Tamerlán

Tamerlán zajal osmanského krále Bajazida a pocítil vášnivou náklonnost k jeho dceři Asterii, která však miluje Tamerlánova vojevůdce Andronika. Tamerlán je odhodlán zavrhnout svou milenku Irenu a vyhrožuje Asterii, že zavraždí jejího otce, nestane-li se jeho milenkou. Bajazid zapřísahá svou dceru Asterii, aby Tamerlánovi nepodlehla, Asterie předstírá lásku k Tamerlánovi a je odhodlaná jej o svatební noci zabít. Když pak všichni pochybují o vztazích Asterie i o její cti, vyzná se v dramatické chvíli veřejně ze svého úmyslu. Tamerlán Asterii pokoří, musí mu sloužit, nosit jídlo a ona znovu usiluje o jeho život, ale před smrtí jedem zachrání Tamerlána jeho milenka Irena. Bajazid umírá, když požije jed, Tamerlán odpouští Asterii, dává ji Andronikovi za ženu a smiřuje se s Irenou.

Na konci šedesátých let 20. století patřilo k záslužným činům dramaturga a dirigenta brněnské opery Václav Noska uvedení Československé premiéry opery Tamerlán Josefa Myslivečka.

Václav Nosek (5. 4. 1921 - 22. 1. 2000) byl jedním z prvních dirigujících operních dramaturgů, který během své více jak 30leté éry v brněnském Státním divadle dokázal prosadit a udržet jednotnou - předsevzatou - dramaturgickou linii, která přinesla divadlu výjimečné postavení nejen u nás. Soustavné prohlubování operního díla Leoše Janáčka, soudobý výklad české opery 19. a 20. století (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák a další) a cílevědomá orientace na jevištní dílo Bohuslava Martinů, v němž rozeznal základní hodnotu české dramatické hudby 20. století a jehož díla postupně uváděl na brněnské jeviště, a to nejen v opeře a baletu. Vybudoval, dramaturgicky a dirigentsky vedl ve své době zvláštní, úspěšný a všeobecně uznávaný útvar "minioperu". K vrcholům jeho dirigentských kreací patří Lulu Albana Berga (1972). Samostatnou kapitolu tvoří jeho pozornost ruské opeře a baletu (uvedl Ohnivého anděla, Vojnu a mír, Zásnuby v Klášteře, Semjona Kotku, Šostakovičovu Kateřinu Izmajlovnu, Nos a další). Právem patří k vůdčím osobnostem českého operního divadla druhé poloviny 20. století.

Josef Mysliveček (1737-1781) přezdívaný Il divino Boemo je považován za nejvýznamnějšího českého operního skladatele před Bedřichem Smetanou. Narodil se v Praze, kde se vyučil mlynářem a měl převzít po otci pražské mlýny. Nevšední hudební nadání však způsobilo, že po neobyčejném úspěchu svých šesti symfonií se rozhodl věnovat hudbě. Odjel do Itálie, kde se zdokonalil v komponování a od roku 1763 až do své smrti působil v předních italských městech, pro které skládal opery tradiční formy neapolského typu, zvaného opera seria. Mysliveček tento tradiční typ obohatil především novou, neobyčejně svěží melodikou, vyjadřující základní charaktery jednajících postav a dramatických situací.

Doba, kdy komponoval Tamerlána, je dobou jeho uměleckého vzestupu, stýkal se s Mozartem a jeho otcem Leopoldem a 15. května 1771 byl prohlášen (rok po Mozartovi) v Bologni akademikem Filharmonické akademie. Objevil nové oblasti v melodice a je považován za jednoho z těch, kteří připravovali tvorbu samotného Mozarta.