PORT

Záznam chatu ze středy 30. června 2010

Katka, Olomouc: „Dobrý den, co prosím znamená nowcasting? Nevím, co si pod tím představit.“

Mgr. Hana Kyznarova: „Dobry den, nowcasting znamena v podstate velmi kratkodobou predpoved na dobu do cca 2 hodin, ktera je ale prostorove presnejsi nez bezna predpoved.“

Lumír, Brno: „Dobrý den, docela by mne zajímalo, jestli jsou roky bohatší na bouřky a zase roky chudší na bouřky, nebo jestli je počet bouřek každý rok víceméně stejný.“

Mgr. Hana Kyznarova: „Dobry den, toto je otazka spise na klimatologa. Nicmene ze sve zkusenosti bych rekla, ze jednotlive roky se od sebe lisi poctem extremnich bourek (doprovazenych napr. velmi vysokou bleskovou aktivitou, tornadem, atp.) nez tech beznych.“

Mirek, Praha 2: „Měli jste možnost blíže studovat microbursty nebo downbursty, případně je přesně popsat? Jak se "loví" tyto jevy?“

Mgr. Hana Kyznarova: „Tyto jevy se 'lovi' podobne jako napr. tornada. tj. v realnem case se sleduje vyvoj konvektivnich bouri (zejmena na radarovych datech), o kterych se 'lovci' domnivaji, ze by mohly byt doprovazene extremnimi jevy a pak je treba mit auto, kterym se dojede do jejich blizkosti. Nekdy je lov uspesny, jindy ne. Downbursty ve vetsine pripadu popisujeme na zaklade analyzy skod-napr. smer vyvracenych stromu atd. Obecene jsou tyto jevy velmi tezko predpoveditelne.“

Petra, Vsetín: „Existuje stormchasing i jako placené povolání v ČR? Nebo to je opravdu jen koníček?“

Mgr. Hana Kyznarova: „jako placene povolani stormchasing v CR neexistuje“

Nina, Č. Budějovice: „Existuje nějaký systém sběru dat od přímých pozorovatelů bouře na místě, nebo zprávy o nich (jak byly prudké, zda padaly kroupy) necháváte spíš náhodě?“

Mgr. Hana Kyznarova: „Dobry den, profesionalni system zamereny na sber techto dat v CR neexistuje, nicmene existuji zajmove skupiny lidi, kteri sberem takovych dat zabyvaji. napr. www.bourky.com nebo www.skywarn.cz“

Jan Rasejev: „Dobrý den, zajímalo by mne, kolikrát do roka (zhruba) se vyskytuje nad územím České republiky bouřkový mrak typu supercela a jak jej lze nejlépe rozeznat na radarových snímcích, které jsou k dospozici na internetových stránkách ČHMÚ?“

Mgr. Hana Kyznarova: „Dobry den, presne cislo vam nepovim, protoze supercela je definovana na zaklade dostatecne velkeho strihu (tj. rychlosti zmeny) vetru v mezocyklone=rotujici oblasti v bouri, a v CHMU nejsme dost dobre tento strih schopni merit. Odhadovala bych jednotky az desitky pripadu. Casto ale tato rotujici oblast byva doprovazena specialnim tvarem radaroveho echa, tzv. hakove echo (ma doslova tvar jakesi skoby), ze ktereho muzeme na pritomnost mezocyklony (i kdyz ne vzdy jednoznacne) usuzovat. Bohuzel na verejnych radarovych datech vetsinou takove echo nebude dost dobre patrne, protoze se vyskytuje predevsim ve spodnich hladinach bouri a na verejnych datech, ktera zobrazuji sloucenou radarovou informaci ze vsech vyskovych hladin, byva prekryto vysokou odrazivosti nachazejici se vyse. Pokud je takove echo patrne, pretrvava vetsinou desitky minut (tj. pokud se neco jako hakove echo objevi na 1-2 snimcich, jedna se spis o nahodne 'zahnuty' oblak).“

Nika, Ostrava: „O jaké největší síle bylo v historii tornádo v České republice?“

Mgr. Hana Kyznarova: „podle historickych pramenu bylo zdokumentovano roku 1119 tornado stupne F3-4 v Praze na Vysehrade (jeho silu odhadujeme podle skod popsanych v historickych pramenech). Ze zdokumentovanych pripadu v poslednich letech potom mozna tornado F3 v roce 2002 v Litovli.“

Jan Rasejev: „Chtěl bych navázat na odpověd pro pana Mirka ohledně Downburstu. V dokumentu BBC o leteckých katastrofách mne zajuala věta, kde říkali, že mají radary, které jsou schopny předpovědět v řádu desítek minut výskyt downburstu (nevím, jestli se jedná o letadlové radary, nebo letištní), dá se tedy předpovědět downburst v takto krátkém časovém úseku?“

Mgr. Hana Kyznarova: „zminovany dokument neznam, ale k predpovedi na nekolik desitek minut bych byla znacne skepticka. Podle meho nazoru by se spise mohlo jednat o minuty. Toto nema nic spolecneho s typem radaru, ale s rychlosti vyvoje boure.“

Petra, Vsetín: „Dobrý den, mám otázku, která sice úplně nesouvisí s tématem, ale strašně by mě zajímala. Tropopauza vývoj cumuloninbu zastaví, protože v ní panuje teplotní inverze. (teplota s výškou stoupá) Tedy pokud je inverze nemohou vznikat oblaky. Takže když je povedený letní den a obloha je bez jediného oblaku či obláčku, můžeme hovořit o teplotní inverzi?“

Mgr. Hana Kyznarova: „Ano je pravda, ze teplotni inverze v tropozauze tlumi vyskovy vyvoj konvektnich bouri, ale existuji pripady, kdy teplotni inverze v tropopauze nestaci zastavit vystupny pohyb oblacnych castic, coz muze vest k pronikani vodni pary do spodni stratosfery. K druhe casti otazky mohu uvest, ze povedeny letni den(=bez mraku) nesouvisi s teplotni inverzi, ale s tim ze stoupajici castice vzduchu nedosahnou hladiny, ve ktere by vodni para v nich obsazena zkondenzovala=vytvorila oblak. Muzete si take vsimnout, ze pokud se vytvori oblaky cumulus (kupovite oblaky), maji vsechny zakladnu stejne vysoko. To je prave hladina, ve ktere zacne kondenzovat vodni para.“