PORT

Záznam chatu ze středy 10. listopadu 2010

Honza, Pelhřimov: „Pane doktore, nenahradí meteorology jednou přístroje? K čemu je vlastně člověk dobrý, když vše se zobrazí na displejích?“

RNDr. Petr Dvořák: „Přeji všem chatujícím pěkný večer. K dotazu: Do značné míry se tomu tak už dneska děje a úloha meteorologů se přestěhovává hlavně k interpretaci meteorologických dějů. Numerická simulace vývoje počasí nám velmi moc pomáhá a my to pak vhodně sdělujeme. Meteorolog však dnes ještě přece jen poněkud doplňuje numerické modely, protože ty nikdy nebudou umět předpovědět počasí na sto procent.“

Milan K., Plzeň: „Dobrý den. Platí, že čím větší letadlo, tím méně je citlivé na turbulence a na vichry?“

RNDr. Petr Dvořák: „Svým způsobem ano. Malá letadla jsou silnou turbulencí zmítána více, než letadla velká a těžká. S těmi vichry je to spíš otázka rychlosti letu — silný protivítr snáz překoná rychlé letadlo, než letadlo pomalé.“

michaela: „dobry den ,mam zcela prozaickydotaz.proc se na palube letadla pred startem provadi instruktaz se zachranou vestou,?neslysela jsem ze by se nekdo nekdy díky veste zachránil pri leteckem nestesti.vy ano?....)“

RNDr. Petr Dvořák: „Nejsem sice palubní personál :-) ale jedním z příkladů vhodnosti plavacích vest by mohlo být přistání toho amerického airbusu na řece v New Yorku, kdy letadlo zůstalo plavat na hladině a cestující byli evakuováni čluny. Je známo, že delší pobyt ve studené vodě vede po pár minutách k neschopnosti plavat. Kdyby podobné přistání proběhlo daleko na oceánu, trvalo by dlouho, než by tam dorazila záchrana, a plavací vesty by byly nesmírně důležité.“

Irenka, Liberec: „Už se vám podařilo zachránit letadlo před neštěstím díky včasnému varování před bouřkou?“

RNDr. Petr Dvořák: „Nevím, jestli by se to dalo takto říci :-) ale v době bouřek k nám na služebnu chodí posádky letadel a dost podrobně konzultujeme stav počasí a možnosti letu. Stalo se mi, že posádka úplně zrušila let z Prahy do Bratislavy, protože se k Bratislavě blížila velmi silná studená fronta s bouřkami a kdyby tam letadlo vlétlo, mohlo by se snadno stát neštěstí. Cestující si možná zanadávali, že se nedostanou do cíle, ale zůstali živi a zdrávi :-)“

Olda, Kamenice: „Dobrý den, jak staré mohou mít piloti meteorologické zprávy? Dvě hodiny, hodinu, půl hodiny? Dostávají informaci o stavu a předpokládaném vývoji počasí?“

RNDr. Petr Dvořák: „Vždy se dávají meteorologické zprávy co nejnovější, zpravidla do 30 minut od vydání posledních informací (aktuální počasí). Letecké předpovědi se dělají každých 6 hodin, kratší tzv. přistávací předpovědi se přidávají každých 30 minut ke zprávě o aktuálním počasí a mají platnost 2 hodiny. Výstrahy se vydávají podle potřeby, když nastane předepsaný rizikový jev. Mapy výškového větru a teploty by měly být staré nejvýše 12 hodin, vydávají se každých 6 hodin.“

Jana, Benešov: „Dobrý den, je počasí na letišti v Praze poměrně stabilní, nebo se stále mění a vy s tím máte spousty práce?“

RNDr. Petr Dvořák: „Jak kdy. V létě, pokud nejsou bouřky, je víceméně stabilní. Při bouřkách máme velký frmol, protože bouřky se mění a přesouvají v horizontu desítek minut, takže situace je každou chvilku jiná. Nejhorší jsou ale mlhy, kdy o provozuschopnosti letiště často rozhoduje rozdíl dohlednosti i několik metrů nebo desítek metrů. A to je nesmírně těžké předpovědět. Bude dohlednost 70 nebo 80 metrů? Přitom hranice je 75 metrů, když je dohlednost nižší, příslušná dopravní letadla (Boeing, Airbus) nepřistanou. Tohle neumějí spočítat ani matematické modely a musí to odhadovat meteorolog. Vývoj mlh na Ruzyni mj. závisí i na okolním členitém terénu (např. údolí Šárka), kdy závisí i na směru a rychlosti větru, advekci vlhkosti, znečišťujících příměsích ve vzduchu, atd. V chladné části roku, kdy se mlhy nejvíce vyskytují, máme hodně práce.“

michaela: „mam dotaz na výšku letu .pri letu přes atantik jsem zazila prelet nad mraky a bylo to neco uzasneho a asi bezpecneho.v jake vysce se létá a proč se dostavaji letadla do oblačnosti a neletaji vsechny ńad tím zmatkem zvaným počasi?“

RNDr. Petr Dvořák: „Oblačnost se vyskytuje v různých patrech, např. cirry jsou kolem 10 km nad zemí. Většinou je proudová letadla nadletí. Cirry ale nepředstavují žádné nebezpečí, snad jedině ve spojení s jet-streamem a turbulencí. Horší je bouřková oblačnost, která může zasahovat výrazně výš, než kam jsou letadla schopna dostoupat. Proudová letadla létají zpravidla v letových hladinách 300 až 430 (10 tisíc až 43 tisíc stop, 1 stopa = 0,32 metru), turbovrtulová obvykle v hladinách 190 až 270. Tato turbovrtulová letadla některou oblačnost nedokáží nadletět, nedostoupají výš (vrtule by "neměly do čeho hrabat", vysvětlil mi jeden pilot. Vzduch je v těchto výškách už dost řídký).“

Míša, Praha 4: „Dobrý podvečer, jste také ve spojení s meteorology v jiných evropských či světových městech?“

RNDr. Petr Dvořák: „Ano, jsme, zpravidla ovšem pouze daty. Jedinkrát se mi stalo, že jsem volal kolegům do Bratislavy a jednou do Dubaje kvůli teplotě a vlhkosti, když informace z databanky nebyla dostupná. Jednou mi také volali z provozu korejského letiště v Soulu a ptali se na stav sněhové pokrývky v Praze, jestli tu bude moci přistát jejich pravidelná linka. Mimo běžný provoz jsou ovšem pořádány různé odborné konference, např. nedávno na Islandu se debatovalo o vlivu sopečného popela na letový provoz. A také jsme např. absolvovali týdenní školení lektory z britské MetOffice.“

Zdeněk, Ostrava: „Na začátku roku letadla nemohla vzlétat kvůli sopce na Islandu. Už jste toto období nějak zhodnotili? Postupovalo by se dnes za obdobných podmínek stejně?“

RNDr. Petr Dvořák: „Upřímně řečeno, zhodnocení se mi do rukou nedostalo. Před pár dny proběhla konference přímo na Islandu, byli tam hlavně zástupci aerolinek, ale závěry neznám. Čeští meteorologové by postupovali stejně — my jsme šíření vulkanického prachu nepočítali, jen jsme dostávali vypočtené mapy od britské MetOffice a konzultovali jsme je se zástupci aerolinií a letiště. Ty mapy byly "binární", tzn. buď tam byla vymezená oblast, nebo nebyla. Podle toho se v daném místě nedalo nebo dalo létat. Obávám se ale, že kdyby nějaká sopka začala zase soptit, dostanou aerolinky opět "zaracha". Bezpečnost je nadmíru důležitá.“

michaela: „jsou piloti spíš optimističtíA bezstarostni a nebo opatrníci a zachmuřeni když není dobré počasí?zažila jsem jednou obrovské turbulence v menším letadle a letušky se netvářily nic moc .....))))pilota jsem neviděla ...“

RNDr. Petr Dvořák: „Určitě jsou opatrníci. Není možné se vypravit do neletového počasí a riskovat. V minulosti se to hodněkrát vymstilo, nehod např. při přistávání v mlze, v monzunových deštích, atd., bylo dost. Turbulence je otravná, často (pokud to jde) se to řeší změnou letové hladiny. Piloti se zeptají řídícího a ten zase zatelefonuje meteorologické službě, a konzultuje se, ve které letové hladině se předpokládá menší nebo žádná turbulence. Letadlo pak dostane příkaz ke změně hladiny. Ale nesmí tam být jiný provoz, případně letadlo musí být schopno tam vystoupat nebo sklesat (i sklesání může být problém, kvůli hustšímu vzduchu nemusí potom stačit palivo).“

Radek, Jičín: „Dobrý večer, jak je to s měřením koncentrace sopečného popelu v atmosféře, je to vůbe měřitelné? Při nedávném "humbuku", kdy celá Evropa nelétala se uvádělo, že se jedná pouze o odhady postupu sopečných mraků bez konkrétních výsledků. Je vůbec takový mrak vzdálený tisíce km od sopky nebezpečný pro letadla?“

RNDr. Petr Dvořák: „Měří se špatně. Balónové sondy letí spolu s větrem a proto nemohou zachytávat prach. Letadla zase do toho létat nesmějí. Nějaké pokusy s leteckým měřením byly činěny v Británii a v Německu, neznám ale výsledky. Proto se dělají spíš odhady podle množství vychrleného popela u jícnu sopky (=zdroj) a podle modelů turbulentní difuze znečišťujících příměsí v modelu atmosféry. Je to velmi, velmi složitá simulace, ale zatím to jediné, co máme k dispozici. I tisíce km od zdroje může být koncentrace popílku ze sopky poměrně vysoká, záleží na proudění, průběhu teploty s výškou, turbulenci, atd.“

Pavel: „Jsou meteorologové za svoji zodpovědnou práci dobře placení?“

RNDr. Petr Dvořák: „Bohužel je to bída s nouzí. Naše mzdové tabulky jsou mohutné asi jako malá násobilka. Tím bych se s čtenáři rozloučil a popřál hezký večer. Kdo by měl zájem, může na jaře přijít do Českého hydrometeorologického ústavu na den otevřených dveří a podívat se vlastníma očima na práci meteorologů.“