AstronomieExoplanetyImpact – ze zahraničí

Lovec exoplanet

19. 5. 2010

Více než třicet nových planet nacházejících se mimo naši sluneční soustavu objevil lonineobyčejně bystrý lovec planet. Úspěšný přístroj zvaný HARPS se tak stal miláčkem astronomů. Celkem už pro lidstvo vyhledal více než 75 exoplanet ve třiceti různých planetárních systémech – a jeho práce zdaleka nekončí.

Vyhledávání exoplanet se stalo nejdynamičtější oblastí astronomie. První exoplaneta byla objevena v roce 1992, nyní jich známe už na 350. Dřívějšími metodami bylo možné najít jen obří planety podobné Jupiteru, dnes je cílem najít planety co nejvíce podobné Zemi.

Lovec planet HARPS napomohl objevit 24 z 28 planet, jejichž hmotnost je už nižší než dvacetinásobek hmotnosti Země. A většina z nich se vyskytuje v systémech se zhruba pěti planetami. V roce 1999 Evropská jižní observatoř zveřejnila výzvu ke konstrukci extrémně přesného spektrografu, který by se stal součástí dalekohledu v La Silla v Chile.

Michel Mayor z Ženevské observatoře vedl konsorcium, které přesného lovce planet postavilo. Spektrograf byl instalován v roce 2003 a brzy už detekoval malé odchylky v rychlosti hvězd – ty mohly představovat pouhých 3,5 km/h, tedy rychlost chůze. Takováto přesnost je pro objev exoplanet zásadní. Metoda radiální rychlosti, která zjišťuje lehké kymácení hvězd, ke kterému dochází díky jemnému gravitačnímu působení exoplanet, se stala nejplodnější metodou jejich vyhledávání.

Astronomové tak v následujících pěti letech mohli pozorovat na sto nocí ročně. Mayorův tým díky tomu odhalil první „super Zemi“ u hvězdy Mu Ara, trio planet podobných Neptunů u hvězdy HD 69830, první extrasolární planetu v obyvatelné zóně života u malé hvězdy a nejlehčí exoplanetu, jaká kdy byla zjištěna. Nedávno také našli svět – nejspíše pokrytý lávou – s hustotou podobnou Zemi.

Tato pozorování odkryla obrovskou různorodost planetárních systémů a pomohla poznat, jak se tvoří. Vědci také našli několik planet ať už u normálních hvězd podobných našemu Slunci, u trpaslíků o nízké hmotnosti, nebo u hvězd s nižším obsahem kovů, než má Slunce. I když se vědci nejdříve domnívali, že obří planety se nemohou tvořit u hvězd s nízkou hmotností, tým jich našel hned několik. Ale nadílka překvapení tím zdaleka neskončila.

Letos v dubnu byl oznámen objev dalších devíti tranzitujících exoplanet. A šest takzvaných „horkých Jupiterů“ obíhá svou hvězdu v opačném směru, než je její rotace, tedy přesný opak toho, co platí v naší Sluneční soustavě. Jak je to možné? Fantazie vědců může začít pracovat.

Autor: Šárka Speváková

Přejít na obsah dílu