Na nezaměnitelného divadelního a filmového herce a mima, od jehož narození v těchto dnech uplyne 95 let, vzpomínají příbuzní, J. Polák, L. Benešová, B. Böhmová, P. Kostka, L. Tokoš a další (2003). Režie J. Novák

Otto Šimánek byl hercem, kterému neslušela slova. Čím více jich měl ve své roli, tím mu byla vzdálenější. Byl charakterním hercem, který ve třiceti zvládl roli šedesátiletého Bessemenova v Měšťácích a neuměl zahrát Romea. Když bylo nezbytné verbalizovat city, zaplnila se mu pusa a ztvrdly mu rysy. Ty mu naopak posloužily vždy, když bylo třeba mlčet a jen gestem či jeho náznakem popsat libovolnou situaci. Jestliže Deburau stvořil pro sebe Pierota z podobných důvodů, František Kožík pro Otto Šimánka napsal hru podle své knihy. A Otto přesně deset let po ostravské premiéře Posledního z Pierotů vzal to nejlepší z něj a propůjčil filmové postavě pana Tau. Bylo mu na světě lépe jako Pierotovi nebo panu Tau než jako Otto Šimánkovi. Zemřel s posledním filmem – s odůvodněním, že vše, co měl říci, řekl. V těchto dnes si připomínáme 95 let od jeho narození.

* 28. 4. 1925

† 8. 5. 1992


Stopáž52 minut
Rok výroby 2003
 ST AD 4:3
ŽánrDokument