24. května 2012

Jako výstavu měsíce jsme vybrali v Jízdárně Pražského hradu retrospektivní výstavu jednoho z nejvýznamnějších exilových umělců, výtvarníka Jana Koblasy. Letos osmdesátiletý umělec žije od roku 1968 v Německu. Považuje se především za sochaře, ale je i malířem, grafikem, scénografem nebo básníkem. Podle kurátora Radana Wagnera se Jan Koblasa nikdy nebál experimentovat. „Nic není náhoda, co dělá, každé zvolené téma má smysl, a dokonce se ho nezříká ani v době, kdy dnes to není ani moc v módě, nebo kdy dokonce i bezmyšlenkovitost se považuje za přednost tvorby,“ říká Radan Wagner.

Mladý talent tentokrát obsadila sochařská dvojice, kterou tvoří Helena Sequensová a Adam Stanko.

Fenomén se týká současné architektury. Výběr nejzajímavějších staveb přináší každoročně Ročenka české architektury a my vám představíme alespoň několik z nich. Uvidíte, jak dopadla revitalizace bastionu U Božích muk v Praze, jak vyhovuje studentům nová budova Fakulty architektury ČVUT, co říkají obyvatelé Plzně zlatočerným kašnám na náměstí, jaký je interiér světsky vyhlížející modlitebny Církve bratrské v Černošicích či jak se relaxuje v čajovém domku na břehu jezera v severních Čechách.

Jakub Špaňhel se narodil v Karviné, ale v současné době žije a tvoří v Praze. Jeho dílo zobrazuje velmi široké spektrum témat – maloval kostelní interiéry, květiny, akty, dálnici, benzinové pumpy, zvířata, ale i krajiny. Všechny jeho obrazy mají reálnou předlohu, protože náš skutečný svět mu připadá tak zvláštní a zajímavý, že mu přijde zbytečné si vymýšlet imaginární náměty. Jeho tvorba je snadno rozpoznatelná – jsou to většinou velkoformátové obrazy, používá gesto, není v nich místo pro detail. V portzrétu uvidíte, proč Jakub patří mezi výrazné osobnosti současného výtvarného umění.