Památky v nové dimenzi
28. 1. 2011
Klasická metoda uchování informací o historických předmětech obvykle spočívá v písemném popisu. Památkáři ale nyní mají k dispozici použít další metodu – 3D zobrazení, pomocí něhož lze přiblížit každý detail a předmět podrobněji prozkoumat. Výzkumníci sdružení v projektu Evropské unie nyní chtějí ještě zdokonalit metody digitalizace a dokumentování předmětů ve 3D a zajistit každodenní použití této technologie profesionály pracujícími s památkami – památkáři, restaurátory a archeology. Za několik let bychom už mohli mít virtuální muzea, která poskytnout nový způsob, jak zkoumat minulost.
V pařížském Louvru nepracují jen kurátoři a znalci památek. Výzkumné a restaurátorské centrum tu zaměstnává i odborníky na informační technologie, kteří umí využívat i záznamy ve 3D. Úkolem těchto odborníků je hlavně pomocí běžného skenování ochránit dokumentaci vztahující se k desítkám tisíc uměleckých děl, které jsou tu uchovávány. Experimentují ale také s novou technologií – digitalizací vzácných předmětů ve 3D.
David Kolin, odborník na 3D, Louvre, Paříž: Tato laserová kamera má dvě funkce. Především fotografuje předmět a zachytí jeho barvy. Laserový paprsek pak pomalu ohmatá předmět, aby zachytil jeho povrch a všechny – i ty nejmenší – detaily. Pokud se barvy odfiltrují a použije speciální osvětlení, jsou vidět veškeré podrobnosti.
Informace se poté uloží v počítači. Tady v Louvru se ve 3D zatím digitalizuje jen několik desítek předmětů za rok, protože je to časově náročné a drahé. 3D technologie se však může stát důležitým výzkumným nástrojem. Každý detail je možné přiblížit. Restaurátoři odhalí jemnosti, kterých si dříve nevšimli, přesněji určí sloh a obdrží živoucí představu o tvůrcích předmětu i jejich dílně.
Řecký strov Kréta, kolébka evropské civilizace, je plná archeologických pokladů. Představuje ideální místo, kde vyzkoušet 3D zobrazování k uchovávání památek. Nacházíme se v Archeologickém muzeu v Heraklionu. Vědci, informační technologové a vývojáři programů z celé Evropy se tu setkali, aby se podělili o výsledky svého výzkumu. Hlavním cílem je zdokonalit metody digitalizace a dokumentování předmětů ve 3D. Postup by měl být natolik jednoduchý, aby jej mohli každodenně používat profesionálové pracujícími s uměleckými díly – památkáři, restaurátoři a archeologové.
David Arnold, koordinátor projektu, Brightonská univerzita: Abychom přenesli dokumentaci ve 3D do praxe, musíme tyto technologie ještě zdokonalit a dosáhnout toho, aby byly praktické i za běžných podmínek v muzeích, nebo při archeologických vykopávkách.
Velký problém je spojit svět památek se světem informačních technologií. Specialisté z různých vědních oborů se musí naučit spolu domluvit. Možnosti pro využití 3D skeneru jsou neobyčejně otevřené. Pomocí něj by bylo například možné virtuálně restaurovat předměty ze střepin roztroušených v různých muzeích po celém světě. Než se však 3D zobrazování rozšíří, je nutné změnit přístup památkářů.
David Kolin, odborník na 3D, Louvre, Paříž: Oni nejsou zvyklí pracovat s tímto druhem technologií. Je to pro ně novinka. Ale někteří už začínají vidět její přednosti.
Kromě profesionálů se o 3D zajímá i veřejnost. Některé evropská muzea již vytvořila webové stránky, které umožňují prohlížet předměty ve třech rozměrech. Za několik let bychom tu mohli mít virtuální muzea poskytující nový způsob zkoumání minulosti.
David Arnold, koordinátor projektu, Brightonská univerzita: Pokud máte v muzeu cenný předmět, lidé si ho nemohou vzít do ruky, aby si ho prohlédli. S virtuálním předmětem můžete dělat psí kusy. Přiblížit se detaily a dívat se na něj z různých úhlů.
Tady v Belgii na Katolické univerzitě v Lovani výzkumníci vyvinuli softvér zvaný Arc 3D. Trojrozměrný obraz vytváří z jednotlivých obyčejných digitálních fotografií, pořízených z různých míst.
Geert Willems, počítačový inženýr, Katolická univerzita v Lovani: Pokaždé se podíváte na zámek z trochu jiného úhlu, a pak to vložíte do systému. Ten pak najde odpovídající body a vyhledá místa, kde jsem vždy stál.
Výhoda programu spočívá v tom, že není potřeba speciální zařízení. Vše je možné vyfotit běžnou kamerou. Záznamy se stáhnou do serveru a počítač z celé série vytvoří model ve 3D. Čím více lidí bude tuto technologii používat, tím lépe. Odborníci předpokládají, že pokud například deset miliónů lidí bude pořizovat fotografie a vytvářet trojrozměrné modely, nahradí tisíc kurátorů. Digitalizace ve 3D je velkým krokem kupředu. Tradiční muzea se vždy zachovají své místo, v budoucnu k nim ale přistoupí i muzea virtuální.
Autor: Šárka Speváková