PORT

Záznam chatu ze středy 3. června 2009

Jan a Jana, Ostrava: „Je sůl v Zagrosu něčím zvláštní (kromě toho, že jí je tam hodně)?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Dobrý den, íránská sůl je zajímavá také tím, že je velmi stará. Její stáří je asi 500 milionů let. Zajímavá je také tím, že není čistá, obsahuje mnoho horninových příměsí a ty jí dávají často velmi pestré barvy.“

taky Michal: „Kam se chystáte teď? Bude u toho kamera Portu? Expedice byla super!! Těším se na dalěí.“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Ještě jeden rok potrvá grant, který jsme na výzkum získali, takže minimálně jedna expedice na solné pně Íránu se ještě uskuteční.“

milos.miltner@gmx.ch: „Byl jste někdy členem skautské organisace?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Nebyl. Doufám, že to nevadí ;-)“

Marcela O.: „Už byla někdy na výpravě v Íránu nějaká žena? Vydržela by to?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Přímo na expedici nikoliv, ale letos jsme byli v Íránu dvakrát. Druhá akce byla vlastně podpora členů natáčecího týmu jedné zahraniční televize a na této - desetidenní - akci byla manželka jednoho kolegy. Byla opravdu "drsná" vydržela hodně, takže i lezení po solných horách a v solné jeskyni.“

Zdeněk, Praha 2: „Dobrý den. Co vás překvapilo na této expedici nejvíc?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Jednoznačně déšť. 8 let jsme v Iránu nezmokli, takže jsme letos ani neměli svoje stany, abychom ušetřili váhu do letadla. Proto jsme se také mořili s těmi nově zakoupenými íránskými ;-) Jinak ten déšt byl velmi silný, takový se v oblasti vyskytuje jednou za 8-10 let.“

Věra, Praha 2: „Je v podzemí dost soli na to, aby pně mohly růst ještě další desítky tíc let, nebo se za chvíli rozpustí a nebude po nich ani vidu, ani slechu?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Úplného rozpuštění a vymizení soli bych se během následujících tisíců let úplbě nebál. Soli je snad dost ;-) Je pravda, že v Íránu nalezneme pně pasivní, které již nepřibývají, dokonce i trosky (relikty) pňů, ale mnoho jich stále roste. Samozřejmě, jaká je zásoba soli v 10 km pod povrchem nikdo neví.“

Petr K.: „Jak dlouho chcete ještě do Íránu jezdit? Myslíte, že takovou zátěž zvládnete, když vám bude kolem padesáti?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Zatím bylo uskutečněno 9 zhruba měsíčních expedic. Minimálně desátá - jubilejní - určitě bude. Jak dál se uvidí. Na jednu stranu je tam zajímavé práce (= potenciálních zajímavých/užitečných výsledků) jěště mnoho, na druhou stranu, je i mnoho jiných pozoruhodných lokalit na průzkum, kamby člověk rád zavítal.“

Michael: „Byl jste v tom Íránu v ohožení života? Jako ozbrojené jednotky atd.“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Možná se to odtud z ČR nezdá, ale Írán je pro turisty velmi bezpečná země! Výběr zpráv, které se objevují v našich sdělovacích prostředcích je velmi jednostranný, s jasnou snahou po šokování. Nebo-li, žádné ohrožení života od místních obyvatel či státních složek jsme nikdy nepocítili. Naopak místní obyvatelstvo je velmi příjemné a pohostinné - samozřejmě především na venkově. Jediné ohrožení skýtá příroda - těžký terén, nestabilní místa v jeskyních jeskyně, případně jedovatí živočichové. Těch je však v Íránu velmi poskrovnu.“

Breta: „Jaké používáte vybavení pro lezení do skal a vůbec pro pohyb v přídodě ?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Protože spotřebjeme v našich zavazadlech spoustu místa na geologické vzorky, je zároveň potřeba do Íránu vozit co nejméně vybavení. Proto se také obvykle snažíme volit v terénu cesty, kde nějaké speciální vybavení (plejáda horolezecké výstroje) není potřeba. Na druhou stranu, za ty roky jsme toho do Íránu "natahali" již dost, takže nějaká lana, ledovcové skoby a podobné vymoženosti k dispozici jsou. Obvykle ale chodíme bez vybavení a jen občas se přijišťujeme lanem na nebezpečných místech.“

Ondra: „je tato oblast tektonicky aktivní??Pokud ano, jak se tektonika v soli projevuje?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Oblast západního Íránu podél pohoří Zagros je tektonicky velmi aktivní. Během každého roku jsou to desítky zemetřesení, obvykle ale menší síly s epicentry někde v horách, takže bez následků. Ovšem v paměti máme i silná zemětřesení, kdy jsou ztráty na životech a kulturně historických památkách. Mediálně známé zemětřesení proběhlo v roce 2003, které částečně srovnalo se zemí unikátní památku hliněné město Bam. Další větší zemětřesení, postihlo v roce 2006 dokonce přímo ostrov Kešm, kde se nacházejí solné jeskyně. Zdá se však, že jeskyně odolávají. Moždá je to dáno vlastnostmi soli jako horniny, ovšem žádné studie na toto téma mi nejsou známy.“

blanka: „Ahoooooooooooooooj jaké máte rád filmy české nebo zahniční a žánr .Já mám ráda filmy české a francouzské a žánr detektivní ,komedie a animovaný.“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Zdravím, nevím, jak to souvisí se solným krasem, ale budiž. Mám rád filmy mnoha (skoro bych řekl nejrůznějších) žánrů, pokud jsou ovšem kvalitní, zajímavé nebo překvapivé.“

milos.miltner@gmx.ch: „Byl jste někdy lenem skautskéorganisace? Kdy,,kde?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Na tuto otázku jsem již odpověděl, a jelikož se tu objevila podruhé, a jelikož již nejsou další dotazy, využiji tohoto prostoru, abych vám poděkoval za zájem a popřál příjemné odpoledne. Končím chat a někdy v další diskusi třeba nashledanou.“

Andulka: „Už máte nějaké výsledky ze vzorků, které jste přivezli?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Přeji hezké odpoledne. Jelikož jsem usedl k počítači malinko dříve, dovolím si začít odpovídat na dotazy, které se tu již objevily... Výsledky, respektive naměřená data, z některých dovezených vzorků vod již nějaká jsou. Jedná se však o excelovské tabulky plné čísel. Dokud nad tato čísla někdo nesedne, nekonfrontuje je se svými představami a samozřejmě se souvisejícími daty již dříve publikovanými v odborných časopisech, jde stále "jen" o holá data, které mají k prezentovatelným výskledkům daleko ;-) V takové fázi s daty z poslední expedice ještě nejsme. Ovšem jsou zde data (poznatky) z předchozích expedic, které již prošly procedurou zpracování a výsledky jsou průběžně publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech a v odlehčené formě i v časopisech zájmových. Co nového o solných pních tedy máme? Máme již konkrétní poznatky o složení minerálních příměsí v soli, o typech a chování povrchových sedimentů, které zůstávají na povrchu pně po rozpouštění nečisté soli; víme jak tyto povrchové reziduální sedimenty ovlivňují morfologii pňů a jak souvisejí s formováním solného krasu. Stanovili jsme rychlosti výstupu některých solných pňů a získali údaje o rychlosti eroze soli. Již se trochu vyznáme v typech a vzniku různých forem krasové výzdoby (krápníků) a postupně likvidujeme další otazníky, které jsou za otázkami v grantových projektech, které řešíme.“

Václav, Kroměříž: „Vyskytují se podobné solné pně ještě jinde ve světě? Pokud ano, jsou jejich vznik a chování podobné?“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Co do počtu, míry zkrasovění (tj. výskytu krasových fenomenů jako jsou jeskyně, závrty, kaňony, atd.) a různorodosti nemá oblast se solnými pni, kterou v Íránu navštěvujeme na světě obdoby. V odborné literatuře známý je především solný peň Sedom, který se nachází v Izraeli. Především zásluhou izraelského vědce profesora Frumkina je to jeden z nejlépe prostudovaných a publikačně zdokumentovaných solných pňů na světě. Morfologie tohoto pně je podobná některým pňům v Íránu. Je tu známo i několik solných jeskyní s bohatou výzdobou solných krápníků a do roku 2006 se dokonce jeskyně Malham pyšnila světovým prvenstvím v délce solných chodeb. Další známé pně (i s jeskyněmi) jsou v Rumunsku, Tadžigistánu, Keni či v Kordillerách nad pouští Atakama v Čile. Bavíme se zde ovšem o solných pních, které dosáhly povrchu. Nutno zmínit, že mnoho solných pňů zemského povrchu nedosáhlo a byly zjištěny jen vrty a posléze důlními pracemi. Takové skryté pně, z nichž některé byly v minulosti těženy na sůl, můžeme najít i v našem okolí - například v Polsku (známá Wieliczka), dále v Německu nebo v rakouských Alpách.“

velký lišák: „pracujete se skumakami jestli ano tak odepište a jestli ne tak taky udepište“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Zdar Lišáku, se zkumavkami pracujeme! A musím říci, že kombinace: terén (lezení po skalách, v jeskyni, spaní ve stanu, atd. atd.) versus laboratorní práce (tj., zkumavky, mikroskopy, analyzátory všeho možného, atd.) je to nejlepší, co může ve vědě být ;-) Jenom zkumavky je nuda a jenom lezení není věda ;-)“

jirka slavíček: „Zdar Filippi!!!!!! Moc gratuluji k úspěchu! Přeju hodně času na bádání a neši´d rodinu :) Měj se krásně a pozdravuj doma!! Zdraví Jirka + 2děvčata doma“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Ahoj Jiří, nechal ses inspirovat orientem a pořídil sis dvě ženy? Spíše to ale asi bude přírůstek do rodiny v podobě děďátka. To je hezké. Děkuji za přání a také pozdravuji.“

jirka slavíček: „2 Ženy? To by mě doma neprošlo:( Manželka orient namá ráda! Tak salam..... Jo, ještě dotaz jak je drahá letenka do Teheranu a jak dlouho trvá cesta letadlem. "motaša keram" (nebo nějak tak:)“

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.: „Odpověď na cenu letenky není jednoznačná. Záleží v jakém předstihu je koupena a u jaké společnosti a také přes která města je spojení vedeno (přímý let z Prahy do Teheránu zatím není ;-). Během našich expedic jsme se setkali s cenami okolo 19-30 tis. Kč při koupi několik dní před odletem u společností ze západní Evropy, nebo také s cenou 8600 Kč s "Turky" asi měsíc v předstihu.“