Chat
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.
Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu strojní, obor energetické stroje, zaměření parní kotle. Nyní pracuje na ČVUT, Fakultě strojní, kde je děkanem. V roce 1985 byl jmenován soudním znalcem pro obor energetika. Patří k zakládajícím členům České komory autorizovaných techniků a inženýrů. Mimo jiné je i členem komitétu FBC Mezinárodní energetické agentury a členem Poradního výboru pro jadernou bezpečnost Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Působí jako místopředseda Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky. Je autorem mnoha publikací a tvůrcem více než deseti zavedených technických řešení v průmyslových podnicích a spoluautorem pěti průmyslových vzorů a patentů. Více v reportáži Vyčištěná elektrárna z cyklu PORT, který se vysílá ve středu 24. 11. od 17.25 na ČT2.
Záznam chatu ze středy 24. listopadu 2010
Karel, Ostrava: „Mají naše uhelné elektrárny ty nejmodernější technologie, nebo jsou v zahraničí ještě nějaké lepší a účinnější?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Nemají a proto se inovují (Tušimice II, Prunéřov II) , respektive staví nové - Ledvice 660 MW, což je elektrárna se světovými parametry na české uhlí.“
Marek, Praha 2: „Dobrý den. Co vy osobně považujete za největší problém naší energetiky?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Nepřijetí dlouhodobé koncepce s udržitelným rozvojem, palivovou bezpečností a tzv. ekonomickou přijatelností.“
Bětka, Benešov: „Slyšela jsem, že hnědé uhlí, které slouží jako palivo do uhelných elektráren, už dochází, a že jeho nedostatek se začne projevovat od roku 2013. Jaké řešení na tento problém má Česká republika? Více alternativních zdrojů, nebo více jaderných reaktorů?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Zásoby uhlí má ČR relativně velké, ale vláda se v roce 2003 rozhodla vyhlásit hranice existujících dolů, do kterých se mohou rozšiřovat a rozhodla se neotvírat doly nové. Současná vláda toto respektuje. Ve vámi zmiňovaném roce se začne proto pravděpodobně projevovat nedostatek uhlí pro uhelné teplárny, protože právě kvalitnější uhlí pro ně je již u jednoho dolu na hranici oněch zmíněných limitů těžby.“
Blažková Marie: „Pane profesore, vidíte budoucnost naší energetiky v jaderných elektrárnách? Děkuji za odpověď.“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Není jednoduchých odpovědí. Samozřejmě pro trzv. velkou energetiku jsou jaderné zdroje jediným zdrojem, který je dostatečně výkonný, dlouhodobě má zajištěné palivo a to palivo není v zemích, které jsou považovány za rizikové. Energetika se však skládá z řady různých prvků, které musí fungovat společně a vyváženě. Proto nejen jaderné elektrárny, ale koncepčně budovaný soubor zdrojů - včetně obnovitelných - je dobrou budoucností české energetiky.“
Vendula, Zlín: „Dobrý den. Docela by mne zajímalo, jak daleko je řešení malých jaderných reaktorů, které by mohly stát u každého města. Co brání jejich širšímu zavedení?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Bezpečný jaderný zdroj je velmi komplikované a drahé zařízení s naprosto nezbytnou sofistikovanou kontrolou a ochranou. Proto jich může být jen omezený počet.“
Přemek, Olomouc: „Ju nutná výstavba dalších bloků JE Temelín, když tak utěšené narůstá výkon solárních elektráren a dalších alternativních zdrojů?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Všechny dosud realizované solární elektrárny mají sice výkon o něco větší než jeden Temelínský jaderný blok, ale vyrobí za rok jenom šestinu elektřiny, ktzerou umí vyrobit blok jaderný. Zato cenu elektřiny z jaderného bloku Temelína zdvojnásobí. Je to opravdu utěšený rozvoj?“
Jirka, Liberec: „Dobrý den, jak by se musely přizpůsobit kotle a související technologie, pokud by s uhlím spalovala i biomasa?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Kotle se pro spoluspalování biomasy přizpůsobují již dlouho. Staví se i kotle jenom na biomasu. Již dnes se v ČR spaluje tolik biomasy, že pro další zdroje se velmi obtížně získává. Kromě toho se volná orná půda stále více využívá pro biopaliva pro dopravu.“
Tereza, Beroun: „Dobrý den. Jsou už známé technologie, které by umožnily odstranit z odcházejících spalin ještě více znečišťujících látek, než dnes? Pokud ano, jak drahé by bylo jejich zavedení?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Tzv. zvláště velké zdroje nad 100 MW již dnes splňují velmi přísné předpisy. Za 4 roky mají splňovat předpisy, které jsou z hlediska možností současných technologií prakticky mezní. problémem je CO2, které se odstraňuje obtížně. Odhaduje se, že jeho odstraňování bude stát cca 30 % současných nákladů na uhelné zdroje.“
Josef K., Mělník: „Dobrý den, pracují vědci a technici na nějakém zcela novém a překvapivém řešení pro naši energetiku (nebo ve světě pro světovou energetiku), nebo se s nedostatkem energie spíš budeme potýkat postupnými kroky, jako zvyšování účinnosti přístrojů, snižování spotřeby paliva či zateplováním?“
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc.: „Tím řešením by mohla být jen úspěšně vyřešená fůze a k tomu je ještě opravdu hodně daleko.“