PORT

Záznam chatu ze středy 6. října 2010

Olda, Mladá Boleslav: „Někdy se na kabelovce dívám na pořady o přírodě a o zvířatech v angličtině. Zdá se mi, že tam si s názvy moc hlavu nelámou. Jkamile je nějaký pták černý, je to prostě blackbird. Nejsme u nás při přidělování jmen živočichům až přehnaně starostliví?“

RNDr. Evžen Kůs: „Ono je to možná pohodlnější, ale když třeba u ryb se cat fish jmenuje hned několik skupi, pak se laik nebo překladatel jen těžko vyzná. Proto Linné zavedl dvouslovné názvosloví a pokud to čeština přejala, je to jen dobře. Samozřejmě někde je druhé tedy rodové jméno zbytečné opakovat stále, ale stačí jednou zmínit- EK“

Jarek, Blatná: „Dobrý den, pomáhá vám při určování druhů genetická analýza? Spoléháte se dnes víc na ní, nebo na určování podle vnějších znaků zvířete?“

RNDr. Evžen Kůs: „Genetické analýzy jsou jistě nesmírně důležité a napovídají nám hlavně to jak evoluce druhů probíhala. Správný biolog by se neměl spoléhat ale jen na jednu metodu a poznatky, ale pokusit se všechno sesumarizovat. I v biologii jsou módní trendy a tak se v minulých desetiletích trochu přehlížely morfologické zanky, tedy rozměry a vzhled a zvíře, dnes se zase k timu obloukem vracíme. Žádná metoda není samospasitelná.“

Honza, Příbram: „Zdá se, že příroda se svou tvorbou nových druhů, jejich splýváním a zase štěpením vytváří pěkný chaos. Je vůbec možné do něčeho takového vnést jakýs takýs řád?“

RNDr. Evžen Kůs: „To je také důvod proč to pan Linné začal třídit, abychom měl alespoň my jasno, přírodě to jasné je. I když je naše třídění do určité míry umělý systém, má svůj smysl. Už i proto, že pak jasně vidíme kde se udělala chyba. Život a evoluce jsou dynamické procesy a my se snažíme popsat a orientovat se.“

Terezka, Praha: „Dobrý den. Jak je možné, pane doktore, že tak podobná zvířata patří k rozdílným druhům? Co je pro zařazení k nějakému druhu podstatné?“

RNDr. Evžen Kůs: „Těch věcí jak se od sebe na první pohled podobné druhy liší je spousta. Mohou to být nenápadé odlišnosti v stavbě těla, ale i odlišné chování, jiné fyziologické pochody, genetické rozlišnosti. Každý kdo popisuje nový druh musí všechny tyto věci vzít v úvahu a zároveň počítat s tím, že se může mýlit nebo, že s jeho vývody nebudou souhlasit jiní přírodovědci a nový druh prostě nebudou uznávat. Proto existují v názvosloví u většiny druhů synonyma a kdo se chce o taxonomii nějaké druhu něco víc dozvědět, musí si najít jak se to které zvíře jmenovalo ve starší literatuře a jak nyní.“

Petr, Znojmo: „Dobrý den, je do určité míry pravděpodobné, že by se i u nás podařilo najít nový, ještě nepopsaný živočišný druh?“

RNDr. Evžen Kůs: „Mezi obratlovci asi ne, ale ve světě bezobratlých živočichů, kde se druhy počítají na statisíce to nelze vyloučit. I když naši přírodovědci jsou od nepaměti pilní a vše asi už prozkoumali.“

Šárka, Praha: „Dobrý večer, mohl byste byste mi prosím sdělit, kolik je asi živočišných druhů?“

RNDr. Evžen Kůs: „Když jsem v roce 1978 končil fakultu tak se mluvilo asi o 2 milionech druhů, dnešní odhadů jsou 10 milionů i více, nicméně spoustu druhů nestačíme ani vědecky popsat, protože díky devastaci přírody vyhynou dříve než se k nim vědci vůbec dostanou. Týká se to zejména druhů z tropických pralesů.“