Chat
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.
V současné době je vedoucím Laboratoře rostlinných biotechnologií, což je společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. K oblasti jeho vědeckého zájmu patří izolace a určování biologicky aktivních přírodních látek, využití tkáňových kultur vyšších rostlin pro produkci a biotransformaci biologicky aktivních přírodních a syntetických látek. Rovněž se zabývá studiem metabolizmu xenobiotik (látek tělu cizích, například léčiv, jedů, průmyslových chemikálií) v rostlinách a uplatněním získaných výsledků pro dekontaminaci životního prostředí, bioenergetiku a udržitelný rozvoj.
více v reportáži Rostlinní pyrotechnici z cyklu PORT
Záznam chatu ze středy 27. října 2010
Věra, Stříbro: „Dobré odpoledne. Do jaké hloubky rostliny těžké kovy nebo jiné znečišťující látky odstraní? Závisí to na délce jejich kořenů?“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „Dobrý den vážení čtenáři, pokusím se odpovědět na všechny Vaše otázky Ano, "hloubka" čistění v případě půdy závisí na hloubce do jaké proniknou kořeny. Obecně tedy v případě bylin je to 20-30 cm, v případě některých dřevin (topol) až 6m.“
Ivana, Č. Budějovice: „Jak jsme na tom u nás ve fytoremediacích ve srovnání s vyspělým zahraničím? Mohou se od nás také učit, nebo za nimi pokulháváme?“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „Vzhledem k tomu, že jsem posledních 10 let spolukoordinoval 2 celoevropské projekty COST a máme spolupráce i mimo Evropu mohu říci, že pokud jde o úroveň znalostí jsme na tom velice dobře. Jiná věc je praktické využití, které je velice závislé na situaci v různých zemích.“
Jarda, Benešov: „Zvažujete genetické modifikace rosstlin, které by umožnily ještě rycheljší odstraňovíní znčišťujících látek z vody i z půdy?“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „Ano, na tomto přístupu se pracuje - a nejen u nás. Zatím je nicméně ve fázi laboratorních experimentů, v USA již probíhají polní experimenty.“
Jana, Pelhřimov: „Dobrý den, Jak je možné, že rostlinné buňky na rozdíl od živočišných toxické kovy, jako je arsen, zpracují a nezahynou na ně?“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „Obecně je nutno si uvědomit, že rostliny si za dlouhou dobu vývoje vyvinuly řadu obraných mechanismů, které chybí živočichům. Důvod je velice prostý - rostlina nemůže utéci, musí se buď přizpůsobit nebo zahyne. Obvyklý mechanismus je "uložení" toxických kovů v různých formách tam, kde již nezasahují do metabolismu - např. do buněčné stěny. Je samozřejmé, že tato obrana funguje jen do jisté koncentrace kontaminantu.“
Jan Taraj: „1) Prosím, máte někde na webu toto téma zpracované? 2) Nehrozí na Ostravsku nemoc au-au ze zamoření kadmiem? Už jsem tu viděl pár starých lidí se zborcenou páteří.“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „1) Ano, základní informace lze nalézt na našem web. Vsoučasné době připravujeme stručnou příručku pro potenciální uživatele, která bude na web umístěna patrně začátkem příštího roku 2) V této věci nejsem odborník. Nicméně předpokladem pro intoxikaci kadmiem (či jiným kovem) je jeho průnik do organismu - většinou prostřednictvím potravin. A ty jsou, pokud vím, docela dobře "hlídané". Pokud jde o potraviny z "vlastní zahrádky", tam by asi teoretická možnost byla, je ale třeba si uvědomit že tvoří obvykle jen doplňkovou část potravy.“
Jakub: „Dobrý večer, chtěl bych se zeptat, z jakých spotřebičů se do přírody dostává arsen ?“
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.: „Arsen se v přírodě vyskytuje v různých formách, obvykle je součástí polymetalických rud. Problémy vznikají tedy spíše jako důsledek těžby a zpracování kovů a většinou jde o "staré zátěže". O tom, že by unikal ze spotřebičů nevím.“