Chat

PhDr. Radka Šumberová a Mgr. Hana Brzobohatá
Radka Šumberová vystudovala obor archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR, Praha a vede pracoviště ARÚ v Kutné Hoře. Dlouhodobě se zabývá problematikou archeologie regionu, v posledních letech vedla výzkumy v této oblasti a v letech 2008 až 2009 i záchranný výzkum v trase obchvatu kolem Kolína. Specializuje se na analýzy rozsáhlých keramických souborů a nyní koordinuje komplexní zpracování výsledků výzkumu v Kolíně.
Hana Brzobohatá vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor antropologie. Od roku 2007 odborně zpracovává kosterní materiál ze záchranných výzkumů kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Zaměřuje se na 3D zobrazovací a analytické metody v osteologii.
více v reportáži Kolínské rondely z cyklu PORT
Záznam chatu ze středy 20. října 2010
Petra, Beroun: „Dobrý den, měli archeologové dost času na prozkoumání této lokality u Kolína? Nemuseli jste něco opustit dříve, než jste to stihli náležitě zdokumentovat?“
PhDr. Radka Šumberová a Mgr. Hana Brzobohatá: „Dobrý večer, ačkoliv jsme s výzkumem začali v předstihu před vlastní stavbou, museli jsme postupovat dost rychle, abychom nenarušili průběh stavebních prací. A množství zachycených lokalit bylo opravdu velké a hustota archeologických objektů značná. Ne všude tedy bylo možno například zkoumat celé objekty a využili jsme jen systém řezů a sond.“
Pepa, Benešov: „K jaké teorii původu a využití rondelů se kloníte vy?“
R.Šumberová: „Nedokážeme asi nikdy s jistotou říci, k čemu rondely skutečně byly. Při výzkumu v Kolíně jsem ale měla pocit, že ani funkce opevnění není zcela vyloučená. V každém případě bylo možno velmi efektivně zabránit vstupu nezvaných osob dovnitř a naopak i úniku ven. Nejpravděpodobnější ale zřejmě bude, že rondel byl prostorem, vyčleněným pro shromažďování určité komunity z nejrůznějších důvodů.“
Pavel, Mšeno: „Dobrý den, počítáte s genetickými analýzami nalezených kostí v nějaké dohledné době? Kam obvykle vzorky posíláte - do laboratoří u nás, nebo v zahraničí?“
Mgr- Hana Brzobohatá: „Po základním zpracování, kdy stanovíme demografická data (věk a pohlaví) všech jedinců a případné stopy zranění či nemocí, budou kosti deponovány v centrálním depozitáři Národního muzea. Genetické analýzy jsou finančně náročné, tak je otázka, jestli na ně v dohledné době dojde a jaký počet skeletů analyzovat. Extrakci DNA z kostní tkáně a stanovení DNA profilu by zajišťovaly pravděpodobně laboratoře tuzemské.“
Vlasta: „Je v plánech, silách nebo vůbec možnostech současné archeologie, aby rondely objevené na území ČR byly rekonstruované a presentovany veřejnosti jako historická stavba neolitu (tedy pokud zrovna nejsou protnuty dálnicí nebo plynovodem)?“
R.Šumberová: „Rekonstrukce rondelů myslím nepřipadá v úvahu. Prezentace by byla možná, například alespoň formou naznačení průběhu jednotlivých příkopů na povrchu různými druhy výsadby. Vzhledem k velikosti těchto objektů a problémům s vlastníky pozemků ale ani to není příliš reálné.“
Pavel, Dubňany: „Dobrý den, Chtěl bych se zeptat: Volutové to byli zemědělci, jak bylo řečeno, mě zajíma doba od kterého letopočtu se tato kultura datuje? Děkuji“
R.Šumberová: „Asi máte na mysli nositele kultury s lineární (dříve volutovou) keramikou. Byli to první zemědělci na našem území a nejstarší data jsou z poloviny 6.tisíciletí před naším letopočtem.“
Marie, Brno: „Bylo u nás nalezeno více dokladů kanibalizmu, nebo ten od Kolína je ojedinělý?“
Mgr- Hana Brzobohatá: „Kanibalismus se obtížně dokazuje, i kdyby kosti nesly stopy nástrojů a charakter lomných ploch dokládal jejich perimortální porušení (a zmiňované otevírání dřeňové dutiny), pořád jde jenom o spekulace. Nicméně podobně podezřelých nálezů je na našem území více a většinou jsou datovány do doby bronzové, kultury knovízské.“
Daniel Hrdý: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli alespoň malá část diskutovaných rondelů u Kolína zůstala zachována, nebo jestli výstavbou došlo k jejich totálnímu zničení. pokud zůstaly zachovány, bude se pokračovat v jejich dalším zkoumání, nobo jsou z vaší strany dostatečně "vytěženy"? děkuji.“
R.Šumberová: „Pouze malé části rondelů ležely mimo trasu budoucí komunikace. Jsou tedy pod ornicí, zdokumentovány geofyzikálním měřením, a další výzkum nepředpokládáme. Ne snad, že by byly dostatečně "vytěženy", ale dáváme přednost jejich zachování pro další generace, disponující i novými metodami výzkumu. Proto bychom alespoň u části tzv. velkého rondelu chtěli prosadit památkovou ochranu.“
Týna: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat kolik koster lidí se tam našlo? A proč tam byli pohřbeni?“
Mgr- Hana Brzobohatá: „Dobrý podvečer, kosterní pozůstatky jsme vyzvedávali celkem ze 130 objektů. Většinou se jednalo o pohřebiště v pravém slova smyslu a jedince rituálně pohřbené, ale výjimkou nebyly ani nálezy skeletů nebo jejich částí pohozených v objektech ryze sídlištního charakteru (zásobní a stavební jámy, příkopy). Větším nálezovým celkem bylo 70 hrobů ze starší doby bronzové (k. únětické) nebo 20 hrobů z raného středověku, skelety z ostatních epoch a kultur tvořily malé skupiny a často byl výskyt vysloveně soliterní (např. jeden kelt).“
Eliška, Praha: „Zaujalo mne, že jste našli i ojedinělá skla. Jak je tenkrát vyráběli? Měli na to nějaké pece?“
R.Šumberová: „Výroba surového skla není pro dobu laténskou v Čechách doložena, v mladším období bylo na některých lokalitách zpracováváno zřejmě dovezené surové sklo. Výrobní zařízení se prozatím nepodařilo zachytit.“