přitahuje muže.
00:37:13 -Já bych ten mlat rád držel někdy v ruce.
00:37:15 -Každý chce být válečníkem.
00:37:17 Nikdo už nechce být zemědělcem třeba.
00:37:19 U těch Keltů je to takový paradox, že všichni jsou válečníci,
00:37:23 ale ta civilizace nastartovala díky tomu,
00:37:25 že šlo třeba železo do toho zemědělství.
00:37:27 Tím bylo víc potravin
00:37:29 a tím se mohla rozvinout ta řemesla.
00:37:31 -Ale my si radši hrajeme na ty válečníky.
00:37:33 -Tak! Protože to je hezké, být rytířem.
00:37:35 Kdo by nechtěl být rytířem?
00:37:37 Takže tam se dělají experimenty.
00:37:39 Dělaly se i analýzy těch zbraní, takže samozřejmě,
00:37:41 u těch Keltů dvě třetiny mečů byly třeba dobré kvality,
00:37:45 dvě třetiny měly navařované ostří.
00:37:47 Ta kvalita těch zbraní byla různá už v tom pravěku
00:37:50 a je různá i nyní.
00:37:51 -Byly by ty zbraně účinné,
00:37:53 třeba kdyby se do sebe opravdu pustily dvě vesnice dneska
00:37:57 a neměly jiné zbraně?
00:37:58 -Byly by velmi účinné.
00:38:00 To je nástroj, který je vyvinutý za jediným účelem,
00:38:03 a to je zabíjení.
00:38:05 Takže samozřejmě to je velmi účinný nástroj.
00:38:07 -Jak se tyhle nástroje měnily? Myslím ty smrtící.
00:38:10 Měnily se nějak v tom starověku?
00:38:12 Tedy já nevím přesně, jak to nazvat?
00:38:15 -Měnily se určitě.
00:38:17 Tak zase, my o těch věcech nemůžeme vědět,
00:38:20 ale třeba v tom nejhlubším paleolitu,
00:38:22 když ti lidé používali ty obyčejné kusy kamenů,
00:38:26 jenom trošičku poupravené, tak to byl prostě...
00:38:29 Když se rozhodl,
00:38:31 tak to byl vražedný nástroj prostě výborné kvality.
00:38:34 To mělo přes kilo určitě.
00:38:36 Pěstní klíny potom třeba,
00:38:38 takový všerážový univerzální nástroj, který...
00:38:41 To je vlastně nejdéle trvající nástroj,
00:38:44 nejdéle používaný nástroj v historii lidstva.
00:38:46 Ten fungoval milion a půl let.
00:38:49 -Pak je třeba v pravěku okamžik, kdy se objevila dýka.
00:38:52 Nejdřív z kamene, potom z mědi, potom z bronzu.
00:38:56 Pak nastal okamžik, kdy se objevil meč poprvé.
00:38:59 Takže on tam určitý vývoj bezesporu je.
00:39:02 -Ona je hlavně návaznost v těch materiálech.
00:39:04 Od toho kamene jsme se vlastně dostávali přes ty měkčí kovy,
00:39:08 až k těm nejtvrdším kovům.
00:39:10 -Myslíte si,
00:39:12 když tedy s tím experimentujete a zabýváte se tím,
00:39:15 že potřeba nutila do vynálezů, nebo vynálezy nutily do zlepšování?
00:39:20 -To je ta odvěká otázka...
-To je otázka.
00:39:23 -...na kterou vám nebudeme chtít odpovědět.
00:39:26 -To je veliká otázka, já bych si to taky netroufl.
00:39:29 -Možná, že někdy tak a jindy naopak.
00:39:31 Nemůžeme to opravdu dát dohromady.
00:39:33 -Jako že někdy si člověk řekl: Já bych potřeboval něco lepšího.
00:39:37 A našel si něco lepšího.
00:39:39 A jindy na něco lepšího narazil a udělal si z toho to lepší?
00:39:43 -Je to možné.
00:39:44 -Je to třeba i o náhodě, já si umím představit,
00:39:47 že ten člověk v tom paleolitu, v mladém paleolitu,
00:39:50 sedí u ohně a tak si plácá nějakou hroudičku, nudí se,
00:39:53 nebo neví, co s rukama, plácá si hroudičku z nějakého jílu.
00:39:56 Jde spát a hodí ji do ohně: Už to nechci.
00:39:59 Ráno vstane, oheň vychladlý dávno. A on tam vidí tu kuličku.
00:40:02 Je úplně jiná, než byla, ona se vypálila, to je ta keramika.
00:40:06 Možná, že to bylo jinak, ale možná, že to bylo takhle.
00:40:09 O tom se strašně těžko...
00:40:11 Dobře se o tom přemýšlí,
00:40:12 ale těžko se o tom jakoby odborně promlouvá.
00:40:17 -Máme keltské oděvy,
00:40:19 jsme dvě ženy keltské, jeden keltský muž
00:40:21 a jeden germánský válečník.
00:40:23 Tyto oděvy jsou z doby železné a z doby římské,
00:40:27 čili ten textil už je velmi podobný.
00:40:29 Odlišit se potom dají těmi kovovými doplňky.
00:40:32 -Vlastně na sobě mám jezdecké kalhoty,
00:40:35 které mi umožňují ten rychlý náskok na toho koně,
00:40:38 hlavně abych měl jakoby velký rozkrok
00:40:41 a neroztrhl si je při tom náskoku.
00:40:43 Pak dále typický Germán asi byl nějak ozbrojený,
00:40:47 kdy tedy na počátku nějak ti Germáni měli tyto nože.
00:40:52 Říkalo se mu jednosečný germánský meč.
00:40:55 Je to vlastně jenom prodloužený nůž,
00:40:58 protože ti Germáni nedokázali zpracovat tolik toho železa,
00:41:02 takže na tom šetřili.
00:41:04 I my ty zbraně máme vlastně moc tlusté,
00:41:07 protože my s těmi zbraněmi bojujeme, tak to máme otupené.
00:41:10 Abychom si vlastně nic neudělali, tak je to tupé.
00:41:13 Tím pádem musí být vlastně větší šířka toho železa,
00:41:17 takže oni ty meče měli ještě užší, vlastně šetřili na tom materiálu.
00:41:21 Pak tedy v pozdější době, kdy už byl vliv Říma,
00:41:24 Germáni se najímali jako žoldáci, tak už dostávali římskou výzbroj,
00:41:29 kdy si můžeme prohlédnout lepší římský gladius,
00:41:32 který už pak vlastně Germáni dostávali od Římanů.
00:41:40 -Keltský muž se asi od germánského bude lišit barevností.
00:41:45 Máme více barev jak na těch tkaných opascích,
00:41:50 na kadetkách, tak potom na kalhotách,
00:41:54 případně barvené tuniky, lemované jednoduchým švem.
00:42:03 Určitě od Germána se budeme lišit způsobem té spony.
00:42:08 Vlastně ty spony podléhaly jakési módě, takže se měnily.
00:42:13 Co 20, 30 let byly jiné spony.
00:42:20 A také mám, vzhledem k tomu, že jsem řemeslník,
00:42:24 tak pouze z výzbroje pracovní nůž.
00:42:28 Toto je kopie nálezu ze Stradonic zrovna.
00:42:33 -Když tedy se hrabete v té zemi, nacházíte archeologické nálezy,
00:42:38 experimentujete s tím, jak je vyrobit, jak je používat,
00:42:42 byl tehdy člověk jiný?
00:42:45 Nebo jsme lidé, jako jsme byli tehdy?
00:42:48 -Někdy mám pocit, že si musím říct: Byli to lidé, jako jsme my.
00:42:53 Měli stejné vlastnosti. Dobré, špatné vlastnosti.
00:42:57 Problém je, že to nemůžu dokázat.
00:43:00 Jindy si zase řeknu:
00:43:02 Mohli být úplně jiní, protože žili v jiném světě.
00:43:05 My žijeme v tomhle, oni žili v tom svém,
00:43:08 ve kterém bychom my neuměli žít.
00:43:10 Ani my, kteří se jakoby trošičku vyznáme v těch věcech.
00:43:14 Já vždycky jenom z legrace říkám, až se vrátí doba ledová,
00:43:18 tak já aspoň budu umět uhodit do toho pazourku
00:43:20 tím druhým kamenem.
00:43:22 I když ne dobře, ale aspoň tedy nějakým způsobem.
00:43:25 Ale opravdu na tohle se těžko odpoví.
00:43:28 -Já třeba používám v tomto pojem, že člověk je krásná potvora.
00:43:32 V tom, co na jednu stranu umí dokázat, ale v tom,
00:43:36 v čem se nezměnil, v té jeho horší stránce.
00:43:39 Já třeba mám na to ten názor,
00:43:41 že právě v těch nejstarších písemných pramenech,
00:43:44 to, o čem píší, tak tam ten člověk
00:43:48 na jednu stranu je v tom dobru a v tom zlu pořád stejný.
00:43:52 -Ten Kain a Ábel je pořád.
00:43:54 -Je to tak.
00:43:56 To jsou příběhy, které sahají hluboko do minulosti
00:43:59 a jsou vlastně pořád stejné.
00:44:02 Možná, že se měnil ve své vnější vizáži.
00:44:05 Ale od určitého okamžiku asi bychom ty příběhy,
00:44:08 kdyby tam byly písemné prameny nebo kdybychom je mohli vyfotit,
00:44:12 nebo nějak jinak zdokumentovat,
00:44:15 tak bychom už věděli, že jsou podobní jako my.
00:44:18 Právě v tom "krásná potvora".
00:44:21 -Myslíte si, že kdybyste koval s tím kovářem tehdy,
00:44:24 že byste si rozuměli?
00:44:26 -Já si myslím, že bychom si nerozuměli
00:44:28 a dlouho bych s ním nekoval.
00:44:30 -Jako že byste ho rozzlobil?
00:44:32 -Asi bych mu nestačil.
00:44:33 Možná bych mohl dmýchat třeba, to by mně pak svěřil asi,
00:44:37 kdybych byl v tom dobrý a vydržel to fyzicky,
00:44:39 tak asi jo, ale jinak asi ne, tam jak tyto světy...
00:44:42 -Jinak by vás nechali někde u chýše v zimě?
00:44:45 -Já si myslím,
00:44:47 že třeba na pole bych se asi hodil, nebo někam do dolu.
00:44:50 -To já bych si nemyslel. O tom dolu...
00:44:52 Právě jsou věci,
00:44:54 na které člověk přichází vzhledem k těm specializacím.
00:44:57 V Bavorsku je naleziště, lokalita, kde se těžil rohovec,
00:45:01 na výrobu těch nástrojů.
00:45:03 Já jsem tam opakovaně byl
00:45:04 a vždycky mně tam jako šel mráz po zádech.
00:45:07 Představte si v docela ne úplně kompaktním materiálu šachty,
00:45:12 které jsou třeba tři čtvrtě metru, maximálně do metru široké.
00:45:16 Ale jsou do hloubky 6 až 8 metrů.
00:45:19 Já si vůbec neumím představit,
00:45:21 jak ta práce v tom prostoru probíhala.
00:45:24 Umím si představit třeba člověka,
00:45:26 který je přivázaný něčím za nohy a visí hlavou dolů
00:45:29 a tam jako kutá.
00:45:31 Protože ohnout se v prostoru, který má sotva na rozpětí ramen,
00:45:36 víc se nemůžu rozhodně roztáhnout,
00:45:38 to jsou prostě věci, nad kterými zůstává rozum stát.
00:45:42 A tohle nedokážeme.
00:45:43 Já si myslím, že tady se prostě nedokážeme...
00:45:46 Nejúžasnější je, že tam nikde...
00:45:48 Předpokládá se,
00:45:50 že na té lokalitě existuje takovýchto objektů,
00:45:52 těch šachet, 20 tisíc.
00:45:54 Prozkoumané je minimum, třeba nějaké stovky teď.
00:45:57 V žádné, pro mě je to překvapení velké,
00:46:00 v žádné z nich se nenašel zavalený ten pravěký horník.
00:46:03 Našli se v Belgii na dvou lokalitách,
00:46:06 tam se našli opravdu jako v závalu.
00:46:08 Jeden má dokonce u sebe děťátko, asi 6leté, nebo 7leté.
00:46:11 -Proč ho tam bral?
00:46:13 -To je zase, no... To je problém.
00:46:15 Možná, že drželo louče a svítilo mu.
00:46:18 Je to hodně hluboko pod zemí, není to v šachtě,
00:46:20 ale je to už v té štole, v té boční chodbě.
00:46:23 Tam došlo k tomu závalu.
00:46:25 On leží, má nataženou ruku,
00:46:26 ještě má před ní takový parohový kopáč,
00:46:29 co kopal tu matečnou horninu,
00:46:31 co z ní vykopával ty hlízy pazourkové.
00:46:33 A za nohama, nebo mezi nohama má kostřičku toho dítěte.
00:46:37 -Pánové...
00:46:39 Vy jste to naznačil,
00:46:40 vy vlastně kdyby přišel nějaký ten "day after",
00:46:43 kdybychom si tady třeba už opravdu definitivně ublížili,
00:46:47 teď jsme byli nuceni se uživit,
00:46:50 tak vy máte před námi náskok, vy, experimentální archeologové.
00:46:53 -Maličký.
00:46:55 -Vy byste si ta políčka udělali,
00:46:57 vy byste si udělali ty odštěpky a my nic.
00:47:00 -Já odpovím takhle.
00:47:02 Stalo se mi párkrát,
00:47:04 že jsem byl někde v zahraničí na pláži,
00:47:06 ty kameny, když vidím kolem sebe,
00:47:08 tak mě lákají k tomu z nich vyrobit nástroje.
00:47:11 Tak v tu chvíli si člověk říká:
00:47:12 Ano, kdybych byl na pustém ostrově...
00:47:15 Ale teď co bych jako dokázal, tak bych vyrobil nějaké nástroje.
00:47:19 Já si myslím, že ten význam experimentů
00:47:21 pro současnost je mnohem víc ve vztahu k veřejnosti.
00:47:25 Je to otázka, jak bychom my všichni přežili,
00:47:28 kdybychom vyčerpali zdroje, kdybychom něco udělali špatně.
00:47:33 Jako že to děláme bezesporu dnes a denně.
00:47:36 V tomto je právě asi ten popularizační význam experimentů...
00:47:42 -Abychom si uvědomili, co by nás mohlo taky čekat.
00:47:45 -Je to tak.
00:47:48 K nám třeba když přichází do archeoparku návštěvníci,
00:47:52 tak si myslím, že tohle je právě ten hlavní odkaz toho,
00:47:56 aby si lidé aspoň na chvíli zkusili sáhnout na něco,
00:48:00 na ty přírodní materiály.
00:48:03 A od té lákavé virtuální reality se na chvíli dostali někam jinam,
00:48:08 získali tam nějaký zážitek.
00:48:10 Ten zážitek je pak možná aspoň na chvíli vezme do pravěku,
00:48:15 kdybychom to tak řekli.
00:48:17 Takže si myslím, že...
00:48:19 Ano, David by určitě vykoval nějaký nástroj.
00:48:22 Já bych ho možná vyštípal.
00:48:24 -Vy byste posekl.
00:48:27 -To by nám dalo nějaký drobný náskok.
00:48:30 Ale my nemáme ty zkušenosti takové...
00:48:33 Lépe řečeno, kdyby nás někdo vysadil v pravěku,
00:48:36 tak bychom tam asi dlouho nevydrželi.
00:48:38 -Ono to dává jiné rozměry.
00:48:40 Ono to vlastně učí, ty pokusy učí i nás.
00:48:43 Já jsem po těchto zkušenostech s tím sekáním o tom přemýšlel
00:48:47 a přemýšlel a roky běžely.
00:48:50 Uplynulo 15 let a byla nějaká konference někde na Slovensku.
00:48:54 Já jsem neměl příspěvek a teď jsem si říkal:
00:48:56 Já z toho mám vlastně takový užitek.
00:48:58 Já mám z toho tolik myšlenek.
00:49:00 Tak jsem sedl a napsal jsem příspěvek,
00:49:02 který se jmenuje "15 let poté".
00:49:05 To bylo přesně 15 let, v tom roce.
00:49:07 To je neuvěřitelných věcí, které si člověk neuvědomil.
00:49:10 Já jsem sekal železným srpem trávu, ale tohle bylo něco úplně jiného.
00:49:14 A ty pocity u toho a ty myšlenky, jak se to asi mohlo dělat,
00:49:18 jak ti lidé spolupracovali, co se na tom jakoby políčku dělo,
00:49:22 jaká byla organizace práce.
00:49:24 -Byla nějaká?
00:49:26 -To my vůbec nevíme.
00:49:27 Dokonce i malíři světoví jsou proti nám.
00:49:30 Ten Brueghel, ten namaloval tu Senoseč.
00:49:33 Ne, tu Sklizeň vlastně.
00:49:35 To je obraz, který je zrovna v nepravou chvíli namalovaný,
00:49:38 protože je o přestávce, ti lidé nepracují.
00:49:40 Akorát asi dva tam něco sekají.
00:49:42 Jsou tam postavené panáky, ale asi 6 nebo 8 lidí leží,
00:49:46 odpočívají, jedí, pijí vodu ze džbánku.
00:49:49 On to namaloval v nepravou chvíli. Ani tohle nám nepomohlo.
00:49:54 -My si v těch kostýmech i hrajeme, ale zároveň to myslíme i vážně.
00:49:58 Protože je to způsob, jak prezentovat tu archeologii.
00:50:01 To, co my vyzkoumáme.
00:50:03 -Je to také určitě průnik do historie,
00:50:06 kterou si můžeme přinést do současnosti,
00:50:08 a inspirovat se v tom.
00:50:10 -Je to pro lidi přínosné v tom, že vidí ty předměty,
00:50:13 které nacházíme po našich předcích, vidí vlastně, jak se používaly,
00:50:18 jak bylo náročné je používat, vůbec jak ty techniky byly náročné.
00:50:22 -A zároveň tím ukazujeme,
00:50:24 že i v dobách dávno minulých byla velmi vysoká estetická kultura
00:50:28 a že naše kultura se nevyvíjí exponenciálně,
00:50:31 ale že stále se opakují krásné věci,
00:50:34 stejně tak jako se opakují věci škaredé,
00:50:36 že nikdy nemůžeme říct,
00:50:38 že něco dříve bylo horší, nebo lepší,
00:50:40 protože když vidíme na těch pravěkých předmětech tu krásu,
00:50:44 tak i dnes se nad tím můžeme pozastavovat.
00:50:46 -Abyste se dokázali vcítit
00:50:48 do duše toho člověka v té době, nebo do toho myšlení,
00:50:52 tak vlastně musíte podstoupit všechno to,
00:50:55 co ten člověk v té době prožíval.
00:50:57 Takže myslím si, že je součást toho oděvu...
00:51:00 Abychom dokázali ten experiment dotáhnout do úplného konce,
00:51:04 tak ten oděv je jakoby důležitý k tomu žití.
00:51:08 Takže vlastně si nehrajeme,
00:51:09 ale spíš se snažíme jakoby do toho vžít.
00:51:13 Skryté titulky: Petra Kinclová Česká televize, 2016
15. října se slaví Mezinárodní den archeologie
Jak se vyráběly kamenné nástroje? Jaký byl postup při tavení a odlévání kovů? Co všechno dokázali naši předkové svými primitivními nástroji udělat? Jak tkali látky a co si oblékali? Těmito otázkami se zabývá relativně mladý obor – experimentální archeologie, kdy archeologové zkouší na vlastní kůži různé technologie a postupy. Získané poznatky pak přispívají k odhalování znalostí a dovedností v dávné minulosti lidstva.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
