AstronomieExtrémně velký dalekohledImpact – ze zahraničí

Místo pro extrémní dalekohled

9. 6. 2010

Evropská jižní observatoř (ESO) právě ohlásila, že definitivně bylo vybráno místo, kde postaví Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT). Tento přístroj bude mít unikátní konstrukci zrcadla o průměru 42 m a bude vážit celých 5000 tun. Obrázky vesmíru, které pořídí, budou až patnáctkrát ostřejší než snímky pořízené vesmírným Hubblových teleskopem. E-ELT tedy bude schopen najít exoplanety podobné naší Zemi a nejspíš také přímo změří rozpínání našeho vesmíru. Odborníci při výběru lokality navštívili mnoho vzdálených a extrémních místa, než našli to ideální.

Rada Evropské jižní observatoře vybrala Cerro Amazones v Chile. Ale jak se vlastně hledají místa pro nejlepší dalekohledy světa? Evropská jižní observatoř v tom má velké zkušenosti. Vše začalo na konci padesátých let, když astronomové zkoumali nejrůznější kouty světa, aby našli vhodné místo pro svoji první observatoř. Nakonec zvolili la Silla na okraji pouště Atacama v Chile.

Později na počátku osmdesátých let se hledalo umístění pro Velmi velký dalekohled. Toto pátrání se nakonec stalo tím nejdůkladnějším a nejvíce propracovaným průzkumem, jaký kdy byl do té doby podniknut při hledání místa pro observatoř. Špičková pozorování totiž vyžadují extrémně nízkou vlhkost, takže se Evropská jižní observatoř opět zaměřila na vzdálenou poušť Atacama.

Tam odborníci vybrali několik vrcholků, které se staly kandidáty pro umístění dalekohledu. V roce 1983 odjel tým na vrchol Paranal, kde zahájil testování. Hora ale byla poměrně nedostupná, takže testovací zařízení se muselo odnést nahoru na zádech. Na pusté poušti odborníci celé hodiny do detailů sledovali a zaznamenávali teplotu, vlhkost, atmosférický tlak i rychlost a směr větru. Navíc měřili ostrost snímků hvězd. Díky tomu pak vybrali právě vrchol Paranal jako nejlepší místo, ze kterého budou moci zkoumat vesmír.

Marc Sarazin, účastník průzkumných cest, ESO: Pozorování probíhala ve dvou a potraviny a vodu nám přiváželi jen jednou za čtrnáct dní. Neměli jsme žádný kontakt s vnějším světem a skutečně jsme se cítili jako ty nejopuštěnější lidské bytosti na naší planetě.

Široká astronomická komunita od roku 2005 spolupracuje na konstrukci gigantického optického a infračerveného dalekohledu. Evropský extrémně velký dalekohled bude mít zrcadlo o průměru 42 metrů a jen jeho sekundární zrcadlo bude mít průměr šesti metrů. Celkově však bude využívat pět zrcadel! Tato konstrukce, jakou nemá žádný jiný dalekohled, bude zahrnovat i adaptivní optiku, která odstraní chvění atmosféry. Dalekohled tedy bude vidět stejně, jako by byl umístěn ve vesmíru. Základ jeho kupole bude mít průměr zhruba sto metrů a výšku osmdesát metrů. Právě probíhají testy, které mají zjistit odolnost dómu vůči větru.

K dalekohledu bude připojeno dalších deset přístrojů, které budou analyzovat přicházející údaje, a v této fázi se počítá s náklady ve výši 60 miliónů euro. Celková stavba, která začne v roce 2011, však přijde až na miliardu euro. Hmotnost struktury bude činit téměř 5000 tun. Zrcadlo se bude skládat z téměř tisíce šestibokých segmentů, 1,4 metrů širokých, ale jen 50 mm tlustých.

Průzkumné týmy, které hledaly vhodné místo, si také položily otázku: kde bude bydlet více než sto padesát lidí? Bude dostupná voda a elektrická energie? Bude tu nezbytná infrastruktura pro dopravu tisíce přepravních kontejnerů. Do užšího výběru se dostala čtyři místa v Regionu II v Chile a pak El Roque de los Muchachos v La Palma ve Španělsku. Testování opět vyžaduje obrovskou obětavost vědců i techniků.

Ti pracovali ve vysokých nadmořských výškách v nesmírně suchých podmínkách, pod pražícím Sluncem a za černočerné noci, aby nashromáždili údaje, důležité pro úspěch další generace dalekohledů.

Od testování místa pro Velmi velký dalekohled však nastal pokrok v metodách dálkového průzkumu Země za použití satelitů a automatizovaných meteorologických stanic. Ty poskytly obrovské množství dat a tak snížily dobu potřebnou pro práci v terénu. Ukázalo se, že nejlepší je tři tisíce metrů vysoký vrcholek Amazones.

Evropský extrémně velký dalekohled bude převratným dalekohledem, který vyžaduje mimořádně vhodné atmosférické podmínky. Poušť Atacama nabízí jasné nebe po více než 300 nocí ročně, s minimem atmosférických turbulencí nebo vodních par, které by mohly nepříznivě ovlivnit astronomická pozorování. Observatoř na Amazones také bude moci spolupracovat s již postavenou observatoří na vrcholku Paranal, který je od ní vzdálený jen dvacet kilometrů.

Evropský extrémně velký dalekohled bude mimořádný. Jeho zrcadla soustředí ve srovnání s ostatními současnými dalekohledy více než patnáctkrát více světla a jeho obrázky budou patnáctkrát ostřejší než obrázky z Hubblova vesmírného dalekohledu. Proto bude moci najít exoplanety podobné Zemi a dokonce zjistit složení jejich atmosféry!

Evropský extrémně velký dalekohled vnese do zkoumání vesmíru další rozměr – bude schopen se podívat do doby 380 tisíc let po velkém třesku, kam ještě nikdy nikdo nedohlédnul. Proto se naskýtá možnost nových objevů, a to i těch zcela nečekaných.

Vědci očekávají, že jim pomůže odpovědět na přetrvávající otázky: Kde je původ našich fyzikálních zákonů? Jaká je podstata temné hmoty? Jak vypadaly úplně první hvězdy? Kdy vznikly první galaxie? Jak rostou supermasivní černé díry? Je ve vesmíru život? Evropský extrémně velký dalekohled by měl začít pracovat v roce 2018.

Autor: Šárka Speváková

Přejít na obsah dílu