PORT

Záznam chatu ze středy 3. února 2010

Maruška, Praha: „Pane doktore, to je opravdu tak jednoduché vpravit vir do rostlinky tabáku? Skoro to vypadá, že bych něco podobného mohla zkusit doma ve skleníku!“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Samotne vpraveni viru do rostliny je sice jednoduche, ale na to, abyste vlozila nejaky novy gen do viru a ten jeste pote do agrobakteria jiz potrebujete dobre vybavenou laborator. Rovnez nepodoporucuji neco podobneho delat doma, pokud k tomu nemate potrebne povoleni pokuta se muze vysplhat az k milionum korun.“

Václav, Kroměříž: „Dobrý podvečer. Pane doktore, pracuje na podobných vakcínách hodně vědců? U nás i v zahraničí? A kolik použitelných vakcín už našli? Zajímala by mne třeba vakcína proti vzteklině nebo malárii.“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer. Kdyz jsme v roce 98 zacinali, ve svete na podobne tematice pracovalo pouze nekolik skupin. Dnes je jen v Evrope nekolik desitek skupin zabyvajicich se pripravou vakcin v rostlinach, dalsi jsou v USA a je jich hodne i v dalsich castech sveta. Krome akademickych pracovist se o tuto tematiku zajimaji jiz i mensi a vetsi firmy. Je velmi obtizne se v takove soutezi udrzet na spicce oboru:)“

Přemek, Kladno: „Mám takový dotaz: Musí vaše vakcíny procházet stejně náročnými klinickými testy, jakými prošly původní vkcíny? Například vakcína proti papilomaviru se již používá, vy ji vyrobíte jiným způsobem, ale jedná se o stejnou látku. Budete mít nějaké výjimky? Anebo vzhledem k tomu, že se budou jíst nebo používat jako krém, musí být znovu testovány?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Jiste, u dnesnich vakcin je certifikovana nejen samotna vakcina, ale cely vyrobni proces. Cokoliv na nem zmenite, treba jen velikost fermentoru je pak zapotrebi cely proces certifikovat znovu. Z toho plyne zatim dobre patrny ostych velkych farmaceutickych firem k teto nove technologii - v podstate neexistuje legislativa ktera by stanovovala jak takove produkty spravne certifikovat. Nicmene u zmeny vyrobniho procesu nemusite vetsinou dokazovat ucinnost vekciny - coz v tomto pripade znamena radove 10 let, ale jenom shodu s jiz certifikovanym vyrobkem.“

Pavla, Mělník: „Dobrý den. Už o váš způsob výroby vakcíny projevila zájem některá z farmaceutických společností?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer. Spolupracujeme s jednou tuzemskou spolecnosti a mi kolegove rovnez spolupracuji s komercnimi spolecnostmi. Nicmene zatim je vse spise ve fazi vyzkumu , nikoliv vyvoje nejakeho konkretniho vyrobku“

tomas moravec: „jeste pro pavlu z melnika - z odpovedi mi vypadlo "mi kolegove z USA"“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „ale kazda dalsi spoluprace bude vitana:)“

honza: „Dobrý večer Proč jste se vlastně z USA vracel? Nelitujete toho. Honza“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer. V Cechach se mi libi, vyrostl jsem tady, tato zeme mi dala velmi dobre vzdelani, srovnatelne se svetem. Rikal jsem si, ze by bylo spravne ji to zase nekdy vratit. Jak kdy:) Jsem optimista a doufam, ze se nekdy podminky pro praci vedce u nas vyrovnaji alespon nekterym evrospkym zemim. A ze o vedecke politice u nas budou jednou rozhodovat kompetetni a zodpovedni lide.“

Robert: „Dobrý den, Já si tedy nemyslím, že není důvod k obavám z GMO, ale o tom teď nechci mluvit. Již asi před 20 (a více) lety jsem slyšel, že bude možné přidat do rajčete takový gen který by dokázal vyléčit zubní kaz, prostým snězením plodu rajčete. Dočkáme se tohoto někdy?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry den. Netvrdim, ze neni duvod k obavam z GMO, jenom tvrdim, ze rizika s nima spojena je potreba yhodnocovat na zaklade konkretnich vlastnosti konkretni plodiny. A nikoli jak se to dela dnes - vse co vzniklo radiaci je bezpecne, vse co vzniklo cilenym prenosem genu je nebezpecne. Co se tyka rostlin ucinkujicim proti zubnimu kazu - opravdu slo o jedny z prvnich pokusy na tema jedle vakciny, pokud si dobre vzpominam bylatakovaplodina vyvinut jiz koncem devadesatych let, ale nepouziva se. Zcasti kvuli obavam z GMO a zcasti kvuli tomu, ze podobneho vysledku lze dosahnout i jednoduseji. Jeste vlastne detail - vylecit kaz asi zadna rostlina nesvede, ale pokud mate zuby jeste zdrave, muzete je chtanit bud cistenim nebo rostlinou, ktera je zamerena proti bakteriim, ktere zubni kaz zpusobuji.“

cbxhvbxhzvdh: „xhxbhvxbhvcj bfcu cjvucj“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Take preji dobry vecer. Nerozumim otazce, muzete se pokusit ji formulovat jinak?“

Tomaš,Přerov: „Dobry den jak posvědčujete skeptiky proti GMO, že jejich využití je správné a neškodné. Dále jsou již nějaké leky, které se v současnosti již vyrábí z GM rostli prosím i jaké dekuji“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Skeptiky presvedcuji treba v internetovych chatech:) Ale vazne nechtel jsem pusobit dojmem, ze se nekoho snazim presvedcit o tom, ze nejaky produkt je bezpecny. To je mi vlastne uplne jedno. O co se obcas snazim, je presvedcit verejnost, ze posuzovani rizika pouze na zaklade zpusobu, jakym byla ta ktera plodina pripravena je nesmyslne. Dulezite jsou jeji vlastnosti! Jedinou vakcinou ktera jiz byla certifikovana je vakcina pro drubez, ta dostala zelenou nekdy pred 4-5 lety. Ale nepouziva se, protoze se ukazalo, ze ockovani drubeze neni financne efektivni, i kdyby byla vakcina zcela zdarma. Dale jedna islandska spolecnost prodava nektere lidske proteiny vyrobene v zite nebo jecmeni nejsem si jist. Ale jsou urcene jenom jako reagencie pro diagnostiku nikoliv pro leceni lidi. Ziskat certifikaci na lidskou vakcinu je beh na hodne dlouhou trat.“

Tom: „myslíte si,že bude doba, kdy se lidé nebudou bát GMO?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Jak rikam jiz jinde - jsem v tom pripade optimista. Lide se bali vlaku, elektriny, kdo si na to dnes vzpomene. V letosnim roce zacina s pestovanim vlastni Bt-ryze Cina, Evropa se tak stava poslednim ostruvkem, kde se GM plodiny nepestuji. V Evrope nemame problem s nedostatkem potravin, spise opacny, takze muzeme jeste par let takto vydrzet. Zatim je problem jenom s krmivem pro dobytek, ktere se asi z 75% dovazi ze zemi kde se GMO pestuji. V okamziku, kdy na druhem konci sveta zavedou novou odrudu, ma evropa problem, protoze male mnozstvi prachu z teto odrudy pak dokaze "zkontaminovat" cely lodni naklad jine plodiny tak, ze se musi obratit nazpet a nelze jej v evrope k nicemu pouzit. Myslim, ze zlom prijde s dalsimi generacemi GM plodin, ktere by mely prinaset uzitek primo spotrebiteli. Napriklad lepsi chut, vice vitaminu, zdravejsi oleje. Pak se uvidi, jestli lidem vice zalezi na jejich vlastnim zdravi nebo na biodiverzite. Dalsim faktorem, ktery by mohl vest ke zmene evrospkeho pristupu by mohla byt podpora biopaliv, zejmena tech druhe generace.“

Tomaš,Přerov: „Děkuji za odpověď, ale budu ještě zvídavější :) v jak daleko jste s vývojem rostlin coby bioreaktoru a na se je pokoušíte konkrétně zaměřit, pokud to není tajné :) potřebuji to do školy a nemohu tyto informace nikde najit tak kdyby jste věděl o nějakém věrohodném zdroji dekuji“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Zvidave lidi my mame u nas v ustavu radi:) Velmi slibne vypadaji lusteniny - napriklad ona soja, co jste mohl zahlednout v poradu byla po dobu zhruba tri let rostlinou s nejvyssi produkci vakcinoveho proteinu na jednotku zive vahy na svete. Loni nas sice par kolegu o neco prekonalo, ale verim, ze mame sanci byt jeste o neco lepsi. Problem je v tom, ze zatim nevime, ktere proteiny lze v tomto bioreaktoru produkovat a ktere ne. A proc nektere jdou snadno a jine tvrdohlave odmitaji spolupracovat. A jak je pripadne pozmenit, aby se je podarilo v rostline vyrobit. Dalsi oblasti, na kterou se zamerujeme je pouziti rostlinnych viru at jiz na pripravu vakcin nebo dnes modernich "nanocastic" na cilenou dopravu leciva do nemocne tkane. No a v neposledni rade se snazime nejak zflikovat sklenik, aby v nem kytky dokazaly prezit:). Urcite vsak budete mit vice dotazu, nez kolik jsem zde na omezenem prostoru a v omezenem case odpovedet, muzete mne klidne kontaktovat na moravec@eb.cas.cz , jiste se dohodneme.“

Radek G., Brno: „Dobry vecer, rikate ze ziskani certifikace na lidskou vakcinu je beh na dlouhou trat a ze v nynejsi dobe byla certifikovana vlastne jen jedna vakcina pro drubez - a ta se ani nepouziva kvuli ekonomicke nerentabilite, dale jste jeste zminil vakcinu "proti zubnimu kazu", ktera se ale take nepouziva kvuli moznosti dosahnout pobobneho vysledku efektivneji. Svou otazkou bych na to tak nejak zkusil navazat. Myslite, ze se jeste trena nase generace dozije nejake pozitelne vakciny, ktera by byla vyrobena z geneticky upravenych rostlin, kdyz v tomto zapojeno jak jste rekl jiz nekolik desitek skupin v cele evrope? Nebo je to opravdu beh na dlouhou trat a ovoce z Vaseho vyzkumu a z vyzkumu ostatnich Vasich kolegu budou sklizet az nase deti ci az nektere dalsi generace? A jeste bych se zeptal trochu z jineho soudku - spolupracuji mezi sebou tyto skupiny nebo si kazdy hlida tak nejak ty sve uspechy a tim vlastne tak trochu zpomaluje vyvoj techto vakcin, kdyz si lajcky receno "kazdy kope na svem pisecku"? Dekuji za odpovedi a preji prijemny zbytek vecera. Radek“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Zdravim Radku. Ja osobne mam pocit, ze nejakeho leciva pripraveneho v rostlinach se dockame v radu neakolika malo let. Pokusim se trochu vestit z kristalove koule - jednou ze zemi, kde by k tomu mohlo dojit pomerne zahy je treba Jihoafricka republika nebo Cina, pripadne Indie. Jsou to zeme s pomerne rozvinutou vedou s mnoha velmi dobrymi skupinami, zaroven se potykaji s mnohem vetsim problemem kontroly infekcnich nemoci (AIDS, prujmy atd) nez zapadni svet a dokazu si predstavit, ze v pripade, ze nejaka vakcina bude skutecne ucinna, budou se snazit ji urychlene zavest do praxe. Dalsi moznosti ktera ma slusnou sanci jsou veterinarni leciva, ta nepodlehaji tak prisne kontrole. Co se tyka spoluprace - rozhodne bych to nenazval kopanim na vlastnim pisecku. Spoluprace bych rekl ze je velmi dobra, s mnoha evropskymi vedci mame velmi dobre osobni vztahy, obcas si i vymenujeme materialy a podobne. Zatim do akademicke vedy v techto oborech nepronikla prilis komerce, takze vztahy jsou takove srdecne. To vite jako vsude je kazdy presvedcen, ze ten jeho system je nejlepsi:) Tomas“

Robert: „Chápu-li to správně, tak toto odvětví "genetiky" má, podobně jako podobné oblasti, význam zejména z důvodu získávání nových poznatků? Praktických aplikací se v nejbližších desetiletích nedočkáme? Co se biodiverzity týká... Opravdu se nebojíte, že například při léčení/zkrmování GMO krmnými směsmi (ve velkém) nemůžete narušit rovnováhu, která se tu postupně utvářela (od nepaměti) a úplně narušit nějaký "současný" systém? Není riziko příliš velké s ohledem na možný zisk (zatím jen informací a poznatků)?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer. Myslim si, ze nejakeho praktickeho vystupu se dockame tak do peti let. Jak jsem jiz rikal - jiz dnes existuji firmy, ktere se velmi dobre zivi prodejem rekombinantnich proteinu z rostlin, i kdyz zatim pouze pro diagnosticke ucely. Je jen otzkou casu, kdy se nektere z nich podari ziskat certifikaci i pro lecbu pacientu. Nejsem si jist, jestli dobre rozumim druhe casti otazky - tim, ze se pokusim o prevenci nejake choroby se samozrejme snazim zmenit rovnovahu. Snazim se o to, aby se ten vybrany patogen v urcite populaci nevyskytoval. Ale prijde mi to lepsi a cilenejsi zasah nez se o totez snazit pomoci antibiotik, ktere vybiji jak uzitecne tak nebezecne bakterie. Jinak vsechna mozna rizika se snazime odhadnout dopredu podle konkretni plodiny v konkretnich podminkach. V laboratori se rovnez snazime identifikovat pripadna rizika plynouci z pouziti teto technologie, jeste pred tim, nez se ve velkem pouzije. Zasadnim rizikem je, aby se rostlina produkujici farmaceuticky protein nemohla nejakym zpusobem smichat s beznou plodinou. Spotrebitel by tak mohl byt vystaven pritomnosti biologicky aktivni latky v neoptimalni davce. Snazime se tedy o to, aby byl kontrolovanznemoznen pohyb pylu, aby rostliny nebo semena nesly napadne vnejsi znaky (treba cerna sojova semena), aby byla v rostline tak vysoka koncentrace ucinne latky, aby ji stacilo pestovat za kontrolovanych podminek ve skleniku, aby se pouzivaly rostliny, ktere se v okoli nikde nepestuji atd.“

Robert: „Znáte nějaký příklad, že by k modifikaci rostlin o cizí geny došlo přirozenou cestou? Vše bylo v režii přírody? Nestačilo by rostliny i nadále jen šlechtit? Existuje nějaký český web-server s články o geneticky modifikovaných rostlinách a jejich využití?“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „No popravde zrovna zpusob, ktery pouzivaji vedci v laboratori nejcasteji - tj prenos genu pomoci agrobakteria je primo okopirovany z prirody. Tyto bakterie se bezne v prirode vyskytuji a na rostlinach parazituji tak, ze do nich vlozi nekolik svych genu a pak se nechaji rostlinou zivit Vznikaji tak prirodni nebo prirozene transgenni tj GMO rostliny. Vyhodou GMO technologie oproti slechteni je to, ze mate kontrolu nad tim co do rostliny vlozite. To u prirodnich GMO nemate, museli bychom pak cekat na vhodnou nahodu treba nekolik milionu let. Kdyz to vsak vezmeme ciste filosoficky - vedci v laboratori vlastne pouzivaji jenom prirodni enzymy a prirodni pochody. Ke vzniku GMO rostliny je pouze zapotrebi zaradit nekolik takovych prirodnich pochodu za sebe a po kazdem kroku nejak sikovne najit tu jednu stastnou nahodu z milionu, kde se nam povedlo dokazat to co jsme chteli.“

Jan Z.: „Je možné využít vakcíny z rostli k léč bě cukrovky“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer. Dekuji ze pripomenuti - v Kanade existuje jedna mala spolecnost, ktera vyrabi inzulin a jeho derivaty v safranovem oleji. Podle vseho jsou jiz velmi blizko toho, aby dostali tento produkt k pacientum, respektive jiz asi testuji tento produkt v klinickych zkouskach.“

Silvia G. Praha: „Dobry vecer, drzim Vam palce, ze uspejete v boji so strachom z nevedomosti a Vasa praca niekomu pomoze zachranit zivot alebo aspon uchrani od hnaciek :). Viem, ze ma dojst ku skrtom v rozpocte AV CR kvoli krize. Myslite, ze je nejaka moznost ako Vam moze obycajny clovek vyjadrit podporu, aby sa vseobecne vyskumu, ktory je v CR na dobrej urovni, nekladli zbytocne prekazky a peniaze neskoncili v nejakych "tuneloch"? Dakujem za odpoved. Pekny vecer.“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Dobry vecer a dekuji za podporu. Nemyslim si, ze za omezovani rozpoctu AV muze krize. Spise jde o pretahovani mocenskych skupin o omezene zdroje a AV zrovna momentalne tahala za kratsi konec. Krize byla jen jednim z mnoha faktoru a dobre se to na ni svadi. Spolu s dalsimi kolegy a studenty z AV jsme zalozili sdruzeni Veda zije. O tom jak nas podporit se jiste vice dozvite na webu vedazije.cz“

Tomaš,Přerov: „prosim o kontrolu mejlu hlasimi to neexistujci kdyztak muj skaceliktomas@seznam.cz“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „jo zapomnel jsem "u" moravec@ueb.cas.cz, pardon, klavesnice je plna drobku a obcas nejaka klavesa zastavkuje“

Tomáš,Přerov: „Jak moc je vlasne podporován výzkum GMO, jaké maté problémy s rostliny my, Když potřebujete něco se skleníkem. Jak je náročné tyto rostliny pěstovat. Které ládky se vám daří vyrobit a které sou ty co odolávají. Prosím nějak srozumitelně :-) sem ve čtvrťáku na gymplu a chci na farmacii, kdyztak poprosím o vysvětleni pokud nebudu rozumět. Jakým způsoben nejčastěji konstruktivně argumentují odpůrci proti GMO ve vašich kruzích nemyslím lidi ale vědce, děkuji“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Zdravim. To neni jedna otazka ale hned nekolik:) Nedokazu mnoho rici k prvni otazce - nedokazu si totiz moc vylozit, co vsechno zahrnout do skatulky "vyzkum GMO". Zakladni vyzkum v evrope i jinde ve svete se snazi zejmena zjistit jak rostliny funguji a co ktery gen v rostline dela. K tomu je zapotrebi vytvorit tisice ruznych GMO rostlin, ktere nikdy nejsou urceny k nicemu jinemu nez k zivotu v laboratori. Tento vyzkum nikdy nebyl v evrope nejak zasadne omezen a je placen temer vylucne z verejnych prostredku. Nicmene od odhaleni funkce jednotlivych genu je celkem blizko k jejich vyuziti pro nejaky konkretni ucel. Tento vyzkum ve svete podnikaji a financuji firmy, ty vsak v devadesatych letech z velke casti evropu opustily a nehodlaji se v nejblizsi dobe vracet. Obecne rostou GMO rostliny vetsinou stejne jako ty nemodifikovane, nemaji-li v sobe nejaky gen ktery by jim nejak vyrazne vadil nebo naopak prospival. Nas problem se sklenikem je, ze v nem dobre nerostou zadne rostliny, zrejme se na to pri jeho stavbe nemyslelo. Dobre se nam dari v rostlinach produkovat zejmena stabilni bakterialni proteiny, proteiny z viru jdou o neco hure a nejvetsi problemy vetsinou delaji proteiny zvireci nebo lidske. Konstruktivni argumentaci jste videl v poradu od pana doktora Krahulce. Jde zejmena o to, aby nedochazelo ke krizeni GMO s divokymi pribuznymi nebo s nemodifikovanymi plodinami. Hlavne v pripadech, kde GMO plodina nese nejaky znak, ktery by ji daval selekcni vyhodu - trba odolnost k suchu. Tento argument se ale musi pouzivat na konkretni plodiny v konkretni oblasti - napriklad aktiviste casto zapominaji, ze kukurice u nas zadne krizitelne pribuzne nema, navic sama v prirode neprezije atd. Tak hodne stesti u maturit:)“

Radek, Brno: „Kdyz jsem si precetl reakci na Roberta, tak me tak nejak jeste vyvstala otazka - je vubec mozne tomu vsemu negativnimu o cem jste mluvil uplne zabranit? I kdyz rostliny dostatecne rozlisite a budete je pestovat v kontrolovanych podminkach. Vzdyt priroda nam uz ruzne ukazala ze si umi najit cesticku - napada me treba jedno seminko zapadle ve skale, ktere vyroste ve strom ktery svymi koreny skalu rozdrti. Myslite tedy ze se nemuze potom nejakym zazrakem stat, ze se nejakym nechtenym zkrizenim nebo nekontrolovanym rustem semena, ktere se dostane mimo kontrolovanou oblast, stane z neceho napomocneho neco negativniho? ze by se pak mohla vytvorit nejaka odnoz rostliny nekde mimo kontrolovany prostor? Treba nejaky odolny plevel? Nejsem zadny aktivista proti GMO nebo tak neco ...podle me se genetickymi modifikacemi muze uspisit vyvoj ktery by treba trval dalsich nekolik milionu let a takove rostliny muzou svetu opravdu pomoct. Jen me to tak prislo z te Vasi reakce na Roberta.“

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.: „Nerikam, ze lze vzdy dopredu vedet vsechno co se stane, nicmene na GMO plodiny lze pouzit stejna nebo obdobna kriteria, jako se pouzivaji jiz leta na tzv. konvecni plodiny. Na to aby nejaka takova GMO plodina "unikla" a rozsirila se, musi mit oproti ostatnim rostlinam nejakou vyhodu. Ziva priroda je predevsim velmi kruty boj o preziti, ve kterem vitezi jen ti nejlepsi. Zemedelske plodiny, se kterymi pracujeme byly po tisice let slechteny zejmena na vynos, ostatni vlastnosti mezitim dost poztracely. Proto je jich sance na preziti mimo lidsky umely ekosystem - tj. pole vetsinou dost omezena.“