PORT

Záznam chatu ze středy 19. května 2010

František M.: „Dobrý den. Přijdete vůbec do styku s nalezišti? Nebo je opravdu vidíte jen z dálky?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Dobrý den, s archeologickými lokalitami objevenými z výšky do přímého kontaktu přicházíme výběrově, pokud objekty na nich po jejich identifikaci zaměřujeme do plánu, většinou pomocí stanice GPS. Určité procento z nich zkoumáme dalšími pozemními metodami výzkumu (povrchové sběry, geofyzikální měření, odkryv).“

Pavla, Mělník: „Podařilo se vám objevit něco velmi překvapivého, co byste nečekali? Nebo co archeologové dlouho marně hledali a vám se to pomocí snímkování podařilo?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Objevili jsme dosud jak mnoho známých druhů nemovitých památek, tak i takové, které jsme u nás zatím jiným způsobem nezachytili (například rozsáhlé příkopové systémy z období pozdní doby kamenné, jejichž stáří se pohybuje kolem šesti tisíc let).“

Olga z Prahy: „Dobrý den, kolik letadel máte? A jak často létáte? Už jste měli někdy nehodu?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Archeologický ústav Akademie věd ČR vlastní od roku 1997 jediné letadlo, které jste mohli vidět ve filmu. Je to čtyřmístný lhornoplošný letoun Cessna 172. Nehodu jsme zatím naštěstí žádnou neměli, což připisuji zkušenostem a znalostem našeho pilota Tomáše Janíčka, který má od počátku na starosti provoz tohoto letadla. Ročně v průměru nalétáme kolem 50 - 60 hodin.“

Zdeněk M.: „Už jste někdy zjistili, že investoři začali stavět, aniž by se s archeology spojili? Existují pak nějaké sankce?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „To se bohužel stává, samozřejmě spíše u menších stavebních akcí. Sankce stanoví příslušné předpisy památkového zákona. Stavebních akcí je v současnosti tolik, že zdaleka ne všechny lze zkoumat v takovém časovém intervalu, jak by bylo potřeba.“

Pavel z Dubňan: „Dobrý den, kolik stojí takový průzkum?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Dobrý podvečer. Každoroční provoz průzkumného letadla při průměrném náletu 50 - 60 hodin stojí necelých 200 tisíc Kč (v tom jsou započítány náklady na hangárování, údržbu, pravidelné povinné prohlídky, palivo, výměnu součástí, práci pilota, pojištění aj.). Tedy 1 letová hodins vychází zhruba na 3 tisíce Kč. Pronájem stejného typu ketadla na jednu hodinu dnes stojí více než pět tisíc Kč.“

Hana z Břeclavi: „Podařilo se vám tímto způsobem zmapovat celou rozsáhlou oblast ČR nebo máte ještě rezervy?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Průzkumy provádíme spíše opakovaně ve vytipovaných oblastech, které splňují podmínky nutné k tomu, aby se v nich pod povrchem pohřbené objekty zviditelňovaly pomocí především porostových příznaků. Jsou to především široká aluviální údolí velkých řek, na jejichž středních a dolních tocích se v pleistocénu vytvořily mohutné štěrkové a písčité terasy (např. Vltava, Ohře, Cidlina, Jizera). Na nich se pravěké komunity nejčastěji usazovaly a navíc právě prospustné písčité/štěrkové podloží je nejvhodnějším typem prostředí pro tvorbu oněch porostových příznaků.“

Petr z Moravy: „Dobrý den, snimkujete i na jižní Moravě?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Dobrý den. Výzkumy tam prováděli zakladatelé letecké archeologie u nás M. Bálek a J. Kovárník již koncem 80. let. Náš projekt je v první řadě zaměřen na území české kotliny. V současnosti se tam, pokud vím, žádné rozsáhlejší akce tohoto typu neprovádějí.“

Petr M.: „Dobrý den, snimkovali jste už i kolem Dubňan a Nákla u Hodonína?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Ne, do této oblasti jsme se zatím prakticky nedostali.“

lakušjgghbmgbm jghhmj ghuh,kkn,: „jgghbmgbm jghhmj ghuh,kkn,“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Omlouvám se, ale touto řečí nevládnu. Nicméně srdečně Vás zdravím.“

Katka, Olomouc: „Dobrý den, jaké informace navíc vám poskytne 3D snímkování krajiny? Zvýrazní se povrchové nerovnosti?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Tento druh průzkumu je pro archeologii, resp. mapování reliéfních pozůstatků na povrchu země velmi výhodný, protože velmi rychle lze tímto způsobem pořídit výškopisnou mapu terénu s pravěkými hradišti, mohylníky či se středověkými a novověkými tvrzištěmi, hrádky, zaniklými vesnicemi a cestami. Navíc laserové skenování terénu z letadla/vrtulníku má tu obrovskou výhodu, že jej lze využít i v zalesněném prostředí.“

Michal z Brna: „Dobrý den. Zajímalo by mě jakou hustotu bodů na metr čtvereční potřebujete pro zdokumentovaní vybrané lokality a ověření přesné pozice archeologického místa? Využíváte k těmto účelům i pozemní laserové skenování? Děkuji a přeji hezký večer.“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Aplikace lidaru (systému ALS) je v naší archeologii v plenkách. Právě tento rok začal první - dvouletý - projekt, jehož úkolem je zjistit potenciál lidaru pro průzkum, dokumentaci a mapování archeologických památek zachovaných v terénním reliéfu. Většinou se měří v hustotě 4 body na metr čtvereční s absolutní přesností polohy několik desítek cm a výšky 10-15 m. Ale rozlišení může být i větší, resp. nižší - od toho se také odvíjí cena za pořízení a zpracování dat.“

eliška: „co vynalez?“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Omlouvám se, ale nerozumím Vaší otázce.“

V. Hron: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda při družicovém archeologickém průzkumu používáte i jiné než viditelné části světelného spektra? Myslím konkrétně infračervená a tepelná pásma. A dále bych se rád zeptal, zda budujete nějakou archeologickou geodatabázi s využitím GISu? Tato otázka se nabízí, pokud pracujete převážně s digitálními daty. Předem děkuji za odpověď.“

Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.: „Nedávno jsme publikovali výsledky srovnání potenciálu družicových snímků a šikmých leteckých fotografií na příkladu několika lokalit u nás (vyšlo to v v loňském třetím čísle časopisu Archeologické rozhledy, pokud mi pošlete Vaši e-mailovou adresu, zašlu Vám tento příspěvek v PDF). Archeologických databázích uložených v GIS je u nás několik.“