PORT

Záznam chatu ze středy 15. září 2010

Zdeněk O., Mníšek: „Dochovaly se nějaké artefakty v podhradí Kamýku? Našli jste něco velmi překvapivého?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Podhradím Kamýku jsme se zatím intenzivnějí nezabývali. Je však vrcholně zajímavé a zasloužilo by si pozornost. Je třeba najít místo, kde stával druhý kamýcký kostel a vůbec polohu Horního Kamýka, o němž mluví písemné zprávy. Mohlo by to být v nějaké bližší vazbě na hrad. V samotném Kamýku bývaly mimo jiné dva velké steředověké dvory; z jednoho (dnešní č.p. 2) se leccos dochovalo a tato vynikající památka by si nepochybně zasloužila bližší výzkum a odpovídající péči. Dosavadní akce v Kamýku nad Vltavou byly limitivány památkovými úpravami hradu.“

Vojtěch Chudláský: „Poděkování za vynikající knihy o hradech. Budou nějaké novinky třebas na vánoční trh nebo DVD ROM o hradech?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Děkuji za vlídná slova. Současná doba není zrovna příznivá pro vydávání knih. V dohlednu však přeci jenomn něco snad)vyjde. Velmi brzy by měla v Humpolci vyjít knížka o hradu Orlík u Humpolce. Před vánocemi by snad mohlo vyjít druhé, výrazně doplněné a upravené vydání Zřícenin středních Čech v nakladatelství Pankrác. V prvém pololetí příštího roku by měly v nakladatelství Libri vyjít čtvrté dodatky k Ilustrované encyklopedii českých hradů. V příštím roce vydá Společnost přátel starožitností ve své Vlastivědné knihovničce svazek věnovaný hradu Džbán. V příštím roce také vyjde větší kapitola o hradech v katalogu výstavy věnované Rožnmberkům. Snad jsem na nic nezapomněl.“

Anežka, Příbram: „Dobrý den. Na Kamýku jste zatím dělali jen záchranný výzkum, počítáte v nejbližší době i s poznávacím průzkumem?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „V současné době se u nás tzv. systematické výzkumy, tedy výzkumy pro vědecké poznání, bohužel prakticky nedělají (zejména z ekonomických důvodů, archeologický výzkum není nic levného) a provádějí se pouze výzkumy záchranné, tedy vyvolané nějakou rušivou či ničivou činností. Ty jistě mohou přinést spoustu nových informací, ale jejich možnosti jsou limitovány rozsahem sond daným zmíněnými narušeními. Je to škoda, protože současné pokroky evropského bádání o hradech (a nejen o nich)jsou výsledkem právě systematických vědeckých výzkumných projektů. Za této situace další výzkumy hradu Kamýka nad Vltavou nejsou pravděpodobné - sehnat finanční zajištění takovéhoto výzkumného projektu dnes není příliš reálné. Kamýk je ovšem mimořádně kvalitní lokalitou, kterou je nutno maximálně chránit před ztrátou informací různými nezákonnými výkopy. Ty snad ale v současnosti díky příkladné péči obecního úřadu nehrozí.“

Miloš Bělohlávek: „Dobrý den, jak je možné, že byl hrad tak dlouho považován za zbytky renesančního zámku? Bylo to dáno jen půdorysem, nebo měl vzhled renesančního sídla i po nějakých úpravách z té doby?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Hrad nebyl nikdy v novověku upravován - zanikl už ve 13. století. Zjevně ho nekdy někdo nepříliš informovaný navštívil aostatní pak už jen opisovali - to zase není tak vzácný jev. Pravidelnost hradu je ovšem velmi nápadná a máleo informovaného návštěvníka, který přehlédl středověké detaily zmást jistě mohla.“

Milan D,Sedlcany: „Zda se Vam vhodne komercni vyuziti zriceniny,tak jak planuje obec?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Nevím konkrétně, jaké komerční využití máte na mysli, v případě Kamýka bylo předmětem provedených prací pouze jeho zpřístupnění,které je jistě v pořádku. Aktivity "za lesem", tedy v dnešní vstupní části rozsáhlého areálu, s novými sroubky, dětským hřištěm a pod. se vlastního hradu vlastně naštěstí netýkají a byly podmínkou celéhoprojektu.“

Jaroslav Nekola, Záhoří: „Dobrý den, co si myslíte o Vítkově hrádku u Blažejova? Mě se zdá, že je tam zasypáno minimálně přízemí hradu. Plánuje se v dohledné době archeologický průzkum této lokality?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Vítkův Hrádek u Blažejova je jedním z našich nejstarších šlechtických hradů a je nepochybně nedoceněnou významnou památkou. Pod dnešní úrovní terénu zde skutečně může být dochováno zdivo do značné výše; o původních terénních poměrech zde však prozatím nic nevíme. Protože hradu nic nehrozí, není za současného stavu jeho výzkum (který by byl jistě finančně náročný a neméně náročné by byly i následné konzervační práce a následnápéče o hrad)pravděpodobný a v postatě ani žádoucí - památku bychom měli co nejúčinněji chránit v jejím autentickém stavu.“

Petr, Praha 3: „Proč si tehdy stavitelé nezjistili, na jakém podkloží staví obvodovou zeď? To nevěděli, jaké má jíl vlastnosti, nebo to prostě riskli?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Prakticky ve všech dobách lidské historie si četní stavitelé a zedníci snažili ušetřit práci a ze zištných důvodů ošidit, co jde, zejména, když to pak není vidět (třeba základy). Problémy mohly ovšem nastat i jinak - na stavbu třeba mohla přijít stavební huť zvyklá stavět na jiném podloží a chovající proto se tak, jako by nestavěla na zjílovatělých metamorfitech, ale např. na žule. Nebo se mohl v průběhu stavby změnit záměr (dělo a děje se to rovněž velmi často dodnes) a na základy dimenzované na určitou výšku pak mohlybýt vystavěna zeď dvakrát taková a pod. O lidech, kteří Kamýk stavěli, nic nevíme a neznáme tak, jak byli zkušení apod. Podobné problémy ovšem,jak jsem už napsal, pronásledují stavebnictví od jeho počátků a to co se stalo na Kamýku, není zase v Čechách taková vyjímka. Na Džbánu např. praskla po zatížení stavbou hradu dvakrát celá hradní skála, na Nižboru celá část hradu ujela ze svahu, těžké problémy z výrazného navýšení původních hradeb měl i Pořešín.“

Alena, Kladno: „Kamýk je uváděn jako příklad dobře zvládnuté rekonstrukce. Může dát příklad, kde památková péče spíš uškodila než pomohl, a proč se tak stalo?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Takových příkladů bychom mmohli, bohužel, uvádět velmi mnoho. Doslova tragické jsou nekteré realizace províěné ber respektu k autenticitě památky nevhodnými technologiemi (zejména beton),likvidující i archeologickou situaci a vypovídací schopnost celé památky jako historického prameny a zejména pak dostavovaných a komolených zdí.Probíhaly jistě převážně (ale bohužel nejen) v době monopolních dodavatelů socialistické éry, diktujících si technologie, ale omluvitelné jistě nejsou, neboť i velmi důležité hrady téměř zcela zlikvidovaly jako historický pramen i autentickou památku. Namátkou připomeňme třeba Landštejn, jádro Zvíkova,Borotín,zcela obludný Helfštejn, Boskovice nebo Cornštejn atd. Zbytečné ztráty ale mohou být zapříčiněny i přístupem lidí, kteří úpravy projektují nebo se o hrad starají. Je to vlastně příběh o (chybějící) pokoře. Pokud je pro někoho památka pouze jakýmsi substrátem pro vlastní seberealizaci a chce ji především znásilnit k obrazu svému a ne respektovat její hodnoty a reálné potřeby, je to zásadně špatně a výsledky více než smutné.“

Marie, Znojmo: „Pane profesore, jak jsme u nás na tom s ochranou hradů - vážíme si jich, nebo je necháváme s klidem rozpadat? Starají se okolní země o své památky lépe nebo hůře než my?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „To je velmi komplikovaná otázka, kterou asi nelze jednoduše pár větami zodpovědět. V celé Evropě mají hrady v rámci památkového fondu poněkud zvláštní postavení a zjednodušeně řečeno, zacházet s nimi (mnohdy tragickýcm způsobem) se cítí povolán téměř každý. Náš současný vztah je velmi různorodý od skutečně vzorného pochopení a péče až po těžkop ochopitelnou barbarskou agresivitu. Od průměrné evropské, respektive středoevropské situace se naše v podstatě moc neliší,od zemí,které si jinak váží kontinuity, tradice a národní identity (např. Velká Británie, Švýcarsko, Skandinávie a pod.) dosti značně v náš neprospěch. Je si potřeba uvědomit, co takový hrad skutečně potřebuje a co s ním lze dělat (máme na to i státní metodiku vydanou Národním pasmátkovým ústavem) a snažit se ho chápat a nezneužívat ho k nějakým degradujícíma ohrožujícím s ním v podstatě nesouvisejícím aktivitám, pro něž by byl jen kulisou, nebo vlastní seberealizaci na jeho úkor. Počet lidí, kteří si to uvědomují naštěstí (byť pomalu) roste. Co se právní ochrany dotýče, pokud je hrad zapsanou památkou (což ovšem zdaleka nejsou všechny), je to s jeho ochranou teoreticky velmi dobré. Ovšem praxe je taková, jaká v současné době u nás je.“

Mirek, Havl. Brod: „zmínil jste se o knize o orlíku u humpolce, jaký je váš názor na uvádění zřícenin směrem k původnímu stavu?“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „"Uvádění zřícenin směrem k původnímu stavu", tedy dostavby do dávno zaniklé podoby, je v rámci naší filozofie zacházení s nimi (dané i státní metodikou) zásadně nepřípustné. znamenalo by těžkou degradaci a zkomolení autentické originální památky. Pokud někdo touží po nejaké mhradním "Disneylandu" ať si ho postaví na zelené louce a neničí s takovýmito aktivitami originální památku. Stejně se v Evropě postupuje i v případě experimentální archeologie testující např. možnosti stavby takového gradu, žití na něm a podobně. Úpravy, které na zříceninách musí být pochopitelně prováděny, musí mít výhradně konzervační charakter směřující k tomu, aby památka zůstala zachována i pro další generace.“

Vladimír V. Praha: „Také jsem se zamiloval do historie hradů a konkrétně jednoho vysočinského poblíž místa mého původu. vstoupil jsem s kamarády do spolku, který o zříceninu pečuje už více než padesát let. Rád bych se zeptal, zda můžete doporučit nějakou literaturu, kde bychom se více dozvěděli o možnostech záchrany toho místa před postupující zkázou. vím že to není otázka na Kamýk, ale vlastně trochu ano.“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Nevím samozřejmě,který hrad máte na mysli. Základní poučení o tom, co je možné se zříceninou dělat, naleznete v metodice vydané Národním památkovým ústavem: Sokol, J. - Durdík, T. - Štulc, J. 1998: Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin hradů. Odborné a metodické publikace, svazek 17. Praha. Je bohužel beznadějně rozebraná, ale je poměrně útlá, takže si jistě lze okopírovat např. na nejbližším pracovišti Národního památkového ústavu. Problematiku konkrétního hradu (není jedna "univerzální kuchařka") by bylo lépe probrat při nějakém setkání - v případ potřeby se se mno spojte.“

Michal Písařík: „Dobrý den pane profesore. Velmi se zajímám, i když jen amatérsky, o hradní architekturu a středověkou architekturu vůbec. Vaše pořady v televizi se mi hrozně líbí a jsou pro mne vždy přínosné. Vím, že toho máte asi hodně, ale děláte i nějaké přednášky nebo organizujete i nějaká setkání pro podobné nedšence třeba přímo v lokalitách hradů a zřícenin? Rád bych si za takovou odbornou přednášku s vámii zaplatil a myslím si, že bych nebyl jediný. Nebo nedělá něco podobného někdo z vašich kolegů? Děkuji.“

Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.: „Děkuji za vaše vlídná slova. O hradech pochopitelně dost přednáším a to i mimo mého vysokoškolského pedagogikého působení. Minimálně jednu přednášku ročně mám ve Společnosti přátel starožitností (většinou v prosinci), celý cyklus přednášek o vývoji hradů je v současné době součástí Slánské akademie,jednou ročně přednášívám na setkání občanskéhos družení pečujícího o hrad Zlenice v Senohrabech a leckde jinde. Na uspořádání přednášky či přednášek, besedy apod. se lze jistě domluvit.“