Chat
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.
Vystudoval Technickou kybernetiku, obor počítače na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Od roku 1995 působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Je aktivním učitelem a vědcem v oborech počítačová grafika a interakce člověka s počítačem. Vede výzkumný tým Laboratoře interakce člověka s počítačem. Společně se svým týmem se zabývá interakcí lidí s prostředím virtuální reality, při použití netradičních grafických rozhraní a zařízení, jako jsou velké displeje, dotyková zařízení se silovou zpětnou vazbou či datové rukavice. Publikoval více než padesát původních vědeckých prací, je spoluautorem knihy Moderní počítačová grafika. Působí jako člen organizačních a programových výborů mezinárodních vědeckých konferencí.
více v reportáži Fascinující svět virtuální reality z cyklu PORT
Záznam chatu ze středy 20. ledna 2010
Vlasta, Benešov: „Jak jsme na tom ve srovnání s jinými světovými pracovišti? V čem jsme lepší a v čem zaostáváme?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Dobry den, vítám diváky ČT a fanoušky pořadu PORT jménem svých spolupracovníků a studentů Laboratoře interakce člověka s počítačem. Ta nejtěžší otázka na úvod. Samozřejmě že zaostáváme, zejména co se týče špičkových a tedy i nákladných technologií. Výzkum v této oblasti je financován zejména armádou a velkými společnostmi. Automobilový průmysl, špičková medicína, farmacie, biotechnologie atd. V teoretické oblasti se snažíme držet krok a trochu přispět s vlasními nápady a řešeními.“
Ivan, Brno: „Dobrý den. Jak je možné zajistit čichové nebo chuťové vjemy? Napadá mne jen stimulace určitých oblastí mozku pomocí elektrod, to by však asi bylo dost drastické.“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „To je kuriozní a samozřejmě zajímavá oblast. A výzkum, ve kterém já nic nedělám a vím toho nepatrně, už dnes produkkuje řízené vůně, které např. zákazníky v obchodech podpoří v chuti nakupovat. Chuťové periferie - viděl jsem jedno zařízení japonského výzkumu. Nebylo připojené na mozek, ale něco jako lžička do pusy. A na jazyku syntetizovali chutě podobně, jako se míchají barvy.“
Michal, Praha 3: „Pane docente, je vybavení vašich laboratoří drahé a přístrojově náročné? Nebo vám stačí jen pár počítačů, kamer a projektorů?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Vybavení naší laboratoře je drahé na čs poměry, ale je levnější než jeskyně v Praze na FEL ČVUT. Když přijedou zahraniční hosté, tak se před nimi nemáme za co stydět :-) Konkrétně: velká virt. realita - projekce, snímání pohybu v prostoru a pár počítačů, tj. cca 2-3 mil Kč. Malou virt.realitu (např. pro hráče tohoto typu her) pořídíte za pár desítek tisíc.“
Petra, Mělník: „Pane docente, na jaké konkrétní aplikaci pro medicínu jste pracovali? A jak se vám domlouvá s lékaři, když máte tak odlišné specializace?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Na aplikaci pro lékaře jsme nepracovali. Spolupracujeme s biochemiky a pomáháme jim trochu při proteinovém inženýrství. Biochemici potřebují rychle odhadnout, které látky budou potenciálně reaktivní a rádi se tedy dívají dovnitř virtuálního světa atomů. Uvnitř proteinů jsou různé cesty, které se otevírají a zavírají. Pokud algoritmicky odhalíme "nadějnou" dálnici pro cestu malé molekuly dovnitř nebo ven, tak možná bude protein ochotný něco užitečného dělat. To už ale není naše parketa, my přispíváme algoritmy a obrazem.“
Zdeněk, Praha 2: „Dobrý den. Matrix je sice fantazie - ale nepřínáší vám také alespoň nějakou inspiraci?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Budu upřímný, tak trochu se této virtuální podoby světa bojím:-)“
Jakub, Ostrava: „Dobrý den. Jsou RPG virtualní Hry např. World of Warcraft, Lineage, Metin atd. Nebezpečné pro méntalní úroveň jednotlivého člověka? A jakou si myslíte že budou mít takové Virtuální hry budoucnost?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Těžká otázka, zejména pro mne. Nejsem psycholog ani sociolog, takže teď odpovídám jako laik. Hry jsou užitečným doplňkem našeho života, pokud nám poskytují zábavu a úlevu od stresu. Pokud se stanou náhražkou špatných sociálních vazeb a suplují chybějící realitu, pak je to velmi zlé. Nemyslím, že hry sníží mentální úroveň hráče, některé dokonce mohou mít tréningový efekt. Mohou ale působit jako drogy a vyvolat závislost. Zvláštní kapitolu tvoří hry s agresivním chováním. Tam určitě platí, že špatné příklady inspirují a snižují naši schopnosti vnímat násilí jako společensky a lidsky nežádoucí jev.“
Ondrej: „Dobrý den pane docente, vím že lehce odbíhám od tématu, ale chtěl bych slyšet Váš názor, na to jak vidíte budoucnost v rozšířené realitě (argument reality) a jaké vědecké pracoviště popř. kteří učitelé na vysokých školách se touto technikou zabívají? Předem děkuji za odpověď.“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Naopak, přibližujete se k tomu, co je zřejmě nejsilnější směr. Rozšířená realita přidává do reálného světa mnoho nových aplikací. Reálný svět je již natolik složitý, že se bez virtuální pomoci neobejdeme. Montážní a opravářské práce (opravář se dívá na skutečný stroj a v brýlích navíc vidí doporučený postup...), složité operace v mikrochirurgii, atd. Tuhle oblast rozvíjejí nejen velké průmyslové podniky (automobilky, letectví, ...), ale samozřejmě na prvním místě armáda (od simulátorů až po reálné bojové vybavení individuálních vojáků).“
Eliška Navrátilová ,praha: „je to těžký být počítáčvý grafik?“
doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.: „Rozhodně je to snažší, než být kreativní grafik, umělec. Na počítačovou grafiku stačí umět trochu matematiky, něco ze současné technologie a nebát se algoritmů. S novou technologií se také hodně věcí zjednodušuje. Není to mužská doména, na obor PG se hlásí hodně studentek. Výhodou je, že když studenty baví i umělecká složka oboru, tak mohou přidat ke studiu grafický design, fotografii, modelování a kreslení a získat perfektní práci - koníčka na celý život. Osobně ovšem přiznávám, že jsem těžký počítačový grafik.“