PORT

Záznam chatu ze středy 1. září 2010

Zdeněk, Hořovice: „Dobrý den, mohl byste se nám prosím svěřit s tím, co je vlastně na natáčení v 3D nejtěžší? Jaká to má úskalí oproti natáčení v 2D?“

Ing. Jan Buriánek: „Problem je zejmena v tom, ze zatim nemame dobrou 3D kameru. Vzdy jde o zarizeni slozene ze dvou nezavislych zarizeni/kamer, ktere prakticky o sobe nevedi (vyjma synchronizace) a vse se tim komplikuje. Vznika silene moc chyb pouze tim, ze se snazite prinutit stereokamery, aby vse pracovalo stejne na obou dvou z nich. Chyby vlivem nesynchronnosti kamer/ostreni/nastaveni atd. se v pocitaci daji odstranit, ale jen omezene a vzdy za cenou vysokych casovych/financnich nakladu. Prakticky produkce ve 3D vychazi od 1,5x az 2,5 sloziteji. Proste nejprve korekce leveho oka, pak praveho, pak teprve vlastni prace na spojenem/synchronnim obraze... To je jedna z mnoha narocnosti 3D zpracovani...“

Michal V., Kladno: „Ve filmu "Paycheck" Ben Affleck vytvořil televizi, ve které z vodorovně umístěné obrazovky vyvstává postava do prostoru. Je něco takového vůbec možné?“

Ing. Jan Buriánek: „Ja ted film bohuzel nevidel :( Nicmene techto efektnich 'TV' jsou ve scifi zanru hodne (StarWars, StartTrack). Obecne to mozne neni (zatim), ale podobne pokusy uz tu jsou. Jsou zalozene na rychlem otaceni projekcni desky na kterou se synchronne promita specialni obsah vytvoreny z pohledu "ze vsech stran". Vysledek je skutecne efektni jakasi 'holoprojekce'. Prototyp takoveho zarizeni lze videt napriklad na videiich prace Paula Debevece, viz. http://gl.ict.usc.edu/Research/3DTeleconferencing/ Tam je jasne jak to funguje a ze podobneho efektu lze dosahnout, ale to je asi tak vse. Dalsi efektni prvek je treba Pepper Ghost effect pri pouziti polopropustneho zrcadla. Ale vzdy se jedna o vec, ktera je pomerne narocna na instalaci a na akvizici obrazu z mnoho stran. Mozna, ze se opravdu neco takoveho v budoucnu objevi v reklamnim prumyslu (viz. uz existujici LED sloupce instalovane na nadrazich atd.)...“

Evžen, Brno: „Dobrý den, jakým směrem se bude ubírat televizní vysílání v 3D? Bude možné jednou pozorovat prostorový obraz i bez brýlí?“

Ing. Jan Buriánek: „Vse smeruje k prohlizeni 3D bez bryli, ale zatim na tom nejsme dobre po strance technologicke. Prvni pokusy s tzv. paralaxovou barierou (specialni mrizka pred zobrazovac) nebo lentikularni optikou (mikro-valcove cocky) tu jsou, ale vysledek neni dobry. Zejmena je videt moire pri pohybu cloveka pred zobrazovacem a dosahovane rozliseni je spatne. Pocita se, ze je treba az 9x vetsiho horizontalniho rozliseni nez je dnes v HD! Predpovida se, ze by se toho melo dosahnout okolo roku 2018... Uvidime. Akvizice 3D obrazu pro takove zobrazovace je jeste narocnejsi nez pro bezne stereo a tak bude opravdu zajimave pozorovat, zda se timto smerem nekdo opravdu da.“

David, Olomouc: „Dobrý den, je vysílání a přijímání signálu pro 3D televizi energeticky náročnější?“

Ing. Jan Buriánek: „Dobra otazka, ale opravdu je to zavisle na typu projekce. Pokud jde o pasivni systemy (radkova polarizace ~ JVC, ~ ACER atd.), tak tam je energeticka narocnost stejna jako u standardniho 2D. Pro 3D vyuzivajici aktivni projekci (rychle stridani obrazu ve frekvenci okolo 120Hz) jsou nejlepsi plazmove obrazovky (Panasonic, Samsung aj.), ktere maji vyssi spotrebu (v zavislosti na obsahu). Pro LED obrazovky s 3D vyssi spotreba nebude. Nicmene obecne se doporucuje 'svitit vice', tj. vyssi intenzita pro 3D zobrazeni, protoze dochazi ke ztratam na filtrech bryli apod. Tj. obecne je urcite pozadovan vyssi vykon a tudiz i spotreba, nicmene nebude to dle meho markantni (viz. parametry spotreby Panasonic 3D, ktere jsou standardni s jinou plazmovou technologii)...“

Alena, Praha 3: „Slyšela jsem, že při natáčení v 3D musí být kamera stále v pohybu. Proč není možné vytvořit statické záběry?“

Ing. Jan Buriánek: „To o cem mluvite je asi pouziti tzv. Pulffrichtova efektu, ktery skutecne vytvari 'pseudo 3D' na zaklade neustaleho pohybu kamery. Vyuziva umeleho navozeni zpozdeni vnimani obrazu jednoho oka a druheho oka diky specialnim brylim s filtrem (nejcasteji na levem oku). Ano pri pouziti teto metody "nepraveho 3D" je pohyb vyzadovan, protoze jinak nevznika rozdil mezi levym a pravym okem. Ale to je jen nahrazka 3D efektu, standardni metoda nataceni vyuziva dvou kamer. Pri pouziti skutecneho 3D nataceni dvema kamerami pohyb neni vyzadovan a je mozne standardne vytvaret staticke zabery bez pohybu, tam problem neni. Diky vahove narocnosti stereo-systemu je dokonce hodne zaberu ze stativu a kamera se tolik nepohybuje nebo se pohybuje pomaleji, aby audienci nebylo nevolno...“

Honza: „Dobrý den, jaký je rozdíl mezi 3D v normálním kině (CineStar) a Imax 3D?“

Ing. Jan Buriánek: „IMAX 3D je projekt primo vytvoreny pro 3D zobrazeni. Je to stale nejlepsi zpusob prozitku ve 3D. Sedadla jsou schvalne velmi strma, aby vetsina lidi v audienci mela podobnou vzdalenost od platna. Platno ma 25m siri a proste vas 'objima' coz presne 3D vyzaduje - 'zatahnout vas do deje'... Normalni kina DCinema 3D (CineStar, ale i jednosalova digitalizovana kina) jsou vytvorena ze standardnich kin a pomeru divaku. Muzete v nem zazit velmi podobny zazitek jako v IMAXu, ale diky mensimu platnu a velke variabilite vzdalenosti od platna nebude vysledek tak dobry jako u IMAX 3D, ktery stale vede... Nicmene nova kina uz casto s 3D pocitaji vice a maji nove usporadana sedadla. Specialni 4D nebo 5D kina pak maji jeste lepe usporadana sedadla, takze pak uz opravdu jste pomoci 3D vtazeni do deje. IMAX 3D pouziva stale 70mm pas pro projekci. Digitalni IMAX 3D se teprve experimentalne zavadi. IMAX 3D pouziva polarizacni bryle, v tuzemsku prevlada v DCinema 3D princip Dolby 3D (Infitec) a XpanD (aktivni system bryli). DCinema 3D vyuziva jiz digitalni technologii pro zobrazeni a distribuci, takze obraz je zase digitalne 'cisty' a vice dostupny lidem (IMAXu je preci jen mene a tech 3D jeste mene).“